Horní Maršov
| Horní Maršov | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Svoboda nad Úpou |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°39′31″ s. š., 15°49′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 931 (2024)[1] |
| Rozloha | 28,47 km² |
| Nadmořská výška | 575[2] m n. m. |
| PSČ | 542 26 |
| Počet domů | 392 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 8 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Bertholdovo náměstí 102 54226 Horní Maršov obec@hornimarsov.cz |
| Starosta | Ing. Pavel Mrázek |
| Oficiální web: www | |
  Horní Maršov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579262 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Maršov (německy Marschendorf, po roce 1945 Maršov IV) je obec ve východních Krkonoších. Nachází se v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. K obci se trvale připojily i Dolní a Horní Albeřice, Dolní a Horní Lysečiny a Temný Důl. Žije zde 931[1] obyvatel.
Hlavní evidenční část, Horní Maršov, se skládá ze dvou katastrálních území, Horní Maršov a níže (jižněji) položeného Maršov III. Navazující další části Maršova, katastrální území Maršov II a Maršov I, jsou součástí města Svoboda nad Úpou, které se nečlení na evidenční části. Jiná obec podobného názvu v témž okrese, Maršov u Úpice (do roku 1950 pouze Maršov), se nachází asi 22 km jihovýchodním směrem.
Historie
Trvale se obyvatelé v Maršově usídlili někdy po roce 1270. Pozemky na území dnešního Maršova, Albeřic a Dolních Lysečin byly tehdy rozděleny v pravidelných lánech – dodnes je patrné, že Maršov býval lánovou obcí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1541, kdy královský hejtman v Trutnově, Hanuš z Varnsdorfu, udělil Matesovi Behmerovi hamr v Kalné Vodě a povolení těžit a zpracovávat železnou rudu v Maršově.
Od 16. století byl Horní Maršov správním centrem východních Krkonoš. Hlavní vlna osídlenců do Maršova dorazila v polovině 16. století. Tvořili ji dřevorubci z Tyrolska, kteří začali hojně kácet stromy z okolních pralesů, a po vodě je splavovali do vnitrozemí, zejména pro potřeby stříbrných dolů v Kutné Hoře. Aby byla doprava plaveného dřeva plynulá, na řadě míst bylo třeba upravit koryto řeky a vybudovat pomocné nádrže.[4]. Roku 1568 by postaven luteránský dřevěný kostel.
Do konce 16. století byla obec součástí královského města Trutnov, poté roku 1599 přešla do rukou královské komory.[5] V letech 1605 až 1608 postavil architekt Carlo Valmadi v obci kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie, který nahradil starší dřevěný kostelík. Po bitvě na Bílé hoře a zapovězení nekatolických konfesí připadl kostel v rámci rekatolizace katolické církvi. Po 400 let byl Maršov také centrem církevní správy východní části Krkonoš, která v polovině 18. století zahrnovala přes 8 tisíc duší.
V roce 1792 byl u centra obce vybudován klasicistní zámek, nejprve jako prostá jednokřídlá budova. Teprve roce 1869 byl rozšířen o další tři křídla, čímž vzniklo čtvercové nádvoří. Další majitelé, Czernin-Morzinové, hlavní křídlo téměř od základů přestavěli v novorenesančním stylu a doplnili o čtyřbokou věž. Od roku 2018, kdy došlo k požáru střechy, se zámek nachází v neutěšeném stavu a jeho bezprostřední okolí je zanedbáno.
Pravděpodobně nejstarším podnikem v Maršově byl pivovar, který byl založen Kasparem Nussem v roce 1599 na území Dolního Maršova. Druhý pivovar ve středu obce vznikl v roce 1792, kdy hrabě Jan Berthold Schaffgotsch se svým zetěm Alfonsem Aichelburgem dokončili přestavbu zámku a vedle svého pozemku zřídili pivovar s palírnou. Okolí pivovaru se rozrostlo, Aichelburgův syn přistavěl hotel a pro vyžití letních hostů pódium. Zřejmě i tyto stavební aktivity přispěly k zadlužení majitele, který musel celé panství včetně pivovaru prodat.
V roce 1868 do věže kostela, stojícího na vyvýšeném místě, uhodil třikrát za sebou blesk, což způsobilo zničení střechy a nevratné poškození zvonů. Oprava budovy se uskutečnila pomocí darů z různých částí monarchie, přispěli dokonce i někteří členové císařské rodiny, rovněž byly ulity nové zvony. I přesto byl po letech vystavěn v dolní části obce nový kostel, zasvěcený rovněž Panně Marii Nanebevzaté. Jeho postavení prosadila hraběnka Aloisie Czernin-Morzinová, která také zaplatila se svým synem 80 % nákladů[4]. Architektem kostela byl slavný Josef Schulz, který projektoval například budovu Národního muzea nebo Národního divadla v Praze. Starý kostel přestal být používán, dokonce byl i odsvěcen. Nyní je využíván k různým kulturním akcím a byl také kompletně restaurován. Nový kostel se stal novou dominantou Maršova.
V roce 1846 vyrostla na obou březích řeky Úpy v Temném Dole největší sklárna své doby v Krkonoších, kterou nechal postavit Augustin Breit, jehož rodina pak založila i další sklárnu v Bobru u Žacléře. Původní dům starosty stojící na náměstí byl při povodních v roce 1897 stržen, a tak starosta koupil dům naproti, budovu tehdejšího soudu a předělal ji na obchod a byty. Ze zbořeniště nechal postavit budovu spořitelny a pojišťovny. V roce 1906 tu byl postaven městský dům v secesním stylu, v přízemí umístěnou lékárnou s velkým výkladem. Od roku 1945 je v domě sídlo obecní samosprávy.
Obyvatelstvo Horního Maršova bylo až do poloviny 20. století převážně německé národnosti. Česká menšinová škola zde byla zřízena až v roce 1925, jednalo se o jednotřídku, která měla v prvním roce jen 11 žáků, z toho 5 české národnosti. Koncem září roku 1938 byla kvůli odsunu Čechů česká škola zrušena, otevřena byla až v roce 1945, kdy byla zase zrušena německá škola.
Po druhé světové válce zde bylo 90 % obyvatel Němců, kteří byli, až na malé výjimky (rodiny Tippeltova, Lammerova aj.), vyhnáni. V následujících dnech začalo osídlování, lidé z různých koutů republiky se usídlovali v pohraničí. V roce 1949 byly do jednoho celku nazvaného Horní Maršov sloučeny někdejší obce Maršov IV, Temný Důl, Horní a Dolní Albeřice, Horní a Dolní Lysečiny a Suchý důl. Maršov III byl připojen později, v roce 1960.
Až do roku 1960 fungovala v Maršově IV. Okresní nemocnice. V Temném dole býval klášter (jehož budovy dosud stojí pod blízkou kaplí sv. Anny pod Starou horou), zlikvidovaný v akci K v padesátých letech. V době socialismu docházelo k demolici různých objektů, zbořena byla část bývalého pivovaru z 19. století, Hofferova brusírna dřeva, věž bývalé vápenky a další historicky významné památky.[5]
Současnost
Obcí prochází státní silnice, která byla v letech 1968–72 postavena nejprve z Horního Maršova do Pece pod Sněžkou a později v letech 1979–81 ze Svobody nad Úpou do Horního Maršova. Je zde řada restaurací[6], potraviny[7] a přímo v Maršově prodejna sítě supermarketů Hruška, večerka "H&A" a další, lokálně vyhlášené je řeznictví v přidruženém Temném dole[7]. V obci je dále pošta[8]; lékárna[8]; vinotéka[7] a několik penzionů.[9] Sídlí zde sdružení SEVER[10] a každý rok se v obci koná tzv. Maršovská pouť s bohatým kulturním programem.
Pamětihodnosti
- Zámek Horní Maršov
- Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie – renesanční kostel, původně farní
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – novogotický kostel, který převzal funkci od starého kostela stejného zasvěcení
- Pekárna na levém břehu Úpy
- Bývalý pivovarský sklep
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Vodní mlýn
- Secesní limnigraf na levém břehu Úpy
- Secesní radnice na náměstí
- Rýchorská bouda a Rýchorský prales
- Meteorologický sloup z roku 1928[11]
Části obce
- Horní Maršov (k. ú. Horní Maršov a Maršov III)
- Dolní Albeřice (k. ú. Dolní Albeřice a Suchý Důl v Krkonoších)
- Dolní Lysečiny (k. ú. Dolní Lysečiny)
- Horní Albeřice (k. ú. Horní Albeřice)
- Horní Lysečiny (k. ú. Horní Lysečiny)
- Temný Důl (k. ú. Temný Důl)
Galerie
-
Náměstí -
Škola -
Pohled na vesnici -
Radnice -
Starý kostel je opravován -
Nový kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Bývalá budova soudu -
Hřbitov -
Fotbalové hřiště
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Krkonoše - Průvodce - Mapy - Dovolená - Ubytování - Krkonoše * www.ergis.cz. www.ergis.cz [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historie obce [online]. [cit. 2015-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ a b FALTOVÁ, Petra. Analýza kulturního prostředí v Horním Maršově. Brno, 2018 [cit. 2021-04-26]. 81 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Mgr. Jan Špaček. Dostupné online.
- ↑ Restaurace v Horním Maršově [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ostatní veřejné prostranství [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Veřejné prostranství v Maršově [online]. Dostupné online.
- ↑ Ubytování v Horním Maršově [online]. Dostupné online.
- ↑ SEVER Horní Maršov [online]. Dostupné online.
- ↑ TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 174.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Maršov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Maršov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Maršov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Historie obce na oficiálních stránkách.
