Přeskočit na obsah

Fluorid olovičitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fluorid olovičitý
Obecné
Systematický názevFluorid olovičitý
Anglický názevLead tetrafluoride
Německý názevBlei(IV)-fluorid
Sumární vzorecPbF4
Vzhledbílé až béžové krystaly[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-59-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)232-012-9
PubChem123258
ChEBICHEBI:37186
SMILESF[Pb](F)(F)F
InChIInChI=1S/4FH.Pb/h4*1H;/q;;;;+4/p-4
Key: YAFKGUAJYKXPDI-UHFFFAOYSA-J
Vlastnosti
Molární hmotnost283,194 g/mol
Teplota tání600 °C (1,112 °F; 873 K)[1]
Hustota6,7 g/cm3[1]
Struktura
Krystalová strukturatetragonální
Hrana krystalové mřížkya = 425,36 pm,c = 806,4 pm, Z = 2
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[2]
H-větyH302, H332, H360, H373, H400, H410[2]
P-větyP203, P260, P261, P264, P270, P271, P273, P280, P301+317, P304+340, P317, P318, P319, P330, P391, P405, P501[2]
NFPA 704
0
2
0
[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid olovičitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PbF4.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid olovičitý lze připravit reakcí fluoru s fluoridem olovnatým nebo olovem:[3]

PbF2 + F2 → PbF4
Pb + 2 F2 → PbF4

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid olovičitý je žlutá pevná látka, která je citlivá na vlhkost. Je to jediný olovičitý halogenid, který je stabilní za pokojové teploty.[4] Teplota tání fluoridu olovičitého je 600 °C. Fluorid olovičitý krystalizuje v tetragonální soustavě typu fluoridu cíničitého s prostorovou grupou I4/mmm (Číslo 139)[5] a parametry mřížky a = 425,36 pm, c = 806,4 pm a Z = 2. Fluorid olovičitý je oktaedricky koordinovaný šesti atomy fluoru, kde oktaedry jsou sdíleny čtyřmi atomy fluoru.[6][7][8]

Reaktivita

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid olovičitý na vlhkém vzduchu okamžitě hnědne za vzniku oxidu olovičitého:[3]

PbF4 + 2 H2O → PbO2 + 4 HF

Tato reakce probíhá i ve zředěné kyselině fluorovodíkové. V koncentrované kyselině fluorovodíkové vzniká kyselina hexafluoroolovičitá (H2PbF6):

PbF4 + 2 HF → H2PbF6

Mohou být také připraveny soli této kyseliny:

H2PbF6 + 2 NaF → Na2PbF6 + 2 HF

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lead tetrafluoride na anglické Wikipedii a Blei(IV)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. a b c d LEAD TETRAFLUORIDE | 7783-59-7. ChemicalBook [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c PUBCHEM. Lead(IV) fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 233. (německy) 
  4. GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 375–376, 381–382. (anglicky) 
  5. ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. [s.l.]: Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. (německy) 
  6. HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, A. G. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Pearson Prentice Hall 1020 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-039913-7. (anglicky) 
  7. HOLLEMAN, Arnold F.; WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: de Gruyter 2033 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-012641-9. (německy) 
  8. BORK, M.; HOPPE, R. Zum Aufbau von PbF 4 mit Strukturverfeinerung an SnF 4. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1996-09, roč. 622, čís. 9, s. 1557–1563. Dostupné online [cit. 2024-01-10]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19966220919. (anglicky)