Přeskočit na obsah

Třebčín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třebčín
Pohled na obec ze severu
Pohled na obec ze severu
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLutín
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′59″ s. š., 17°6′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel773 (2021)[1]
Katastrální územíTřebčín (3,89 km²)
PSČ783 42
Počet domů231 (2011)[2]
Třebčín
Třebčín
Další údaje
Kód části obce169366
Kód k. ú.769363
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebčín je vesnice v okrese Olomouc, která spadá pod obec Lutín. Třebčín se nachází na západě Hané na úpatí Kosíře. Obcí protéká potok Deštná, pramenící na Kosíři v místě Studený Kout. Obec se nachází v nadmořské výšce mezi 225 – 240 m n. m. a úrodná půda jí předurčila zemědělský charakter. Třebčínem prochází železniční lokální trať mezi Olomoucí, Litovlí a Prostějovem. Ve vzdálenosti 6,3 km jižně leží město Prostějov, 7,8 km východně statutární město Olomouc.

Název

Název obce Třebčín pravděpodobně vznikl podle jména zakladatele jménem Třebsa nebo Třěbesa. V historických mapách a pramenech najdeme Třebčín pod několika názvy: Trepsin (1141), Trzebsin (1389), Trzepssin (1522), Trzeczin, Třzebczin (1692), Trzebssinio (1694), Trepschin (1758), Trzeptschein (1684, 1834), Třepčein (1864).

Pravěk

V Třebčíně je známo více než deset archeologických lokalit.

Historie

Třebčín a okolí na historické mapě ze třetí čtvrtiny 19. století

První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. [3] Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klariskám Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen.

První zobrazení Třebčína je na mapě z roku 1692, kterou zhotovil Jiří Matyáš Vischer. 1766–1769 spory s vrchností o plnění robotních povinností. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženského fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d'Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848.

První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831–1832, 1836 a 1866. V roce 1883 byla zprovozněna trať Olomouc – Čelechovice na Hané, se zastávkou v Třebčíně. V roce 1887 obec poničila povodeň po vydatném dešti. V letech 1943–1946 byla postavena vlaková vlečka z Třebčína do Sigmy v Lutíně. Stavěli ji internovaní vězni z tábora Svatobořice. Roku 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. Roku 1927 byl založen hasičský sbor. Před druhou světovou válkou zde byly následující místní odbory spolků: Národní Jednoty, Matice Cyrilo-Metodějské, Družiny čsl. válečných poškozenců, Ústřední matice školské, Čsl. katolických zemědělců, Slovan – spolek katolických divadelních ochotníků a Jednota českého orla. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor.

Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína.

Současnost

Třebčín má dnes 772 obyvatel. Obec je elektrifikována, plynofikována, má vlastní vodovod, k dispozici jsou kontejnery na tříděný odpad, nejméně dvakrát ročně probíhá sběr nebezpečného odpadu a zeleného odpadu ze zahrádek. V obci je pohostinství, obchod, autodopravce, dva automechanici, malířství a natěračství, fotografka, čistírna, knihovna. Do zastupitelstva vstupuje Třebčín pod hlavičkou Sdružení nezávislých kandidátů Třebčín.

Obec spadá do římskokatolické farnosti Slatinice u Olomouce.

Průmysl

V Třebčíně působí následující firmy a společnost:

  • MB TOOL s.r.o. Prostějov, nástroje a komponenty pro automobilový průmysl, provozovna I. nástrojárna a sériová výroba Třebčín.[4]
  • PCH Výroba a projekty, spol. s r.o. komplexními službami v oblasti projekce elektroinstalací, komponenty pro čerpadla, stavebnictví, padáky a průmyslové pece [5]
  • Mlčoch Libor – tesařství, pokrývačství, klempířství

Kultura a sport

  • V Třebčíně se nachází sportovní a kulturní areál Ohrada, tenisové hřiště, které se v zimě mění v kluziště a volejbalové hřiště.
  • V obci jsou k dispozici tři dětská hřiště
  • V centru obce se nachází Kulturní a společenské zařízení s malým a velkým sálem, kde jsou pořádány různé společenské a soukromé akce.
  • Sbor dobrovolných hasičů, jednotka stupně JPO III, pořádání okrskových soutěží.[6] Sbor má k dispozici:
  • CAS 27K
  • Vw crafter
  • dvě PPS - 12
  • Od roku 2008 se pořádá Třebčínský košt, soutěž o nejlepší destilát

Tradice

O organizaci akcí se starají místní zastupitelé, SDH a Svaz žen

  • začátek roku Ostatky
  • 30. dubna slet čarodějnic
  • kolem 4. května hody na sv. Floriána
  • oslavy konce 2. světové války
  • Začátkem září Hasičský kotlík
  • 28. října oslavy výročí vzniku Československa
  • rozsvěcení vánočního stromu

Pamětihodnosti

Významní rodáci

Fotogalerie

  • Kaple svatého Floriána
    Kaple svatého Floriána
  • Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání
    Kaplička se sochou Panny Marie v Očekávání
  • Kříž v půli obce
    Kříž v půli obce
  • Kříž poblíž silnice na Olšany
    Kříž poblíž silnice na Olšany
  • Kříž před kaplí svatého Floriána
    Kříž před kaplí svatého Floriána
  • Torzo kříže jižně od Třebčína
    Torzo kříže jižně od Třebčína
  • Pieta u cesty do Lip
    Pieta u cesty do Lip
  • Památník obětem první světové války[7]
    Památník obětem první světové války[7]
  • Železniční stanice
    Železniční stanice
  • Pohled na Třebčín od jihu
    Pohled na Třebčín od jihu
  • Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích
    Hrob průmyslnických rodin Sigmundů a Gruntů na hřbitově ve Slatinicích
  • Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Metoděje, kterými se Vychodil zabýval
    Hrob Patera Jana Vychodila a jeho příbuzných na hřbitově ve Slatinicích Na náhrobku je umístěna plastika sv. Cyrila a Metoděje, kterými se Vychodil zabýval


Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Lutín - Symboly obce. www.lutin.cz [online]. [cit. 2009-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-05. 
  4. ↑ [1]
  5. ↑ [2]
  6. ↑ Archivovaná kopie. sdh-trebcin.blog.cz [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23. 
  7. ↑ a b Petr Válek. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jan Vychodil knihy | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • David Papajík: Dějiny obcí Lutín a Třebčín, Obec Lutín, 2005, ISBN 80-85600-98-6
  • Jan Štěpán: Výročí 80. let od založení Sboru dobrovolných hasičů v Třebčíně a dějiny hasičských sborů v Lutíně, Olomouc 2006, ISBN 80-85973-39-1

Externí odkazy

Části obce Lutín
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třebčín&oldid=21162832“