Jan Bůžek

PhDr. Jan Bůžek
Narození	16. února 1927; Kutná Hora, Čechy; Československo
Úmrtí	3. prosince 2005 (ve věku 78 let); Teplice; Česko
Povolání	hudební skladatel, sbormistr, dirigent a pedagog
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jan Bůžek (16. února 1927, Kutná Hora – 3. prosince 2005 Teplice) byl český hudební skladatel a pedagog působící v Teplicích.

Život

Po maturitě absolvoval Pedagogickou a Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor hudební výchova, zeměpis. Skladbu studoval nejprve soukromě u prof. Jaroslava Řídkého, Doc. Karla Háby a v roce 1967 absolvoval studium skladby na AMU u národního umělce Emila Hlobila. V roce 1972 dosáhl na Karlově univerzitě titulu doktora filosofie. Za studií dirigoval Kutnohorskou filharmonii a Pěvecké sdružení kutnohorských učitelů. Nejdříve působil na Pedagogické škole v Teplicích, později jako odborný asistent na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Zároveň přednášel dějiny hudby a hudební teorii na Konzervatoři v Teplicích, kde vykonával funkci zástupce ředitele. Řada jeho skladeb byla nahrána Čs. rozhlasem a odměněna v krajských a celostátních soutěžích. Jeho sborové skladby byly provedeny nejen v Československu, ale i v Německu, Polsku, Bulharsku, Švýcarsku, Nizozemsku, Anglii a Irsku.

Byl jmenován čestným členem Společnosti Leoše Janáčka v Curychu a smíšeného pěveckého sboru Janáček v Jablonci nad Nisou. V roce 1965 mu byla udělena Cena města Teplic za kompoziční činnost. Orchestrální skladby premiérově provedla a pro Čs. rozhlas nahrála Severočeská filharmonie.

Ve své tvorbě navázal na tradici českých i světových klasiků, snažil se o srozumitelný hudební jazyk s neoromantickým zaměřením, což dokazují stovky sborů a písní stejně tak, jako tvorba symfonická a komorní. Jeho instrumentální tvorba je zastoupena od komorních skladeb pro sólové nástroje až po rozsáhlá symfonická díla, mezi kterými dominuje symfonie Terezínský zpěv (1972).

Vokální tvorba je zastoupena sbory Panichyda (1970), Bernard Žár (1970), Stabat mater (1972), Slovanská balada (1977), Madrigaly (1978), Salutationes (1991), věnovaný památce Jana Palacha, Te Deum laudamus (1998), Veni, sancte Spiritus (1999) a písněmi Zpěvy staré Číny (1969) a Zpěvy domova (1978). Vrcholem skladatelovy tvorby jsou skladby vokálně instrumentální – In memoriam Duchcov 1931 (1972), Rekviem (1978) a Legenda o sv. Vojtěchovi (1996).

Josef Zadina o autorovi napsal:

„O Janu Bůžkovi lze dnes s určitostí říci, že spolu s Jaroslavem Řídkým tvoří podstatný pilíř české hudby 20. století, vycházející z oblasti severních Čech. Zvláště Legenda o sv.Vojtěchovi významně převyšuje všeobecné normy současné české hudební produkce a je dokladem toho, že autor právem patří k vrcholným reprezentantům klasické hudební tvorby současnosti. Jan Bůžek se ve své bohaté kompoziční činnosti úmyslně vyhýbá módním dobovým prvkům, které jsou dnes tolik charakteristické pro některé velmi často prezentované minimalistické autory, ale již pečlivou volbou tematického materiálu, rozmanitě ztvárněného osobitým zralým kompozičním rukopisem vytváří avantgardní díla, která vyrůstají z bytostných tradic české hudby. Tuto tradici autor obohatil zvláště v melodicko-harmonické oblasti nezaměnitelnými nosnými prvky, které vytvářejí osobitý hudební tok povýšený hlubokým duchovním potenciálem. Dílo Jana Bůžka tak vyrůstá v tvorbu vpravdě moderní, která inspiruje současníky a bude přinášet bohaté plody i v životě příštích generací.“

Seznam skladeb Jana Bůžka

Seznam obsahuje pouze výčet jeho nejvýznamnějších skladeb

Dětské sbory

Pavouk – 2. cena v Jirkovské soutěži, 1971
Co je to? – na text básnířky Vlasty Kovaříkové, 1966
Alenčiny písničky – cyklus dvojhlasů s klavírem na texty Vlasty Kovaříkové, 1967
Mniši a myši – J. Havel,1971
Pro pět ran – text Vladimír Šefl, 1982
Koťata – 1983, cyklus šesti písní – text H. Průchová
Zvířetníček – deset písní s klavírem, 1986, text Heda Průchová
15 sborečků na slova J. V. Sládka – tříhlasé písně s flétnou, 1999
Ptačí říkadla – 11 jednohlasých říkadel, říjen 2003

Dále autor napsal další dětské sbory a řady cyklů, celkem 91.

Ženské sbory

Milostné dvojzpěvy – 1960, texty lidové poezie, s klavírem
Slovanská balada – pro čtyřhlas a capella, text M. Pujmanová, 1997
Madrigaly – cyklus 5 madrigalů a capella, slova čínské poezie, text B. Mathesius, l978
Tři sbory na orientální text – B. Mathesius, 1998
Obrázky ze Staré Číny – 15 skladeb a capella, text B. Mathesius, 2001

Celkem autor složil 40 ženských sborů.

Mužské sbory

Kdo na moje místo – Petr Bezruč, 1969
Bernard Žár – P. Bezruč, 1969
Září – Karel Toman, básnická sbírka Měsíce, 1968
Mirogoj – J. Wolker, 1988

Celkem autor složil 18 mužských sborů.

Smíšené sbory

Rodnému městu – cyklus sborů na slova J. Ortena, pro Pěvecké sdružení v Kutné Hoře
Ester - na slova Ivana Mojíka, 1964
Balada o očích topičových – J. Wolker, 1969
Šel malíř chudě do světa – J. Seifert, cyklus, 1970
Panychida – V. Nezval, vydal Panton, 3. cena Pantonu 1972, žalozpěv za zemřelé bojovníky 2. světové války
Cantus pacis – Zpěv míru, vokální fuga na latinský text a capella, 1972
Stabat Mater - pro alt sólo, ženský sbor, smíšený sbor a klavír, na latinský text, 1972
Má země – text studentky teplického gymnázia
3 lidové balady – pro soprán, baryton, smíšený sbor, 1980
- Stojí Jano při potoce, Pásl Jano krávy, Vyletěl vták'
Pentameron o životě a smrti – cyklus, slova posluchačky UJEP
Píseň mrtvých – slova neznámé ženy z Osvětimi z roku 1944, 1984
Ghetto v kamenech – pro smíšený sbor, recitace a klavír, Fr. Branislav, 1986
Píseň o smrti – ze Steyerova kancionálu, 1994
Olympijský zvon – Mirko Paráček, 1995
Modlitba – na slova Thomase Moora z roku 1535, 1998
Te Deum – latinský text, l998
Job - slova Marie Dolistová, 1999
Píseň tvorstva – pro tenor sólo a smíš. sbor, slova František z Assisi, 2001
Pentameron ze Staré Číny – 5 sborů s flétnou, text přebásnil B. Mathesius, 2002
Církevní hexameron I – 1997, smíšený sbor á capella
- 1. „Otče náš“, „ Aleluja“, „Te Deum laudamus“, „Pange lingua“, 5. „Media vita in morte sumus“, 6. „Veni sancte Spiritus“
„Církevní hexameron II – 1997, pro smíšený sbor (sólo)
- 1. „Salve Regina“, 2.“Agnus Dei“, 3. „Gloria“, 4. „Salve Regina“, 5. „Suplicio“, 6. „V Tvé srdce, Jezu“
Dobrý Pastýř – mešní proprium na slova Marie Dolistové, 2004
Kristus – text básně M. Dolistové, 2000
David a Goliáš - Uriáš - Ester - pro alt sólo, tenor, bas a smíš. sbor na texty M. Dolistové, 1999
Zůstaň s námi, Pane – pro alt sólo, tenor, bas a smíšený sbor, text M. Dolistová, 1999

Celkem autor složil 181 smíšených sborů.

Písně s klavírem

Zpěvy Staré Číny – cyklus, B. Mathesius, l969
Srdce ve světnici – slova z básnické sbírky Ladislava Dymeše, cyklus písní, 1967
Renesanční pentameron – 5 písní, renesanční text, 1973
Zpěvy domova – písně v lidovém tónu na lidovou poezii 1978, dva díly
4 písně na slova Fr. Branislava - natočeno Čs. rozhlasem, 1998
Sonety – renesanční poezie, 3 díly, text T. Tasso a Petrarca, 1979
3 Sonety Lauře – na slova Petrarcy, l980
Tesknice – 7 písní pro soprán a klavír, slova moravské lidové poezie, 1981
Říkanky – 5 říkanek na slova moravské lidové poezie, 1981
Škádlivky – 9 písní pro soprán a klavír, moravská lidová poezie, 1981
Písně z dálného Východu – pro soprán, flétnu, triangl a klavír, 1982
Píseň z Kolchidy – 5 písní na vlastní text, po soprán, tenor a klavír, 1982
Kamenný sen – cyklus, na slova kutnohorských básníků, pro bas a klavír, 1982
Bajky – 7 bajek, pro soprán a klavír, H. Průchová, 1986
2 Balady – pro soprán, tenor, smíš. sbor a klavír, 1988
12 Pantumů o lásce – pro baryton a klavír, Jaroslav Seifert, 1991
Valašské písně – 5, v lidovém tónu na lidový text, pro soprán, flétnu a klavír, 1994
Staročínský dekameron – B. Mathesius, 1998
Renesanční trojlístek – renesanční poezie, 2001
Vzpomínky – památce Karla Čapka, text Olga Scheinpflugová, 2003
Zarostlé stezky – cyklus 5 písní, Marie Dolistová, 2003
Rút – Zuzana – pro sólo a klavír, text Marie Dolistová, 1998-1999
Koleda – píseň na slova Marie Dolistové, 2004

Celkem 231

Komorní skladby

Sonáta č.1 pro housle a klavír – 1964
Variace pro klavír, 1964
Malé variace pro klavír – na téma Ej lásko, lásko
Sonáta pro trubku a klavír – 1985
Hudba pro šest – pro klavír, housle, 2 flétny, klarinet a kytaru, l988
Trifolium – 2 klarinety a fagot, dodekafonie 1990
Bagately pro flétnu a klavír – 6 bagatel, 1991
Sonatina č. 1 pro klavír C Dur – 1996
Sonáta pro housle a klavír č. 2 – dvě věty, 2001
Sonatina pro 3 housle – 2002

Úpravy a harmonizace

Lidové písně z Ústecka a Roudnicka – 30 písní, 1963
L’ Espero – esperantská hymna, harmonizace pro mužský sbor
Strážnické písničky – pro ženský sbor
Kakva moma – bulharská píseň, roku 1970

Celkem 32

Melodramy

U roentgenu – J.Wolker, pro klavír a recitaci, 1960
Balada o vdovách z Oseku – B. Brecht, 1961, 1. cena k výročí Mostecké stávky
Opatovický poklad – Jan Vlček, recitace a klavír, 2002

Celkem 6

Instruktivní skladby

Divertiento – 3 větá skladba pro housle, 1968, vydal Panton
Suita pro 3 housle – 1972, pro konzervatoř Teplice
Malá suita pro 2 housle a klavír – vydal Supraphon 1977
Invence – pro pozoun a klavír
Partita pro sopr. zobcovou flétnu a klavír – 1981
Suita pro Martinka – pro klavír, 1994
10 národních písní pro troje housle – 2002

Celkem 16

Scénická hudba

Anna Karenina – k 11 obrazům pro Malé Divadlo v Ústí n. L., 1961

Orchestrální skladby

Suita – 3 věty, 1966
Symfonieta – 1963, 3 věty
Symfonie č.1 – 1967, 3 věty
Hudba pro smyčce – dodekafonie, 1969
Terezínský zpěv – 1972, 4 části
Zámecká suita – 6 vět, natočeno Čs. rozhlasem, 1973
Concertino pro housle – 1975, 2 věty
Partita in C – 1977,, pro smyčcový orchestr, čtyři věty
Symfonie č. 2 – pro smyčce, klavír a tympány, 1982
Koncertantní symfonieta – pro dvě housle, smyčcový orchestr a tympány, 1986
Suita pro symfonický orchestr – 1996, tři věty
Komorní symfonieta c-moll – pro smyčce, 4 věty, 2000

Celkem 15

Vokálně-instrumentální skladby

Balada o Janíčkovi – kantáta pro sóla, sbor a orchestr, 1958
In Memoriam Duchcov 1931 – kantáta pro sbor a smyčcový orchestr
Rekviem – pro sóla, sbor a orchestr, na latin. text, 1971, korigováno 1978
Heinovské noci (Lidice) – 1970, komorní kantáta melodram, slova K. Šiktanc, pro smyčcový orchestr, klavír, recitaci a ženský komorní sbor
Legenda o sv. Vojtěchovi – kantáta pro basbaryton, soprán, recitátora, smíšený sbor a orchestr, 1996, text Marie Dolistová

Literatura

Jan Bůžek v Českém hudebním slovníku osob a institucí

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Bůžek
Skladby dostupné Hudebním informačním středisku
Osobní webová stránka