Svoboda a přímá demokracie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD)
Logo
ZkratkaSPD
Datum založení2. června 2015
Předseda Tomio Okamura
MístopředsedaRadim Fiala
Ideologieeuroskepticismus[1]
přímá demokracie[2]
anti-imigrace
antiislamismus
patriotismus[2]
pravicový populismus
český nacionalismus[3]
Politická pozicepravice[4][5] až krajní pravice[6][7][8][9]
Evropská stranaHnutí pro Evropu národů a svobody[10]
Počet členů> 1 200[11]
Barvy
     modrá
Volební výsledek10,64 % (PSP ČR 2017)
IČO04134940 (VR)
Oficiální webwww.spd.cz
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna2017Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
SenátŠablona:Infobox - politická strana/mandáty
Evropský parlament2014Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Zastupitelstva krajů2016Šablona:Infobox - politická strana/mandáty[12]
Zastupitelstva obcí2018Šablona:Infobox - politická strana/mandáty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) (zkratka SPD) je české pravicově populistické[13] politické hnutí, založené v první polovině roku 2015 poslanci Tomiem Okamurou a Radimem Fialou, kteří odešli po roztržce v poslaneckém klubu[14] z hnutí Úsvit přímé demokracie. Hnutí samo sebe označuje za vlastenecké, v programu prosazuje přímou demokracii, omezení imigrace, odvolatelnost politiků a obecné referendu včetně referend o mezinárodních otázkách (např. vystoupení z EU nebo NATO). Ze zahraniční vyjádřila SPD podporu například předsedkyně někdejší francouzské Národní fronty Marine Le Penová.[15] V pravo-levém politickém spektru je řazeno ke krajní pravici.[7][16][17][18]

Vznik

Hnutí Svoboda a přímá demokracie vzniklo v důsledku několikaměsíční krize v předchozím působišti obou zakladatelů, jehož vedení převzal poslanec Marek Černoch. Obě znesvářené strany se vinily z údajného vyvádění peněz z hnutí, Tomio Okamura své oponenty označoval za pučisty, většina Úsvitu se však postavila proti němu.[19] Okamura s Radimem Fialou, které v březnu 2015 zbytek hnutí ze svých řad vyloučil,[20] založili vlastní hnutí a v květnu požádali o registraci Svobody a přímé demokracie u ministerstva vnitra.[21] V přípravném výboru kromě této dvojice figuroval ještě Jaroslav Staník.[22] Dne 16. června 2015 uvedli, že hnutí získalo registraci a zahájilo nábor členů. Tomio Okamura v té době prohlásil, že má tisíce zájemců o členství.[19]

Program

Hnutí programově navazuje na Úsvit. Poslanec Fiala krátce po založení hnutí prohlásil, že je SPD pravicové hnutí s jasnými politickými cíli, neboť usiluje o zásadní změny v politickém systému ČR.[19] Uvedl také, že jeho základním programem je „prosazení přímé demokracie a odpovědnosti politiků do politického systému České republiky a důsledná obhajoba národních zájmů naší země“. Hnutí chtělo také „důsledně vystupovat proti zvyšování daní a hájit zájmy lidí, kteří poctivě pracují nebo podnikají“.[20] Hnutí usiluje mimo jiné o zavedení obecného referenda včetně těch o mezinárodních otázkách, jako je vystoupení České republiky z Evropské unie a podobně.[19] V lednu 2016 se projednávala petice za referendum, návrh však byl Poslaneckou sněmovnou zamítnut.[23] Cílem SPD je také zakázat propagaci a šíření islámu[24], posílit cizineckou policii[19] nebo zpřísnit imigrační zákony, které by zavedly nulovou toleranci vůči ilegálním imigrantům. V přistěhovalecké problematice má spolu s Národní demokracií na české politické scéně nejtvrdší rétoriku.[25]

Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median je obtížné hnutí zařadit v politickém spektru, neboť doleva se řadí „oslovováním ublížené části populace“, zatímco napravo „rétorikou proti takzvaným nepřizpůsobivým“. Politolog Kamil Švec z Univerzity Karlovy ho řadil k extrémní pravici po bok DSSS. Podle něj hnutí cílí na „voliče extrémně nespokojené, názorově asi ne úplně konsenzuální“. Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci v době vzniku hnutí uvedl, že usiluje o radikálnější protestní voliče, o lidi nespokojené se společenským pořádkem, kteří chtějí „politiky silných slov a rychlých řešení“.[26] Někteří komentátoři označují hnutí a jeho program za nacionalistické.[27][28][29][30][31][32][33]

Činnost

2015

V červenci 2015 se členem hnutí stal poslanec Jaroslav Holík, původně zvolený jako nestraník za Úsvit, čímž rozšířil počet poslanců SPD na tři.[34]

V srpnu 2015 proběhla první volební konference SPD. Na základě hlasování členů byl zvolen předsedou hnutí Tomio Okamura a místopředsedou Radim Fiala. Členy předsednictva se stali poslanec Jaroslav Holík a místostarosta obce Všechlapy Radek Rozvoral.

Demonstrace proti islamizaci Evropy, 14. 5. 2016
Tomio Okamura při projevu na Václavském náměstí v Praze u příležitosti říjnové demonstrace proti přijetí uprchlíků (17. října 2015)

V polovině září 2015 při mimořádném projednávání evropské migrační krize v Poslanecké sněmovně avizovali zástupci hnutí, že budou požadovat ukončení členství ČR v schengenském systému, zahájení referenda o odchodu země z Evropské unie i referendum o odchodu z NATO.[35]

Počátkem října 2015 ohlásil předseda SPD Tomio Okamura záměr vyvolat hlasování o nedůvěře vládě kvůli tomu, že akceptovala hlasování v Evropské unii o přijetí uprchlíků a rozhodla se nebránit proti tomu žalobou. Kromě tří podpisů vlastních poslanců však žádné další nezískal.[36]

Představitelé hnutí pořádali nebo se účastnili různých protiislámských a protiimigračních demonstrací, např. 1. července na Václavském náměstí s následným pochodem k Úřadu vlády,[37] 12. září[38] a znovu i 17. listopadu 2015 na Václavském náměstí s mottem „Za naši kulturu a bezpečnou zem“,[39][40][pozn. 1] 28. října v Liberci[42] nebo v únoru 2016 opět na Václavském náměstí, kde je podpořil senátor SPO Jan Veleba, zpěvák Aleš Brichta či herec Ivan Vyskočil.[43]

Hnutí za rok 2015 dodalo kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny neúplnou výroční finanční zprávu. Výbor v květnu 2016 požádal vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavit činnost SPD.[44]

2016

V lednu SPD vytvořila koalici pro krajské volby se Stranou práv občanů.[45] SPD získala ve volbách celkem 18 mandátů v zastupitelstvech krajů[46][47], z toho 2 na samostatné kandidátce.[48]

Dne 7. listopadu bylo potvrzeno, že koalice SPD-SPO bude vládnout v koalici s KSČM a ČSSD v Ústeckém kraji.[49]

Dne 19. listopadu na své Celostátní konferenci přijalo hnutí usnesení, ve kterém mj. konstatuje, že do následujících voleb do PS PČR v roce 2017 půjde samostatně.

2017

Dne 21. ledna se zúčastnili jako jediní političtí zástupci České republiky členové SPD mezinárodní konference frakce ENF konané v německém městě Koblenz.[50] SPD se jako člen účastní každý měsíc i následujících pravidelných konferencí ENF.

Ve volbách do poslanecké sněmovny hnutí kandidovalo ve všech krajích a dostalo se s 10,64 % hlasů do poslanecké sněmovny, kde obsadilo 22 mandátů, a má tak poslanci zastoupeny všechny kraje.

V prosinci 2017 SPD v Praze pořádalo konferenci pro evropskou stranu Hnutí pro Evropu národů a svobody, jíž je SPD členem. Na konferenci dorazili mimo jiné francouzská Národní fronta, nizozemská Strana pro svobodu, Svobodná strana Rakouska a italská Liga Severu.[51]

2018

Dne 14. července 2018 se v Praze konala 5. celostátní konference hnutí, na níž se volilo pětičlenné předsednictvo hnutí pro roky 2018 až 2021. Post předsedy hnutí obhájil Tomio Okamura (získal 150 ze 152 hlasů), místopředsedou zůstal Radim Fiala (získal 149 hlasů). Funkce řadových členů předsednictva hnutí obhájili Jaroslav Holík (získal 140 hlasů) a Radek Rozvoral (získal 137 hlasů). Nově se členem předsednictva stal Radovan Vích (získal 138 hlasů), který tak nahradil Miloslava Roznera, jenž už na funkci nekandidoval.[52]

V srpnu 2018 podal bývalý brněnský člen hnutí Kamil Papežík návrh Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti nebo rozpuštění hnutí. Důvodem mělo být porušení stanov a jednacího řádu při organizování volebních konferencí hnutí v několika krajích a v důsledku toho absence demokraticky ustanovených orgánů hnutí. Podle zákona však takový návrh může soudu podat jen vláda, případně prezident.[53]

Financování

V souvislostí s podzimními sněmovními volbami 2017 společnost Transparency International posuzovala průhlednost financování významných kandidujících stran a jejich kampaní. SPD od ní dostala celkovou hodnotící známku 3,2 (podle školní škály), druhou nejhorší po Straně práv občanů (3,6).[54] Předseda hnutí Tomio Okamura se proti hodnocení ohradil.[55]

Později po volbách média informovala o tom, že SPD 2 dny před termínem pro vyúčtování předvolební kampaně zaplatila 7,4 milionu Kč za analýzy a public relations bez upřesnění, komu tyto peníze vyplatila.[56] Suma odpovídala zhruba dvojnásobku částky, kterou na podobné účely zaplatilo vítězné hnutí ANO.[57] Tomio Okamura uvedl, že platba směřovala společnosti Play Net zajišťující analýzy voličů a kampaně či strategické plánování.[58] Podle serveru Info.cz byl prostřednictvím společnosti Astro Capital vlastníkem společnosti Jan Fulín, spojený s televizí Barrandov a agenturou pro výzkum veřejného mínění SANEP. Statutárním zástupcem Play Net byl navíc Radomír Pekárek, který zároveň řídil server První zprávy. Oba také figurovali ve společnosti Easy Communications, v níž měla vlastnický podíl i firma Our Media provozující mimo jiné Parlamentní listy. Televize se proti obchodnímu vztahu s SPD nebo agenturami ohradila s tím, že Fulín i Pekárek pro ni pracovali ještě před rokem 2013, kdy ji koupil podnikatel Jaromír Soukup.[57][59]

Server Seznam Zprávy v lednu 2018 informoval o tom, že hnutí vybralo ještě před koncem zákonné lhůty z transparentního účtu pro volební kampaň všechny peníze.[60][57] Následně peníze zpět na účet vrátilo s vysvětlením, že došlo k omylu a tajemník peníze předčasně převedl pouze na běžný účet hnutí.[61][62] Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za porušení pravidel udělil hnutí pokutu.[63]

Investigativní reportéři Jiří Kubík a Sabina Slonková v březnu 2018 na serveru Seznam Zprávy informovali o policejním vyšetřování z roku 2017, které se zabývalo stranickým e-shopem, vynucenými nákupy členy hnutí v Moravskoslezkém kraji a vedlejším netransparentním účtem, který má být údajně k potřebě předsedovy krajské organizace hnutí SPD Lubomíru Volnému.[64]

Hnutí ve volbách

Reklamní polep na autobusové zastávce Zmišovice v okrese Pelhřimov

Pro krajské volby 2016 hnutí oznámilo spolupráci se Stranou práv občanů, s níž vytvořilo koalice ve všech krajích, kromě Pardubického a Zlínského, v nichž SPO uspěla v předchozích volbách a vstoupila do koaličních krajských vlád. Okamura při ohlášení spojenectví uvedl, že i přes „drobné programové rozdíly“ obě politická uskupení spojuje kontinuální podpora pro prezidenta Miloše Zemana, boj proti „muslimské kolonizaci“ Evropy a Česka a proti ilegální migraci či prosazování přímé volby hejtmanů.[65][66]

Hnutí se v koalici podařilo proniknout do 10 krajských zastupitelstev a získat celkově 34 mandátů. Největší úspěch zaznamenalo v krajích Olomouckém, kde získalo 7,33% a 5 mandátů a také v Moravskoslezském, kde obdrželo 7,02% a šest zastupitelských křesel. 

Do senátních voleb 2016 hnutí vyslalo tři kandidáty: podnikatele Jiřího Kobzu v obvodu Mělník, učitelku na penzi Věru Příhodovou v obvodu Praha 11 a jednatele společnosti Petra Paula v obvodu Jihlava. Žádnému z těchto kandidátů se nepodařilo postoupit do 2. kola.

Se ziskem 10,64 % získalo hnutí 22 poslanců, přičemž pětiprocentní hranici překonalo ve všech krajích a společně s Piráty se tak stalo 3. nejsilnější politickou stranou.

V senátních volbách roku 2018 hnutí SPD samostatně kandiduje ve všech 27 volebních obvodech.

V komunálních volbách 2018 v Praze SPD slibuje například urychlenou organizaci výkupu potřebných pozemků a následnou výstavbu metra D.[67] Zároveň chce každý rok na pozemcích města postavit tisíc nových bytů.[68]

Volební výsledky

Volby do Poslanecké sněmovny

Výsledky SPD ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Volby Počet hlasů Hlasy v % Změna Mandátů Změna
2017 538 574 10,64 ▬ 22 ▬

Zastupitelé za SPD

Krajští zastupitelé

Radim Fiala (SPD)

Koalice SPD a SPO v říjnových volbách 2016 získala celkem 34 zastupitelských mandátů, z toho 18 kandidátů bylo navrženo hnutím SPD.[69]

#[p 1] Kraj Jméno PP Hlasy Č.[p 2]
1 Plzeňský Jana Levová SPD 498 1
1 Karlovarský Karla Maříková SPD 254 2
3 Karlovarský Michal Šťovíček SPD 156 3
2 Ústecký Tereza Hyťhová SPD 403 2
4 Ústecký Dominik Hanko SPD 459 4
1 Liberecký Radovan Vích SPD 526 1
1 Královéhradecký Jiří Morávek BEZPP 516 1
3 Vysočina Ctibor Čepička SPD 462 2
1 Jihomoravský Jan Hrnčíř SPD 1 067 1
4 Jihomoravský Lubomír Španěl SPD 461 4
1 Olomoucký Radim Fiala SPD 1 301 1
3 Olomoucký Pavel Jelínek SPD 511 3
5 Olomoucký Zbyněk Habrnal SPD 380 5
1 Zlínský Jaroslav Dvořák SPD 527 1
2 Zlínský Zdeněk Vacek BEZPP 249 2
1 Moravskoslezský Lubomír Volný SPD 1 083 2
4 Moravskoslezský Jiří Čejka SPD 414 4
6 Moravskoslezský Marian Bojko SPD 336 6
  1. ↑ konečné pořadí v kraji
  2. ↑ původní číslo na kandidátní listině

Krajští předsedové

Seznam krajských předsedů je aktuální k 24. 7. 2017.[70]

Poznámky

  1. ↑ Na listopadové demonstraci došlo k incidentu, kdy skupina přihlížející mužů zaútočila na reportéra, který je natáčel. Později tvrdil, že je začal natáčet poté co se zdviženými pravicemi se zaťatou pěstí provolávali „Nic než národ“.[41]

Reference

  1. ↑ Anna Kuznická: Úsvit: S Le Penovou v europarlamentu spolupracovat nebudeme, euractiv.cz, 29. 4. 2014
  2. ↑ a b Tomio Okamura: Premiér Sobotka důrazně požádal předsedu Evropské komise Junckera, aby zůstal ve funkci. [s.l.]: SPD Dostupné online. 
  3. ↑ Volby 2017 > Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura [online]. ČT24. Dostupné online. 
  4. ↑ Czech President Calls EU ‘Cowards’ on Yerushalayim. Hamodia. 10 December 2017. Dostupné online. 
  5. ↑ New Czech PM Babiš prepares to talk migration, reforms at EU summit. Euractiv. 7 December 2017. Dostupné online. 
  6. ↑ Far-right scores surprise success in Czech election. Reuters. Authors - Robert Muller and Jan Lopatka. Published 21 October 2017. Retrieved 23 October 2017.
  7. ↑ a b DAY, Matthew. Far-Right Czech election ‘kingmaker’ calls for referendum on EU membership ‘just like Britain’. The Telegraph [online]. 2017-10-19 [cit. 2017-12-21]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. (anglicky) 
  8. ↑ Ultra-right parties in EU nations score surging popularity in recent surveys. PRESSTV. Published 11 February 2017. Retrieved 23 October 2017.
  9. ↑ Babiš’ Czech Republic: too thin a gruel?. openDemocracy. Author - Michal Simecka. Published 20 October 2017. Retrieved 23 October 2017
  10. ↑ národní delegace tvořící MENL, menleuropa.eu, 2015,2016
  11. ↑ JANÁKOVÁ, Barbora (bja). Levici trápí úbytek členů. KSČM ztratila tisíce, naopak „táhne“ SPD. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-02-25 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ volby.cz [online]. ČSÚ. Dostupné online. 
  13. ↑ VRÁNKOVÁ, Iva. P odoba a proměna populistického diskurs u ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie [online]. Brno: FSS MU, 2015 [cit. 2018-04-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ BUCHERT, Viliam. VILIAM BUCHERT: Puč v Úsvitu: Okamura své hnutí tak dlouho „dojil“ a omezoval, až ho to semlelo. Reflex.cz [online]. 2015-02-25. Dostupné online. 
  15. ↑ BULISOVÁ, Karolína. Krajně pravicová Le Penová podpořila Okamuru ve volbách - Seznam Zprávy. www.seznam.cz [online]. 2017-10-20 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 
  16. ↑ MULLER, Robert; LOPATKA, Jan. Far-right scores surprise success in Czech election. Reuters [online]. 2017 [cit. 2017-12-21]. Roč. 2017-10-21. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ MAZÁK, Jaromír. Naše krajní pravice kulhá za Evropou. Lidové noviny, příloha Česká pozice. 2016-11-19, s. 14. Dostupné online [cit. 2018-03-19]. Dostupné také na: [1]. 
  18. ↑ KABÁTOVÁ, Šárka. Nejde o sraz krajní pravice, říká o srazu krajně pravicových stran místopředseda SPD. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a. s., 2018-05-01 [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b c d e ČT24. „Jsme radikální hnutí.“ Okamura má novou stranu – SPD. Česká televize [online]. 2015-06-16 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b VENTUROVÁ, Jitka; KOPECKÝ, Josef. Okamura vystoupil z Úsvitu, zakládá hnutí Svoboda a přímá demokracie. iDNES.cz [online]. 2015-05-05 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Svoboda a přímá demokracie. Týden v politice [online]. 2015-05-10 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČT24. Okamura zakládá nové hnutí - program prý bude stejný jako u Úsvitu. Česká televize [online]. 2015-05-05 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ EuroZprávy.cz. domaci.eurozpravy.cz. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ DEMOKRACIE, SPD - Svoboda a přímá. Tomio Okamura: Zákaz islámu | SPD - Svoboda a přímá demokracie. www.spd.cz [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ WIRNITZER, Jan. Kritici imigrace nejsou jen „nácci“. Radikálům chybí sjednotitel. iDNES.cz [online]. 2015-08-30 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ NETRVALOVÁ, Sabina. Okamurova SPD zaujme jen extrémně nespokojené voliče, shodují se experti. iDNES.cz [online]. 2015-06-16 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ BICAN, Jaroslav. Miloš Zeman se zamiloval a ČSSD nesmí žárlit. Zprávy Tiscali.cz [online]. 2017-02-15 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  28. ↑ BERAN, Vojtěch. 42 „vlasteneckých“ a nacionalistických skupin v Česku - Echo24.cz. Echo24.cz [online]. 2016-11-13 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  29. ↑ JELÍNEK, Lukáš. Lukáš Jelínek: Velká koalice, jaká tu ještě nebyla - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. 2016-11-24 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  30. ↑ JELÍNEK, Lukáš. Lukáš Jelínek: Hnědá vlna se nekonala. Český rozhlas [online]. 2016-10-10 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ JÉGL, Pavel. Spojené státy evropské jsou blíž, než si myslíte. Vstoupí do nich Česko? - Tiscali.cz. Tiscali.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  32. ↑ JÉGL, Pavel. Spojené státy evropské jsou blíž, než si myslíte. Vstoupí do nich Česko? - Tiscali.cz. Tiscali.cz [online]. 2017-02-28 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  33. ↑ ENTER, Tomáš. Nacionálně - populistické politické strany v ČR: příčiny neúspěchu, podmínky etablování. Brno, 2012 [cit. 2017-06-18]. 44 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Stanislav Balík. s. 34. Dostupné online.
  34. ↑ ČTK; HOLUBOVÁ, Alice. Poslanec Holík vystoupil z klubu Úsvitu, přidal se k Okamurovi. iDNES.cz [online]. 2015-07-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  35. ↑ KOPECKÝ, Josef. Neřešme oranžové vesty, ale migranty, vyzvala opozice. Koalice kývla. iDNES.cz [online]. 2015-09-15 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  36. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamura se chystal povalit vládu. Sehnal pro to ale jen tři podpisy. iDNES.cz [online]. 2015-10-06 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  37. ↑ iDNES.cz; ČTK. Okamura a spol. spílali vládě za běžence, při pochodu hrozili šibenicemi. iDNES.cz [online]. 2015-07-01, rev. 2015-07-01 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  38. ↑ KUBIŠTOVÁ, Pavla; ČTK. Fašoun klima nezachrání, vzkázali odpůrcům uprchlíků demonstranti v Praze. iDNES.cz [online]. 2015-09-12, rev. 2015-09-12 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  39. ↑ WIRNITZER, Jan. Výročí Listopadu ve stínu migrace. Premiér odmítl strach a paniku. iDNES.cz [online]. 2015-11-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  40. ↑ ČT24. Oslavy 17. listopadu ve znamení piet i uprchlíků - policie zasáhla proti demonstrantům před Úřadem vlády. Česká televize [online]. 2015-11-17 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  41. ↑ TRACHTOVÁ, Zdeňka. VIDEO: Rozzuření demonstranti napadli kameramana. Policisté přihlíželi. iDNES.cz [online]. 2015-11-18 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  42. ↑ FEREBAUER, Václav; GABZDYL, Josef; PŠENIČKOVÁ, Jana; HORÁKOVÁ, Veronika. Po ČR se demonstrovalo proti migraci, názorové tábory dělili těžkooděnci. iDNES.cz [online]. 2015-10-28 [cit. 2016-05-14]. Dostupné online. 
  43. ↑ KUBIŠTOVÁ, Pavla; HENDRYCH, Lukáš; KOPECKÝ, Josef. My jsme tady doma, skandovali demonstranti proti islámu před Hradem. iDNES.cz [online]. 2016-02-06 [cit. 2016-05-13]. 
  44. ↑ ČT24. Sněmovní výbor je pro pozastavení činnosti Okamurovy SPD. Česká televize [online]. 2016-05-12 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  45. ↑ iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2016-01-19 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  46. ↑ http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=7&xv=2
  47. ↑ http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=78&xv=2
  48. ↑ http://volby.cz/pls/kz2016/kz124?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=0&xstrana=48&xv=2
  49. ↑ Neskutečná prasárna, reagoval Babiš na koalici KSČM, ČSSD a SPD-SPO v Ústeckém kraji. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2016-11-07]. 
  50. ↑ A.S, MAFRA. iDNES napsala o klíčové konferenci Le Pen. To, že tam vystoupil Okamura, cenzurovali - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  51. ↑ https://zpravy.idnes.cz/konference-spd-wilders-le-penova-dou-/zahranicni.aspx?c=A171215_081429_zahranicni_evam
  52. ↑ Okamura obhájil funkci šéfa SPD. V projevu se přirovnal k Čapkovi, Zeman nedorazil. Seznam Zprávy.cz [online]. 2018-07-14 [cit. 2018-07-16]. Dostupné online. 
  53. ↑ Nejvyšší správní soud přijal návrh na rozpuštění Okamurovy SPD. Podal ho bývalý člen | Domov. Lidovky.cz [online]. 2018-08-24 [cit. 2018-08-24]. Dostupné online. 
  54. ↑ SPD. Transparentní volby | Poslanecká sněmovna 2017. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  55. ↑ EuroZprávy.cz; ČTK. Financování kampaně? SPD, Svobodní a Realisté v hodnocení propadli, nenechali si to líbit. EuroZprávy.cz. 2017-10-12. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  56. ↑ SRNKA, Vojtěch; VALÁŠEK, Lukáš. Okamurova strana dala 7,4 milionu za PR a analýzy. Tají, komu peníze šly. iDNES.cz [online]. 2018-01-30 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b c ČTK. SPD se ohradila proti zprávám o svém financování. ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková kancelář, 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  58. ↑ MENŠÍK, Jan. Okamura odtajnil, komu SPD poslala miliony. Peníze dostala firma spojená s agenturou SANEP. Aktuálně.cz. 2018-01-31. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  59. ↑ mav. Barrandov odmítá spojitost s financováním SPD. Mediaguru.cz [online]. 2018-02-01 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  60. ↑ RYŠAVÁ, Michaela. Okamurovo hnutí SPD vrátilo peníze na svůj účet. Prý nevědělo, že tam mají zůstat. Seznam Zprávy [online]. 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  61. ↑ KOTTOVÁ, Anna (ako). Okamura: Žádné peníze nikam nezmizely. Tajemník je jen převedl dřív, než povoluje zákon. iROZHLAS. 2018-01-31. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  62. ↑ editor. Z účtu Okamurovy strany odešly miliony, není jasné kam. neovlivni.cz [online]. 2018-01-31 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  63. ↑ NOVOTNÁ, Kristýna. SPD dostala za nezákonnou transakci na účtu pokutu 45 tisíc. 'Chybu jsme uznali, zaplatíme,' vzkazuje. iROZHLAS. 2018-02-22. Dostupné online [cit. 2018-03-21]. 
  64. ↑ KUBÍK, Jiří; SLONKOVÁ, Sabina. Policie vyšetřuje Okamurovu SPD kvůli stranickému eshopu. Seznam Zprávy [online]. 2018-03-21 [cit. 2018-03-21]. Dostupné online. 
  65. ↑ KOPECKÝ, Josef. Okamurovci a zemanovci berou volby jako referendum o podporovatelích Zemana. iDNES.cz [online]. 2016-01-19 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  66. ↑ ŠVEC, Martin. Zemanovec Dušek: S Okamurovci do voleb nejdeme, protože nemají lidi. iDNES.cz [online]. 2016-05-09 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online. 
  67. ↑ DEMOKRACIE, SPD - Svoboda a přímá. SPD - Svoboda a přímá demokracie. www.spd.cz [online]. [cit. 2018-10-02]. Dostupné online. 
  68. ↑ Volby 2018 | SLIBY STRAN: Okamurova SPD chce bezpečnější Prahu i solární panely na střechy domů - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-02]. 
  69. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016 [online]. ČSÚ na volby.cz. Stránka Počty přidělených mandátů. Dostupné online.
  70. ↑  » Naši lidé. spd.cz [online]. [cit. 2017-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Politické strany a hnutí v České republice
Poslanecká sněmovna (200)
(2021)
Senát (81)
(2018, 2020, 2022)
  • ODS a TOP 09 (36, z toho 17 ODS, 4 TOP 09, 1 ProMOST a 14 bezpartijních – 5 za ODS, 2 za TOP 09, 1 za Svobodní, 1 za SEN 21, 1 za T2020, 1 za STAN a 2 nezávislí)
  • Starostové a nezávislí (18, z toho 4 STAN, 2 SLK, 1 Ostravak, 1 MHS a 10 bezpartijních – 9 za STAN a 1 za SLK)
  • KDU-ČSL a nezávislí (12, z toho 8 KDU-ČSL, 1 SproK za KDU-ČSL a 3 bezpartijní za KDU-ČSL)
  • ANO a SOCDEM (6 z toho 2 ANO, 1 SOCDEM a 3 bezpartijní za ANO)
  • SEN 21 a Piráti (6 z toho 1 SEN 21, 1 Piráti a 4 bezpartijní; 2 za SEN 21, 1 za Piráty a 1 za HDK)
  • nezařazení (3 bezpartijní – 1 za NEZ a 2 nezávislí)
    		•
    Evropský parlament (21)
    (2019)
  • ANO (5) v Renew
  • ODS (4) v ECR
  • Piráti (3) v Greens/EFA
  • KDU-ČSL (2), TOP 09 (2) a STAN (1) v EPP
  • SPD (2) v ID
  • KSČM (1) v GUE-NGL
  • 1 bezpartijní za ANO v S & D
    		•
    Neparlamentní
    Seznam neparlamentních politických stran a hnutí není úplný.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svoboda_a_přímá_demokracie&oldid=16583730“