Hodíškov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Hodíškov
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Znak obce HodíškovVlajka obce Hodíškov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel153 (2023)[1]
Rozloha5,14 km²[2]
Katastrální územíHodíškov
Nadmořská výška582 m n. m.
PSČ591 01
Počet domů63 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHodíškov 52
591 01 Žďár nad Sázavou 1
obechodiskov@gmail.com
StarostkaAlena Křížová
Oficiální web: www.hodiskov.cz
Hodíškov
Hodíškov
Další údaje
Kód obce595624
Kód části obce40282
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hodíškov (dříve též Hodiškov,[4] německy Hodischkau[5]) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 153[1] obyvatel. Známým rodákem je tiskař Mikuláš Konáč z Hodíškova.

Obec se nachází přibližně 9 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou a 7 km jižně od Nového Města na Moravě. Nejvyšší bod v katastru obce měří 616 m n. m. Název Hodíškov pochází z osobního jména Hodíšek (zdrobněle z Hoda).[6]

Každoroční pouť se zde koná 5. července na svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kterým je zasvěcena místní kaple, a místními bývá označována také jako „setkání rodáků“. V den pouti se v místní kapli pravidelně koná sváteční mše svatá.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1412. Do roku 1850 byla obec součástí žďárského panství.[6]

Přírodní památky

Hodíškovský rybník – jinak také nazývaný „Kroužek“

Přírodní památka Hodíškovský rybník

Obecní symboly

Na jaře roku 2007 byla na popud knihovnice a kronikářky obce Dany Michalové na schůzi zastupitelstva obce schválena žádost na podání návrhu na vytvoření obecního znaku a praporu. Na podzim roku 2008 byly předložené návrhy zastupitelstvem schváleny a na pražský podvýbor pro heraldiku a vexilologii byla podána žádost o oficiální udělení obecních symbolů. Dne 26. května 2009 v 11:00 hodin si starostka PaedDr. Zdeňka Burianová a knihovnice Hodíškova Dana Michalová v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR slavnostně převzaly dekret o udělení znaku a vlajky obce Hodíškova.

Obecními symboly jsou:

  • lilie - převzata ze znaku žďárského cisterciáckého kláštěra
  • tiskařský tampon - jako připomínka Mikuláše Konáče z Hodíškova
  • tři odstředivé lipové květy - vyjadřují obraz lípy na někdejším obecním typáři[7]
Vývoj počtu obyvatel Hodíškova[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 293 309 330 292 262 231 228 190 183 201 189 145 136 138 150

Pamětihodnosti

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hodiškov. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl jedenáctý. S. 439.
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. a b MICHALOVÁ, Dana. Hodíškov. 1. vyd. Hodíškov: Obecní úřad Hodíškov, 2010. 195 s. 
  7. Hodíškov - obecní symboly [online]. Hodíškov: Obec Hodíškov, 2017-11-28 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 598–599. 

Související články

Externí odkazy