Přeskočit na obsah

Seznam funkcionalistických staveb v Brně

Přidat odkazy
Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Tugendhat

Seznam funkcionalistických staveb v Brně představuje výčet architektonicky významných staveb funkcionalismu na území Brna.[p 1]

Město Brno se po vzniku samostatného Československa v roce 1918 stalo druhým největším městem státu a jeho politické, hospodářské a kulturní ambice se projevily také v rozvoji stavební aktivity.[1] Stalo se tak i jedním z předních center funkcionalismu ve střední Evropě.[2] Tento architektonický směr se naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928, jejíž součástí byla i kolonie Nový dům, první výstava moderního bydlení v Československu. Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden z předních brněnských architektů své doby.[2] Nejvýznamnější místní památkou funkcionalismu je vila Tugendhat, která byla zařazena i na Seznam světového dědictví UNESCO.

Seznam

[editovat | editovat zdroj]
Název[p 2] Obrázek[p 3] Umístění Architekt Rok[p 4] Poznámky
Münzova vila Münzova vila Brno-střed (Pisárky)
Hroznová 19
49°11′47″ s. š., 16°34′16″ v. d. 		Ernst Wiesner 1924–1926 Dnes sídlo soukromých firem. Vila ředitele brněnské Banky Union byla první Wiesnerovou stavbou ze skupiny pisáreckých vil, s inspirací u Adolfa Loose.[3]
Zemanova kavárna Zemanova kavárna Brno-střed
Jezuitská 6
49°11′52″ s. š., 16°36′48″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1925 Stěžejní dílo brněnské moderní architektury a jedna z prvních funkcionalistických budov v Československu. Stavba je založena na prolínání kvadratických tvarů a propojena s okolním parkem pomocí trojice prostředních zasunovatelných oken. V roce 1964 byla zbořena a v letech 1994-1995 nahrazena replikou Jany Janíkové a Zbyňka Pecha podle původního Fuchsova návrhu.[4]
Krematorium Krematorium Brno-střed (Štýřice)
Jihlavská 1
49°10′20″ s. š., 16°35′23″ v. d. 		Ernst Wiesner 1925–1930
Kudelův rodinný dům Kudelův rodinný dům Brno-střed (Stránice)
Klácelova 10
49°12′0″ s. š., 16°34′52″ v. d. 		Jan Víšek 1926–1927 Samostatně stojící vila čtvercového půdorysu, s mimořádně úsporným rozvržením obytného prostoru kolem jednoramenného schodiště.[3]
Skupina městských malobytových domů Skupina městských malobytových domů Brno-sever (Husovice)
Nováčkova 2-10,
Svitavská 2,
Svitavské nábřeží 49-57
49°12′29″ s. š., 16°37′48″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1926–1927 Skupina domů je ještě uspořádána podle klasického blokového schématu, ale ve své jednoduchosti, s jednotícím typovým průčelím a konstrukčním řešením už směřuje k funkcionalistické architektuře.[5]
Hotel Avion Hotel Avion Brno-střed
Česká 20
49°11′48″ s. š., 16°36′22″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1926–1928 Hotel Avion je první poválečný hotel v Brně a představuje stěžejní dílo české funkcionalistické architektury 20. let. Díky velmi úzké parcele (8,5 m), na které byl postaven, představuje unikátní dílo s velkými nároky na architekta. Dvě nejnižší podlaží byla vyhrazena pro kavárnu, v dalších sedmi byly hotelové pokoje. Uliční průčelí toto členění reflektuje formou mírně předsunutého arkýře s bílými skleněnými tabulemi v patrech kavárny, patra s hotelovými pokoji se vyznačují menšími pásovými okny a porcelánovými kachlíky.[6][7]
Brněnské výstaviště
Brněnské výstaviště: Pavilon A Brno-střed (Pisárky)
Výstaviště 1
49°11′16″ s. š., 16°34′56″ v. d. 		Josef Kalous,
Jaroslav Valenta,
Bohuslav Fuchs,
Vlastislav Chroust,
Josef Gočár,
Pavel Janák,
Bohumír Čermák,
Emil Králík,
Oldřich Starý,
Josef Havlíček,
Adolf Loos 		1926–1928 Jde zejména o tyto stavby: obchodně průmyslový palác, pavilony města Brna, země Moravy, Akademie výtvarných umění v Praze, Uměleckoprůmyslové školy v Praze, Brněnských vzorkových trhů, kino a kavárna, vzorový rodinný a nájemní dům, adaptovaný empírový zámeček
Palác Morava Palác Morava Brno-střed
Divadelní 3
49°11′43″ s. š., 16°36′50″ v. d. 		Ernst Wiesner,
Jaroslav Valenta (statika) 		1926–1929 Místo tzv. Doretova dvora měl být v roce 1925 vystavěn mezinárodní hotel Ritz. Nakonec zde vznikl komplex obytných budov s obchodním přízemím, suterénním kinem a barem, kavárnou a terasou v prvním patře. Autor se musel potýkat s problematickým geologickým podložím. Kvůli přirozenému prosvětlení a také zjemnění jinak industriálního výrazu stavby (z obnažené železobetonové konstrukce s neomítaným zdivem) Wiesner prohnul hmotu budovy dovnitř. Později ke komplexu připojil budovu Moravské zemské životní pojišťovny.[8][9]
Kolonie Nový dům Kolonie Nový dům Brno-Žabovřesky
Bráfova 109, 111,
Drnovická 2–10,
Petřvaldská 2–10,
Šmejkalova 144–148
49°12′22″ s. š., 16°34′16″ v. d. 		Bohuslav Fuchs,
Josef Štěpánek,
Jaroslav Grunt,
Jiří Kroha,
Hugo Foltýn,
Miroslav Putna,
Jan Víšek,
Jaroslav Syřiště,
Ernst Wiesner 		1927–1928 Obytný komplex 16 funkcionalistických úsporných řadových nebo individuálních rodinných domů zbudovaných v roce 1928 jako projekt ukázkového moderního bydlení v rámci Výstavy soudobé kultury v Brně. Jde o úsporné řadové nebo individuální domy.[10]
Fuchsova vila Fuchsův rodinný dům Brno-Žabovřesky
Hvězdárenská 2
49°12′25″ s. š., 16°35′2″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1927–1928 Navenek architektonicky jednoduchá stavba představuje uvnitř revolučně koncipovaný obytný prostor včetně haly s galerií, vzájemně propojený a opticky provázaný se zahradou.[11]
Kavárna Era Kavárna Era Brno-sever (Černá Pole)
Zemědělská 30
49°12′38″ s. š., 16°37′9″ v. d. 		Josef Kranz 1927–1929 Téměř plakátové průčelí kavárny poukazuje na autorovu inspiraci „grafickou“ architekturou holandské skupiny De Stijl. V přízemí byl restaurační provoz, v prvním patře kavárna s kulečníkovou hernou a ve druhém patře byt majitele.[12] V roce 2011 byl po rekonstrukci obnoven provoz kavárny.[13]
Husův sbor Husův sbor Brno-střed (Veveří)
Botanická 1
49°12′13″ s. š., 16°36′11″ v. d. 		Jan Víšek 1927–1929 Husův sbor církve československé se stal jednou z prvních ryze moderních sakrálních staveb v meziválečném Československu. Areál kromě modlitebny, zázemí a bytů obsahoval i divadelní sál.[12]
Malobytová kolonie Malobytová kolonie Gallašova-Grmelova Brno-střed
Gallašova 2-10,
Grmelova 6-10
49°10′52″ s. š., 16°35′54″ v. d. 		Mojmír Kyselka 1927–1931 Kyselkovo sídliště je nejspíše první a nejúspornější malobytovou kolonií v Brně. Je tvořeno sedmi pavlačovými domy podél dvou ulic a vzájemně propojených na nároží dovnitř prohnutým pavlačovým dvojdomem.[14]
Malobytové domy družstev Stavog a Blahobyt Malobytové domy družstev Stavog a Blahobyt Brno-Žabovřesky
Pod kaštany 26–30,
Tábor 28a/b/c, 34a/b/c,
Kounicova 89–93
49°12′47″ s. š., 16°35′31″ v. d. 		Jindřich Kumpošt 1927–1932 V souboru nájemných domů kolem křížení ulic Kounicova a Tábor byl v Brně poprvé užit systém řádkové zástavby. Vzniklo zde malé centrum se službami a mateřskou školkou s hřišti. Jde o skupinu čtyřpatrových malobytových domů, původně s plochými střechami, obsahující celkem 220 bytů, které tvoří čtyři bloky se třemi domovními sekcemi. Pásová okna spolu s vnitřními pásovými balkony tvoří na fasádě výrazný dlouhý pruh.[15]
Městská ubytovací kancelář Cestovní kancelář Čedok Brno-střed
Nádražní 10, 12
49°11′27″ s. š., 16°36′40″ v. d. 		Oskar Poříska 1928 Později cestovní kancelář Čedok. Informační kancelář vznikla v souvislosti s přípravami na Výstavu soudobé kultury v Československu. Vnějšku budovy dominuje skloželezobetonová stěna, použitá v Brně poprvé a rovněž tehdy ještě výjimečné půlkruhové nároží.[16]
Vila Neumark Vila Neumark Brno-střed (Pisárky)
Vinařská 38
49°11′37″ s. š., 16°34′48″ v. d. 		Ernst Wiesner 1928–1929 Vila G. W. Neumarka představuje syntézu funkcionalistického a vídeňského výrazu podobně jako např. nedaleká vila Stiassni. Na rozdíl od autorových ostatních bílých vil byla tato navržena s červenou omítkou.[14]
Kino Avia Kino Avia (Squash Slovan) Brno-Černovice
Štolcova 6
49°11′22″ s. š., 16°38′8″ v. d. 		Josef Kranz 1928–1929 Dnes budova Squash Slovan. Kino Avia bylo plánováno jako první etapa rozsáhlejšího souboru s tělocvičnou a společenským centrem. Zbytek však nebyl realizován, pozdější přístavba už nebyla realizována podle původního návrhu. Vnitřek původní budovy kina je zčásti přestavěn, vnějšek v podstatě zachován.[9]
Masarykův studentský domov Masarykův studentský domov Brno-střed (Veveří)
Cihlářská 21
49°12′17″ s. š., 16°36′10″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1928–1930 Komplex čtyřposchoďové budovy ubytovny propojený se vstupní budovou jídelny a klubů má charakteristický vchod zdůrazněný aerodynamickou markýzou.[17]
Kavárna Savoy Kavárna Savoy Brno-střed
Běhounská 9 / Jakubské nám. 1
49°11′48″ s. š., 16°36′33″ v. d. 		Jindřich Kumpošt 1929 Kavárna vznikla adaptací spodních podlaží Thonetova paláce na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí. Ústřední sál v seříznutém rohu se v rozbíhal do dvou symetrických traktů. V 50. letech byly interiéry znehodnoceny při přestavbě na prodejnu s textilem, od r. 2008 jí byl po rekonstrukci navrácen původní účel a částečně i podoba.[18]
Haasova vila Haasova vila Brno-střed (Pisárky)
Lipová 43
49°11′35″ s. š., 16°34′36″ v. d. 		Ernst Wiesner 1929–1930 Vila ředitele brněnské Anglobanky Gustava Haase je blízká tzv. nautickému funkcionalismu, který se inspiroval architekturou transatlantických parníků použitím řady teras, trubkového zábradlí a lodních oken.[19]
Vila Stiassni Vila Stiassny Brno-střed (Pisárky)
Hroznová 14
49°11′49″ s. š., 16°34′23″ v. d. 		Ernst Wiesner 1929–1930
Krohův rodinný dům Krohův rodinný dům Brno-střed (Stránice)
Sedlákova 45
49°12′7″ s. š., 16°34′38″ v. d. 		Jiří Kroha 1929–1930
Německá dívčí škola Německá dívčí škola Brno-sever (Černá Pole)
Jugoslávská 126
49°12′43″ s. š., 16°37′23″ v. d. 		Bohuslav Fuchs,
Mojmír Kyselka 		1929–1930 Dnes jedna z budov Masarykovy základní školy a Mateřské školy Brno, Zemědělská 29. Jednoduše řešená horizontální budova s velkými okny a bazénem na střeše vznikla v rámci velkorysého programu výstavby veřejných zařízení, který vrcholil na počátku 30. let.[20]
Vila Tugendhat Vila Tugendhat Brno-sever (Černá Pole)
Černopolní 45
49°12′26″ s. š., 16°36′58″ v. d. 		Ludwig Mies van der Rohe 1929–1930
Moravská banka Komerční banka Brno-střed
Náměstí Svobody 21
49°11′42″ s. š., 16°36′27″ v. d. 		Bohuslav Fuchs,
Ernst Wiesner 		1929–1931 Dnes Komerční banka. Na jejím místě stál původně Kounicův palác, který byl zbořen a roku 1928 byla vypsána soutěž na zastavění proluky. Pasáž vedoucí skrz budovu ústí schodištěm do Veselé ulice. Nejvyšší dvě patra v šestipatrové budově jsou obytná, mezi 2. a 3. patrem je instalační patro umožňující dispoziční variabilitu administrativních prostor. Jde o jediné společné dílo obou autorů: Wiesner se podílel zejména na interiérech, ale možná také na obou průčelích budovy. Fasáda je jako první v Brně zhotovena jako úplná zavěšená stěna. Po dvojí přestavbě dnešní fasáda zhruba odpovídá původní.[21][22]
Městské lázně Městské lázně Brno-Židenice (Zábrdovice)
Zábrdovická 13
49°12′8″ s. š., 16°38′ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1929–1932
Šilhanovo sanatorium Šilhanovo sanatorium Brno-Žabovřesky
Veveří 125, 127
49°12′36″ s. š., 16°35′16″ v. d. 		Jan Víšek 1929–1933,
1933–1935 		Řadová stavba porodnické kliniky s dvorním křídlem, výrazným průjezdem a schodištěm byla vybudována ve dvou etapách. Fasáda byla částečně obložena bílou keramikou.[23]
Škola pro ženská povolání Vesna a Domov Elišky Machové Střední zdravotnická škola Brno-střed (Pisárky)
Lipová 16, 18
49°11′41″ s. š., 16°34′46″ v. d. 		Bohuslav Fuchs,
Josef Polášek 		1930 Dnes Střední zdravotnická škola s internátem. Jednotný urbanisticko-architektonický celek umístěný do volné krajiny umožnil prosvětlení všech vnitřních prostor přirozeným světlem. Nosné pilíře školní budovy Fuchs doplnil skládacími posuvnými příčkami umožňujícími propojení učeben s vedlejšími pracovnami. Komunikaci zajišťoval prosklený předsunutý koridor a otevřené balkony. Pro budovu Domova Elišky Machové zvolil konstrukční systém tzv. příčné nosné zdi, který budově vtiskl specifický charakter.[24]
Eislerova vila Eislerova vila: brána Brno-střed (Staré Brno)
Neumannova 10
49°11′38″ s. š., 16°34′56″ v. d. 		Otto Eisler 1930 Vlastní dům pro autora a jeho bratra se dispozičně blíží německým typovým domům. Jednoduchost červeného průčelí narušují jen průběžný balkon a velká prosklená stěna. V kontrastu je velkoryse komponovaná zahrada.[19]
Obytný dům družstva Freundschaft Obytný dům družstva Freundschaft Brno-střed (Staré Brno)
Rybářská 10
49°11′15″ s. š., 16°35′19″ v. d. 		Ernst Wiesner 1930–1931 Jediný Wiesnerův malobytový dům v Brně střídá jednduché a symetrické uliční průčelí dynamickou kompozicí dvorního pavlačového křídla s válcovou věží schodiště.[25]
Slavíkova vila Slavíkův rodinný dům Brno-Žabovřesky
Tůmova 15
49°12′22″ s. š., 16°34′59″ v. d. 		Josef Kranz 1930–1931 Podoba rodinného domu je ovlivněna malou svažitou parcelou. Nedostatek místa pro zahradu kompenzuje množství balkonů a velká střešní terasa.[23]
Dům služeb Baťa Obchodní dům Centrum Brno-střed
Kobližná 24
49°11′43″ s. š., 16°36′45″ v. d. 		Vladimír Karfík 1930–1931 Dnes Obchodní dům Centrum. Budova je jedinou Karfíkovou meziválečnou stavbou v Brně. Původně byl zamýšlen 23- či 28patrový mrakodrap, avšak kvůli nestabilnímu terénu byl snížen na pouhých 8 pater. Byla sem přemístěna Baťova prodejna z nedalekého paláce Morava, po válce ji vystřídal obchodní dům Centrum, pro jehož potřeby byla budova v roce 1966 necitlivě stavebně upravena, čímž ztratila charakteristické střídání horizontálních pásů čirého a bílého skla.[26]
Obchodní a obytný dům F. Wittreicha a H. Deutsche Obchodní a obytný dům Wittreich a Deutsch Brno-střed
Masarykova 19-21
49°11′35″ s. š., 16°36′37″ v. d. 		Otto Eisler 1930–1931 Obytný dům s obchodními plochami v přízemí patřil ve 30. letech k nejčastějším Eislerovým projektům. Tento byl původně projektován s pásovými okny, v obytné části nahrazenými klasickými okny předstupujícími před modré průčelí. Obchodní přízemí je vizuálně odděleno výraznou horizontálou a obnaženou konstrukcí.[27]
Obchodní a obytný dům B. Pazdery Obchodní a obytný dům B. Pazdery Brno-Tuřany
Podlipná 13,
Špirkova 1
49°8′54″ s. š., 16°39′56″ v. d. 		Bedřich Rozehnal 1930–1931 Rozehnalovu první brněnskou stavbu charakterizují klidná průčelí s výrazně horizontálními pásovými okny, střídaná částmi s obytnými terasami. Přízemí sloužilo jako obchod se skladem a zázemím, poschodí byt majitele.[27]
Malobytová kolonie Malobytová kolonie v Zábrdovicích Brno-sever (Zábrdovice)
Jana Svobody 15, 17,
Trávníčkova 3, 5,
Vranovská 22–28,
Zubatého 4, 6
49°12′18″ s. š., 16°37′36″ v. d. 		Josef Polášek 1930–1931
Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí Masarykova česká obecná škola chlapecká a dívčí (Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno Brno-sever (Černá Pole)
Zemědělská 29
49°12′43″ s. š., 16°37′20″ v. d. 		Mojmír Kyselka 1930–1931 Dnes Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno. Celková symetrie budovy vyplývala z jejího dělení na chlapecké a dívčí křídlo. Před budovou bylo hřiště s bazénem.[28]
Masarykova německá lidová vysoká škola Masarykova německá lidová vysoká škola (Filozofická fakulta MU) Brno-střed (Veveří)
Janáčkovo nám. 2a
49°12′4″ s. š., 16°36′13″ v. d. 		Heinrich Blum 1931 Dnes Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, budova N. V kontextu 20. a 30. let 20. století představuje Deutsche Masaryk Volkschule vybočení z typicky funkcionalistické architektury, připomíná díla italské racionalistické architektury. Symetrické vstupní průčelí je provedeno z neomítnutého cihlového zdiva, s mírně monumentálním a nadčasovým výrazem.[28]
Malobytová kolonie Malobytová kolonie Brno-Královo Pole
Purkyňova 48, 50,
Skácelova 23-69,
Vodova 51, 53
49°13′18″ s. š., 16°35′12″ v. d. 		Josef Polášek 1931–1933 Řádkovou formaci sídliště tvoří pětice paralelních dvojdomů s jedno- a dvoupokojovými byty, které jsou propojeny jednopatrovým obchodním křídlem při Skácelově ulici.[29]
Bassova vila / Baasova vila Bassova vila Brno-střed (Pisárky)
Lipová 22
49°11′41″ s. š., 16°34′39″ v. d. 		Zikmund Kerekes 1932 Samostatně stojící protáhlý dům je členěn do čtyř částečně samostatných bytů v koncích budovy a společných salonů uprostřed. Pohledově výrazný je arkýř na západní straně a táhlá terasa. Bílá vápenná omítka je doplněna béžovými eternitovými plochami.[25]
Všeobecný penzijní ústav Nejvyšší soud Brno-střed (Veveří)
Burešova 20
49°12′19″ s. š., 16°36′8″ v. d. 		Emil Králík 1932 Dnes Nejvyšší soud.
Tyršovy školy Tyršovy školy Brno-Židenice (Zábrdovice)
Kuldova 38
49°11′59″ s. š., 16°37′57″ v. d. 		Oskar Poříska 1932 Dnes Tyršova základní škola. Urbanisticky zajímavý areál uzavírající nároží Kuldovy a Šámalovy ulice tvoří dvě souměrná křídla propojená zaobleným přízemním koridorem a zahrnoval v sobě i společenský sál a veřejnou knihovnu.[30]
Kyselkův rodinný dům Kyselkův rodinný dům Brno-střed (Staré Brno)
Tomešova 4a
49°11′46″ s. š., 16°35′32″ v. d. 		Mojmír Kyselka 1932 Vlastní vila architekta Kyselky je situovaná v řadové zástavbě na terase pod Žlutým kopcem. Oproti jiným autorovým stavbám je pojata méně dogmaticky, což dokazuje dynamicky zaoblený vstupní balkon a schodiště.[31]
Žáčkův rodinný dům Žáčkův rodinný dům Brno-střed (Staré Brno)
Lipová 17
49°11′39″ s. š., 16°34′56″ v. d. 		Eduard Žáček 1932–1933 Vlastní velká vila architekta Žáčka v sobě zahrnuje kromě obytného prostoru i provoz projekční kanceláře. Umístění ateliéru do přední části domu výrazně ovlivnilo podobu vstupního průčelí s dvojicí výrazných modrých kovových pásových oken a balkony.[31]
Poláškova vila Poláškův rodinný dům Brno-střed (Stránice)
Barvičova 56
49°11′53″ s. š., 16°34′51″ v. d. 		Josef Polášek 1932–1933 Dnes Ukrajinský konzulát v Brně. Řadový dům se třemi byty a střešním ateliérem měl původně bílou hladkou omítku s barevnými rámy oken. Výrazným prvkem je prosklený arkýř. I přes dvojí přestavbu zůstaly základní rysy zachovány.[29]
Kranzův rodinný dům Rodinný dům Josefa Kranze Brno-sever (Černá Pole)
Alešova 24
49°13′4″ s. š., 16°37′27″ v. d. 		Josef Kranz 1933–1935 Dům svým úsporným řešením připomíná typizovanou stavbu. V přízemí je jídelna velká hala propojená s terasou, v patře soukromé pokoje. Průčelí autor oživil dřevěnou konstrukcí pro popínavé rostliny.[32]
Skupina rodinných domů Dům na Rezkově 32 Brno-střed (Stránice)
Rezkova 28-40
49°12′3″ s. š., 16°34′25″ v. d. 		Jindřich Kumpošt 1933–1936
Synagoga Agudas achim Synagoga Agudas Achim Brno-střed (Trnitá)
Skořepka 13
49°11′34″ s. š., 16°37′4″ v. d. 		Otto Eisler 1934 Dvoupodlažní stavba téměř čtvercového půdorysu s plochou střechou, členěná na vstupní obslužnou část (halu, schodiště, studovnu a toalety) a hlavní loď s vyvýšeným řečništěm. Čtvrtá synagoga v Brně (a jediná dosud provozovaná na Moravě) byla postavena pro ortodoxní obec Agudas Achim příchozích z Haliče.[33][34]
Obchodní dům Brouk a Babka Obchodní dům Baťa Brno-střed
Česká 4
49°11′44″ s. š., 16°36′25″ v. d. 		Miloslav Kopřiva 1934 Dnešní Obchodní dům Baťa stojí na místě Žerotínova paláce, který v 19. století nahradil třípatrový dům, zbořený teprve půl roku před slavnostním otevřením nové budovy. Kopřivův sedmipatrový obchodní dům je nejstarší výhradně obchodní budovou v Brně. Kromě horizontálních pruhů oken představují výrazný prvek též zaoblené podélné výkladní vitríny v přízemí a vchody mezi nimi.[35]
Rodinné domy Rodinné domy na Střední ulici Brno-Královo Pole (Ponava)
Střední 27-51
49°12′40″ s. š., 16°36′21″ v. d. 		Vilém Kuba,
Alois Kuba 		1934–1936 Řadové domy na Střední ulici bratří Kubů svým úsporným dispozičním i architektonickým řešením vystihují skutečnost, že i stavby pro střední vrstvu se řídily ekonomickými požadavky.[32]
Palác Alfa Palác Alfa Brno-střed
Jánská 11, 13 / Poštovská 4–10
49°11′40″ s. š., 16°36′37″ v. d. 		Karel Bezrouk,
zpočátku též Bohuslav Fuchs 		1934–1937 Na základě Fuchsova návrhu z roku 1930 vypracoval Bezrouk návrh osmipatrového domu s velkou kavárnou v mezipatře, kinem a nočním podnikem v suterénu a pasáží spojující hlavní dvoranu domu s náměstím Svobody a ulicemi Jánskou a Poštovskou. Vyšší patra byla vyhrazena bytům. Fasády byly obloženy světlými opaxitovými plotnami.[36][37]
Patočkova vila Patočkova vila Brno-střed (Stránice)
Kaplanova 11
49°12′6″ s. š., 16°34′24″ v. d. 		Jiří Kroha 1935–1936 Samostatně stojící vila ve svahu je součástí druhé brněnské kolonie moderního bydlení (po kolonii Nový dům). V 80. letech 20. století byla poněkud necitlivě částečně přestavěna.[38]
Míčkův rodinný dům Míčkův rodinný dům Brno-Žabovřesky
Zeleného 5a
49°12′23″ s. š., 16°34′48″ v. d. 		Josef Kranz 1935–1936 Dvougenerační rodinný dům s odstupňovaným průčelím, pro autora typickým. V prvním patře menší byt, v dalších dvou nadstandardní byt propojený schodištěm se zahradou.[39]
Zemská pojišťovna Dům odborových služeb Brno-střed
Benešova 2, 4,
Malinovského nám. 4
49°11′43″ s. š., 16°36′50″ v. d. 		Ernst Wiesner 1935–1937 Dnes Dům odborových služeb, původně Moravská zemská životní pojišťovna. Po vybudování paláce Morava v části tzv. Doretova dvora byl Wiesner pověřen přestavbou jeho zbylé části, původně vytvořené v 60. letech 19. století Karlem Matzenauerem. Zvýšil ji o jedno poschodí a červeně obložil, čímž celý blok vizuálně sjednotil. Zdůraznění protipólu dnešnímu Mahenovu divadlu zajistil klasicizujícím vstupem a nárožími obloženými travertinem.[33]
Administrativní budova ALPA Administrativní budova ALPA Brno-Královo Pole
Palackého třída 158
49°13′51″ s. š., 16°35′27″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1936 Ze dvou stejných osově orientovaných budov propojených komunikačním mostem byla realizována pouze pravá část. Výrazným prvkem budovy je velká skleněná stěna, kontrastující s jednotícím keramickým obkladem.[39] V původní budově továrny ALPA sídlí nyní jiné firmy.
Kubova vila Vila Aloise Kuby Brno-Řečkovice
Gromešova 1
49°15′7″ s. š., 16°35′20″ v. d. 		Vilém Kuba,
Alois Kuba 		1936 Vlastní vila Aloise Kuby s charakteristickou předsazenou římsou, propojená se svažitým terénem terasami, schodištěm a mostem vybočuje s dosavadní produkce bratrů Kubových, zaměřené spíše na projekty řadových rodinných a velkých nájemních domů. [40]
Petrákova vila Petrákova vila Brno-střed (Pisárky)
Marie Pujmanové 4
49°11′52″ s. š., 16°34′14″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1936 V poněkud experimentálním návrhu Petrákovy vily Fuchs reagoval na strohý funkcionalismus 20. let. K charakteristickým prvkům této reakce patří zakřivená průčelí, užití přírodních materiálů (dřevo, kamenné zdivo), kulatá okna a další.[40]
Vila Löw-Beer Vila Löw Beer Brno-střed (Pisárky)
Kalvodova 8
49°11′54″ s. š., 16°34′13″ v. d. 		Rudolf Baumfeld,
Norbert Schlesinger 		1936 Vila vídeňských architektů mírně vybočuje z řady brněnských staveb své doby.[41] Hranolovitá budova s předsazenou zimní zahradou se uspořádáním obytného prostoru a vytříbenými detaily podobá vile Tugendhat, byť nedosahovala její umělecké ani technické úrovně. Byla ostatně budována pro bratrance Grety Löw-Beer, provdané Tugendhatové a stavěla ji stejná firma Artura a Mořice Eislerových.[42]
Friedmanův nájemní a obchodní dům Friedmanův nájemní a obchodní dům Brno-střed
Česká 12
49°11′47″ s. š., 16°36′23″ v. d. 		Endre Steiner 1936 Velkoměstský nájemní a obchodní dům s obchodním přízemím a odstupňovaným posledním patrem s terasou. Průčelí s náznaky pásových oken bylo obloženo hnědou keramikou.[43]
Nájemní dům L. Bluma Nájemní dům L. Bluma Brno-střed (Pisárky)
Kamenomlýnská 14
49°11′47″ s. š., 16°34′10″ v. d. 		Otto Eisler 1936
Skupina městských malobytových domů Malobytová kolonie Rennenská-Dvorského Brno-střed (Štýřice)
Rennenská 1-13,
Dvorského 4-12
49°10′48″ s. š., 16°35′57″ v. d. 		Bedřich Rozehnal,
Václav Hilský,
Rudolf Jasenský,
Karel Koželka,
František Jech 		1936–1937 Největší brněnská malobytová kolonie tvoří z urbanistického hlediska soubor uspořádaný podle funkcionalistického řádkového schématu, ve dvou řadách. První řada o sedmi jednoduchých domech v Rennenské ulici byla navržena Bedřichem Rozehnalem. Druhou řadu podélných pavlačových domů v Dvorského ulici navrhla čtveřice pražských architektů.[44]
Nádražní „hlavní“ pošta Hlavní pošta Brno-střed
Nádražní 3
49°11′27″ s. š., 16°36′42″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1936–1938 Budova bývalé nádražní pošty stojí na místě někdejších hradebních příkopů. Na dvojitém železobetonovém suterénu stojí lehká ocelová kostra. Forma budovy důsledně sleduje její funkci.[43]
Tesařova vila Tesařova vila Brno-střed (Pisárky)
Hroznová 18
49°11′50″ s. š., 16°34′17″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1937 Velká vila s odvážným členěním hlavního průčelí, které je tvořeno půlválcem, do něhož jsou diagonálně uloženy hlavní obytné haly. Bohatost tvarů je doplněna barevností bílých a terakotových ploch.[41]
Nájemní dům dr. Karla Pura Purův nájemní dům Brno-střed
Údolní 25
49°11′50″ s. š., 16°35′59″ v. d. 		Josef Polášek 1937 Plasticky členěnému průčelí domu s kontrastem vertikálních a horizontálních linií dominuje centrální sklobetonový pás s kulatými průzory, doplněný po stranách lodžiemi, vytvořenými pomocí principu příčné nosné zdi.[44][45]
Zemské vojenské velitelství Univerzita obrany Brno-střed (Veveří)
Kounicova 65
49°12′27″ s. š., 16°35′42″ v. d. 		Bohuslav Fuchs 1937 Tzv. „rohlík“. Dnes sídlo Univerzity obrany, do roku 2004 Vojenské akademie Brno.
Convalaria (nájemní dům s kavárnou a parfumerií) Convalaria Brno-střed
Česká 19–21 / Veselá 26
49°11′47″ s. š., 16°36′21″ v. d. 		Oskar Poříska 1937 Polyfunkční obchodní a obytná budova na souběhu České a Veselé ulice, dnes redakce deníků společnosti Mafra. Obě uliční průčelí jsou pojata jako fasáda nájemného domu, hlavní strana na křižovatce je zvýrazněna jako obchodní budova pásy vysokých oken. V přízemí je nejmenší pasáž v Brně propojující obě ulice. Budova dostala jméno po parfumerii původně umístěné v přízemí budovy.[46]
Pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà (obchodní, administrativní a obytný dům) Dům Nádražní 4 Brno-střed
Nádražní 4
49°11′29″ s. š., 16°36′43″ v. d. 		Karel Kotas 1938 Víceúčelový dům italské pojišťovny se řadí spíše k příkladům novoklasicistní varianty pozdního funkcionalismu, díky např. „vertikálnímu“ ztvárnění přízemí a nejvyššího patra nebo symetrii hlavního průčelí. Jádro řadové sedmipatrové budovy tvoří ústřední vestibul se dvěma bočními schodišti vedoucími do druhého administrativního poschodí. Další patra obsahují třípokojové byty a garsoniéry. Ustupující nejvyšší patro je kryté rovnou střechou mírně přesahující fasádu, kterou nesou pravidelně rozmístěné pilíře.[47]
První moravská spořitelna Česká spořitelna Brno-střed
Jánská 4–10
49°11′39″ s. š., 16°36′36″ v. d. 		Josef Polášek,
Otakar Oplatek,
Heinrich Blum 		1939 Řadová šestipatrová budova s předsazenou, konkévně prohnutou částí průčelí představuje výraznou stavbu pozdního funkcionalismu. Jádro budovy tvoří rozlehlá dvorana a oválný vestibul s točitým schodištěm do patra otevřené haly, osvětlené železobetonovou kopulí se skleněnými čočkami. Dnes je sídlem České spořitelny.[48]
Nájemní domy Nájemní domy Kotlářská Brno-střed (Veveří)
Kotlářská 34–50
49°12′26″ s. š., 16°36′10″ v. d. 		Václav Dvořák,
Jaroslav Brázda 		1939 Devět řadových pětipatrových domů s podkrovím, balkony, zimními zahradami, garážemi a výtahy jsou součástí celkové asanace Kotlářské ulice během 30. let 20. století. Výraznými prvky uliční fasády jsou arkýře v prvním patře, průběžná okna, niky s balkony a opakující se zešikmené úseky zdi. Na rohu s ulicí Lidickou byl zamýšlen (nerealizovaný) výškový dům.[49]
Nájemní domy Nájemní domy Tábor-Kounicova Brno-Královo Pole (Ponava)
Kounicova 60-64,
Tábor 42a-50d
49°12′49″ s. š., 16°35′37″ v. d. 		Jiří Kroha,
Vilém Kuba,
Josef Polášek 		1946–1948 Sídliště tří autorů představuje jeden z posledních funkcionalistických obytných souborů v Brně. Šestice domů s charakteristickou sloupovou „kolonádou“ v přízemí je uspořádána v řádkovém urbanistickém schématu.[50]
Dětská nemocnice Dětská nemocnice Brno-sever (Černá Pole)
Černopolní 9
49°12′10″ s. š., 16°37′4″ v. d. 		Bedřich Rozehnal 1947–1954 Z pozdně funkcionalistického areálu dětské kliniky vyniká třípatrová hlavní budova o půdorysu písmene Y, na kterou navazují další křídla obsahující vstupní halu, laboratoře, ambulanci, technické zázemí a další. Z provozního hlediska představuje na svou dobu velmi progresivní řešení, které osobně ocenil i Le Corbusier.[51]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Z časového hlediska je výčet vymezen obdobím výstavby od roku 1925 do začátku druhé světové války, s výjimkou několika poválečných staveb, které byly projektovány ještě v době tzv. dvouletky na přelomu let 1945-1948. Kritériem významnosti pro zařazení stavby do seznamu je její uvedení coby významné v některé z těchto publikací:
    • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 
    • KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. 48 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
    • SEDLÁK, Jan. Moderní architektura v Brně. Překlad Ivo Najman. Brno: Magistrát města Brna, Kancelář strategie města, 2005. Dostupné online. (cs, en) 
  2. ↑ Pro pojmenování stavby je preferováno označení související s jejím původním účelem (aktuální označení nebo užití stavby je uváděno v poznámce). Takto je např. dnešní obchodní dům Baťa na České označen Brouk a Babka, zatímco domem služeb Baťa je označen dnešní obchodní dům Centrum na Kobližné. Vlastní vily a domy samotných architektů nejsou v pojmenování nijak označovány za „vlastní“, na rozdíl od zvyklostí v některé literatuře.
  3. ↑ Fotografie vyobrazují podobu staveb v době pořízení snímku, která se vzhledem k časovému odstupu může v menší či větší míře odlišovat od původních záměrů a realizací.
  4. ↑ Uvedeno období od zahájení stavby po její uvedení do provozu. Řazeno primárně dle data zahájení stavby, neboť toto věrněji souvisí s jejím architektonickým návrhem a stylem.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ KREJČÍ, Aleš. Brněnský architektonický manuál [online]. Panorama KPVU, 2013. Dostupné online. 
  2. ↑ a b SEDLÁK, Jan. Moderní architektura v Brně. Překlad Ivo Najman. Brno: Magistrát města Brna, Kancelář strategie města, 2005. Dostupné online. (cs, en) 
  3. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 89. 
  4. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 48. 
  5. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 112. 
  6. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 4-5.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  7. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 49. 
  8. ↑ Palác Morava Archiweb.cz
  9. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 50. 
  10. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 90–95. 
  11. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 95. 
  12. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 113. 
  13. ↑ ČT Brno. Funkcionalistická kavárna Era se dočkala otevření. ČT24 [online]. 6. 6. 2011 [cit. 2011-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-04. 
  14. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 71. 
  15. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 20.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  16. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 10.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  17. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 96. 
  18. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 5.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  19. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 73. 
  20. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 114. 
  21. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 1.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  22. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 51. 
  23. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 98. 
  24. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 72. 
  25. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 74. 
  26. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 7.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  27. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 52. 
  28. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 117. 
  29. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 99. 
  30. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 53. 
  31. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 75. 
  32. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 118. 
  33. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 54. 
  34. ↑ Jaroslav Klenovský: Synagoga Agudas Achim Židovská obec Brno.
  35. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 2.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  36. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 8.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  37. ↑ KULEJOVÁ, Denisa. ALFA PASSAGE. Brno: FF MU, 2007. Dostupné online. S. 64. 
  38. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 100. 
  39. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 101. 
  40. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 102. 
  41. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 103. 
  42. ↑ ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar; SVOBODOVÁ, Petra; VELEŠÍK ML., Vladimír. Löw-Beerovy vily a historie jedné podnikatelské rodiny. Příprava vydání Vladimír Velešík. Boskovice a Svitavy: MAS Bokovicko Plus a MAS Svitava, 2014. 114 s. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISBN 978-80-260-6713-9. S. 51–52.  Archivováno 21. 7. 2020 na Wayback Machine.
  43. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 55. 
  44. ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 76. 
  45. ↑ JELÍNKOVÁ, Veronika. Josef Polášek a otázka moderního bydlení. Nájemní dům Dr. Karla Pury a Drahomíry Purové, Údolní 27, Brno. Brno: FSS MU, 2008. Dostupné online. S. 46. 
  46. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 3.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  47. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 12.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  48. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 9.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  49. ↑ KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19. S. 18.  Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
  50. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 104. 
  51. ↑ KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 119. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. 332 s. ISBN 80-902810-2-8. 
  • HRUBÝ, Pavel. Průvodce Brnem I: architektura, hudba, věda, historismus, secese, funkcionalismus. Boskovice: Albert, 2006. 58 s. ISBN 978-80-7326-098-9. 
  • ŠLAPETA, Vladimír; MUSIL, František; JANDÁČEK, Václav. Funkcionalismus na Moravě. Brno: Expo Data, 2003. 11 s. ISBN 80-7293-077-X. 
  • MÜLLER, Zdeněk. Výstava soudobé kultury: Brno 1928. Brno: Veletrhy Brno, 2008. 67 s. ISBN 978-80-87086-09-4. 
  • VONDRÁČKOVÁ, Jana. Obnova brněnských funkcionalistických kaváren. Brno: FF MU, 2010. Dostupné online. S. 115. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_funkcionalistických_staveb_v_Brně&oldid=24155420“