Petr Vopěnka: Porovnání verzí
Verze 12391658 uživatele 80.243.99.27 (diskuse) zrušena: bez zdrojů |
zemřel |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| předchůdce = [[Milan Adam]] |
| předchůdce = [[Milan Adam]] |
||
| nástupce = [[Petr Piťha]] |
| nástupce = [[Petr Piťha]] |
||
| datum_narození = [[16. květen|16. května]] [[1935]] |
| datum_narození = [[16. květen|16. května]] [[1935]] |
||
| místo_narození = [[Praha]]<br />{{Flagicon|Československo}} [[Československo]] |
| místo_narození = [[Praha]]<br />{{Flagicon|Československo}} [[Československo]] |
||
| datum_úmrtí = |
| datum_úmrtí = [[20. březen|20. března]] [[2015]] (79 let) |
||
| místo_úmrtí = |
| místo_úmrtí = |
||
| národnost = česká |
| národnost = česká |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
| poznámky = známý díky: [[Alternativní teorie množin]], Vopěnkův princip<br />významné dílo: Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci |
| poznámky = známý díky: [[Alternativní teorie množin]], Vopěnkův princip<br />významné dílo: Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci |
||
}} |
}} |
||
'''Petr Vopěnka''' ( |
'''Petr Vopěnka''' ([[16. květen|16. května]] [[1935]] [[Praha]] – [[20. březen|20. března]] [[2015]]) byl významný český [[matematik]] a [[filozof]]. V [[matematika|matematice]] přispěl zejména svojí prací v oboru [[teorie množin]]. Je zakladatelem takzvané [[alternativní teorie množin]] a jeho jméno nese několik matematických vět a objektů.<ref name="Kanamori">{{Citace monografie | příjmení = Kanamori| jméno = Akihiro | odkaz na autora = | titul = The Higher Infinite - Large Cardinals in Set Theory from Their Beginnings | url = | vydavatel = Springer | místo = | rok = | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 978-3-540-88866-6 | jazyk = anglicky}}</ref><ref name="Sochor">{{Citace periodika | příjmení = Sochor | jméno = Antonín | autor = | odkaz na autora = Antonín Sochor (matematik) | spoluautoři = | titul = Petr Vopěnka (*16. 5. 1935) | periodikum = Pokroky matematiky, fyziky a astronomie | odkaz na periodikum = | rok = 2000 | měsíc = | ročník = 45 | číslo = 2 | strany = 125-134 | url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141028/PokrokyMFA_45-2000-2_3.pdf | issn = 0032-2423 | jazyk =}}</ref> V letech [[1990]]–[[1992]] byl [[Seznam ministrů školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministrem školství]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 47: | Řádek 47: | ||
V roce [[2000]] se stal [[Emeritura|emeritním]] profesorem Univerzity Karlovy. |
V roce [[2000]] se stal [[Emeritura|emeritním]] profesorem Univerzity Karlovy. |
||
Od roku [[2003]] |
Od roku [[2003]] působil na Katedře filozofie [[Fakulta filozofická Západočeské univerzity|Fakulty filozofické]] a ve Výzkumném centru Nové technologie [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzity v Plzni]], kde se věnoval překladům historicky významných matematických textů (například [[Eukleidés|Eukleida]] nebo [[Al-Chorezmí|Al-Chvárizmího]]) do češtiny a filosofickému pozadí [[alternativní teorie množin]]. Pracoval na nové teorii množin a jejím dopadu na infinitesimální počet. |
||
Jeho úzkým spolupracovníkem byl [[Jiří Fiala (filosof)|Jiří Fiala]]. |
Jeho úzkým spolupracovníkem byl [[Jiří Fiala (filosof)|Jiří Fiala]]. |
Verze z 20. 3. 2015, 16:07
Šablona:Infobox Politik Petr Vopěnka (16. května 1935 Praha – 20. března 2015) byl významný český matematik a filozof. V matematice přispěl zejména svojí prací v oboru teorie množin. Je zakladatelem takzvané alternativní teorie množin a jeho jméno nese několik matematických vět a objektů.[1][2] V letech 1990–1992 byl ministrem školství.
Život
Narodil se v roce 1935 v Praze. Oba jeho rodiče byli středoškolskými učiteli matematiky. Studoval na gymnáziu v Ledči nad Sázavou [3] a poté na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl posledním diplomantem významného českého matematika Eduarda Čecha.[2]
Po dokončení studia získal zaměstnání na téže fakultě, v roce 1965 byl jmenován docentem,[3] a v roce 1967 doktorem věd.[3]
Mezi lety 1966 a 1969 byl proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím katedry matematické logiky. V roce 1968 schválila vědecká rada Univerzity Karlovy jeho jmenování profesorem,[3] ale kvůli politické situaci k němu došlo až v roce 1990.[3]
V sedmdesátých letech založil a společně se svými studenty rozvinul alternativní teorii množin (alternativní vůči klasické Cantorově teorii)[2] a vychoval dvě generace českých matematických logiků.
V osmdesátých letech se začal zabývat filosofickými a historickými otázkami matematiky, ve kterých nejde o běžné pojetí historie, ale spíše o ukazování vůdčích myšlenek určitého období a promýšlení jejich odkazu do doby současné.[2] Pozornost P. Vopěnky se zaměřovala zejména na geometrii a počátky teorie množin, zvláště na odkaz B. Bolzana. Jeho filozofické dílo se věnuje filozofickým otázkám vědy, obzvláště matematiky, a je výrazně ovlivněno Husserlovou fenomenologií.[2] V roce 1983 založil na matematicko-fyzikální fakultě veřejný filosofický seminář, na nějž zval k přednáškám myslitele, kteří v té době jinde svobodně přednášet nemohli (Z. Neubauer, R. Palouš, P. Rezek nebo S. Sousedlík), a proto byl prostřednictvím studentů-agentů sledován Státní bezpečností.[2]
V roce 1990 byl jmenován prorektorem Univerzity Karlovy[3] a v letech 1990–1992 působil jako ministr školství. V letech 1992-2000 byl vedoucím katedry matematické logiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.[3] V roce 2000 se stal emeritním profesorem Univerzity Karlovy.
Od roku 2003 působil na Katedře filozofie Fakulty filozofické a ve Výzkumném centru Nové technologie Západočeské univerzity v Plzni, kde se věnoval překladům historicky významných matematických textů (například Eukleida nebo Al-Chvárizmího) do češtiny a filosofickému pozadí alternativní teorie množin. Pracoval na nové teorii množin a jejím dopadu na infinitesimální počet.
Jeho úzkým spolupracovníkem byl Jiří Fiala.
V roce 2006 byl natočen jeho filmový portrét Úmysl obohatit holý mechanistický svět a v roce 2010 natočila Česká televize pořad Vzkaz Petra Vopěnky.
Ocenění
- 1998 – státní vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně, uděleno prezidentem Václavem Havlem[3]
- 2004 – cena Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.[4]
- 2009 – čestný doktorát na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně
Dílo
- Analytická geometrie, SPN Praha, 1964.
- Úvod do axiomatické teorie množin (spoluautoři J. Blažek a B. Kussová), SPN Praha, 1972.
- The Theory of Semisets (spoluautor P. Hájek), Academia Praha, North-Holland Publ. Co. Amsterdam,1972.
- Množiny a přirozená čísla (spoluautoři J. Blažek a B. Kussová), SPN Praha, 1977.
- Mathematics in the Alternative Set Theory, Teubner Texte, Leipzig, 1979, ruský překlad Mir, 1983.
- Úvod do matematiky v alternativnej teórii množin, Alfa Bratislava ,1989.
- Rozpravy s geometrií, Panorama, 1989.
- Druhé rozpravy s geometrií, Fokus a Práh, 1991.
- Ministrem ve vládě národní oběti, KDS, 1992.
- Geometrizace reálného světa (Třetí rozpravy s geometrií), Matfyzpress Praha, 1995.
- Otevření neeuklidovských geometrických světů (Čtvrté rozpravy s geometrií), Vesmír Praha, 1995.
- Analytická geometrie druhé generace, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1998.
- Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Souborné vydání Rozprav s geometrií, Práh, 2000.
- Meditace o základech vědy, Práh, 2001.
- Trýznivé tajemství, Práh, 2003.
- Vyprávění o kráse novobarokní matematiky. Souborné vydání Rozprav o teorii množin, Práh, 2004.
- Horizonty nekonečna. Matematický pohled na svět, Moraviapress, 2004.
- Pojednání o jevech povstávajících na množstvích, OPS, 2008, ISBN 978-80-87269-00-8, 2. vydání 2009 ISBN 978-80-87269-02-2
- Al-Chvárizmí: Aritmetický a algebraický traktát, překlad P. Bogan, komentáře P. Vopěnka, OPS,2008.
- Eukleidés: Základy. Knihy I-XII, překlad F. Servít, komentáře P. Vopěnka, OPS a ZČU, 2007 - 2011.
- K věci: rozhovory s lidmi, kteří mají co říci (spoluautoři M. Knižák, B. Cvek, B. Šípek, V. Kokolia, K. Hvížďala, C. Höschl, Z. Lukeš, J. Šreit, R. Heřman), Karmášek, 2010.
- Calculus infinitesimalis. Pars prima. Úvod do diferenciálního počtu reálných funkcí jedné proměnné, OPS, 2010, ISBN 978-80-87269-09-1.
- Calculus infinitesimalis. Pars secunda. Integrál reálné funkce jedné proměnné, ZČU a OPS, 2011, ISBN 978-80-87269-19-0.
- Úvod do klasické teorie množin, Fragment a ZČU, 2010.
- Velká iluze matematiky XX. století a nové základy, ZČU a Koniáš, 2011.
- The Great Illusion of 20th Century Mathematics and Its New Foundations (překlad H. Moraová), ZČU Plzeň, 2012 (preprint budoucího textu).
- Podivuhodný květ českého baroka. První přednášky o teorii množin, Karolinum 1998, 1. vydání 1998, 2. vydání 2012.
- Hádání v hospodě, 27 filosofických disputací, Práh, 2013.
Odkazy
Reference
- ↑ KANAMORI, Akihiro. The Higher Infinite - Large Cardinals in Set Theory from Their Beginnings. [s.l.]: Springer ISBN 978-3-540-88866-6. (anglicky)
- ↑ a b c d e f SOCHOR, Antonín. Petr Vopěnka (*16. 5. 1935). Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 2000, roč. 45, čís. 2, s. 125-134. Dostupné online. ISSN 0032-2423.
- ↑ a b c d e f g h Petr Vopěnka - životopis. [s.l.]: Vize 97 1 s. Dostupné online.
- ↑ Cena VIZE 97, Laureáti [online]. Vize 97 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Vopěnka
- Čísla nelžou – rozhovor
- Úmysl obohatit holý mechanistický svět – dokument Andrey Slovákové o Petrovi Vopěnkovi
- Veřejný anonym – proslov k udělení Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97
- Vzkaz Petra Vopěnky - dokument ČT, cyklus výpovědí osobností k tématům, která formují českou společnost.
Ministři školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci federace | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1990–1992 Petr Vopěnka |
Nástupce: |
- Čeští matematici
- Teoretici množin
- Matematici 20. století
- Matematici působící v Česku
- Čeští filozofové
- Filosofové 20. století
- Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)
- Narození 1935
- Narození 16. května
- Vyučující na Západočeské univerzitě v Plzni
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Ministři školství, mládeže a tělovýchovy České republiky