Přeskočit na obsah

Anatomie doktora Tulpa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anatomie doktora Tulpa
AutorRembrandt
Rok vzniku1632
TechnikaOlej na topolu
Rozměry169,5 × 216,5 cm
UmístěníMauritshuis, Haag

Anatomie doktora Tulpa nebo také Lekce anatomie dr. Tulpa (nizozemsky De anatomische les van Dr. Nicolaes Tulp) je obraz nizozemského malíře Rembrandta. Je první velkou kompozicí, kterou Rembrandt vytvořil po svém přestěhování do Amsterdamu. Připomíná přednášku Nicolaese Tulpa o fyziologii paže, konanou 16. ledna roku 1632, kdy anatom doprovázel svůj výklad pitvou paže popraveného zločince.

Popis obrazu

[editovat | editovat zdroj]

Tato olejomalba byla téhož roku dokončena v rozměrech 2,17 × 1,63 metru. V současnosti je umístěna v obrazárně Mauritshuis v městě Haag. Dvě osoby na této malbě jsou zvlášť zvýrazněny. První z nich je lékař dr. Nicolaes Tulp, který popisuje přítomným svalstvo levé ruky. Druhou zvýrazněnou osobou je mrtvola popraveného zločince. Další osoby jsou Jakob Jansz Colevelt, Adrian Cornilsz Slabberaen, Mathys Evertsz Calkoen, Jakob Jansz de Witt, Jacob Dielofse Block a Fray van Loenen, který drží v ruce papír s nákresem paže.

Dr. Tulp byl oficiálně jediným městským anatomem, který mohl provádět jednu pitvu za rok a tělo mělo být od oběšeného zločince. V 17. století se významní vědci jako byl dr. Tulp neponížili k podřadné a krvavé práci, jako byla příprava na pitvu, a takový úkol byl přenechán jiným. To je důvod, proč na obraze nejsou žádné řezací nástroje. Místo toho můžeme vidět v pravém spodním rohu otevřenou učebnici anatomie. Lékařští specialisté komentovali přesnost svalů a šlach malované 26letým Rembrandtem. Není známo, kde získal tyto vědomosti. Je možné, že kopíroval detaily z anatomické učebnice. Tvář oběšeného zločince je z části ve stínu; tato technika, kterou Rembrandt v pozdějších letech často používal, je označována jako ambra morfia (stín smrti).

Obraz Anatomie doktora Tulpa byl první obraz, na který se autor podepsal jako Rembrandt, nikoli svým do té doby obvyklým podpisem RHL (Rembrandt Harmenszoon z Leidenu).

Osobnosti na obraze

[editovat | editovat zdroj]

Žádný ze sedmi mužů naslouchajících doktoru Tulpovi nebyl lékařem. Někteří pozorovatelé jsou na obraze jen kvůli tomu, že si zaplatili a někteří, zvláště pak v levé zadní části, byli přidáni do obrazu až později. Pozorovatelé jsou pro tu slavnostní chvíli vhodně oblečeni, protože anatomické demonstrace byly v 17. století významnou společenskou událostí. Demonstrace dr. Tulpa, konané každoročně v zimních měsících na mrtvolách popravených v Theatrum anatomicum (latinsky Anatomické divadlo), byly velmi oblíbené. Byly realizovány v dohodě se soudem, a to nejen pro lékaře a komunální politiky, ale také před očima četného publika v zadních řadách. V té době byly v Evropě obdukce a především pitvy povoleny pouze na mrtvolách zločinců mužského pohlaví, postavených mimo církev. Zápach rozkladu z mrtvol byl překrýván vonnými bylinami a kadidlem, během demonstrací hrála hudba, jedlo se a pilo. Předvádění sloužilo v prvé řadě k výměně anatomických poznatků přítomných prominentních lékařů, vstupným se však také financovaly galabankety amsterodamských chirurgů a soudců.

Související díla

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 Yiull Damaso namaloval parodii malby zobrazující významné osobnosti Jižní Afriky. Pitvanou mrtvolou je Nelson Mandela, jihoafrický aktivista zemřelý ve dvanácti letech na AIDS Nkosi Johnson představuje demonstrátora a přihlížejícími jsou: Desmond Tutu, Frederik Willem de Klerk, Thabo Mbeki, Jacob Zuma, Cyril Ramaphosa, Trevor Manuel a Helen Zille.[1] Africký národní kongres dílo označil jako neuctivé k Mandelovi, rasistické a kulturně necitlivé k africkému tabu zobrazovat žijící osoby jako mrtvé.[2]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ VAN WYCK, Lisa. Mandela 'autopsy' just not on. Mail & Guardian. Johannesburg: 9 July 2010. Dostupné online [cit. 16. prosinec 2011]. 
  2. ↑ SMITH, David. Anger over Nelson Mandela autopsy painting. The Guardian. London: 9. červenec 2010. Dostupné online [cit. 16. prosinec 2011]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Výběr známých výtvarných děl a jejich umístění
Starověk,
antika a staré
mimoevropské
umění
Svět
Busta královny Nefertiti (Berlín) • Láokoón a jeho synové (Řím) • Moai (Velikonoční ostrov) • pravěké malby (jeskyně Altamira, Lascaux aj.) • Rhodský kolos (zničen) • Terakotová armáda (Si-an) • Tutanchamonova pohřební výbava (Káhira) • Velká sfinga (Gíza) • Venuše Mélská (Paříž) • Myrón Diskobolos (dochovány kopie, např. Řím)
Česko
Hlava Kelta (Praha) • Věstonická venuše (Brno)
Středověk
Svět
Kapitolská vlčice (Řím) • bratři z Limburka Přebohaté hodinky vévody z Berry (Chantilly u Paříže) • Eyck Svatba manželů Arnolfiniových (Londýn) • Rublev Ikona Nejsvětější Trojice (Moskva)
Česko
Kodex vyšehradský (Praha) • Madona z Veveří (Brno) • Palladium země české (Stará Boleslav) • Relikviář svatého Maura (Bečov n. T.) • Svatováclavská zbroj (Praha) • Vyšebrodský cyklus (Praha) • Zlatá brána (Praha) • Theodorik výzdoba kaple sv. Kříže (Karlštejn)
Renesance
a manýrismus
Svět
Arcimboldo Čtvero ročních období (Vídeň, Paříž aj.) / Rudolf II. jako Vertumnus (Skokloster) • Bosch Zahrada pozemských rozkoší (Madrid) • Botticelli Primavera a Zrození Venuše (Florencie) • Brueghel st. Stavba babylonské věže (Vídeň) • Donatello David (Florencie) • Dürer Melancholie I (více výtisků) • Grünewald Isenheimský oltář (Kolmar) • Leonardo Dáma s hranostajem (Krakov) / Madona ve skalách a Mona Lisa (Paříž) / Poslední večeře (Milán) / Vitruviánský muž (Benátky) • Michelangelo David (Florencie) / Pieta (Řím) / Poslední soud a Stvoření Adama (Řím) • Raffael Raffaelovy sály (Řím) / Sixtinská madona (Drážďany) • Tizian Urbinská Venuše (Florencie)
Česko
Pražské Jezulátko (Praha) • Dürer Růžencová slavnost (Praha) • Tizian Apollo a Marsyas (Kroměříž)
Baroko
a rokoko
Svět
Bernini Extáze svaté Terezy (Řím) • Caravaggio Povolání svatého Matouše (Řím) • Duquesnoy Čurající chlapeček (Brusel, originál v městském muzeu) • Rembrandt Anatomie doktora Tulpa (Haag) / Noční hlídka (Amsterdam) • Rubens Vztyčení kříže (Antverpy) • Salvi Fontána di Trevi (Řím) • Velázquez Dvorní dámy (Madrid) • Vermeer Dívka s perlou (Haag)
Česko
Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) • Sochy na Karlově mostě (Praha) • Bendl Mariánský sloup • Braun výzdoba Hospitálu a Betlém (Kuks a okolí)
Klasicismus
až realismus
Svět
Bartholdi Socha Svobody (New York) • David Maratova smrt (Brusel) • Delacroix Svoboda vede lid na barikády (Paříž) • Falconet Měděný jezdec (Petrohrad) • Friedrich Poutník nad mořem mlhy (Hamburk) • Goya Nahá Maja a Popravy 3. května 1808 (Madrid) • Hokusai 36 pohledů na horu Fudži (více exemplářů) • Repin Burlaci na Volze a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (Petrohrad)
Česko
Marold Bitva u Lipan (Praha) • Myslbek Pomník sv. Václava (Praha)
Klasická
moderna
Svět
Böcklin Ostrov mrtvých (Basilej, New York, Berlín a Lipsko) • Borglum Mount Rushmore (Keyston) • Dalí Persistence paměti (New York) • Duchamp Akt sestupující se schodů (Filadelfie) • Eriksen Malá mořská víla (Kodaň) • Gogh Hvězdná noc (New York) / Slunečnice (více verzí, např. Mnichov) • Hopper Noční ptáci (Chicago) • Kahlo Dvě Fridy (Mexiko) • Klimt Polibek (Vídeň) / Zlatá Adele (New York) • Landowski a Leonida Kristus Spasitel (Rio de Janeiro) • Malevič Černý čtverec (nejstarší verze Moskva) • Manet Snídaně v trávě (Paříž) • Monet Imprese, východ slunce (Paříž) / Lekníny (asi 250 verzí, např. Paříž) • Muchina Dělník a kolchoznice (Moskva) • Munch Výkřik (Oslo) • Picasso Avignonské slečny (New York) / Guernica (Madrid) • Rodin Myslitel (1. odlitek v Paříži)
Česko
Mucha Slovanská epopej (Praha) • Rousseau Vlastní podobizna (Praha) • Šaloun Pomník mistra Jana Husa (Praha)
Poválečné
umění
Svět
Pollock No. 5, 1948 • Vučetič a Nikitin Matka vlast volá (Volgograd)
Česko
Černý Miminka (Praha) • Rujbr a Kameník Brněnský orloj • Svolinský Olomoucký orloj • Švec Stalinův pomník (zničen)
Odkazy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anatomie_doktora_Tulpa&oldid=23343559“