Fluorid hexaoxygenylu
(přesměrováno z F2O6)
| Fluorid hexaoxygenylu | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Fluorid hexaoxygenylu |
| Anglický název | Hexaoxygen difluoride |
| Sumární vzorec | F2O6 |
| Vzhled | tmavě hnědá pevná látka při 60 K |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12191-80-9 |
| SMILES | FOOOOOOF |
| InChI | InChI=1S/F2O6/c1-3-5-7-8-6-4-2
Key: PHJAHINOOJESQK-UHFFFAOYSA-N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 133,991 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid hexaoxygenylu je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem F2O6.[1][2] Patří mezi fluoridy kyslíku.[3]
Příprava[editovat | editovat zdroj]
Fluorid hexaoxygenylu lze připravit elektrickým výbojem směsí fluoru a kyslíku v molárním poměru 6:2 při 60 - 77 K.[4]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Fluorid hexaoxygenylu je oxidační činidlo. Při 60 K je to tmavě hnědá krystalická pevná látka. Při pomalém zahřívání se rozkládá na nižší fluoridy kyslíku a ozon. Při rychlém zahřátí na 90 K se výbušně rozkládá na kyslík a fluor.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hexaoxygen difluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ STRENG, A. G.; GROSSE, A. V. Two New Fluorides of Oxygen, O 5 F 2 and O 6 F 2 1,2. Journal of the American Chemical Society. 1966-01, roč. 88, čís. 1, s. 169–170. Dostupné online [cit. 2023-11-22]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja00953a035. (anglicky)
- ↑ BAILAR, John Christian; TROTMAN-DICKENSON, A. F. Comprehensive Inorganic Chemistry: Ge, Sn, Pb, Group VB, Group VIB, Group VIIB. [s.l.]: Pergamon Press 1644 s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-017275-0. S. 764. (anglicky)
- ↑ BRETHERICK, L. Bretherick's Handbook of Reactive Chemical Hazards. [s.l.]: Elsevier 2058 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4831-6250-8. S. 134. (anglicky)
- ↑ a b F Fluorine: Compounds with Oxygen and Nitrogen. [s.l.]: Springer Science & Business Media 427 s. Dostupné online. ISBN 978-3-662-06339-2. S. 1622. (anglicky)