Réva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o rodu rostlin. Možná hledáte: vinná réva.
Wikipedie:Jak číst taxoboxRéva
alternativní popis obrázku chybí
Réva vinná (Vitis vinifera)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád révotvaré (Vitales)
Čeleď révovité (Vitaceae)
Rod réva (Vitis)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Réva (Vitis) je rod rostlin z čeledi révovité (Vitaceae). Jsou to dřevnaté liány s jednoduchými až dlanitě složenými střídavými listy a drobnými nenápadnými květy, které jsou opylovány hmyzem. Plodem je bobule. Rod réva zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen v mírném a subtropickém pásu severní polokoule. Hospodářsky nejvýznamnější druh je réva vinná, jedlé plody mají i některé další druhy. Některé révy jsou pěstovány jako okrasné liány, např. velkolistá réva japonská.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Révy jsou dřevnaté jednodomé nebo dvoudomé liány s úponky. Dřeň stonků je hnědavá, v uzlinách přerušovaná. Kůra se loupe v dlouhých pruzích. Listy jsou střídavé, jednoduché až složené, dlouze řapíkaté, s opadavými palisty. Čepel listů je dlanitě laločnatá s dlanitou žilnatinou nebo až dlanitě složená. Úponky vyrůstají naproti listům a jsou nejčastěji vidličnatě rozdvojené. Květy jsou pětičetné, v latovitých květenstvích. Kalich je miskovitý, srostlý, laločnatý, někdy redukovaný. Tyčinek je 5. Koruna je záhy opadavá, korunní lístky jsou v horní části srostlé. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 plodolistů a se 2 pouzdry, v každém plodolistu jsou 2 vajíčka. Na bázi semeníku je pětilaločný žláznatý terč. Plodem je bobule obsahující 1 až 4 hruškovitá semena.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod zahrnuje asi 60 druhů a je rozšířen v mírném pásu severní polokoule s přesahy do subtropických oblastí. Největší množství druhů se vyskytuje v Číně a ve východních oblastech Severní Ameriky.[1] V květeně České republiky je zastoupen jediný původní druh, réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris). Vyskytuje se velmi vzácně na jižní Moravě v lužních lesích soutoku Moravy a Dyje.[3] Réva vinná je rovněž jediný evropský zástupce tohoto rodu.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Nenápadné, drobné květy révy jsou opylovány hmyzem přilákaným nektarem. Semena jsou šířena ptáky a zvířaty konzumujícími plody.[5]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Réva japonská

Význam[editovat | editovat zdroj]

Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je bezesporu réva vinná (Vitis vinifera), prastará kulturní rostlina. Dnes je pěstována v klimaticky příhodných oblastech celého světa. Jedlé hrozny poskytují i některé jiné druhy, zejména Vitis labrusca a Vitis rotundifolia. Americké druhy révy jsou odolné proti škůdci révy vinné zvanému mšička révokaz (Viteus vitifoliae) a proto se používají jako podnož pro kulturní odrůdy révy vinné.[5]

Některé druhy tohoto rodu, ale i ušlechtilé odrůdy révy vinné, jsou používány v České republice jako okrasné rostliny. Jsou vhodné k popnutí zdí, treláží, pergol, nebo stromů.[7] V českých botanických zahradách a arboretech jsou pěstovány zejména réva amurská (Vitis amurensis), réva pobřežní (V. riparia) a réva japonská (V. coignetiae), vzácněji i réva americká (V. labrusca) a révy V. piasezkii, V. aestivalis, V. palmata a V. vulpina.[8]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Révy rostou na výsluní i v polostínu. Na půdu nejsou náročné. Některým více vyhovuje sušší, lehčí půda (např. réva vinná), jiné lépe prosperují na vlhčím stanovišti se živnou půdou (réva japonská). Vysazují se v bezlistém stavu. Množí se především dřevitými řízky, botanické druhy i výsevem.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Vitis [online]. . Dostupné online.  
  2. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0.  
  3. a b KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. (česky)  
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton : Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.  
  6. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)  
  7. a b HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha : SZN, 1978. 07-105-78. (česky)  
  8. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]