Alison Riskeová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alison Riskeová
Alison Riskeová ve Wimbledonu 2017
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození3. července 1990 (31 let)
Místo narozeníPittsburgh, PA, Spojené státy
BydlištěHilton Head Island, SC, Spojené státy
Výška175 cm
Hmotnost66 kg
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 443 628 USD
Dvouhra
Poměr zápasů405–322
Tituly3 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění18. místo (4. listopadu 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2020)
French Open2. kolo (2014)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Open4. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů85–128
Tituly0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (11. listopadu 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2019)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2014, 2019)
US Openčtvrtfinále (2020)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210920a20. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alison Riskeová, úředním příjmením Riske-Amritraj[1], (* 3. července 1990 Pittsburgh, Pensylvánie) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové turnaje, když triumfovala na Tianjin Open 2014, Libéma Open 2019 a Upper Austria Ladies Linz 2021. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v listopadu 2019 na  18. místě a ve čtyřhře pak ve stejném měsíci na 43. místě. Trénují ji Yves Boulais a Billy Heiser.[3]

V americkém fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála dvouhru s Karin Knappovou. Italky zvítězily 3:1 na zápasy. Ve finále Světové skupiny 2017 proti Bělorusku se stala členkou vítězného družstva. V pražském finále Fed Cupu 2018 s Českou republikou pak odešla poražena ze sobotní dvouhry. Češky vyhrály 3:0 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1990 v Pittsburghu do rodiny Ala a Carol Riskeových.[5] Tenis začala hrát ve třech letech.[6] Otec pracoval v Tajné službě a poté jako vyšetřovatel FBI. Matka byla profesí pedagožka.[7] Sestra Sarah Riseková v tenise prožila krátkou profesionální kariéru,[6] s nejvyšším postavením v singlovém žebříčku WTA na 372. místě. Bratr Dan Riske nastupoval za univerzitní tenisový tým West Liberty State[8] a následně se stal účetním.[7]

Po Pennsylvania Cyber Charter School[8] vystudovala střední školu Peters Township High School, kde vedla dívčí tenisový tým.[5] Trofej z národního antukového mistrovství Spojených států USTA National Collegiate Clay Court Championship 2007 jí zajistila divokou kartu do kvalifikace US Open, kde na úvod vyřadila Soranu Cîrsteaovou a poté podlehla Julii Dittyové. Na počátku roku 2008 vystoupala na 1. místo celostátní žebříčku juniorek v kategorii 18letých.[9]

V závěru července 2019 se v Pittsburghu vdala za bývalého amerického tenistu reprezentujícího Indii Stephena Amritraje, jehož strýc Vidžaj Amritraž i otec Anand Amritraž byli indickými tenisty.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hráčku z první světové desítky premiérově porazila ve třetím kole US Open 2013, když na ni uhrála jen tři gamy desátá žena klasifikace Petra Kvitová. Poprvé tak postoupila do osmifinále grandslamu.

Debutové finále na okruhu WTA Tour odehrála na Tianjin Open 2014 v čínském Tchien-ťinu. Po finálové výhře nad Švýcarkou Belindou Bencicovou vybojovala první kariérní titul. Následně zaznamenala sérii finálových porážek. Na čínském Shenzhen Open 2016 v Šen-čenu nestačila v závěrečném střetnutí na turnajovou jedničku Agnieszku Radwańskou. O rok později na Shenzhen Open 2017 ji ve čtvrtfinále porážku oplatila. Poprvé tak zdolala členku elitní světové pětky, když Polce patřilo 3. místo. Ve rozhodujícím duelu však nenašla recept na 20letou Češku Kateřinu Siniakovou.[10] Již na travnatém AEGON Open Nottingham 2016 odešla z finále poražena od další české hráčky Karolíny Plíškové.[3]

Ve druhém kole Miami Open 2018 si jako postupující kvalifikantka ve druhém kole poradila s francouzskou světovou sedmičkou Caroline Garciaovou. Ve třetí fázi ji vyřadila čínská kvalifikantka Wang Ja-fan až v tiebreaku rozhodující sady. Popáté v řadě odešla z turnaje WTA Tour jako poražená finalistka na antukovém Nürnberger Versicherungscupu 2018, kde podlehla 29leté Švédce Johanně Larssonové..[11]

Druhou singlovou trofej trofej si odvezla z rosmalenského Libéma Open 2019, kde postoupila do finále přes Rusku Veroniku Kuděrmetovovou. V něm jako šedesátá první hráčka zdolala nizozemskou světovou čtyřku Kiki Bertensovou, ačkoli utržila v úvodní sadě „kanára“. V zápase odvrátila tři mečboly. Navázala tak na týden starý obhájený triumf z travnaté události ITF v Surbitonu.[12]

Do prvního grandslamového čtvrtfinále dvouhry se probojovala ve Wimbledonu 2019, když v osmifinále poprvé v kariéře porazila světovou jedničku. Na její raketě dohrála Australanka Ashleigh Bartyová, přestože soupeřka vyhrála úvodní set. Riskeová na cestě do čtvrtého kola strávila na kurtu o více než pět hodin delší čas než australská favoritka.[13] Ve čtvrtfinále z pozice padesáté páté tenistky světa podlehla 37leté světové desítce Sereně Williamsové. Její celkový předčtrvtfinálový čas strávený na dvorci, 9.05 hodiny, znamenal vůbec nejdelší časový interval od roku 2002.[14] Přestože Williamsová hned v úvodu závěrečné sady ztratila podání, sérií tří dalších gamů si vypracovala náskok 3–1. Riskeová ještě dokázala srovnat, ale o postupu do dvanáctého wimbledonského semifinále Williamsová rozhodla prolomeným podáním v osmém gamu.[15]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (3–9 D)

Dvouhra: 13 (3–10)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 12. října 2014 Tchien-ťin, Čína tvrdý Švýcarsko Belinda Bencicová 6–3, 6–4
Finalistka 1. 9. ledna 2016 Šen-čen, Čína tvrdý Polsko Agnieszka Radwańská 3–6, 2–6
Finalistka 2. 11. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva Česko Karolína Plíšková 6–7(8–10), 5–7
Finalistka 3. 16. října 2016 Tchien-ťin, Čína tvrdý Čína Pcheng Šuaj 6–7(3–7), 2–6
Finalistka 4. 7. ledna 2017 Šen-čen, Čína (2) tvrdý Česko Kateřina Siniaková 3–6, 4–6
Finalistka 5. 26. května 2018 Norimberk, Německo antuka Švédsko Johanna Larssonová 6–7(4–7), 4–6
Finalistka 6. 5. ledna 2019 Šen-čen, Čína tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková 6–4, 6–7(2–7), 3–6
Vítězka 2. 16. června 2019 Rosmalen, Nizozemsko tráva Nizozemsko Kiki Bertensová 0–6, 7–6(7–3), 7–5
Finalistka 7. 28. září 2019 Wu-chan, Čína tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková 3–6, 6–3, 1–6
Finalistka 8. 19. září 2021 Portorož, Slovinsko tvrdý Itálie Jasmine Paoliniová 6–7(4–7), 2–6
Vítězka 3. 12. listopadu 2021 Linec, Rakousko tvrdý (h) Rumunsko Jaqueline Cristianová 2–6, 6–2, 7–5
Finalistka 9. 15. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý USA Madison Keysová 1–6, 2–6
Finalistka 10. 12. června 2022 Nottingham, Spojené království tráva Brazílie Beatriz Haddad Maiová 4–6, 6–2, 3–6

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (9–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 1. června 2009 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý USA Alexandra Müllerová 1–6, 6–3, 3–6
Vítězka 1. 5. října 2009 Troy, Spojené státy tvrdý USA Christina McHaleová 6–4, 2–6, 7–5
Finalistka 2. 20. září 2010 Saguenay, Kanada tvrdý Kanada Rebecca Marinová 4–6, 7–6(4), 6–7(5)
Vítězka 2. 4. října 2010 Barnstaple, Spojené království tvrdý Švédsko Johanna Larssonová 6–2, 6–0
Vítězka 3. 11. října 2010 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý Rusko Vesna Manasjevová 5–7, 6–4, 6–1
Vítězka 4. 18. října 2010 Saint Raphaël, Francie tvrdý Polsko Urszula Radwańská 6–4, 6–2
Finalistka 3. 8. května 2011 Indian Harbour Beach, Spojené státy antuka Maďarsko Melinda Czinková 6–4, 1–6, 4–6
Vítězka 5. 16. října 2011 Joué-lès-Tours, Francie tvrdý Uzbekistán Akgul Amanmuradovová 2–6, 6–2, 7–5
Vítězka 6. 6. listopadu 2011 Nantes, Francie tvrdý Francie Iryna Brémondová 6–1, 6–4
Finalistka 4. 21. července 2013 Portland, Spojené státy tvrdý Japonsko Kurumi Naraová 3–6 6–3 3–6
Vítězka 7. 4. června 2016 Eastbourne, Spojené království tráva Spojené království Tara Mooreová 4–6, 7–6(7–5), 6–3
Vítězka 8. 10. června 2018 Surbiton, Spojené království tráva Švýcarsko Conny Perrinová 6–2, 6–2
Vítězka 9. 9. června 2019 Surbiton, Spojené království tráva Slovensko Magdaléna Rybáriková 6–7(7–5), 6–2, 6–2

Čtyřhra: 4 (1–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 1. června 2009 Hilton Head Island, Spojené státy tvrdý USA Jacqueline Caková USA Natalie Pluskotová
USA Caitlin Whoriskeyová
6–3, 3–6, 10–6
Finalistka 1. 20. července 2009 Lexington, Spojené státy tvrdý USA Jacqueline Caková Čínská republika Čang Kchaj-čen
Ukrajina Taťána Lužanská
3–6, 2–6
Finalistka 2. 13. února 2011 Midland, Spojené státy tvrdý USA Irina Falconiová USA Jamie Hamptonová
Gruzie Anna Tatišviliová
bez boje
Finalistka 3. 24. dubna 2011 Dothan, Spojené státy antuka Kanada Heidi El Tabakhová Rusko Valerija Solovjovová
Slovensko Lenka Wienerová
3–6, 4–6

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Vítězka 1. Fed Cup 2017
11.–12. listopadu 2017
Minsk, Bělorusko
tvrdý, Čyžojka-Arena

USA Coco Vandewegheová
USA Sloane Stephensová
USA Shelby Rogersová
Bělorusko Bělorusko 3–2 [16]
Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová
Bělorusko Aryna Sabalenková
Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Lidzija Marozavová
Finalistka 1. Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena

USA Danielle Collinsová
USA Sofia Keninová
USA Nicole Melicharová
Česko Česko 0–3
(detail)
[17]
Česko Petra Kvitová
Česko Kateřina Siniaková
Česko Barbora Strýcová
Česko Barbora Krejčíková

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alison Riske na anglické Wikipedii.

  1. a b Watch: American tennis star Alison Riske grooves to Bollywood song at her wedding with Stephen Amritraj Dostupné online. India Today. cit. [23-07-2019]
  2. Alison Riskeová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20191025a25. října 2019
  3. a b Alison Riskeová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20191025a25. října 2019
  4. Alison Riskeová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20181122a22. listopadu 2018
  5. a b Local Girl at US Open [online]. Peters Township Magazine [cit. 2010-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-17. (anglicky) 
  6. a b Alison Riske interview [online]. collegeandjuniortennis.com [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Getting To Know... Alison Riske [online]. Sony Ericsson WTA Tour [cit. 2010-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24-10-2010. (anglicky) 
  8. a b ADAMSKI, Chris. Washington Sunday: Peters' Riske chooses Vanderbilt. www.post-gazette.com. Pittsburgh Post Gazette, 2008-11-23. Dostupné online [cit. 2010-10-06]. (anglicky) 
  9. Riske Signs NLI with Vanderbilt [online]. Vanderbilt Athletics [cit. 2009-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-20. (anglicky) 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Shenzhenu slaví premiérový triumf na okruhu WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Larssonová si na antuce v Norimberku připsala druhý triumf na okruhu WTA [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-26 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Riskeová se proti Bertensové oklepala z kanára, přežila pět mečbolů a má druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-16 [cit. 2019-06-19]. Dostupné online. 
  13. Stephanie Livaudais. Riske topples top seed Barty, rewarded with first Wimbledon quarterfinal: ‘I'm ready for a war’ [online]. WTA Tennis, 2019-07-08 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Reem Abulleil. Ladies quarter-finalists by numbers [online]. Wimbledon, The Championships, 2019-07-08 [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Strýcová porazila Kontaovou a ve Wimbledonu si zahraje první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-09 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  16. Final World Group 2017 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-14]. Dostupné online. 
  17. Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]