Kostelec u Křížků
| Kostelec u Křížků | |
|---|---|
.jpg) Rotunda a kostel svatého Martina | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kamenice |
| Obec s rozšířenou působností | Říčany (správní obvod) |
| Okres | Praha-východ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′26″ s. š., 14°33′26″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 752 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,10 km²[2] |
| Katastrální území | Kostelec u Křížků |
| Nadmořská výška | 411 m n. m. |
| PSČ | 251 68 |
| Počet domů | 263 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kostelec u Křížků 73 251 68 Kamenice obeckuk@iol.cz |
| Starostka | Petra Francová |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kostelec u Křížků | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 538370 |
| Kód části obce | 70301 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostelec u Křížků je obec v okrese Praha-východ ve Středočeském kraji. Leží se asi 24 km jihovýchodně od centra Prahy a 16 km jihozápadně od města Říčany a 7,5 km severovýchodně od Jílového u Prahy, v údolí na úpatí Požárského lesního hřebenu v Přírodním parku Hornopožárecký les a Přírodní rezervace Grybla, který ji odděluje od asi 8 km vzdálené řeky Sázavy v regionu Posázaví. Obec patří do mikroregionu Ladův kraj a je součástí naučné stezky Krajinou barona Ringhoffera. Žije zde přibližně 752[1] (712) obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Založení obce se datuje od počátku prvního tisíciletí roku 922 strategicky na solné stezce spojující Středomoří s Baltem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 970 o dochovaném nejstarším místě v obci osadě Kalifáč, kde byla v raném středověku ohřívárna pro poutníky (Kalifáč od latinského calefacere – ohřívati se).
V roce 992 v obci na vrchu pahorku položil základní kámen k rotundě sv. Martina svatý Vojtěch pocházející z rodu Slavníkovců, vděčný za to, že jeho družina čítající 12 členů zde bez úhony přežila, které zde zanechal na pouti z Říma, kde byl vyprosit postavení kláštera Benediktýnů na pražském Břevnově. Románská rotunda s cennými freskami, především malbou Matky Boží s Ježíškem ve zdivu, byla dostavěna v roce 1151. Roku 1264 byl přistavěn chrám k rotundě a roku 1350 byl celý komplex rotundy s kostelem uznán jako farní, tzn. se stálým místem kněze.
Současně byla farnost rozšířena o okolní vesnice – Březek, Hlubočina, Volešovice, Štiřín, Nechánice, Pohoří, Skalka, Chotouň, Skuheř, Struhařov, Sulice, Těptín, Želivec, Nová Hospoda, Čakovice, Grybla, Turaně. Kostel měl ještě na počátku 20. století šest zvonů.
Obec byla centrem náboženského života regionu. Kromě kostela a fary s farní školou, kam chodily děti z širokého okolí ze všech výše uvedených obcí, byla v obci do 20. století i židovská škola, ve které se začalo učit v roce 1750. Na severním okraji obce je židovský hřbitov s hroby ze 17. století, který byl pohřebištěm pro jihovýchodní region kolem Prahy. [4]
Zajímavost z historie kostela sv. Martina – roku 1779 zrušeno vystavování provinilců na pranýř před kostelem. Před vchodem do kostela stával asi jeden a půl metru vysoký kámen rozměrů 1 × 1 metr. Na něm museli stát půl dne (před mší svatou) lidé, kteří se nezúčastnili panské roboty nebo například vdaná žena, která se milovala s cizím mužem či obráceně – muž s cizí ženou. Nejhůře na tom byla mladá svobodná dívka, která poté otěhotněla a její milý ji nepojal za manželku. Na takovou osobu si mohl každý, kdo šel do kostela na mši svatou, plivnout nebo jí zde přivázanou metlou až pětkrát udeřit. Někde tento pranýř přežil až do roku 1786, jako zde v Kostelci.
V 19. století se obec stala součástí Ringhofferova panství. Majitel smíchovských továren (bývalá Tatrovka) zvelebil kraj množstvím rybníků, zámků v Kamenici, Štiříně a Lojovicích a lesních obor. V blízké Kamenici, což je rychle se rozvíjející středisko nejužšího regionu, je i dosud funkční továrna vybudovaná Ringofferem, zabývající se lehkým kovoprůmyslem. V katastru obce byla Ringofferem založena mnohahektarová lesní obora, kde jsou stáda zvěře a k obci patří velký rybník, sloužící k chovu ryb. V obci byla také velká výzkumná a šlechtitelská stanice zabývající se cukrovou řepou, která mívala mezinárodní věhlas.
V sále místního hostince se 21. června 1975 konal koncert undergroundových kapel The Plastic People of the Universe a DG 307. Akce pořádaná pod záminkou svatební oslavy Milana Hlavsy a Jany Němcové skončila velkým policejním zásahem a zadržením čtrnácti účastníků.[5][6]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Obec má schválený územní plán, který počítá i s výstavbou rodinných domů. Počet obyvatel by se měl během patnácti let zvýšit na asi 700 lidí. Přitom není plánován žádný rozvoj průmyslu a obec tak zůstane jednou z mála oblastí bez nepříznivých ekologických vlivů ve Středočeském regionu blízko Prahy. V obci byl zaveden zemní plyn, splašková kanalizace a vodovod spolu s ostatními obcemi kolem Kamenice. Nyní se staví v obci dešťová kanalizace.
Obec má mateřskou školku a základní školu, která poskytuje dětem vzdělání od 1. do 5. třídy a nově postavené veřejné dětské hřiště. Kulturní dům je sídlem knihovny a divadelního amatérského souboru Beseda Jirásek. Život obce je zaznamenáván v měsíčníku vydávaném obecním úřadem.
Čilý je sportovní ruch. Fotbalový klub má seniorské mužstvo v okresním přeboru, desítky chlapců jsou v mládežnických družstvech. Jen žákovská přípravka má téměř 30 chlapců. Občanům obce i okolí slouží tenisový kurt a tenisová hala, zimní kluziště a golfový driving & putting range.
V obci působí místní sbor dobrovolných hasičů. Sídlí tu tři stavební firmy, jedna větší dílna zabývající se výrobou plastů, dílna kamenická, truhlářská. Ordinace dětského lékaře byla r. 2017 přesunuta do Kamenice. Denně od 6 do 21 hodin funguje prodejna potravin.
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Jílové[7]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Jílové[7]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Jílové[7]
- 1884 země česká, politický okres Královské Vinohrady, soudní okres Jílové[8]
- 1921 země česká, politický okres Královské Vinohrady sídlo Jílové, soudní okres Jílové[9]
- 1925 země česká, politický i soudní okres Jílové[10]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[11]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Jílové[12]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Jílové[13]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-východ[14]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[15]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V obci Kostelec u Křížků (přísl. Dolní Březky, 486 obyvatel, katol. kostel, synagoga) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] družstvo pro rozvod elektrické energie v Nové Hospodě, 3 hostince, 2 kováři, 3 krejčí, pekař, pohřební ústav, 12 rolníků, řezník, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kostelec u Křížků, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Rotunda a kostel svatého Martina – nad návsí
- Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého
- Židovský hřbitov – na západním okraji obce v polích
- Přírodní památka Skalsko – typický fragment krajiny Říčanské plošiny, zahrnující mokřadní společenstva s výskytem významných a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů (rozloha 3,6 ha)
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť[editovat | editovat zdroj]
- Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 km probíhá silnice 603 Praha – Jesenice – Kamenice – Poříčí nad Sázavou. Ve vzdálenosti 2 km prochází silnice 107 Říčany – Velké Popovice – Kamenice – Týnec nad Sázavou.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2018[editovat | editovat zdroj]
- Autobusová doprava – V obci má 2 zastávky příměstská autobusová linka 335 Praha, Budějovická – Kamenice, Kult. dům (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendech 5 spojů).
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
náves -
celkový pohled od východu -
kostel svatého Martina s románskou rotundou -
pomník obětí války a nejstarší hrob -
márnice -
socha sv. Jana Nepomuckého -
fara a škola -
dům čp. 9 -
ulička v severní části vsi -
západní část vsi -
Kostelecký rybník -
místní restaurace -
židovský hřbitov -
rozcestí Na Lambujce -
Náves s autobusovou zastávkou
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_(2).jpg)
.jpg)
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Patrik Kotas (* 1964), architekt
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Kronika Kostelec u Křížků 992 – 1992 [online]. 1992 [cit. 2012-03-18]. Kapitola A. D. 992. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ http://www.pwf.cz/cz/archiv-clanku/284.html
- ↑ ŠVEHLA, Marek. Magor a jeho doba. Praha: Torst, 2017. 574 s. ISBN 978-80-7215-555-2. Kapitola 15, s. 296–8.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministeria věcí vnitřních č, 119/1884
- ↑ Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec u Křížků na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Kostelec u Křížků v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
