Východoslovenský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Východoslovenský kraj byl vyšší administrativní jednotkou Československa mezi lety 1960 a 1990. Vznikl správní reformou v souvislosti s vyhlášením "socialistické ústavy" v červenci 1960, zhruba na území dosavadních krajů Košického a Prešovského. Pokrýval nejvýchodnější, nejodlehlejší část Slovenska a celé ČSSR, vnitrostátní hranici měl jen na západě se Stredoslovenským krajem. Jako jediný tehdejší kraj sousedil se třemi státy: na severu s Polskem, na jihu s Maďarskem a na východě se Sovětským svazem (dnes Zakarpatská oblast Ukrajiny). Krajským a největším městem byly Košice (190 tisíci obyvatel v roce 1978), druhým největším městem byl Prešov (70 tis.), na třetím místě byly tehdy stejně lidnatá okresní města Poprad a Spišská Nová Ves (30 tis.).

Mapa bývalého kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy.

Východoslovenský kraj byl nejprve rozdělen na 9 okresů, ze kterých byly roku 1968 v severní polovině kraje vyčleněny ještě 3 okresy Stará Ľubovňa, Svidník a Vranov nad Topľou. 1. července 1969 byla činnost krajů na Slovensku krátkodobě pozastavena, znovu obnovena byla od 28. prosince 1970. V roce 1971 bylo město Košice vyčleněno jako samostatný okres Košice-mesto (zbytek okresu se nově nazýval Košice-vidiek).

Roku 1990 kraj zanikl jako správní jednotka a roku 1996 bylo jeho území rozděleno mezi nově zřízené kraje Košický, Prešovský a (malá část) Banskobystrický.

Geografie

Východoslovenský kraj byl z geomorfologického hlediska velmi pestrý - nacházely se zde velehory a horské kotliny, rozsáhlé pahorkatiny i ploché nížiny, vápencová a sopečná pohoří i kras. Ležely zde oba extrémní výškové body celého Československa - Gerlachovský štít (2655 m n.m.) a výtok Bodrogu (94 m n.m.).

Přirozenou severní hranici kraje s Polskem vymezovaly hřebeny Západních Karpat, s klesající výškou od západu k východu: Vysoké Tatry, Spišská Magura a hlavní hřeben Nízkých Beskyd. Ze západu do kraje zasahovaly Nízké Tatry a Slovenské rudohoří s oblastí Slovenský ráj, na jihozápadě Slovenský kras (přesahující do Maďarska). Uvnitř kraje se ještě rozkládala pohoří Levočské vrchy, Čergov a na východě Vihorlat. Na jihovýchod kraje zasahovala Velká dunajská kotlina svým severním okrajem, zde zvaným Východoslovenská nížina.

Říční síť byla orientována převážně na jih do povodí Tisy (a dále Dunaj - Černé moře), kam odtékaly Slaná, Hornád (s přítoky Torysou a Hnilcem) a Bodrog (se zdrojnicemi Ondavou a Latoricou a jejich přítoky Topľou, Laborcem a Uhem). Povodí Hornádu a Bodrogu od sebe odděloval hřeben Slanských vrchů. Samotná Tisa se kraje dotýkala krátkým hraničním úsekem v jihovýchodním cípu.

Výjimkou v hydrografii nejen kraje, ale celého Slovenska a Západních Karpat byla řeka Poprad, odvodňující severozápad kraje do Dunajce (který se území kraje dotýkal v hraničním kaňonu Pieniny), přítoku Visly (Baltské moře).

Kraj měl v roce 1978 rozlohu 16 179 km² s 1 356 066 obyvateli. Průměrná hustota zalidnění kraje byla 84 obyvatel/1 km².

Poštovní směrovací čísla začínala číslicí 0, čísla dopravních závodů ČSAD ve Východoslovenském kraji byla čtyřciferná (v ostatních krajích jen trojciferná) a začínala dvojčíslím 10.

Krajské národní výbory byly na Slovensku zrušeny s platností od 19. prosince 1990. Po vzniku samostatné Slovenské republiky v roce 1993 se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od 1. července 1996 vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Východoslovenského kraje vznikl Košický kraj a Prešovský kraj. Část bývalého okresu Rožňava (dnešní okres Revúca) připadla Banskobystrickému kraji. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnohá města se nově stala jejich sídly.

Slovenský ráj - Dobšinská Maša
Č. Okres Býv. SPZ Rozloha
(km²) 		Poč. obyv.
(1.1.1978) 		Hust.zal.
1 Bardejov BJ 1.008 68.831 68
2 Humenné HN 1.906 103.716 54
3 Košice-mesto KE .207 191.015 923
4 Košice-vidiek KS 1.571 97.528 62
5 Michalovce MI 1.312 105.074 80
6 Poprad PP 1.963 131.169 67
7 Prešov PO 1.414 174.826 124
8 Rožňava RV 1.619 84.607 52
9 Spišská Nová Ves SN 1.529 136.644 89
10 Stará Ľubovňa VK .622 41.402 67
11 Svidník SK .860 39.555 46
12 Trebišov TV 1.320 115.398 87
13 Vranov nad Topľou VV .848 66.301 78

Odkazy a zdroje


Československo – administrativní dělení (1918–1992) Československo
přechodné období
1918–1928
Česko
země 1918–1928
Slovensko
župy 1918–1922
župy 1923–1928
Podkarpatská Rus
župy 1919–1928
Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948
samosprávné
Česká • Moravskoslezská • Slovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939)
autonomní území
Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960
české
slovenské
kraje 1960–1992
české
Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský
samostatná města na úrovni krajů: hlavní město Praha • Brno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971)
slovenské
Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992)
samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992
Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992)
Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v Československu • Župy v Československu • Historie krajů v Česku • Republiky v Československu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Východoslovenský_kraj&oldid=16026333“