Přeskočit na obsah

NGC 6888

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)
NGC 6888
Emisní mlhovina NGC 6888
Emisní mlhovina NGC 6888
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typemisní mlhovina
ObjevitelWilliam Herschel
Datum objevu15. září 1792
Rektascenze20h 12m 07s[1]
Deklinace+38°21′18″[1]
SouhvězdíLabuť (lat. Cyg)
Zdánlivá magnituda (V)10[2]
Úhlová velikost18′×13′[2]
Vzdálenost4 700 ly[3]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 6888
Katalog LyndsovéLBN 203 a LBN 075.51+02.29
Jiná označeníNGC 6888, Sh2-105, LBN 203,[2] GC 4561,[4] Caldwell 27[5]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovinasouhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let.[3] Objevil ji William Herschel 15. září 1792.[4]

Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větremWolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety.[6] Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření.

Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni).[7] Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem.[7]

Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 6888 na anglické Wikipedii.

  1. a b SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6888 [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 6888 [online]. SEDS.org [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-30. (anglicky) 
  3. a b MESA-DELGADO, A.; ESTEBAN, C; GARCÍA-ROJAS, J., et al. The Trace of the CNO Cycle in the Ring Nebula NGC 6888. S. 15. Astrophysical Journal [online]. Duben 2014 [cit. 2020-05-06]. Čís. 2, s. 15. Dostupné online. arXiv 1402.6181. DOI 10.1088/0004-637X/785/2/100. Bibcode 2014ApJ...785..100M. (anglicky) 
  4. a b c SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6888, the Crescent Nebula [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. O'MEARA, Stephen James. The Caldwell Objects. Cambridge: Sky Publishing Corporation, 2002. ISBN 0-933346-97-2. S. 89–91. (anglicky) 
  6. WR 136 [online]. jumk.de [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Labuť [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu NGC 6888 na Wikimedia Commons
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 6888 [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Labuť [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  • FROMMERT, Hartmut. Revised NGC Data for NGC 6888 [online]. SEDS.org [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-30. (anglicky) 
  • SELIGMAN, Courtney. Celestial Atlas: NGC 6888, the Crescent Nebula [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  • NGC 6888: Mlhovina Srpek [online]. NASA, 2016-06-10 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  • Obloha ve středu Labutě [online]. NASA, 2017-03-22 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.