Neolit na území České republiky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na českém území je neolit reprezentován kulturou s lineární keramikou, na kterou přes tzv. šárecký typ navazuje kultura s vypíchanou keramikou.
Na Moravě se na konci neolitu objevuje kultura s moravskou malovanou keramikou ovlivněná lengyelským kulturním okruhem. Obyvatelstvo se v této době živilo především zemědělstvím (různě intenzivně doplňovaným lovem, sběrem, rybolovem). Lidé žili v malých osadách v tzv. dlouhých domech.
Již na konci kultury s lineární keramikou se objevují výšinná sídliště, v závěru neolitu vznikají rondely: velké, nejčastěji kruhové monumentální stavby, o jejichž účelu se vedou četné diskuze. Dobře prozkoumané lokality jsou Bylany u Kutné Hory, Miskovice, Plotiště nad Labem, Březno u Loun nebo Těšetice-Kyjovice a Vedrovice na Moravě.
[editovat] Moravský neolit
Dělení:
- Starší neolit 5600 př. n. l - 5000 př. n. l /eventuálně 4900 př. n. l./
- Střední neolit 5000 př. n. l /nejpozději 4900 př. n. l/ - 4700 př. n. l
- Mladší neolit 4700 př. n. l - 3700 př. n. l /eventuálně 3500 př. n. l/
Mladší doba kamenná - období následující po mezolitu asi 6000 př.n.l.-asi 3500 př.n.l. ve stř. Evropě

