Václav Renč

Příbuzenstvo
syn	Ivan Renč
dcera	Zuzana Nováková
syn	Jan Václav Renč
vnuk	Filip Renč
vnuk	Dominik Renč
vnuk	Benedikt Renč
vnuk	Adam Renč
vnučka	Kristina Karmazínová
vnučka	Ester Nováková
vnučka	Luisa Nováková

PhDr. Václav Renč
PhDr. Václav Renč
	Pamětní deska Václava Renče na Městské knihovně ve Fryštáku
Narození	18. listopadu 1911; Vodochody
Úmrtí	30. dubna 1973 (ve věku 61 let); Brno
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	jazykovědec, spisovatel, dramatik, básník, autor dětské literatury, překladatel, spisovatel hymnů, divadelní kritik, scenárista, literární kritik, dramaturg, prozaik, redaktor a režisér
Ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Nábož. vyznání	katolická církev
Děti	Ivan Renč; Zuzana Nováková
Příbuzní	Veronika Renčová (vnučka)
Citát
	Čas…; Co najdeš v něm,; sebe nehledaje,; můj národe?
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Renč (18. listopadu 1911 Vodochody – 30. dubna 1973 Brno) byl český básník, dramatik a překladatel, představitel spirituálního proudu české literatury.

Život

Po maturitě začal studovat Filozofickou fakultu UK v Praze, kterou absolvoval v roce 1936. Již při studiích (1933–1936) redigoval spolu s Františkem Halasem časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval na několika místech jako redaktor (Akord, Obnova a Řád), později jako nakladatelský redaktor. V té době spolu s dalšími katolickými spisovateli kritizoval Masaryka a další představitele liberální politiky. V roce 1938 napsal nekrolog Karla Čapka, v němž jej označil za nepřítele číslo tři českého národa a jeho katolicko-křesťanského vědomí.^[1]

V letech 1945–1948 byl dramaturgem olomouckého divadla. Od roku 1947 působil v roli dramaturga ještě v Zemském divadle v Brně.

Po roce 1948 byl, jako ostatně celá katolická skupina, v nemilosti režimu. Roku 1951 byl zatčen a o rok později (1952) ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí (tzv. proces se Zelenou internacionálou) odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až v květnu 1962 a rehabilitován až roku 1990. Část svého života prožil ve Fryštáku, kde se usadil se svou ženou Alenou, rozenou Sedlákovou. Ve Fryštáku má pamětní desku umístěnu u vchodu do Městské knihovny na místním penzionu.

Při jeho pohřbu v Brně, podle vzpomínek účastníků, nad hrobem promluvil i básníkův přítel z vězení, litoměřický kněz Josef Helikar. Roku 1998 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Jeho dcera Zuzana Nováková se stala spisovatelkou, syn Ivan Renč se stal režisérem a spisovatelem, syn Jan Václav Renč byl hudební skladatel, hudebník a textař (zemřel též v 61 letech). Mezi jeho vnuky patří například režisér a herec Filip Renč, skladatel a hudebník Dominik Renč, fotograf Benedikt Renč, režisér a výtvarník Adam Renč, scénografka a výtvarnice Kristina Karmazínová nebo spisovatelky a překladatelky Ester a Luisa Novákovy.

Dílo

Jitření, 1933
Studánky, 1935
Sedmihradská zem, 1937
Vinný lis, 1938
Trojzpěvy, 1940
Marnotratný syn, 1942
Císařův mim, 1944
Perníková chaloupka, 1944
Barbora Celská, 1944 drama
Černý milenec, 1947 drama
Tom Sawyer od řeky Mississippi, 1964, jedná se o divadelní hru pro děti na motivy románu Marka Twaina
Královské vraždění: Polonius, tragická komedie o pěti dějstvích, 1967
Hoře z návratu: Dramatická báseň o dvou dílech, 1969
Popelka Nazaretská, 1969
Setkání s Minotaurem, 1969 jedná se o lyrické básně z let 1963–1967
Skřivaní věž, 1970 obsahuje i básně z vězení
Pražská legenda, 1974
Sluncem oděná, 1979
České žalmy, 1989
Kůzlátka a hloupý vlk, 1992 pohádky
Loretánské světlo, 1992
Podoben větru, 1994 výbor poezie
S anděly si nelze připíjet, 2000 II. svazek Vybraných spisů
Vrstvení achátu, 2000 I. svazek Vybraných spisů

Překlady

Kromě vlastní tvorby překládal, především z němčiny, angličtiny, francouzštiny, italštiny a polštiny. Z angličtiny např. volně převedl text písně Blíž k tobě, Bože můj.

HARDT, Ernst. Blázen Tantris. 1. vyd. Praha: Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1944. 140 s. - drama o pěti aktech

Odkazy

Reference

↑ MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 203. Dále jen Literární život ve stínu Mnichova.

Literatura

HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6.
PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6.
Lexikon českých spisovatelů
Slovník českých spisovatelů po roce 1945 (viz níže)
Zdeněk Rotrekl: Skrytá tvář české literatury

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Renč na Wikimedia Commons
Osoba Václav Renč ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Renč
Václav Renč ve Slovníku české literatury po roce 1945
Václav Renč, dokument, režie R. Tesáček, 1997, (dostupné online)

[1] MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 203. Dále jen Literární život ve stínu Mnichova.

[1]