Přeskočit na obsah

Černíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Telečsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Černíč (rozcestník).
Černíč
Černíč
Černíč
Znak obce ČerníčVlajka obce Černíč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTelč
Obec s rozšířenou působnostíTelč
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°7′41″ s. š., 15°27′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel125 (2024)[1]
Rozloha7,63 km²[2]
Nadmořská výška485 m n. m.
PSČ588 56
Počet domů53 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduČerníč 10
588 56 Telč
obec@cernic.cz
StarostaŠtěpán Komárek
Oficiální web: www.cernic.cz
Černíč
Černíč
Další údaje
Kód obce587001
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železniční zastávka ve Slaviboři

Obec Černíč (německy Tschernitz[4]) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 125[1] obyvatel.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obec leží v nadmořské výšce 485 m, 6 km jižně od Telče na Moravské Dyji, která na severozápadní straně obce protéká Černíčským rybníkem, jenž je přírodní památkou pro svou květenu. Údolí Moravské Dyje je v těchto místech značně široké (až 500 m) neboť do ní ústí z pravé strany říčka Myslůvka. Celá tato lokalita je značně zamokřená s rašelinnými loukami.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Černík (ve starší podobě Črník) a jeho význam byl "Černíkův majetek". Podoba jména v písemných pramenech: Czirnicz (1350), Czerncz (1353), Circze (1385), Cžernicže (1678), Czierniest (1718), Cžernitz (1720), Czernitz (1751), Czernitz a Černice (1846, 1872), Černíč (1881), Czernitz a Černič (1915), Černíč (1924).[5]

Historie a vývoj do současnosti

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350. V roce 1365 se stala Černíč součástí Telčského panství. Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v obci 121 obyvatel v 17 domech a 27 domácnostech. Desátky byly odváděny klášteru v Nové Říši, faře v Kostelní Myslové a panství v Telči. V tomto dokumentu je také při výčtu místních živností uveden 1 mlynář, 1 krejčí a 1 kovář. Z toho je zřejmé, že v té době již stál pod Černíčským rybníkem mlýn. U mlýna se dochovala vodní tvrz, chráněná památkovým úřadem. Tato usedlost měla číslo popisné 1 a nebyla povinná robotou. Její majitel měl právo nosit bílé kalhoty a bílý klobouk.

K elektrifikaci obce došlo v roce 1932 připojením na síť ZME Brno. Od roku 1960 byly k obci připojeny jako místní části obce Slaviboř a Myslůvka. V současné době je v obci 21 obytných domů, které jsou až na dva obydleny trvale žijícími obyvateli. V obci nikdy nebyla škola, žactvo chodilo do obecné školy do Radkova, do měšťanky do Telče. Nyní žáci převážně navštěvují základní školu v Telči.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 18 domech 97 obyvatel. 95 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé. Žilo zde 85 římských katolíků a 12 evangelíků.[6]

Vývoj počtu obyvatel Černíče[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 304 306 307 263 248 252 248 195 195 185 185 158 150 134
Vývoj počtu obyvatel místní části Černíč[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 103 117 103 87 99 94 97 82 80 81 77 76 70 72

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Místní části, členství ve sdruženích

[editovat | editovat zdroj]

Obec je rozdělena na tři místní části (Černíč, Myslůvka a Slaviboř).[9] Každá z částí má své samostatné katastrální území (pojmenované „Černíč“, „Myslůvka“ a „Slaviboř“)[10] a tři stejnojmenné základní sídelní jednotky.[11]

Černíč je členem Mikroregionu Telčsko, Sdružení místních samospráv České republiky, z.s., Vodárenského svazku Podyjí, Lesního družstva Borovná, Dobrovolného svazku obcí Oběhové hospodářství Renesance a Svazku obcí Železnice Kostelec - Slavonice. Územně spadá pod místní akční skupinu Mikroregionu Telčsko.

Zastupitelstvo a starosta

[editovat | editovat zdroj]

Obec má devítičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Štěpán Komárek.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2002–2006 121 80,99 9 4 SNK Myslůvka
3 SNK Černíč
2 SNK Slaviboř		 Bohuslav Richter
2006–2010 114 72,81 9 Bohuslav Richter
2010–2014 111 71,17 9 Marie Prknová
2014–2018 105 81,90 9 Jana Cechová
2018-2022 103 76,70 9 4 KDU-ČSL
2 PRO OBEC
2 VŠE PRO DĚTI
1 PRO OBČANY		 Štěpán Komárek
2022-2026 104 71,15 9 5 KDU-ČSL
1 PRO OBEC
3 VŠE PRO DĚTI		 Štěpán Komárek

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Telč a BRYPA spol. s r.o.[12] Obcí prochází silnice II. třídy č. 406 z Dačic do Telče a III. třídy č. 40622.[13] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a ČSAD Jindřichův Hradec. Autobusy jezdí ve směrech Dačice, Telč, Třešť, Jihlava, Bítov, Myslůvka a Řásná.[14] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5124 (ze Strachoňovic do Velkého Pěnčína) a zeleně značená turistická trasa (ze Slaviboře do Velkého Pěnčína).

Obcí prochází železniční trať Kostelec u Jihlavy - Slavonice, postavená v roce 1902. Železniční zastávka Slaviboř, vzdálená od obce 500 m, je společná pro Černíč i její místní část Slaviboř.

Školství, kultura a sport

[editovat | editovat zdroj]

Děti dojíždějí do základní školy v Telči. Tělovýchovná jednota Podyjí Černíč má dva fotbalové týmy mužů, mladší a starší přípravku a dvě družstva mladších a starších žáků.[15] Tým A hraje v sezoně 2014/2015 Okresní přebor[16] a mužstvo B IV. třídu mužů, skupina B v okrese Jihlava.[17] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Černíč.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 160. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 25. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 12. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 12-1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. 
  9. ↑ Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  10. ↑ Katastrální území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  11. ↑ Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. 
  12. ↑ Černíč [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  14. ↑ Černíč [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ TJ Podyjí Černíč [online]. TJ Podyjí Černíč, 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Okresní přebor [online]. FAČR, 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ IV.tř. mužů, skupina B [online]. FAČR, 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005.  str. 833 - 835

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Černíč
Části obce
Města, městyse a obce okresu Jihlava
Arnolec • Batelov • Bílý Kámen • Bítovčice • Bohuslavice • Borovná • Boršov • Brtnice • Brtnička • Brzkov • Cejle • Cerekvička-Rosice • Černíč • Čížov • Dlouhá Brtnice • Dobronín • Dobroutov • Dolní Cerekev • Dolní Vilímeč • Doupě • Dudín • Dušejov • Dvorce • Dyjice • Hladov • Hodice • Hojkov • Horní Dubenky • Horní Myslová • Hostětice • Hrutov • Hubenov • Hybrálec • Jamné • Jersín • Jezdovice • Ježená • Jihlava • Jihlávka • Jindřichovice • Kalhov • Kaliště • Kamenice • Kamenná • Klatovec • Kněžice • Knínice • Kostelec • Kostelní Myslová • Kozlov • Krahulčí • Krasonice • Lhotka • Luka nad Jihlavou • Malý Beranov • Markvartice • Měšín • Milíčov • Mirošov • Mrákotín • Mysletice • Mysliboř • Nadějov • Nevcehle • Nová Říše • Olšany • Olší • Opatov • Ořechov • Otín • Panenská Rozsíčka • Panské Dubenky • Pavlov • Plandry • Polná • Puklice • Radkov • Rančířov • Rantířov • Rohozná • Rozseč • Růžená • Rybné • Řásná • Řídelov • Sedlatice • Sedlejov • Smrčná • Stáj • Stará Říše • Stonařov • Strachoňovice • Střítež • Suchá • Svojkovice • Šimanov • Švábov • Telč • Třešť • Třeštice • Urbanov • Ústí • Vanov • Vanůvek • Vápovice • Velký Beranov • Větrný Jeníkov • Věžnice • Věžnička • Vílanec • Volevčice • Vyskytná nad Jihlavou • Vysoké Studnice • Vystrčenovice • Záborná • Zadní Vydří • Zbilidy • Zbinohy • Zdeňkov • Zhoř • Zvolenovice • Žatec • Ždírec
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Černíč&oldid=24087862“