Heřmaneč
| Heřmaneč | |
|---|---|
 Náves | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dačice |
| Obec s rozšířenou působností | Dačice (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′46″ s. š., 15°17′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 91 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,10 km²[2] |
| Katastrální území | Heřmaneč |
| Nadmořská výška | 609 m n. m. |
| PSČ | 378 53 |
| Počet domů | 43 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Heřmaneč 33 378 53 Heřmaneč info@hermanec.cz |
| Starosta | Zdeněk Mayer |
| Oficiální web: hermanec | |
  Heřmaneč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546305 |
| Kód části obce | 38458 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Heřmaneč (německy Hermantsch) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji 12,5 km severozápadně od Dačic. Leží v nadmořské výšce 609 m v severovýchodní části Novobystřické vrchoviny, v údolí krátkého přítoku Bolíkovského potoka. Žije zde 91[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy jsou také uváděni její majitelé vladykové z Heřmanče. Po velmi častém střídání majitelů se ves v roce 1638 stala součástí dačického panství, kde setrvala až do roce 1849. V roce 1843 podle vceňovacího operátu žilo ve vsi 217 obyvatel v 32 domech a 49 domácnostech. Desátky byly odváděny panství Dačice a do Dačic se také jezdilo na týdenní sobotní trhy. Ve vsi byl jeden mlýn. Od roku 1990 je Heřmaneč samostatnou obcí. Elektrifikována byla obec až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.[4]
Správní začlenění obce od roku 1850
[editovat | editovat zdroj]V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československa patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 připadl k Heřmanči Maršov, v roce 1976 byly v rámci integrace obcí sloučeny pod Heřmaneč obce Olšany a Velký Jeníkov, v roce 1985 byla obec Heřmaneč sloučena se Studenou. Od roku 1990 se opět osamostatnila. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[4]
Statistika počtu domů a obyvatel
[editovat | editovat zdroj]V roce 1880 měla obec 39 domů a 237 obyvatel, roku 1900 39 domů a 231 obyvatel, roku 1921 40 domů a 222 obyvatel, roku 1930 41 domů a 202 obyvatel, roku 1947 44 domů a 165 obyvatel, roku 1950 43 domů a 154 obyvatel, roku 1970 28 domů a 118 obyvatel a v roce 1982 25 domů a 93 obyvatel.[4]
Škola
[editovat | editovat zdroj]V letech 1788 až 1910 byla obec přiškolena do Olšan. V roce 1907 byla v Heřmanči zřízena expozitura olšanské školy v nově postavené školní budově. Škola se osamostatnila v roce 1910. Po zabrání českého pohraničí v roce 1938 byla do Heřmanče přeložena česká měšťanka z Českého Rudolce. Od roku 1953 zde byla osmiletá střední škola, která byla pro úbytek žactva postupně redukována na 1.–5. ročník. V roce 1977 byla místní škola zrušena a žactvo bylo převedeno do Studené.[4]
Památky a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci je pomník padlým z první světové války a památník svobody z roku 2002.
Ve Vlkově mlýně byla instalována Kaplanova turbína.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 617–619.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. str. 617-620
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heřmaneč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Heřmaneč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Heřmaneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky Památníku svobody v Heřmanči Archivováno 29. 6. 2008 na Wayback Machine.
- Stránky obce
