Wikipedista:Jakubszánto/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Robot[editovat | editovat zdroj]

Šablona:Infobox sportovní liga Světový pohár v biatlonu je každoročně pořádaný vrcholný okruh závodů v biatlonu. Mužská část byla založena v sezóně 1977/78 a ženská se k ní připojila od sezóny 1982/83. Organizátorem poháru je Mezinárodní biatlonová unie (IBU).

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Každoročně je v rámci světového poháru pořádáno devět až deset akcí (podniků). První z nich se uskutečňuje v listopadu či prosinci a poslední probíhá v březnu. Závody se konají téměř každý víkend; jednotlivé soutěže však mohou probíhat již od středy nebo čtvrtka. Sezóna tak stejně jako u dalších zimních sportů zasahuje do dvou kalendářních let. Ženská sezóna 1986/87 nesla název Evropský pohár, ačkoli účast v něm nebyla teritoriálně omezena pouze na evropské biatlonistky.

Během každého podniku se běží tři mužské soutěže a stejný počet ženských; někdy k nim přibudou i smíšené štafety. Disciplíny konkrétního závodu jsou předem známy podle stanoveného harmonogramu. Soutěže mužských a ženských štafet se běhají čtyřikrát až šestkrát během jednoho sezónního cyklu, soutěže smíšených štafet jedenkrát až dvakrát. Dějišti konání jednotlivých podniků jsou až na výjimky evropská biatlonová sportoviště.

Vrcholné biatlonového akce – mistrovství světa a zimní olympijské hry – byly až do roku 2010 řazeny do kalendáře světového poháru a body zde získané se závodníkům připočítávaly do celkové klasifikace sezony. Od roku 2011 se takto započítává jen biatlonové mistrovství světa; olympijské hry s v současné době nezapočítávají vzhledem k menšímu množství sportovců, kteří v nich mohou za každou zemi startovat.

Nejlepší biatlonisté v mužské a ženské kategorii, kteří nasbírají nejvyšší počet bodů v celkové klasifikaci sezóny, získávají velký křišťálový glóbus pro vítěze ročníku. Vítězové jednotlivých disciplín jsou pak oceněni malými křišťálovými glóby.

Bodová klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Bodová klasifikace od sezóny 2008/09:[1]

Bodování závodů ve sprintu, stíhacích závodů, vytrvalostních závodů, štafet a smíšených štafet
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.
Body 60 54 48 43 40 38 36 34 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
Bodování závodů s hromadným startem
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Body 60 54 48 43 40 38 36 34 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2

Body pro pořadí národů se přidělují jinak.[2]

Historická bodová klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Bodová klasifikace mezi sezónami 2000/01 – 2007/08
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Body 50 46 43 40 37 34 32 30 28 26 24 22 20 18 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
Bodová klasifikace do sezóny 2000/01
Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
Body 30 26 24 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Finanční odměny[editovat | editovat zdroj]

Disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalostní závod (závod jednotlivců)[editovat | editovat zdroj]

Andrea Henkelová při střelbě vleže, Antholz 2010
  • muži jedou 20 km, ženy 15 km, starty jednotlivých závodníků jsou odděleny třicetisekundovým intervalem,
  • celkem 5 okruhů s pořadím střelby L–S–L–S (L=vleže, S=vstoje),
  • délka okruhu pro muže činí 4 km, pro ženy 3 km,
  • za každou netrefenou ránu činí přirážka 1 minutu, ta je přičtena k výslednému běžeckému času.

Sprint[editovat | editovat zdroj]

  • muži jedou 10 km, ženy 7,5 km, starty opět v 30 sekundových intervalech,
  • celkem 3 okruhy se střelbou jedné položky L a jedné položky S,
  • za každou netrefenou ránu je nutné oběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů,
  • délka okruhu pro muže je cca 3,3 km, pro ženy 2,5 km,
  • výsledek závodu má přímý vliv na pořadí startu do stíhacího závodu.

Stíhací závod[editovat | editovat zdroj]

Simone Hauswaldová při střelbě vstoje, Antholz 2010
  • muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, startuje se podle tzv. Gundersenovy metody, tj. závodník vyjíždí v pořadí daném výsledkovou listinou sprintu s takovou ztrátou na prvního, jakou nasbíral v předchozím kvalifikačním závodě,
  • celkem 5 okruhů se s pořadím střelby L–L–S–S,
  • délka okruhu pro muže činí 2,5 km, pro ženy 2 km,
  • za každou netrefenou ránu je nutné oběhnout jedno trestné kolo o délce 150 metrů.

Závod s hromadným startem[editovat | editovat zdroj]

  • muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně,
  • celkem 5 okruhů s pořadím střelby L–L–S–S,
  • za každou netrefenou ránu je nutné oběhnout jedno trestné kolo v délce 150 metrů,
  • délka okruhu pro muže je 3 km, pro ženy 2,5 km,
  • v závodě startuje 30 nejlepších závodníků světového poháru nebo mistrovství.

Štafeta[editovat | editovat zdroj]

  • každý stát je reprezentován jednou čtyřčlennou štafetou,
  • muži běží 7,5 km, ženy pak 6 km,
  • celkem 3 okruhy se střelbou v pořadí L–S pro každého člena štafety,
  • délka okruhu pro muže činí 2,5 km, pro ženy 2 km,
  • pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí dobíjet po jednom. Až pokud netrefí ani po dobití, musí absolvovat tolik trestných kol o délce 150 metrů, kolik netrefil terčů.
  • od roku 2005 existuje také smíšená štafeta tvořená dvěma ženami (opět 6 km) a dvěma muži (opět 7,5 km),
  • smíšenou štafetu zahajuje žena, poté běží muž, ten předá štafetu druhé ženě, finišmanem je pak druhý muž

Smíšený závod dvojic[editovat | editovat zdroj]

  • poprvé zařazen do programu SP v biatlonu v sezoně 2014/15 v Novém Městě na Moravě
  • každý stát reprezentují 2 závodníci - muž a žena; start je hromadný, první úsek zahajují ženy
  • ty obejdou dvě kola, během nichž absolvují dvě střelby (L-S)
  • bezprostředně po druhém odjezdu ze střelnice (již neběží další kolo) předají štafetu mužům, kteří také obejdou dva okruhy a dvě střelby (L-S)
  • muž předá okamžitě po druhé střelbě štafetu ženě, té samé, která závodila v prvním úseku, a ta znovu objede dva okruhy během nichž dvakrát odstřílí (L-S)
  • bezprostředně poté, co podruhé odstřílí, předá štafetu muži, který běžel v druhém úseku; ten opět objede dva okruhy, absolvuje dvě střelby (L-S), ale následně objede ještě jedno kolo a zamíří do cíle
  • závodní okruh měří 1,5 km; žena ho absolvuje vždy dvakrát, tudíž pro ni celková délka trati měří 6 km. Pro muže platí stejná pravidla s tím, že po druhé střelbě posledního úseku ještě jednou objede 1,5 km dlouhý okruh; délka jeho trati tak činí 7,5 km[3]
  • při každé střelbě má závodník k dispozici 3 náhradní náboje k dobíjení

Celková klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Muži[editovat | editovat zdroj]

Sezóna vítěz 2. místo 3. místo
1977/78 Východní Německo Frank Ullrich (GDR) Východní Německo Klaus Siebert (GDR) Východní Německo Eberhard Rösch (GDR)
1978/79 Východní Německo Frank Ullrich (GDR) Východní Německo Klaus Siebert (GDR) Sovětský svaz Vladimir Barnačov (URS)
1979/80 Východní Německo Frank Ullrich (GDR) Východní Německo Klaus Siebert (GDR) Východní Německo Eberhard Rösch (GDR)
1980/81 Východní Německo Frank Ullrich (GDR) Sovětský svaz Anatolij Aljabjev (URS) Norsko Kjell Søbak (NOR)
1981/82 Východní Německo Frank Ullrich (GDR) Východní Německo Matthias Jacob (GDR) Norsko Kjell Søbak (NOR)
1982/83 Západní Německo Peter Angerer (FRG) Norsko Eirik Kvalfoss (NOR) Východní Německo Frank Ullrich (GDR)
1983/84 Východní Německo Frank-Peter Roetsch (GDR) Západní Německo Peter Angerer (FRG) Norsko Eirik Kvalfoss (NOR)
1984/85 Východní Německo Frank-Peter Roetsch (GDR) Sovětský svaz Juri Kaškarov (URS) Západní Německo Peter Angerer (FRG)
1985/86 Východní Německo André Sehmisch (GDR) Západní Německo Peter Angerer (FRG) Východní Německo Matthias Jacob (GDR)
1986/87 Východní Německo Frank-Peter Roetsch (GDR) Západní Německo Fritz Fischer (FRG) Československo Jan Matouš (TCH)
1987/88 Západní Německo Fritz Fischer (FRG) Norsko Eirik Kvalfoss (NOR) Itálie Johann Passler (ITA)
1988/89 Norsko Eirik Kvalfoss (NOR) Sovětský svaz Alexandr Popov (URS) Sovětský svaz Sergej Čepikov (URS)
1989/90 Sovětský svaz Sergej Čepikov (URS) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Sovětský svaz Valerij Medvedcev (URS)
1990/91 Sovětský svaz Sergej Čepikov (URS) Německo Mark Kirchner (GER) Itálie Andreas Zingerle (ITA)
1991/92 Norsko Jon Åge Tyldum (NOR) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Německo Frank Luck (GER)
1992/93 Švédsko Mikael Löfgren (SWE) Německo Mark Kirchner (GER) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR)
1993/94 Francie Patrice Bailly-Salins (FRA) Německo Sven Fischer (GER) Německo Frank Luck (GER)
1994/95 Norsko Jon Åge Tyldum (NOR) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Norsko Frode Andresen (NOR)
1995/96 Rusko Vladimir Dračev (RUS)[p. 1] Rusko Viktor Majgurov (RUS) Německo Sven Fischer (GER)
1996/97 Německo Sven Fischer (GER) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Rusko Viktor Majgurov (RUS)
1997/98 Německo Sven Fischer (GER) Německo Ricco Groß (GER) Francie Raphaël Poirée (FRA)
1998/99 Německo Sven Fischer (GER) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Německo Frank Luck (GER)
1999/00 Francie Raphaël Poirée (FRA) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Německo Sven Fischer (GER)
2000/01 Francie Raphaël Poirée (FRA) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Norsko Frode Andresen (NOR)
2001/02 Francie Raphaël Poirée (FRA) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Rusko Pavel Rostovcev (RUS)
2002/03 Francie Raphaël Poirée (FRA) Bělorusko Vladimir Dračev (BLR)[p. 1] Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR)
2003/04 Francie Raphaël Poirée (FRA) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Německo Ricco Groß (GER)
2004/05 Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Německo Sven Fischer (GER) Polsko Tomasz Sikora (POL)
2005/06 Rakousko Christoph Sumann (AUT) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Německo Sven Fischer (GER)
2006/07 Německo Michael Greis (GER) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR) Francie Raphaël Poirée (FRA)
2007/08 Rakousko Dominik Landertinger (AUT) Rusko Dmitrij Jarošenko (RUS) Francie Martin Fourcade (FRA)
2008/09 Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Polsko Tomasz Sikora (POL) Norsko Ole Einar Bjørndalen (NOR)
2009/10 Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Rakousko Christoph Sumann (AUT) Rusko Ivan Čerezov (RUS)
2010/11 Norsko Tarjei Bø (NOR) Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Francie Martin Fourcade (FRA)
2011/12 Francie Martin Fourcade (FRA) Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Německo Andreas Birnbacher (GER)
2012/13 Francie Martin Fourcade (FRA) Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Rakousko Dominik Landertinger (AUT)
2013/14 Francie Martin Fourcade (FRA) Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR)
2014/15 Francie Martin Fourcade (FRA) Rusko Anton Šipulin (RUS) Simon Schempp- Německo
2015/16 Francie Martin Fourcade (FRA) Rusko Anton Šipulin (RUS) Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR)
2016/17 Francie Martin Fourcade (FRA) Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR) Norsko Tarjei Bø (NOR)
217-2018 Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR) Francie Martin Fourcade (FRA) Norsko Tarjei Bø (NOR)
2018-2019 Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR) Norsko Emil Hegle Svendsen (NOR) Simon Schempp-Německo
2019-2020 Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR) Simon Schempp-Německo Francie Martin Fourcade (FRA)


Štafeta mužů[editovat | editovat zdroj]

Sezóna vítězové 2. místo 3. místo
1992–93 kalendář bez štafetových závodů
1993/94
1994/95
1995/96
1996/97 NěmeckoNěmecko Německo NorskoNorsko Norsko RuskoRusko Rusko
1997/98 NěmeckoNěmecko Německo
NorskoNorsko Norsko
RuskoRusko Rusko
1998/99 NěmeckoNěmecko Německo RuskoRusko Rusko NorskoNorsko Norsko
1999/00 NorskoNorsko Norsko RuskoRusko Rusko NěmeckoNěmecko Německo
2000/01 NorskoNorsko Norsko (189) RuskoRusko Rusko (173) ČeskoČesko Česko (167)
2001/02 NorskoNorsko Norsko (238) NěmeckoNěmecko Německo (230) BěloruskoBělorusko Bělorusko (202)
2002/03 BěloruskoBělorusko Bělorusko (319) RuskoRusko Rusko (318) NorskoNorsko Norsko (298)
2003/04 NorskoNorsko Norsko (176) NěmeckoNěmecko Německo (174) FrancieFrancie Francie (172)
2004/05 NorskoNorsko Norsko (200) NěmeckoNěmecko Německo (181) RuskoRusko Rusko (178)
2005/06 NěmeckoNěmecko Německo (200) RuskoRusko Rusko (184) FrancieFrancie Francie (169)
2006/07 RuskoRusko Rusko (196) NorskoNorsko Norsko (189) NěmeckoNěmecko Německo (178)
2007/08 NorskoNorsko Norsko (196) RuskoRusko Rusko (192) NěmeckoNěmecko Německo (175)
2008/09 RakouskoRakousko Rakousko (276) NorskoNorsko Norsko (254) NěmeckoNěmecko Německo (247)
2009/10 NorskoNorsko Norsko (228) RakouskoRakousko Rakousko (210) RuskoRusko Rusko (205)
2010/11 NorskoNorsko Norsko (216) NěmeckoNěmecko Německo (199) UkrajinaUkrajina Ukrajina (163)
2011/12 FrancieFrancie Francie (198) NorskoNorsko Norsko (190) RuskoRusko Rusko (189)
2012/13 RuskoRusko Rusko (305) NorskoNorsko Norsko (302) FrancieFrancie Francie (296)
2013/14 NěmeckoNěmecko Německo (194) ŠvédskoŠvédsko Švédsko (194) RakouskoRakousko Rakousko (191)
2014/15 RuskoRusko Rusko (311) NorskoNorsko Norsko (308) NěmeckoNěmecko Německo (305)
2015/16
v závorce je uveden počet bodů

Ženy[editovat | editovat zdroj]

Sezóna vítězka 2. místo 3. místo
1982/83 Norsko Gry Østviková (NOR) Norsko Siv Bråtenová (NOR) Finsko Aino Kallunkiová (FIN)
1983/84 Norsko Mette Mestadová (NOR) Norsko Sanna Grønlidová (NOR) Norsko Gry Østviková (NOR)
1984/85 Norsko Sanna Grønlidová (NOR) Švédsko Eva Korpelová (SWE) Sovětský svaz Kaija Parveová (URS)
1985/86 Švédsko Eva Korpelová (SWE) Norsko Sanna Grønlidová (NOR) Kanada Lise Melocheová (CAN)
1986/87 Švédsko Eva Korpelová (SWE) Norsko Anne Elvebakková (NOR) Norsko Sanna Grønlidová (NOR)
1987/88 Norsko Anne Elvebakková (NOR) Norsko Elin Kristiansenová (NOR) Bulharsko Nadežda Alexjevová (BUL)
1988/89 Sovětský svaz Jelena Golovinová (URS) Sovětský svaz Natalia Prikazčikovová (URS) Sovětský svaz Světlana Davidovová (URS)
1989/90 Československo Jiřina Adamičková (TCH) Norsko Anne Elvebakková (NOR) Sovětský svaz Jelena Golovinová (URS)
1990/91 Sovětský svaz Světlana Davidovová (URS) Kanada Myriam Bédardová (CAN) Norsko Anne Elvebakková (NOR)
1991/92 Rusko Anfisa Rezcovová (RUS) Francie Anne Briandová (FRA) Německo Petra Schaafová (GER)[p. 2]
1992/93 Rusko Anfisa Rezcovová (RUS) Kanada Myriam Bédardová (CAN) Francie Anne Briandová (FRA)
1993/94 Bělorusko Světlana Paramjginová (BLR) Itálie Nathalie Santerová (ITA) Francie Anne Briandová (FRA)
1994/95 Švédsko Magdalena Forsbergová (SWE) Bělorusko Světlana Paramjginová (BLR) Německo Uschi Dislová (GER)
1995/96 Francie Emmanuelle Claretová (FRA) Německo Uschi Dislová (GER) Německo Andrea Henkelová (GER)
1996/97 Švédsko Magdalena Forsbergová (SWE) Německo Uschi Dislová (GER) Německo Andrea Henkelová (GER)
1997/98 Švédsko Magdalena Forsbergová (SWE) Německo Uschi Dislová (GER) Německo Martina Zellnerová (GER)
1998/99 Německo Uschi Dislová (GER) Ukrajina Olena Zubrilovová (UKR) Švédsko Magdalena Forsbergová (SWE)
1999/00 Německo Uschi Dislová (GER) Ukrajina Olena Zubrilovová (UKR) Francie Corinne Niogretová (FRA)
2000/01 Švédsko Magdalena Forsbergová (SWE) Norsko Liv Grete Skjelbreid Poirée (NOR) Ukrajina Olena Zubrilovová (UKR)
2001/02 Švédsko Magdalena Forsbergová (SWE) Norsko Liv Grete Skjelbreid Poirée (NOR) Německo Uschi Dislová (GER)
2002/03 Německo Martina Glagowová (GER) Rusko Albina Achatovová (RUS) Německo Magdalena Neunerová (GER)
2003/04 Německo Magdalena Neunerová (GER) Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Francie Sandrine Bailly (FRA)
2004/05 Francie Sandrine Baillyová (FRA) Německo Kati Wilhelmová (GER) Rusko Olga Pylevová (RUS)
2005/06 Německo Kati Wilhelmová (GER) Švédsko Anna Carin Olofssonová (SWE) Německo Andrea Henkelová (GER)
2006/07 Německo Andrea Henkelová (GER) Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Bělorusko Darja Domračevová (BLR)
2007/08 Německo Magdalena Neunerová (GER) Francie Sandrine Baillyová (FRA) Německo Andrea Henkelová (GER)
2008/09 Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Německo Kati Wilhelmová (GER) Norsko Tora Bergerová (NOR)
2009/10 Německo Magdalena Neunerová (GER) Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Finsko Kaisa Mäkäräinenová (FIN)
2010/11 Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Německo Andrea Henkelová (GER) Ukrajina Valj Semerenková (UKR)
2011/12 Německo Magdalena Neunerová (GER) Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Finsko Kaisa Mäkäräinenová (FIN)
2012/13 Norsko Tora Bergerová (NOR) Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Německo Andrea Henkelová (GER)
2013/14 Finsko Kaisa Mäkäräinenová (FIN) Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Bělorusko Darja Domračevová (BLR)
2014/15 Bělorusko Darja Domračevová (BLR) Finsko Kaisa Mäkäräinenová (FIN) Ukrajina Valj Semerenková (UKR)
2015/16

Štafeta žen[editovat | editovat zdroj]

Sezóna vítězky 2. místo 3. místo
1992/93 kalendář bez štafetových závodů
1993/94
1994/95
1995/96
1996/97 RuskoRusko Rusko NorskoNorsko Norsko NěmeckoNěmecko Německo
1997/98 kalendář bez štafetových závodů
1998/99 NěmeckoNěmecko Německo RuskoRusko Rusko UkrajinaUkrajina Ukrajina
1999/00 NěmeckoNěmecko Německo
RuskoRusko Rusko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
2000/01 NorskoNorsko Norsko (190) NěmeckoNěmecko Německo (188) RuskoRusko Rusko (182)
2001/02 NěmeckoNěmecko Německo (250) NorskoNorsko Norsko
RuskoRusko Rusko (221)
2002/03 RuskoRusko Rusko (339) NěmeckoNěmecko Německo (327) BěloruskoBělorusko Bělorusko (293)
2003/04 NorskoNorsko Norsko (180) RuskoRusko Rusko (178) NěmeckoNěmecko Německo (176)
2004/05 RuskoRusko Rusko (200) NěmeckoNěmecko Německo (188) NorskoNorsko Norsko (163)
2005/06 RuskoRusko Rusko (189) NěmeckoNěmecko Německo (181) FrancieFrancie Francie (179)
2006/07 FrancieFrancie Francie (189) NěmeckoNěmecko Německo (188) RuskoRusko Rusko (180)
2007/08 NěmeckoNěmecko Německo (200) RuskoRusko Rusko (178) FrancieFrancie Francie (172)
2008/09 NěmeckoNěmecko Německo (288) FrancieFrancie Francie (242) UkrajinaUkrajina Ukrajina (232)
2009/10 RuskoRusko Rusko (234) NěmeckoNěmecko Německo (205) FrancieFrancie Francie (204)
2010/11 NěmeckoNěmecko Německo (206) ŠvédskoŠvédsko Švédsko (190) RuskoRusko Rusko (177)
2011/12 FrancieFrancie Francie (216) NorskoNorsko Norsko (205) RuskoRusko Rusko (192)
2012/13 NorskoNorsko Norsko (314) UkrajinaUkrajina Ukrajina (298) NěmeckoNěmecko Německo (294)
2013/14 NěmeckoNěmecko Německo (168) UkrajinaUkrajina Ukrajina (157) RuskoRusko Rusko (141)
2014/15 ČeskoČesko Česko (316) NěmeckoNěmecko Německo (302) FrancieFrancie Francie (266)
2015/16
v závorce je uveden počet bodů

Top 10 biatlonistů podle výher[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí prvních deset mužů a žen s nejvíce vítěznými závody ve světovém poháru (mimo štafet). Tabulka neuvádí prvenství ze ZOH v ruské Soči, odkud se výsledky nezapočítávaly do světového poháru.

Ole Einar Bjørndalen, držitel rekordních 95 výher
Muži
místo biatlonista výher
1. Norsko Ole Einar Bjørndalen 95
2. Francie Martin Fourcade 93
3. Norsko Emil Hegle Svendsen 90
4. Francie Raphaël Poirée 69
5. Německo Sven Fischer 54
6. Východní Německo Frank Ullrich 46
7. Simon Schempp-Německo 27
8. Německo Ricco Groß (GER) 26
9. Německo Michael Greis 24
10. Norsko Tarjei Bø (NOR) 23
7. Norsko Frode Andresen 18
Bělorusko Vladimir Dračev
10. Německo Frank Luck 17
11. Rakousko Christoph Sumann (AUT) 16
12. Rusko Anton Šipulin (RUS) 14
13. Rakousko Dominik Landertinger (AUT) 12
14. Norsko Johannes Thingnes Bø (NOR) 11
15. Polsko Tomasz Sikora (POL) 10
16. Rusko Pavel Rostovcev (RUS) 9
17. Rusko Ivan Čerezov (RUS) 8
18. Německo Andreas Birnbacher (GER) 7
Aktualizováno 13. ledna 2016[4]
tučné – aktivní biatlonista
Magdalena Neunerová, vítězka 56 závodů
Ženy
místo biatlonista výher
1. Bělorusko Darja Domračevová 58
2. Německo Magdalena Neunerová 56
3. Švédsko Magdalena Forsbergová 54
4. Německo Uschi Dislová 49
5. Německo Andrea Henkelová 38
6. Německo Kati Wilhelmová 37
7. Norsko Tora Bergerová 36
8. Norsko Liv Grete Poirée 31
9. Bělorusko Olena Zubrilovová 24
10. Finsko Kaisa Mäkäräinenová (FIN) 21
11. Francie Sandrine Baillyová 20
12. Rusko Olga Pylevová (RUS) 18
Aktualizováno k 13. lednu 2016[5]
tučné – aktivní biatlonistka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vladimir Dračev změnil v roce 2002 ruské občanství za běloruské.
  2. Petra Schaafová se vdala za německého běžce na lyžích a později reprezentačního trenéra Jochena Behleého.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Cup na anglické Wikipedii, Coppa del Mondo di biathlon na italské Wikipedii a Biathlon-Weltcup na německé Wikipedii.

  1. IBU Event and Competition Rules [online]. Mezinárodní biatlonová unie [cit. 2015-03-21]. Kapitola 15.8.2.1. Dále jen IBU RULES. Dostupné online. (anglicky) 
  2. IBU RULES. Kapitola 15.8.2.2
  3. Smíšený závod dvojic
  4. Records Men | Real Biathlon [online]. RealBiathlon.com [cit. 2015-03-17]. Dostupné online. 
  5. Records Women | Real Biathlon [online]. RealBiathlon.com [cit. 2015-03-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Světový pohár v biatlonu|Světový pohár v biatlonu]] [[Kategorie:Biatlon]] [[Kategorie:Světový pohár|Biatlon]]|}



SKOKY


Skokan na lyžích, 80. léta 20. století

Světový pohár ve skocích na lyžích pořádá Mezinárodní lyžařská federace (FIS) pro muže od sezóny 1979/1980. Jeho prvním vítězem byl Rakušan Hupert Neuper. Jediným Čechem, který seriál zatím vyhrál, byl v sezóně 2005/2006 Jakub Janda. Ženský světový pohár se koná od sezóny 2011/2012, první vítězkou byla Američanka Sarah Hendricksonová.

Pravidla[editovat | editovat zdroj]

Světový pohár ve skocích na lyžích upravují zvláštní pravidla vyhlašovaná FIS.

Závody jednotlivců[editovat | editovat zdroj]

Závody SP smí absolvovat skokani, které nominuje jejich národní svaz a kteří již získali body v Grand Prix či SP nebo alespoň jednou bodovali v závodech Kontinentálního poháru v aktuální či loňské sezóně.

Počet startujících z jedné země je omezen (podle pravidel na sezónu 2006-2007 na šest skokanů z jedné země s bonusy za postavení v pořadí SP, SP zemí, světovém žebříčku či Kontinentálním poháru). Pořádající země může postavit navíc 6 skokanů, tak zvanou národní skupinu, což dává příležitost získávat zkušenosti mladým závodníkům.

Po první polovině Turné čtyř můstků střídají v Innsbrucku na můstku Bergisel německou národní skupinu rakouští talenti

Do závodu smí obvykle nastoupit padesát závodníků (v letech na lyžích čtyřicet). První desítka v aktuálním pořadí SP má postup do závodu zaručen, ostatní skokani musejí absolvovat jeden kvalifikační skok a z nich postupuje 35 nejlépe bodovaných skokanů. Sportovec, který při svém pokusu upadne, avšak dosáhne alespoň 95% maximální délky skoku závodníka, který musel projít kvalifikací, se také může zúčastnit závodu.

Do druhého kola závodu postupuje třicet nejlépe obodovaných skokanů z prvního kola. Opět platí, že skokan, jenž dopad neustál, ale dosáhne alespoň 95% délky letu vítěze prvního kola, postupuje v závodu dále.

Specifický průběh mají čtyři závody SP tvořící Turné čtyř můstků. O druhé kolo se bojuje K.O. systémem (1. v tabulce proti poslednímu postupujícímu z kvalifikace, 2. proti 49. atd.). Postupují pouze vítězové a pět poražených s nejlepším bodovým ohodnocením.

Bodování[editovat | editovat zdroj]

Skokani dostávají body za dosažené umístění v jednotlivých závodech Světového poháru. Vítězem Světového poháru je závodník, který má na konci sezóny v součtu nejvíce bodů. Body jsou v jednotlivých závodech rozdělovány podle následující tabulky:

místo body
1. 100
2. 80
3. 60
4. 50
5. 45
místo body
6. 40
7. 36
8. 32
9. 29
10. 26
místo body
11. 24
12. 22
13. 20
14. 18
15. 16
místo body
16. 15
17. 14
18. 13
19. 12
20. 11
místo body
21. 10
22. 9
23. 8
24. 7
25. 6
místo body
26. 5
27. 4
28. 3
29. 2
30. 1

Pokud dosáhnou dva skokané stejného výsledku, obdrží i stejné body za příslušné umístění a následující příčka je vynechána.

Závody družstev[editovat | editovat zdroj]

Každé národní mužstvo tvoří čtyři skokané. Trenéři určí pořadí, v jakém budou jejich svěřenci nastupovat. Týmy nastupují dle pořadí v aktuálním žebříčku Světového poháru národů (od země s nejhorším skóre po nejlepší). Jakmile se vystřídají první skokani ze všech soutěžících států, následují druzí atd. Body skokanů z jednoho týmu se sčítají, do druhého kola postupuje osm nejúspěšnějších zemí (od osmé příčky po vedoucí tým). V druhém kole každý skokan absolvuje ještě jeden skok.

Bodování[editovat | editovat zdroj]

V týmových závodech získávají družstva body podle následující tabulky:

místo body
1. 400
2. 350
3. 300
4. 250
místo body
5. 200
6. 150
7. 100
8. 50

Závody Světového poháru[editovat | editovat zdroj]

První skokanský světový pohár začal v sezóně 1979-1980 těsně před Turné čtyř můstků závodem v italské Cortině d’Ampezzo. Závod vyhrál Toni Innauer z Rakouska, celý ročník ale získal po 25 závodech jeho krajan Hubert Neuper. Finálovým podnikem seriálu byl dvojzávod na středním a velkém můstku na slovenském Štrbském Plesu.

Můstek v Sapporu je nejčastějším asijským hostitelem Světového poháru

Na české území se Světový pohár skokanů poprvé zastavil v průběhu druhého ročníku v lednu 1981, kdy se jeho pole po Turné čtyř můstků vydalo do Harrachova a Liberce. Obě střediska pak hostila závody Světového poháru střídavě se Štrbským Plesem, Harrachov také často se svým mamutím můstkem a podnikem v letech na lyžích, v čemž se střídal s nemnoha dalšími funkčními mamutími můstky (hlavně Planicí, Oberstdorfem, Vikersundem či Kulmem). I díky tomu patří Harrachov mezi sedm nejpravidelnějších pořadatelů závodů Světového poháru, do roku 2005 (včetně) zde organizovali pohárový závod šestnáctkrát, o rok později byl závod kvůli nepřízni počasí zrušen.

Ze všech pořadatelů pouze závody zařazené do Turné čtyř můstků nikdy nechyběly v kalendáři Světového poháru, dalšími tradičními hostiteli jsou hlavně můstky v Lahti, Planici, Engelbergu nebo proslulý Holmenkollen v Oslu. Ze zámořských zemí hostily Světový pohár zatím Japonsko (hlavně v Sapporu), Kanada (Thunder Bay) a Spojené státy (Lake Placid). Do Severní Ameriky se skokani obvykle vydávali na začátku nebo na konci sezóny, japonský závod býval zařazen přímo do prostředku sezóny. Zatím poslední závod v Severní Americe ale byl do Světového poháru zařazen v roce 2004.

Seriál obvykle zahrnuje od 25 do 30 závodů (často dva na jednom můstku ve dvou dnech), začíná na konci listopadu a končí v březnu následujícího roku.

Vítězové Světového poháru[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 1. místo 2. místo 3. místo Nejlepší Čech/Čechoslovák
1979/80 Rakousko Hubert Neuper (AUT) Rakousko Armin Kogler (AUT) Polsko Stanislaw Bobak (POL) Ján Tánczoš (46.)
1980/81 Rakousko Armin Kogler (AUT) Norsko Roger Ruud (NOR) Kanada Horst Bulau (CAN) Josef Samek (31.)
1981/82 Rakousko Armin Kogler (AUT) Rakousko Hubert Neuper (AUT) Kanada Horst Bulau (CAN) Josef Samek (16.)
1982/83 Finsko Matti Nykänen (FIN) Kanada Horst Bulau (CAN) Rakousko Armin Kogler (AUT) Pavel Ploc (10.)
1983/84 Východní Německo Jens Weissflog (GDR) Finsko Matti Nykänen (FIN) Československo Pavel Ploc (TCH) Pavel Ploc (3.)
1984/85 Finsko Matti Nykänen (FIN) Rakousko Andreas Felder (AUT) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Jiří Parma (5.)
1985/86 Východní Německo Jens Weissflog (GDR) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)
1986/87 Norsko Vegard Opaas (NOR) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) Jiří Parma (9.)
1987/88 Finsko Matti Nykänen (FIN) Československo Pavel Ploc (TCH) Jugoslávie Primož Ulaga (YUG) Pavel Ploc (2.)
1988/89 Švédsko Jan Boklöv (SWE) Finsko Matti Nykänen (FIN) Německo Jens Weissflog (GER) Jiří Parma (16.)
1989/90 Finsko Ari-Pekka Nikkola (FIN) Rakousko Ernst Vettori (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) František Jež (5.)
1990/91 Rakousko Andreas Felder (AUT) Švýcarsko Stefan Zünd (SUI) Německo Dieter Thoma (GER) Pavel Ploc (20.)
1991/92 Finsko Toni Nieminen (FIN) Rakousko Werner Rathmayr (AUT) Rakousko Andreas Felder (AUT) František Jež (7.)
1992/93 Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Česko Jaroslav Sakala (CZE) Japonsko Noriaki Kasai (JPN) Jaroslav Sakala (2.)
1993/94 Norsko Espen Bredesen (NOR) Německo Jens Weissflog (GER) Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Jaroslav Sakala (4.)
1994/95 Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Německo Jens Weissflog (GER) Finsko Janne Ahonen (FIN) Jakub Sucháček (16.)
1995/96 Rakousko Andreas Goldberger (AUT) Finsko Ari-Pekka Nikkola (FIN) Finsko Janne Ahonen (FIN) Jaroslav Sakala (18.)
1996/97 Slovinsko Primož Peterka (SLO) Německo Dieter Thoma (GER) Japonsko Kazujoši Funaki (JPN) Jakub Sucháček (21.)
1997/98 Slovinsko Primož Peterka (SLO) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Japonsko Kazujoši Funaki (JPN) Jaroslav Sakala (21.)
1998/99 Německo Martin Schmitt (GER) Finsko Janne Ahonen (FIN) Japonsko Noriaki Kasai (JPN) Jakub Sucháček (18.)
1999/00 Německo Martin Schmitt (GER) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Finsko Janne Ahonen (FIN) Michal Doležal (27.)
2000/01 Polsko Adam Małysz (POL) Německo Martin Schmitt (GER) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Jakub Janda (35.)
2001/02 Polsko Adam Małysz (POL) Německo Sven Hannawald (GER) Finsko Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (32.)
2002/03 Polsko Adam Małysz (POL) Německo Sven Hannawald (GER) Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Jakub Janda (25.)
2003/04 Rakousko Andreas Widhölzl (AUT) Norsko Roar Ljøkelsøy (NOR) Norsko Bjørn Einar Romøren (NOR) Jakub Janda (39.)
2004/05 Finsko Janne Ahonen (FIN) Norsko Roar Ljøkelsøy (NOR) Finsko Matti Hautamäki (FIN) Jakub Janda (6.)
2005/06 Česko Jakub Janda (CZE) Finsko Janne Ahonen (FIN) Švýcarsko Andreas Küttel (SUI) Jakub Janda (1.)
2006/07 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Norsko Anders Jacobsen (NOR) Polsko Adam Małysz (POL) Jakub Janda (22.)
2007/08 Rakousko Thomas Morgenstern (AUT) Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Rakousko Andreas Kofler (AUT) Roman Koudelka (17.)
2008/09 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Rakousko Wolfgang Loitzl (AUT) Roman Koudelka (16.)
2009/10 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Rakousko Thomas Morgenstern (AUT) Jakub Janda (22.)
2010/11 Rakousko Thomas Morgenstern (AUT) Švýcarsko Simon Ammann (SUI) Polsko Adam Małysz (POL) Roman Koudelka (16.)
2011/12 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Norsko Anders Bardal (NOR) Rakousko Andreas Kofler (AUT) Roman Koudelka (10.)
2012/13 Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Norsko Anders Bardal (NOR) Polsko Kamil Stoch (POL) Jan Matura (10.)
2013/14 Polsko Kamil Stoch (POL) Německo Severin Freund (GER) Rakousko Gregor Schlierenzauer (AUT) Jan Matura (26.)
2014/15 Rakousko Stefan Kraft (AUT) Německo Severin Freund (GER) Slovinsko Peter Prevc (SLO) Roman Koudelka (7.)
2015/16 Slovinsko Peter Prevc (SLO) Rakousko Michael Hayböck (AUT) Německo Severin Freund (GER) Roman Koudelka (13.)

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

poznamka :

Nejvíce vyhraných ročníků SP[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce vyhraných závodů SP[editovat | editovat zdroj]

Češi

(naposledy aktualizováno 11. 2. 2015)

Nejvíckrát na stupních vítězů[editovat | editovat zdroj]

(naposledy aktualizováno 5. 1. 2016)

Češi

(naposledy aktualizováno 11. 2. 2015)

Historické tabulky medailistů[editovat | editovat zdroj]

V tabulce jsou uvedeni všichni medailisté v závodech Světového poháru. Hlavním kritériem je počet vyhraných závodů. V případě rovnosti rozhoduje počet druhých míst, poté počet třetích míst.

Nejstarší vítěz závodu SP[editovat | editovat zdroj]

Jméno věk (ve dnech)
Noriaki Kasai 16506
Jan Matura* 12034
Jens Weissflog 11533
Martin Höllwarth* 11226
Andreas Felder 10981
Masahiko Harada* 10900
Kazujoši Funaki* 10877
Roar Ljøkelsøy* 10828
Stefan Horngacher 10710
Adam Małysz* 10704
Johan Sætre 10611
Ole Gunnar Fidjestoel 10590
Rolf Age Berg 10538
Janne Ahonen* 10467
Andreas Widhölzl* 10320
Sven Hannawald 10318

Nejmladší vítěz závodu SP[editovat | editovat zdroj]

Jméno věk (ve dnech)
Gregor Schlierenzauer
5111
Thomas Morgenstern 5917
Toni Nieminen 6028
Janne Ahonen 6066
Nicola Mažží 6174
Primož Peterka 6177
Martin Höllwarth 6481
Nicolas Dessum 6545
Reinhard Schwarzenberger 6566
Roberto Cecon 6625
Stephan Hocke 6631
Adam Małysz 6679

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Světový pohár ve skocích na lyžích| ]] [[Kategorie:Světový pohár|Skoky na lyžích]]|}|}|}|}|}|}