Ekonomika Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Ekonomika USA)
Jump to navigation Jump to search
Ekonomika Spojených států amerických
New York City, finanční centrum USA.[1]
New York City, finanční centrum USA.[1]
Měna US$ (USD)
index
Fiskální období 1. října 2016 – 30. září 2017
Statistické údaje
HDP $18 558 bil. (nominal; 2016)[2]
$18 558 bil (PPP; 2016)[2]
Změna HDP 2,4% (2015)[3][4][5]
HDP na obyvatele $57 220 (2016)[2]
5. (nominal) / 10th. (PPP)
HDP podle sektorů Zemědělství: 1,6%
Průmysl: 20,8%
Služby: 77,6%
(2015)[6]
Inflace (CPI) 1,7% (květen 2015)[7]
Míra chudoby 13,66% (2015)[8]
Pracovní síla 156 mil. (7,8mil. nezam.)[9][10]
Nezaměstnanost 4,7% (květen 2016)[11]
Zahraničí
Vývoz $1,62 bil (2014)[12]
Dovoz $2,35 bil (2014)[12]
Veřejné finance
Veřejný dluh $19,268 bil; 102% HDP (Q1 2015)[13]

Spojené státy americké jsou hospodářsky nejsilnější stát světa, s velmi vyspělým průmyslem, zemědělstvím a velkým podílem vědy a výzkumu. V roce 2014 tvořila ekonomika USA 22,4 % nominálního světového HDP,[14] tedy 17,555 bilionu amerických dolarů.[15] Americký dolar je nejužívanější měnou pro mezinárodní transakce a zároveň je považován za světovou rezervní měnu. Spojené státy jsou smíšenou ekonomikou. Nejvýznamnější obchodní partneři jsou: Kanada, ČLR, Mexiko, Japonsko, Německo a Jižní Korea.[16]

USA jsou největším světovým producentem ropy a zemního plynu, ale všechnu vlastní produkci spotřebují a ještě musí dovážet. USA také jsou nejvýznamnějším finančním trhem na světě, New York Stock Exchange je největší světovou finanční burzou podle tržní kapitalizace.

Stručné dějiny[editovat | editovat zdroj]

Americký HDP na hlavu, 1929–2011

Za méně než 400 let se Spojené státy americké změnily z divočiny obývané Indiány na nejmocnější průmyslovou zemi světa. Již od 90. let 19. století jsou nejsilnější národní ekonomikou světa (nepočítaje v to koloniální říše).[17] Vyrábí čtvrtinu hospodářské produkce světa. Spojené státy vynakládají mnoho peněz na výzkum nových způsobů výroby a nových výrobků. Po osamostatnění se nejrychleji rozvíjel textilní a potravinářský průmysl. Postavení transkontinentální železnice a dostatek nerostných surovin podnítily rozmach strojírenského, ocelářského průmyslu a výroby elektrické energie. Ve 20. století světové války ekonomiku USA neoslabily, ale byly zdrojem rozmachu (výroba zbraní, potravin). USA posílily svůj hospodářský a politický růst.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

USA jsou první na světě ve výrobě a vývozu zemědělských produktů, dovážejí pouze některé plodiny (banány, kokosové ořechy a jiné.) V USA vznikla území zaměřené na dopěstování určité plodiny. Nejvýznamnější je kukuřičné pásmo (kukuřice, sójové boby, ozimá pšenice), které se táhne na jih a západ od Velkých jezer a zabírá hlavně Centrální roviny. Na západ od kukuřičného pásma na Velkých planinách se rozprostírá pšeničné pásmo (pšenice, oves, cukrová řepa). V jižních oblastech s dostatkem vláhy je bavlníkové pásmo (bavlník, tabák, citrusové plody, podzemnice olejná). Na západním pobřeží se pěstují citrusové plodiny, hrozny a jiné ovoce. Hlavní oblasti chovu zvířat jsou kukuřičné pásmo a pšeničné pásmo, kde se chová skot a prasata. Horské státy zabírají téměř polovinu povrchu státu. Jejich význam je především v těžbě dřeva.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Steve Jobs a Bill Gates patří mezi nejznámější podnikatele.

Průmysl USA má dostatek nerostných surovin a elektrické energie. Produkuje téměř třetinu průmyslové výroby světa. Mezi hlavní přednosti průmyslu patří schopnost rychle se přizpůsobit požadavkům trhu. Nejdůležitější je tradiční průmyslová oblast ve tvaru trojúhelníku ohraničená městy Boston, Washington, D.C. a Chicago. Tato oblast se stala první průmyslovou oblastí USA. Druhou oblastí, jejíž vliv stále narůstá, je jižní a západní oblast (Sun Belt).

Průmysl USA se opírá o vyspělé hutnictví železa a barevných kovů. Hlavní střediska jsou v okolí Velkých jezer (Detroit, Cleveland), města na severním pobřeží Atlantiku (Baltimore) a města na březích řek Mississippi a Ohio. Chemická výroba se soustřeďuje do míst těžby a dovozu ropy (Mexický záliv) a do oblastí s dlouhou tradicí (New York, Baltimore). Strojírenství tvoří až 40% z celkové průmyslové výroby USA. Z množství odvětví vyniká zejména výroba automobilů, letadel a kosmických dopravních prostředků (Chicago, Buffalo, Kansas City, Atlanta, Houston, Seattle, Los Angeles). Elektrotechnický a elektronický průmysl se soustřeďuje do výzkumných a vývojových center.

Západní státy[editovat | editovat zdroj]

Porovnání HDP jednotlivých amerických států s nezávislými státy (2012)

Města ležící na tichomořském pobřeží, jako Seattle, Portland a San Francisco, vypravují lodě s dřevem, rybami a ovocem do celého světa. Západ je rovněž domovem Hollywoodu, hlavního města multimilionového filmového průmyslu, a Silicon Valley, údolí v severní Kalifornii, které je střediskem výroby a obchodu se špičkovými počítači. Sun Valley v Idahu je nejnavštěvovanějším střediskem zimních a letních sportů.

Centrální státy[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast zahrnuje vysoká pohoří, úrodné roviny a mississippský říční systém. Největší pole s ropou a zemním plynem leží v Texasu (ropa byla objevena v Texasu počátkem 20. století, dnes je hned po Aljašce na druhém místě v těžbě ropy) a v Oklahomě, uhlí se těží ve Wyomingu a v Montaně. Ve Skalnatých horách se nacházejí významné národní parky, např. Yellowstonský národní park a Glacier, jakož i bohatá naleziště nerostných surovin. Horká léta a chladné zimy, silná krupobití a tornáda způsobují v této oblasti velké výkyvy počasí.

Východní státy[editovat | editovat zdroj]

Tato oblast se díky vynikajícím přístavům, úrodné půdě a bohatým nalezištím nerostných surovin stala jednou z nejhustěji obydlených částí země. Na východním pobřeží se totiž v 16. století usazovali osadníci z Evropy. Dnes se zde nacházejí největší města země, jako např. New York, Washington, ale i historicky důležitá průmyslová centra, např. Chicago, Detroit a Cleveland, ležící u Velkých jezer. Směrem na jih se nacházejí oblasti, kde farmáři pěstují bavlnu, tabák, zeleninu a rostliny, ze kterých se získávají jedlé oleje. Nejrozlehlejším pohořím této oblasti je Appalačské pohoří.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Americký vývoz (2011): Spojené státy jsou druhým největším vývozcem.

V současnosti tvoří základ hospodářství USA sektor služeb. Pracuje v něm nejvíce lidí a vytvoří se většina hospodářské produkce. Mimořádně důležité je bankovnictví a obchod. Celosvětový dosah má tvorba filmů, reklam, hudební produkce a telekomunikace. Mnoho špičkových odborníků pracuje ve sféře výroby softwaru, počítačových programů a her. Prvenství z celosvětového hlediska dosahuje region ve využívání internetu, rychlém šíření a získávání informací. Globální vliv USA na svět lze pozorovat při prosazování se firem, jako Microsoft, IBM, Coca-Cola, Pepsi, McDonald's, General Motors, Ford a jiných ...

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejvýznamnější centra cestovního ruchu patří velkoměsta (New York, Los Angeles, Las Vegas atd.), na jihu země Florida, na středozápadě Skalnaté hory a na západě Kalifornie. Množství turistů navštěvuje národní parky, ale i mnohé atrakce jako např. Disneyland, Hollywood atd.

Zahraniční obchod a celní politika[editovat | editovat zdroj]

23. března 2018 zavedly USA clo na dovoz hliníku ve výši 10 % a na dovoz oceli ve výši 25 %.[18] Na zavedení cel reagovalo Rusko a Japonsko možností zatížit americký export náklady ve srovnatelné výši, které jim clo způsobí, v případě Ruska 538 milionů dolarů ročně, v případě Japonska 440 milionů dolarů ročně.[18] Pro dovoz oceli a hliníku byla zavedena výjimka platná do konce května.[19] EU se snažil změnit dočasnou výjimku v trvalo, ale ještě koncem května USA vysílaly signály, že výjimka prodloužena nebude.[19] Trvalá výjimka je ovšem pro EU podmínkou, aby začaly rozhovory o větší spolupráci v energetice, rozhovory o odstraňování bariér pro dovoz automobilů nebo rozhovory o reformě Světové obchodní organizace (WTO).[19]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hospodárstvo USA na slovenské Wikipedii.

  1. The Global Financial Centres Index 18 [online]. Long Finance, September 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Report for Selected Countries and Subjects [online]. IMF. Dostupné online. (anglicky) 
  3. U.S. economy shrinks in first quarter [online]. [cit. 2015-05-29]. http://www.washingtonpost.com/blogs/wonkblog/wp/2015/05/29/analysts-expect-decline-in-u-s-gdp-in-first-quarter/ Dostupné online. (anglicky) 
  4. US economy shrank 0.7 percent at beginning of 2015 [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. US economy contracts thanks to strong dollar and poor weather - live updates [online]. [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. FIELD LISTING :: GDP - COMPOSITION, BY SECTOR OF ORIGIN [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CONSUMER PRICE INDEX – OCTOBER 2014 [online]. Bureau of Labor Statistics [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Income, Poverty and Health Insurance Coverage in the United States: 2013 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Unemployment Level - Civilian Labor Force - LNS13000000
  10. Employment Situation Summary [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Schwartz, Nelson D.."Wages Rise as U.S. Unemployment Rate Falls Below 5%", New York Times, February 5, 2016. Ověřeno k February 5, 2016. 
  12. a b U.S. International Trade in Goods and Services [PDF]. BEA, February 5, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  13. The Debt to the Penny and Who Holds It [online]. U.S. Treasury Department [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. BERGMANN, Andrew. World's Largest Economies [online]. CNN Money, April 2014 [cit. 2014-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. U.S. Economic Outlook [online]. FocusEconomicss, November 25, 2014 [cit. 2014-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Top Trading Partners – August 2014 [online]. U.S Census Bureau, November 2013 [cit. 2014-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Digital History, Steven Mintz. Digital History [online]. Digitalhistory.uh.edu [cit. 2012-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b Rusko a Japonsko varuje USA před možným uvalením sankcí. Týden.cz [online]. 22.05.2018 14:00. Dostupné online. 
  19. a b c Malmströmová: Americká strana zná návrhy EU k jednání o obchodu. Týden.cz [online]. 22.05.2018 16:00. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]