Textilie
Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken. [1] [2]
Následující článek stručně vysvětluje základními pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím.
Příspěvek se nezabývá způsoby a formami použití textilií jako jsou
- Oděvy, bytové a technické textile
- Výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem)
Historie textilu
- již v dávnověku bylo použito vřetene k výrobě hrubé příze
- 34 000 př.n.l. – lněné šicí nitě (jeskyně Dzudzuana v Gruzii) [3]
- 25 000 př. n.l. – plošné textilie zhotovené “předtkalcovskou” technikou (negativní otisky na pálené hlíně v Dolních Věstonicích) [4]
- 15 000 př.n.l. – šňůry (karbonizované zbytky v Lascaux, Francie)
- V Jižní Americe byla objevena lněná tkanina, která je údajně starší než 10 000 let [5]
- cca 6500 před n.l. - v jeskyni Nehal Hemar, v Izraeli byly objeveny zbytky textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze. Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. [6]
- 4200 př. n.l. - bavlna barvená indigem, nález v Huaca Prieta (Peru) [7]
- 200 př. n. l. až 200 n.l. - přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté [6]
- cca 200 n.l. - štočkový tisk na hedvábí (Čína) [6]
- cca 1000 n.l. - ponožky pletené z předené bavlny (Egypt) [6]
- 1589 - mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie)
- 1779 - “létající (tkalcovský) člunek” (Anglie)
- 1790 - žakárový stroj (Francie)
- 1830 - prstencový dopřádací stroj (Anglie)
- 1856 - syntetické barvivo (Anglie), jazýčková pletací jehla (Anglie)
- 1892 - viskózové vlákno
- 1896 - skleněné textilní vlákno (Německo)
- 1930 - jehlový tkací stroj
- 1937 - výroba polyamidového vlákna (USA)
- 1945 - výroba polyesterového vlákna (Anglie)
- 1956 - výroba polypropylénového vlákna (Itálie)
- 1959 - syntetické elastické vlákno (USA)
- 1960 - pneumatický tkací stroj
- 1963 - rotorový dopřádací stroj (Československo)
- 1964 - aramidové vlákno (USA)
- 1980 - mikrovlákno (Japonsko)
- cca 1985 - výroba nanovláken (USA) [8]
Výroba textilií
Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo sériové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela. [9] Ve 2. dekádě 21. století bylo celosvětově v textilním průmyslu (bez konfekční výroby) zaměstnáno asi 11,5 milionů lidí s průměrným ročním výdělkem cca 2000 USD. [10]
Spotřeba textilních surovin obnášela v roce 2014 asi 87 milionů tun [11] a obrat obchodu s textiliemi dosáhl v roce 2012 cca 4,4 bilionu US$. [12]
Podíly finálních výrobků na celkové spotřebě vláken v roce 2011: oděvy 54 %, bytové 25 %, technické 12 % a netkané textilie 9%. [13]
Textilní názvosloví
Vlákno
Základem každé textilie je vlákno. Vlákno se ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním, a lepením.
Podle původu
se vlákna rozdělují na:
| Přírodní vlákna | Chemická vlákna | ||||||
| Druh | Příklad | Druh | Příklad | ||||
| rostlinná | bavlna | z přírodních polymerů | viskóza | ||||
| živočišná | přírodní hedvábí | ze syntet. polymerů | polyester | ||||
| anorganická | azbest | nepolymerní | skleněné vlákno | ||||
Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou sráživostí
Způsob zpracování
Předení
Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze.
Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).
Plstění
je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání.
Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním.
Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.
Vpichování
Do rouna se vpichují jehly zvláštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. Tato technologie se požívá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.
Zpevňování rouna na netkané textilie
Vrstva staplových vláken se zpevňuje:
- Proplétáním
- z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují
- vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou
- Lisováním - tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování)
- Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce)
- Tavením polymeru ve vlákenném rounu a schlazením
Všívání
Všívání (tufting) je dnes daleko nejrozšířenější technologie výroby podlahových krytin. Jehlami se propichuje podkladová tkanina a zanáší se do ní vlasové niti, které na lícní straně textilie vytváří plyšový nebo velurový povrch.
Tufting se někdy přiřazuje k technologiím netkaných textilií.
Galerie textilních vláken
-
Novozélandská ovce -
Máčení juty v Bangladéši -
Hnědé mořské řasy – surovina pro alginátová vlákna -
Polyesterové vlákno 400× zvětšené -
Roving - svazek skleněných vláken -
Vlákna z karbidu křemíku jako výztuž kompozitu (1000x zvětšeno)
.JPG)
Příze
Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze. Tato vzniká
- jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca 10-150 mm
- jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken)
- protlačením horké vlákenné masy tryskou (u chemických vláken) nebo
- odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.
Druhy a názvy přízí
je možné rozdělit například podle:
| Výrobní technologie | Způsobu dopřádání | Způsobu úpravy | Použití |
| mykaná bavlnářská | prstencová | jednoduchá hladká | tkaní |
| mykaná vlnařská | rotorová | jednoduchá efektní | pletení |
| poločesaná | předeno-skaná | skaná | ruční práce |
| česaná (vlnařská) | frikční | tvarovaná | šicí nitě |
| česaná (bavlnářská) | dopřádaná tryskou | mercerovaná | koberce |
| a j. | a j. | barvená | provaznické výrobky |
Každá hotová příze je viditelně označena údajem o jemnosti a druhu materiálu, ze kterého byla vyrobena. (Pro velkoodběratele se často udávají také některé fyzikální vlastnosti, počet zákrutů apod.).
Galerie přízí
-
Stroj na česání vlněných vláken -
Jednoduchá příze na kónických cívkách -
Dvouzákrutový skací stroj -
Skané efektní příze na ruční pletení -
Jádro švihadla z 24 konopných nití -
Pletací příze z fóliových pásků
Tkanina
Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku.
Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).
Druhy a názvy tkanin
Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kriterií:
| Vazba | Vzorování | Speciální druh | Obchodní název |
| plátnová (+odvozené v.) | hladké | smyčková | popelín |
| keprová (+odvozené v.) | vzorování osnovou | plyšová | tvíd |
| atlasová (+odvozené v.) | vzorov. s 1 útkem | perlinková | taft |
| krep | s útkovou záměnou | kobercová | flanel |
| kanava | žakarské | stuhová | axminster |
| vafle | a j. | brožovaná | a desítky jiných |
Galerie tkanin
-
Kruhový tkací stroj z roku 1906 -
Jehlový tkací stroj z roku 1988 -
Jednobarevná tkanina:Gabardén -
Ručník ze smyčkové tkaniny -
Tkanina z různobarevných přízí -
Žakárová tkanina z roku 1876
Pletenina
Druhy a názvy pletenin
Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků.
Ruční pletení je sice jednodušší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny.
Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny).
Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:
- zátažné pleteniny - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá
- osnovní pleteniny - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat
U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.
Galerie pletenin
-
Vznik zátažné pleteniny na okrouhlém pletacím stroji -
Dvoulůžkový rašl, stroj na výrobu speciálních osnovních pletenin -
Pánské spodky ze zátažné pleteniny -
Schematický nákres trikotové osnovní vazby -
Záclona z osnovní pleteniny -
Síť z osnovního pletacího stroje
Ruční práce
Ruční práce s textiliemi lze rozdělit:
Práce s vlákny
Práce s přízí
- Tkaní, pletení, háčkování, paličkování, splétání, oplétání, vyšívání, vázání koberců aj.
- Odvozené druhy: amigurumi (japonská výšivka), occi (krajka z uzlů), tapiserie, tkaní s karetkami (nástroj se 4 otvory na tkaní stužek) aj.
Práce s plošnými textiliemi
Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců).
Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šňůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.
Galerie ručních prací
-
Předení vlny na kolovrátku -
Ručně pletený vzor na svetru -
Ručně paličkovaná krajka -
Ručně háčkovaná krajka -
Výšivka z 19.století -
Koberec s jehlou a přízí na ruční vázání
.jpg)
Zušlechťování textilií
Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků se však zpravidla dosáhnou až po konečné chemické nebo mechanické úpravě.
Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:
| Výrobní stupeň | Technologie, příklady |
| Předúprava a bělení | |
| bavlny, směsí a lýkových vláken | požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení |
| vlny | karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení |
| přírod. hedvábí | odkližování, bělení, zatěžování |
| syntetických vláken | fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení) |
| Barvení | |
| Výběr barviva | (cca 10 základních druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení |
| Výrobní postup | diskontinuální, kontinuální |
| Tisk | |
| Druhy tisku: • podle účinku barev |
přímý, leptový, rezervový |
| • podle strojního vybavení | válcový, filmový, tisk přenosem, digitální |
| Výrobní postup | příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní |
| Speciální úpravy | |
| Mechanické | kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j. |
| Chemické | nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j. |
Galerie zušlechťování textilií
-
Barvicí kádě (v Maroku) -
Schéma kalandrování -
Pokusné zařízení na galvanizaci textilií -
Požehování bavlněné tkaniny -
Flexový tisk na bavlněné textilii -
Pletenina upravená povločkováním
Odkazy
Literatura
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
- Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,ISBN 3-87150-185-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983
- Wulfhorst: Textile Fertigungsverfahren, Hanser 1998, ISBN 3-446-19187-9, str. 4
Reference
- ↑ ČSN 800001 [online]. Normservis, 1973-03-28 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Zákon o ochraně spotřebitele [online]. Havit, 1992 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online.
- ↑ 30 000-year-old wild flax fibers [online]. PubMed, 2009-09-11 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rughley: The Lost Civilizations of the Stone Age, Simon and Schuster 2000, ISBN 9780684862705, str. 155
- ↑ Geschichte Lateinamerikas im 19. und 20. Jahrhundert [online]. Lateinamerika-Studien Online, 2012-02-15 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d Textile manufacturing [online]. New World Encyclopedia, 2015-11-23 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oldest textile dyed indigo [online]. Phys.org, 2016-09-14 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ XanoShear for nonofiber production [online]. Technical Textiles, 2010-12-29 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Overview of the Textile and Clothing Sector [online]. GOTEX Show, 2015 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wages and Working Hours [online]. ILO, 2014 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fokus Mehrwert [online]. Lenzing, 2015 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Textile industry Global Scenario [online]. Global Industry Analysts, 2010 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Capital Markets Day 2012 [online]. Lenzing, 2012 [cit. 2017-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
