Bitva u Vídně

Další významy jsou uvedeny v článku Bitva u Vídně (rozcestník).

Bitva u Vídně
Konflikt: Osmansko-habsburské války
Bitva u Vídně na rytině ze 17. století
Trvání: (14. červenec -) 12. září 1683 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: okolí Vídně, Rakousko Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: drtivé vítězství Habsburků Změny území: {{{Území}}}
Strany
Polsko-litevská unie, Habsburská monarchie	Osmanská říše
Velitelé
Jan III. Sobieski Karel V. Lotrinský	Kara Mustafa Paša
Síla
asi 70 000 mužů	asi 138 000 mužů
Ztráty
asi 4000 mužů	přes 15 000 mužů
{{{poznámky}}}

Bitva u Vídně (11.–12. září 1683) představuje jednu z klíčových bitev válek mezi Habsburky (resp. křesťanskou Evropou) a Osmanskou říší a jednu z nejvýznamnějších bitev 17. století. Bitva znamenala ve svých důsledcích ukončení turecké hegemonie do střední Evropy a zahájila období strmého vzestupu Habsburské monarchie.

Průběh bitvy

Spojená říšská, habsburská, polská vojska čítající asi 70 000 mužů přitáhla 12. září k Vídni ve třech proudech, aby metropoli habsburského impéria osvobodila od obležení ze strany cca 138 000 mužů Kary Mustafy Paši, zahájeného o dva měsíce dříve. Kara Mustafa rozdělil armádu na dvě části, kde větší část nechal dokončit obléhání města a menší část přešla do obraných pozic. Křesťanská vojska vedl polský král Jan III. Sobieski. Na levém křídle stáli pod vedením Karla V. Lotrinského císařští opřeni o Dunaj u Leopoldsbergu. Ve středu byli Sasové pod vedením kurfiřta Jana Jiřího III., Bavoři a Švábové. Na pravém křídle bylo polské jezdectvo od Rosskopfbergu po Dreimarkstein. Křesťané útočili z kopce. Na levém křídle a ve středu byl postup rychlý a Turci po ztrátě dělostřelecké baterie opouštěli jednu pozici za druhou. Pravé křídlo odrazilo útok Tatarů a za podpory dragounů a kyrysníků prolomilo obranu Turků. Obě turecká křídla se zhroutila a vojsko bylo zatlačeno do středu a osmanská armáda se obrátila na útěk. V 17. hodin provedli obránci Vídně výpad a spojili se s osvobozovací armádou. Ve stejnou dobu dosáhla polská jízda tureckého tábora a osmanská vojska se dala definitivně na útěk.

Složení osvoboditelské armády

Dvojhlavá orlice Římské říše německého národa

jednotky	pěší vojsko	kavalérie	děla	celková síla
Polsko-Litevci	10.200	14.000	28	24.200
Císařští	8000	12.900	70	20.900
Bavoři	7500	3000	26	10.500
Frankové a Švábové	7000	2500	28	9500
Sasové	7000	2000	16	9000
Celková síla jednotek	39.700	34.400	152	74.000

.

Zajímavosti

Vlastní rozhodující bitva představovala první válečnou zkušenost pro Evžena Savojského. Při předchozí obraně Vídně se vyznamenal český šlechtic Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic, který později předsedal dvorské válečné radě Habsburků. Duchovní podporu rakouskému vojsku zajišťoval kapucín Marek z Aviana. Na turecké straně v bitvě bojovaly oddíly Uhrů Imre Thökölyho.

Odkazy

Literatura

• ČORNEJOVÁ, Ivana; MIKULEC, Jiří; VLNAS, Vít, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618-1683. Praha : Paseka, 2008. 800 s. ISBN 978-80-7185-947-5.  
• PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha : Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.  
• Hoši jako květ, Jan Drnek, Václav Vondrovský, Občanské sdružení STREET, Plzeň, rok vydání: 2010, ISBN 978-80-254-6937-8

Externí odkazy

• Battle of Vienna – Timeline Index
• http://www.britannica.com/EBchecked/topic/628127/Siege-of-Vienna
• http://www.kismeta.com/diGrasse/siege_of_vienna.htm
• http://www.kismeta.com/diGrasse/PolishHorseArtillery.htm