Alexandr I. Řecký
| Alexandr I. | |
|---|---|
| král Helénů | |
 Alexandr I. před rokem 1920 | |
| Doba vlády | 1917–1920 |
| Narození | 1. srpna 1893 palác Tatoi, Athény, Řecko |
| Úmrtí | 25. října 1920 (27 let) Athény, Řecko |
| Pohřben | Královský hřbitov, palác Tatoi, Řecko |
| Předchůdce | Konstantin I. Řecký |
| Nástupce | Konstantin I. Řecký |
| Manželka | Aspasia Manuová |
| Potomci | Alexandra Řecká a Dánská |
| Rod | Oldenburkové |
| Dynastie | Glücksburkové |
| Otec | Konstantin I. Řecký |
| Matka | Sofie Pruská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr I. (řecky Αλέξανδρος, Βασιλεύς των Ελλήνων; 1. srpna 1893, Athény – 25. října 1920, Athény) byl řeckým králem vládnoucím v letech 1917 až 1920.
Byl dosazen na trůn v době takzvaného Národního rozkolu, během něhož se střetli Alexandrův otec Konstantin I. a řecký předseda vlády Eleftherios Venizelos. Za pomoci vojáků Dohody dosadil Venizelos na trůn mladého prince Alexandra, který však o tři roky později zemřel na následky pokousání dvěma opicemi.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 1. srpna 1893 v Tatoi poblíž Athén. Byl druhým synem Konstantina I. a jeho manželky Sofie Pruské.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]
Roku 1917 tehdejší řecký král Konstantin I. trval na tom, aby Řecko zůstalo během první světové války neutrální, avšak premiér Eleftherios Venizelos byl rozhodnut zapojit se do války na straně Trojdohody. Na základě Venizelova pozvání během takzvaného Národního rozkolu vstoupily francouzské a britské jednotky na řeckou půdu a donutily Konstantina abdikovat. Ten poté se starším synem princem Jiřím odešel do exilu. Mladý princ Alexandr, zastánce ideje Velké myšlenky, poté usedl na trůn jako Alexandr I. Alexandr neměl téměř žádnou moc a jeho jedinou významnou povinností bylo časté navštěvování fronty a povzbuzování řeckých jednotek.[zdroj?]
Přesto se při jedné příležitosti Alexandr Venizelovi vzepřel. 4. listopadu 1919 utekl s Aspasií Manuovou (1896–1972), dívkou nešlechtického původu a dcerou plukovníka Petrose Manose, čímž způsobil skandál a rozzuřil Venizela. Aspasia byla donucena opustit Athény, dokud se krize nevyřeší, a jejich svatba byla uznána bez oficiálního uznání Aspasie královnou. Místo toho byla nazývána Madame Manos. O šest měsíců později mladý pár odjel do Paříže. Museli ovšem dodržet podmínku, že spolu nebudou cestovat ani vystupovat při oficiálních příležitostech.[1]
Brzo poté byla podepsána v srpnu 1920 Sèvreská smlouva, která byla pro Řecké království velmi výhodná. Řecko získalo rozsáhlá území v Thrákii a v oblasti kolem Smyrny v dnešním Turecku. Alexander se stal králem mnohem většího řeckého státu, než byl doposud.[2]
O několik měsíců později však Alexander 25. října 1920 umírá na následky otravy organismu. Ta byla způsobena dvojicí opic, které zaútočily na Alexandrova psa. Král se snažil svého mazlíčka bránit a opice pokousaly i jeho.
Po sobě nechal manželku Aspasii a dceru Alexandru, která se narodila po jeho smrti. Té byl později přiznán titul princezny řecké a dánské. Alexandra si vzala Petra II., posledního jugoslávského krále.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander of Greece (king) na anglické Wikipedii.
- ↑ VAN DER KISTE, John. Kings of the Hellenes. Stroud, Gloucestershire, Anglie: Alan Sutton Publishing, 1994. ISBN 0-7509-0525-5. S. 119. Dále jen [Van der Kiste].
- ↑ Van der Kiste, str. 120
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr I. Řecký na Wikimedia Commons - Genealogie Leo van de Pas
| Předchůdce: Konstantin I. Řecký |
.svg){kind=small}
|
král Řeků 1917–1920 |
|
Nástupce: Konstantin I. Řecký |
