Neolit
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 8. nebo v polovině 7. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mladého mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l.. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.
Typické rysy
Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:
- zemědělství – ve střední Evropě hlavně pěstování obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat
- výroba keramických nádob, keramika
- výroba první broušené a vrtané industrie
- počátky vědomé výroby oděvů
- usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (v paleolitu pouze stany a chaty netrvalého charakteru)
Vznik zemědělství
V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v holocénu po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.
Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou
- Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.),
- Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a
- Jericho (7000 př. n. l.).
Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě v oblasti Žluté řeky (Chuang-che)).
Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe, snad už z 10. tisíciletí př. n. l.
Domestikace zvířat
Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př. n. l.). Nálezy kozy se objevují později – kolem 7 500 – 6750 př. n. l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 – 6750 př. n. l.), Agrisse (6 500 př. n. l.) a Knossu (6 100 př. n. l.).
Domestikovaný vlk – pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př. n. l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava.
Teorie týkající se rozšíření
Difuzionistická teorie
Neolit se šíří difuzí – pronikáním nových skupin obyvatel z oblastí úrodného půlměsíce – Turecko, Syropalestina, Kurdistán přes Balkán, do střední Evropy. S tímto fenoménem měl souviset i příchod Indoevropanů do Evropy. Autorem a hlavním představitelem byl Vere Gordon Childe. DNA studie ukazuje, že docházelo k mísení s místními lovci a sběrači.[1]
Autochtonistická teorie
Neolit vzniká přímo na místě: vytvářejí se lokální místa neolitizace. Zastávají ji především středoevropští badatelé pro místní vývoj: O. Menghin nebo R. Pittioni.
Substrátová teorie
Kombinace předchozích uvažuje o pronikání neolitického obyvatelstva na území mezolitiků.
Prekeramický neolit
Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě, Balkáně a egejské oblasti, kdy místní obyvatelstvo sice znalo zemědělství, ale nedokázalo ještě vyrábět keramiku, resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování.
Kultury, skupiny
- Kultura s lineární keramikou
- Kultura Vinča
- Kultura bukovohorská
- Kultura s vypíchanou keramikou
- Kultura potiská
- Protolengyel
- Lengyelská kultura
- Kultura s moravskou malovanou keramikou
- Jarmucká kultura
Odkazy
Reference
- ↑ https://phys.org/news/2017-11-dna-neolithic-europeans-interbred-anatolian.html - DNA study shows Neolithic Europeans interbred with Anatolian migrants
Literatura
- Ivan Pavlů, Marie Zápotocká: Současný stav a úkoly studia neolitu v Čechách, Památky archeologické 2/1979, str. 285-318
- Radomír Pleiner: Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978
- Vladimír Podborský a kolektiv: Pravěké dějiny Moravy, Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 1993, ISBN 80-85048-45-0
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu neolit na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo neolit ve Wikislovníku