Avia BH-21
| Avia BH-21 | |
|---|---|
 Avia BH-21 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Avia |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš, Miroslav Hajn |
| První let | leden 1925 |
| Zařazeno | 1926 |
| Uživatel | Československo Belgie |
| Vyvinuto z typu | Avia BH-17 |
| Varianty | Avia BH-22 |
| Další vývoj | Avia BH-33 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Avia B-21 byl československý celodřevěný dvouplošný stíhací letoun vyráběný v továrně Avia a velmi úspěšný stíhací letoun meziválečné československé výroby. Byl zaveden i v belgickém vojenském letectvu, kde jej stavěli v licenci v letech 1927-28. Stalo se tak na základě vítězství Karla Fritsche v mezinárodní soutěži stíhacích letounů v Bruselu na jaře roku 1926. Firma SABCA v Bruselu vyprodukovala 39 strojů a SEGA v Gosseliesu 5 kusů.
První prototyp B-21 vzlétl na počátku roku 1925 a již 7. ledna byl předán 32. letce 1. leteckého pluku k vyzkoušení. Téhož roku začala výroba 66 kusové první série a do 24. září 1925 byla dodána vojenské správě. 36 letounů obdržel 1. letecký pluk, 18 kusů 3. letecký pluk, 2. letecký pluk 3 stroje, po jedné B-21 VLÚS ke zkouškám a 8 letounů převzalo letecké učiliště v Chebu. Výroba ovšem zastavena nebyla, neboť MNO objednalo 12. října 1925 druhou sérii v počtu 25 Avií B-21. Následné objednávky na třetí a čtvrtou sérii daly Československému letectvu celkem 137 těchto letounů.
Pro armádu bylo deset neozbrojených strojů pod označením Bš-21 dodáno jako školní ještě roku 1934, které sloužily až do roku 1938 v leteckém učilišti v Prostějově. Letouny měly vynikající letové vlastnosti a byly velmi bezpečné. S jejich příchodem k leteckým jednotkám čs. vojenského letectva byla běžně zavedena letecká akrobacie vojenských stíhačů jako každodenní součást jejich výcviku.
V září roku 1925 se konal rychlostní závod o "cenu prezidenta republiky", kterého se zúčastnil také tovární pilot Avie Karel Fritsch se speciálně upraveným strojem Avia BH-21R. Stroj měl zmenšené rozpětí i hloubku křídel, zcela jiný úhel nastavení i vnitřní konstrukci nosných ploch. Překomprimovaný motor Škoda dával výkon 294 kW a poháněl kovovou vrtuli Reed-Levasseur. V závodě dosažené výkony 300,59 km/h na trati 200 km a 301,33 km/h na trati 100 km zajistily Avii vítězství i nový národní rekord. V kategorii se zatížením do 250 kg zvítězil ve stejném závodě s upraveným standardním sériovým letounem BH-21 dr. Zdeněk Lhota.
Zástavbou hvězdicového devítiválce Gnome-Rhône Jupiter o výkonu 316 kW vznikl v roce 1926 prototyp Avia BH-21J. Přestože měl nový motor o téměř 100 kW větší výkon oproti původním, rychlost zůstala nezměněna, výrazně se ovšem zlepšila stoupavost.
Specifikace
Technické údaje
- Osádka: 1 (pilot)
- Rozpětí: 8,90 m
- Rozpětí horního křídla: 8,50 m
- Délka: 6,87 m
- Výška: 2,74 m
- Plocha křídel: 21,96 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 720 kg
- Vzletová hmotnost: 1085 kg
- Motor: 1× vidlicový osmiválec chlazený vodou Škoda HS-300 (licence HS 8Fb)
- Výkon motoru: 310 k (228 kW) při 1850 ot/min.
Výkony
- Maximální rychlost:
- 245 km/h ve výšce 3000 m
- 230 km/h u země
- Cestovní rychlost: 180 km/h
- Minimální rychlost: 90 km/h
- Praktický dostup: 5500 m
- Čas výstupu do výšky 3000 m: 7 minut
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 16 minut
- Dolet: 440 km
Výzbroj
- 2 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
Odkazy
Reference
- ↑ ČEŘOVSKÝ, Zbyněk. Smrt československého krále vzduchu. Fakta a svědectví. 24. 10. 2014, roč. 2014, čís. 11, s. 22-23. Dostupné online.
Literatura
- Ing. Jan Krumbach, Ing. Jiří Vraný, Zdeněk Hurt, Avia BH-21, Jak-15, -17 a -23, Supermarine Spitfire Mk.IX a Mk.XVI, Naše vojsko, Praha 1986, 1. vydání
- Avia B-21, monografie v L+K číslo 1, ročník L
- Václav Němeček, Československá letadla, vyd. 1., Naše vojsko, Praha, 1958
- Ing. Zdeněk Pilát, CSc, Naše letecké motory, seriál v L+K 5-10 ročník LX
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-21 na Wikimedia Commons - (česky) Avia BH-21 na stránkách Československé letectví
- Kamufláže letounu Avia BH-21
