František Jech
| František Jech | |
|---|---|
.jpg) František Jech | |
| Narození | 22. února 1884 Doňov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. července 1960 (ve věku 76 let) Moravské Budějovice  Československo |
| Místo pohřbení | Moravské Budějovice |
| Povolání | historik, učitel, muzeolog, kronikář a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Jech (22. února 1884 Doňov [1] – 20. července 1960 Moravské Budějovice ) byl pedagog na moravskobudějovickém gymnáziu, historik, muzejník, sokolský a osvětový pracovník. Často pracoval s Josefem Fišerem.
Život[editovat | editovat zdroj]
František Jech se narodil v Doňově, v rodině místního rolníka Jana Jecha a jeho manželky Anny, rozené Hlávkové.[1] Po maturitě na gymnáziu v Jindřichově Hradci studoval na Filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy university v Praze. Po studiích se usadil v Moravských Budějovicích, kde od září 1912 získal místo na místním obecním reálném gymnáziu, nejprve jako suplující učitel,[2] později jako profesor. Kromě pedagogické činnosti se věnoval bádání na poli regionální historie, práci v muzeu a v Sokole. Jeho historické statě položily základ regionální historiografie Moravskobudějovicka.[3]
Rodinný život[editovat | editovat zdroj]
Dne 5. srpna 1913 se ve Stráži nad Nežárkou oženil[1] se Zdeňkou Novotnou (1891–1952), dcerou řídícího učitele Jana Novotného z Příbraze u Stráže nad Nežárkou. Manželé Jechovi měli tři děti. Závěr života prožil v domově důchodců ve Velkém Újezdě. Spolu s manželkou je pohřben v Moravských Budějovicích, autorem náhrobku je František Bílek.[4]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
František Jech byl přítelem Otokara Březiny, což se projevilo na jeho díle. Další část jeho díla je věnována jeho působišti – Moravským Budějovicím. Knižně vyšlo:
- Proslov před šikem (Výjev ze sokolské tělocvičny, pro sokolské akademie; Moravské Budějovice, Fr. Valach, 1919)
- Padesátiletí Městské spořitelny v Mor. Budějovicích – 1875–1924 (V Moravských Budějovicích, Městská spořitelna, 1925)
- Místo harmonie a smíření (meditace na hrobě Otokara Březiny; Moravské Budějovice, Sylvestr Talla, 1930)
- Otokar Březina, pěvec síly, víry a lásky (Moravské Budějovice, Sylvestr Talla, 1934)
- Činnost "Společnosti Ot. Březiny v Jaroměřicích n.R." v prvém pětiletí (V Jaroměřicích n.Rok.,Společnost Otakara Březiny, 1935)
- Šedesát let Obchodního domu F. G. Procházky (kus hospodářské historie Mor. Budějovic; V Mor. Budějovicích, Obchodní dům F. G. Procházky, 1936)
- Země, v níž odpočívá Otokar Březina (beseda o Moravskobudějovicku, přednesená v brněnském rozhlase 17. února 1937; Jaroměřice n. Rok., Společnost Otokara Březiny, 1937)
- Dvě návštěvy T.G. Masaryka v Mor. Budějovicích (V Mor. Budějovicích, F. Jech, 1938)
- Smrt Otokara Březiny v lidové poesii (Moravské Budějovice, nákladem autora, 1939)
- Moravské Budějovice (propagační publikace, popis, historie, život, adresář doporučených podniků všech oborů;V Berouně : Propagační ústav pro českomoravská města, 1940?)
- U Březiny (záznamy hovorů; Praha, Trigon, 2001)
Díla Věnovaná Moravským Budějovicím[editovat | editovat zdroj]
Moravským Budějovicím a okolí věnoval František Jech tato díla (neuvedená v databázi Národní knihovny):[5]
- Obrázky z dějin Moravských Budějovic (1925)
- Nástin dějin Moravského Budějovicka a Jemnicka (1927)
- Soupis osob literárně, vědecky neb umělecky činných, které se v politickém okrese moravskobudějovickém narodily nebo v něm žily (1927)
- Založení a zlatá doba Jemnice (1928)
- Historické základy politického okresu moravskobudějovického (1929)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Matriční záznam o narození a křtu farnost Drahov
- ↑ Výroční zpráva gymnázia za rok 1912/1912, s. 15
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 16.
- ↑ SLANINKA, Adam. František Jech (1884 – 1960). Renesanční člověk, milovník díla Otokara Březiny a historik. Brno, 2012 [cit. 2019-08-01]. Závěrečná práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. Dostupné online.
- ↑ Prof. František Jech šedesátníkem. Lidové noviny. 22. 2. 1944, s. 4. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jech na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jech
- František Jech v informačním systému abART
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SLANINKA, Adam. František Jech (1884 – 1960). Renesanční člověk, milovník díla Otokara Březiny a historik. Brno, 2012 [cit. 2019-08-01]. Závěrečná práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Tomáš Dvořák. Dostupné online.
