Boleslavský kraj

Boleslavský kraj;
Území
Sídlo kraje	Mladá Boleslav
Historická země	Čechy
Vznik	2. pol. 13. století
Zánik	1862
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boleslavský kraj (německy Bunzlauer Kreis) nebo také jen Boleslavsko^[1] je historická územněsprávní jednotka české země. Jeho území se rozkládalo především v Pojizeří, zahrnoval většinu (zhruba 80 %) území dnešního Libereckého kraje, severovýchod Středočeského a malou část Královéhradeckého. Počátky jeho existence spadají do 2. poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Nazván byl podle krajského města Mladé Boleslavi, které bylo jeho správním centrem. Na jeho území se nacházela i Stará Boleslav. Kraj zanikl během správních reforem v polovině 19. století a nebyl již nikdy obnoven.

Historie

První zmínky o Boleslavsku pochází z 12. století, když se tak místní krajina nazvala podle hradu Boleslav nad Jizerou, kde sídlili královští purkrabí a krajští poprávci. Během 13. až 15. století se objevují v jeho rámci zmínky o částečně samostatném Havransku (Nymbursku), neboť v Nymburku býval zvláštní soud. Není úplně známo, kdy bylo k Boleslavskému kraji připojeno i Liberecko, do té doby se počítající k Záhvozdu, a Frýdlantsko, které se díky vlastnímu manskému zřízení odloučilo od Lužice.^[1]

Do čela východočeských landfrýdů (krajské spolky vyšší i nižší šlechty z Kouřimského, Čáslavského, Hradeckého, Chrudimského a Boleslavského kraje) se dostal v roce 1440 Hynek Ptáček z Pirkštejna. Funkci hejtmana Boleslavského kraje získal okamžitě jako jeho přítel Jiří z Poděbrad. Když po čtyřech letech Hynek Ptáček zemřel, do čela spojených východočeských landfrýdů byl zvolen jednomyslně sotva 24letý Jiří z Poděbrad.

V roce 1600 byla Mladá Boleslav císařem Rudolfem II. povýšena na královské město. Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Boleslavském kraji 94 934 křesťanů a 678 židů, dohromady 95 612 obyvatel starších 10 let. Roku 1714 bylo mělnické panství převedeno z Litoměřického kraje do Boleslavského kraje a téhož roku byla k Boleslavskému kraji připojena část také brandýského panství.

Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Od roku 1850 se Mladá Boleslav stala sídlem okresního hejtmanství, kraj byl sice obnoven v pozměněných hranicích roku 1855, ale vydržel jen do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení zrušeno.^[2] Po zrušení se země tedy členily již jen na okresy, nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů a krajský soud sídlil v Mladé Boleslavi až do roku 1949.

Významní hejtmané

1440–1453 Jiří z Poděbrad
16. století Václav z Vřesovic ^[3]
začátek 18. století Václav Jiří Rašín z Ryzmburka ^[4]

Sídla v kraji roku 1654

Místa v kraji Boleslavském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.

Města

Jméno města	stav	obyvatel roku 1702*^[5]	počet budov roku 1830	obyvatelstvo přítomné roku 1830	obyvatelstvo domácí roku 1830^[6]
Liberec**	poddanské, panské město, panství Liberec	1730**	1377	11500	10435
Mladá Boleslav	královské město	1695	449	4923	4393
Turnov	poddanské, panské město, panství Skála	1119	452	3606	3505
Frýdlant**	poddanské, panské město, panství Frýdlant	1014**	549	3059	3197
Nymburk	královské město	899	317	2407	2312
Mnichovo Hradiště	poddanské, panské město, panství Mnichovo Hradiště a Klášter	650	345	2707	2885
Český Dub	poddanské, panské město, panství Český Dub, Frydstein a Hodkovice	554	275	1875	1819
Hodkovice nad Mohelkou	poddanské, panské město, panství Český Dub, Frydstein a Hodkovice	302	371	2217	2282
Benátky nad Jizerou	poddanské, panské město, panství Benátky nad Jizerou	271	126	861	864

(* roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let) (** Liberec a Frýdlant mají počet obyvatel z roku 1651)

Městečka

Jméno městečka	stav	počet budov roku 1830	obyvatelstvo přítomné roku 1830	obyvatelstvo domácí roku 1830
Cvikov	poddanské, panské městečko, panství Zákupy	516	3549	3558
Mimoň	poddanské, rytířské městečko, panství Mimoň	580	3325	3336
Lysá nad Labem	poddanské, panské městečko, panství Lysá nad Labem	406	2467	2714
Nové Město pod Smrkem	poddanské, panské městečko, panství Frýdlant	379	2366	2430
Jablonné v Podještědí	poddanské, panské městečko, panství Jablonné v Podještědí	371	2137	2135
Doksy	poddanské, panské městečko, panství Doksy	247	1906	1946
Zákupy	poddanské, panské městečko, panství Zákupy	283	1869	1898
Sobotka	poddanské, panské městečko, panství Kost	271	1845	1883
Chrastava	poddanské, panské městečko, panství Grabšteyn	278	1837	1889
Mšeno	poddanské, rytířské městečko, statek Mšeno a Lobeč	291	1760	1814
Železný Brod	poddanské, panské městečko, panství Rohozec	272	1682	1735
Semily	poddanské, panské městečko, panství Semily	265	1677	1716
Bělá pod Bezdězem	poddanské, panské městečko, panství Bělá pod Bezdězem a Kuřívody	289	1598	1624
Vysoké nad Jizerou	poddanské, panské městečko, panství Semily	243	1540	1604
Rovensko pod Troskami	poddanské, panské městečko, panství Skála	246	1511	1564
Dolní Bousov	poddanské, panské městečko, panství Kost	212	1414	1471
Hrádek nad Nisou	poddanské, panské městečko, panství Grabšteyn	235	1404	1473
Stráž pod Ralskem	poddanské, panské městečko, panství Stráž pod Ralskem	230	1282	1304
Dubá	poddanské, panské městečko, panství Doksy	213	1211	1254
Dobrovice	poddanské, panské městečko, panství Dobrovice a Loučeň	146	1177	1201
Libáň	poddanské, panské městečko, panství Starý Hrady	204	1113	1154
Rožďalovice	poddanské, panské městečko, panství Rožďálovice	206	1132	1171
Kuřívody	poddanské, panské městečko, panství Bělá pod Bezdězem a Kuřívody	194	1090	1102
Křinec	poddanské, panské městečko, panství Kunstberk a Dobrovany	142	1002	1029
Bakov nad Jizerou	poddanské, panské městečko, panství Zvířetice, Studenka, Valečov a Kněžmost	165	981	1010
Stará Boleslav 2. díl	poddanské, duchovní městečko, statek Stará Boleslav	131	1276	985
Osečná	poddanské, panské městečko, panství Český Dub, Frydstein a Hodkovice	141	923	950
Brodce	poddanské, rytířské městečko, statek Brodce a Hrůšová	120	789	799
Březno	poddanské, panské městečko, statek Březno a Stašov	79	590	581
Byšice	poddanské, panské městečko, panství Byšice	100	574	580
Kněžmost	poddanské, panské městečko, panství Zvířetice, Studenka, Valečov a Kněžmost	87	508	522
Sovínky	poddanské, duchovní městečko, statek Sovínky	53	286	290
Strenice	poddanské, rytířské městečko, statek Horka	49	241	253
Mstětice	poddanské, duchovní městečko, statek Stará Boleslav
Střevač	poddanské, panské městečko, panství Starý Hrady

Reference

↑ ^a ^b Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1891, str. 292.
↑ Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.
↑ http://www.psp.cz/eknih/snemy/v030/1565/t013402.htm
↑ Archivovaná kopie. www.domousnice.e-obec.cz [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
↑ Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslavský kraj na Wikimedia Commons

[:1-1] Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha: J. Otto, 1891, str. 292.

[:0-2] Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 275, 520, 521.

[3] ttp://www.psp.cz/eknih/snemy/v030/1565/t013402.htm

[4] Archivovaná kopie. www.domousnice.e-obec.cz [online]. [cit. 2016-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[5] Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]

[6] Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]