Seznam distribucí Linuxu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Linuxové distribuce)

Toto je seznam distribucí Linuxu.

Distribuce založené na balíčkovacím systému APT[editovat | editovat zdroj]

Distribuce založené na balíčkovacím systému RPM[editovat | editovat zdroj]

Distribuce používající jiný balíčkovací systém[editovat | editovat zdroj]

  • Antergos: distribuce založená na Arch Linuxu, ale uživatelsky komfortnější.[1]
  • ArchBang: distribuce založená na Arch Linuxu. Jako výchozího správce oken používá Openbox. Je možné jej spustit i jako Live CD.
  • Arch Linux: distribuce optimalizovaná pro procesory třídy 686 a vyšší. Vyniká rychlostí, maximální možností nastavení a bezpříkladnou aktuálností softwaru. Má vlastní balíčkovací systém „pacman“. Je doporučena pouze zkušeným uživatelům.
  • BlackMouse: distribuce založená na Slackware Linuxu používající pkgsrc balíčkovací systém.
  • Calculate Linux: distribuce založená na Gentoo. Vychází ve čtyřech verzích (pro desktop, server, multimédia a s vlastním výběrem balíčků). Všechny verze jsou dostupné jako Live CD.
  • Exherbo: distribuce založená Bryanem Østergaardem, stávajícím vývojářem Gentoo. Principy této distribuce se podobají Gentoo, avšak chtějí se vyvarovat jeho chyb.
  • ForesightLinux: mladá distribuce založená na balíčkovacím systému Conary, základ pro Live CD GNOME a Gnome Developer Kit.
  • Garuda Linux: moderní rolling release distribuce založená na Arch Linuxu
  • Gentoo: distribuce pro nadšence a profesionály zakládající si na kompilaci ze zdrojového kódu. Její balíčky obsahují informaci, jak zkompilovat danou aplikaci, spíše než již zkompilovanou binární verzi. Je navržen k tomu, aby měl jeho uživatel co nejlépe optimalizovaný a nejnovější software. Jako balíčkovací systém používá Portage.
  • GoboLinux: tato distribuce předefinovala běžnou souborovou architekturu ve snaze o její větší intuitivnost.
  • Google Chrome OS: je určen téměř výhradně pro práci s internetem.
  • Chakra Linux: distribuce vycházející z Arch Linuxu. Je zaměřena zejména na prostředí KDE a knihovnu Qt. Jako balíčkovací systém používá „pacman“.
  • Impi Linux: jihoafrická distribuce zaměřující se na potřeby afrických uživatelů.
  • Lunar Linux: distribuce založená na zdrojovém kódu, odvozená z Sorcerer GNU/Linux.
  • Manjaro Linux: distribuce vycházející (a 100% kompatibilní) s Arch Linuxem, ale používá své vlastní repozitáře. Snaží se o uživatelskou přívětivost.
  • MkLinux: distribuce pro PowerPC, která běží jádro Linuxu jako server na Mach microkernel.
  • NimbleX: velmi se podobá distribuci Slax a má v současnosti velmi bohatou nabídku modulů.
  • Onebase Linux: distribuce určená pro široký okruh uživatelů.
  • Plamo Linux: Japonská distribuce založená na Slackware.
  • Sabayon Linux: distribuce založená na Gentoo. Drží se myšlenky, že po instalaci je systém nastavený a připravený k použití včetně všech potřebných programů. Používá model rolling release.
  • Slackware: jedna z nejstarších distribucí známá svým zaměřením na jednoduchost, bezpečnost a přizpůsobitelnost. Používá nejnovější software a automatizované nástroje. Je vhodná pro pokročilé uživatele.
  • Slax: v Česku vyvíjená Live CD distribuce s nástroji na tvoření vlastního Live CD. Lze použít i malý USB flash disk pro spuštění počítače (stačí 200 MB).
  • Sorcerer GNU/Linux: distribuce založená na zdrojovém kódu.
  • Source Mage: distribuce založená na zdrojovém kódu, odvozená z Sorcerer GNU/Linux.
  • Zenwalk: francouzská distribuce založená na Slackware Linuxu.

Malé a lehké distribuce pro použití na starších počítačích[editovat | editovat zdroj]

  • antiX: lehká distribuce založená na Debian Stable
  • Austrumi: lotyšská Live CD mini-distribuce je založená na Slackware. Podobná Puppy Linux, ale profesionálnějšího vzhledu a širších možností. Používá okenní manažer Fvwm95.
  • Basic Linux: je určena pro velmi starý hardware, jako je 386/486. Vydává se na 2 disketách namísto běžného CD. Že je odvozená ze Slackware jí umožňuje využívání programů přímo z jiné instalace Slackware.
  • Damn Small Linux: asi nejstarší minidistribuce určená pro mini-cd. Je určen na slabý hardware a nebo jako záchranný disk na Live CD. Má vlastní balíčkovací systém *.dsl, ale nabízí i možnost využívat instalace Debianu, na kterém je založen.
  • DeLi(cate): stránka projektu (anglicky): pro velmi starý hardware, od 386 po Pentium III.
  • Devil-Linux: speciální Live CD distribuce určená především pro firewally, routery a servery. Obsahuje velké množství softwaru – především servery všeho druhu. Devil-Linux má pouze textové uživatelské rozhraní.
  • ELive
  • Feather Linux: sdílí podobné cíle jako Damn Small Linux, je odvozen od Knoppixu. Obsahuje více softwaru, neboť pod pojmem „malý“ rozumí 115 MB. Je kompatibilní s balíčkovacím systémem Debianu.
  • Flonix USB Edition: je komerční distribuce dodávaná na USB flash disku. Je odvozená od Knoppixu. Umožňuje stáhnout program do RAM a hned ho využívat.
  • Joli OS: nenáročná distribuce určená především pro netbooky a starší počítače.
  • Knopperdisk: určená pro použití z USB flash disku, je založená na Gentoo.
  • Linux Lite: další z odnoží Ubuntu s poměrně nízkými hardwarovými nároky.
  • Lubuntu: distribuce vycházející ze známého Ubuntu s lehkým grafickým prostředím LXDE. Možno spustit jak Live CD, tak instalaci.
  • MX Linux: 32 i 64 bitová lehká distribuce založená na Debian Stable a antiX
  • Puppy Linux: velice minimalistická distribuce pro slabé počítače. Je určena tam, kde je i Damn Small Linux příliš náročný.
  • Q4OS: distribuce pro 32 i 64 bitové Intel kompatibilní systémy využívající jako základní DE Trinity Desktop Environment, postavená na Debianu
  • redWall Firewall: speciální Live CD distribuce určená především pro firewally, routery a servery. Obsahuje velké množství softwaru – především servery všeho druhu. redWall Firewall má pouze textové uživatelské rozhraní.
  • SliTaz
  • SPBLinux: mini-distribuce pro USB flash disky.
  • Tiny Core Linux: je minimalistická distribuce (má kolem 15 MB). Nabízí základní systém a minimalistické programy. Přidání funkcí je možné instalací rozšíření.
  • Vector Linux

Zcela nebo částečně komerční distribuce[editovat | editovat zdroj]

Distribuce pro zvláštní účely[editovat | editovat zdroj]

Mrtvé nebo neaktivní[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HUTLA, Vojtěch. Antergos – když spojíte rychlost a styl. LinuxExpress.cz [online]. 2015-06-01 [cit. 2015-06-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]