Avia BH-12
| Avia BH-12 | |
|---|---|
.jpg) Avia BH-12 | |
| Určení | sportovní letadlo |
| Výrobce | Avia, Miloš Bondy a spol. |
| Šéfkonstruktér | Ing. Pavel Beneš Ing. Miroslav Hajn |
| První let | 15. června 1924 |
| Uživatel | Československo |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Vyvinuto z typu | Avia BH-11 |
| Další vývoj | Avia BH-16 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Avia BH-12 bylo dvousedadlové sportovní letadlo postavené v Československu v roce 1924, jako poslední člen vývoje řady Avia BH-9, která měla své kořeny v prvním výrobku letadel Avia, v letounu BH-1 (1920). Byl to vyztužený dolnoplošník jako speciální verze pro sportovní a turistické létání. Byl vyroben společností Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[1]
Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]
Rok 1924 byl pro Avii velmi plodný, vedle výroby BH-9, BH-10 a BH-11 vznikl nový sportovně-turistický dvoumístný letoun, který vycházel z konstrukce předchozí BH-11.[1] Sportovní letadlo Avia BH-12 bylo zalétáno 15. června 1924 (imatrikulace mu byla udělena o 3 dny dříve) a bylo určeno především pro turistiku i proto, že bylo lehčí než předchozí dvousedadlové Avie. Přistávací rychlost 50 km/h měla zvýšit bezpečnost přistání.[2] Letoun BH-12 se vyznačoval tím, že se profil křídla směrem k trupu zužoval jen nepatrně. U tohoto letadla zůstal opět osvědčený motor Walter NZ-60 a navíc schopnost sklapovat křídla podle trupu směrem dozadu. Celkem však toto letadlo, které zůstalo jen v prototypu, žádných úspěchů nedosáhlo.[3]
BH-12 byl jen jedním z mnoha prototypů, které vznikly v Avii v roce 1924. K nim se řadí také četné projekty, které z toho či onoho důvodu zůstaly jenom na papíře. Většinou proto, že pro jejich realizaci nebylo dost prostředků. Takovým projektem byl na příklad dopravní jednoplošník BH-14, který měl s motorem Lorraine Dietriech o výkonu 450 k nést deset cestujících a dva piloty. Jeho celkové tvary měly odpovídat známým již jednoplošníkům BH. Stejný motor měl dostat i vojenský stíhací dolnoplošník BH-15 pro dva muže posádky.
Za pokračovatele BH-12 lze tedy označit sportovní letoun Avia BH-16 (zalétán 18. června 1924), který se ale rovněž příliš nerozšířil. Byly vyrobeny pouze 2 prototypy. Přesto bylo možné vidět jej v pozdějších letech s imatrikulací L-BOND na různých leteckých akcích. Avii BH-16 koupil ing. Vladimír Šimůnek, vojenský pilot (bratr Bohuslava Šimůnka, oba zkonstruovali a postavili letoun VBŠ Kuňkadlo), a létal s ním při různých veřejných příležitostech. Později od roku 1932 po získání osvědčení o letové způsobilosti létala BH-16 i s imatrikulací OK-AVS.[4]
.jpg)
Popis letounu[editovat | editovat zdroj]
Byl to jednomotorový dvoumístný celodřevěný vzpěrový dolnoplošník s pevným podvozkem a zadní ostruhou.[5] Letoun BH-12 měl shodné tvary se svým předchůdcem, sportovním letounem BH-11. Od BH-11 byl letoun jen těžko k rozeznání, navíc však BH-12 měla sklopná křídla podél trupu a lišila se i jiným uspořádáním tloušťky profilu po rozpětí křídla. Letoun byl tedy navržen tak, aby více vyhovoval potřebě sportovního letadla. Se sklopeným křídlem bylo letadlo transportovatelné na přívěsu za autem a nebo za motocyklem popřípadě dokonce táhnout ručně, jak je vidět na fotografii.[6]
Co se vnějšího vzhledu týče, prakticky se nijak nelišil o standardních Avia BH-11 až jiný profil křídla a možnost sklápění křídel. Do žádné soutěže nebo závodu tento letoun nikdy nenastoupil, ani do soutěže v Bruselu. Předchozí typ BH-11 byl natolik dobrým strojem, že výroba dalšího, podobného speciálu by byla zbytečná.[7]
Použití[editovat | editovat zdroj]
Byl vyroben pouze jeden prototyp, který využívala pro demonstrace továrna Avia.[8] BH-12 byla vlastně jedinou dnes již zapomenutou „boskou“ vyvinutou jako speciální sportovní a turistické letadlo. Byla postavena původně pro obhajobu pohárů v Belgii. Zděnek Lhota se zúčastnil ve dnech 30. června a 1. srpna 1923 na sportovním letadle BH-5 (L-BOSA) mezinárodních závodů turistických letadel v Bruselu, kde se umístil jako první. Získal tak putovní "Pohár belgického krále" (Copa du Roi des Belges) a cenu pro turistiku belgického Aeroklubu. Výjimečnost celého závodu pak podtrhl i král Albert I., který osobně předal Lhotovi vítězný pohár.[9]
Továrna Avia vkládala do BH-12 mnoho nadějí, ale letoun nakonec zcela zapadl. Avia se soustředila na svoji sportovní propagaci pomocí klasických BH-11.[10]
Letoun byl imatrikulován 12. června 1924 s označením L-BONA. Zůstal v československém leteckém rejstříku s touto imatrikulací až do 23. února 1931, kdy byl z rejstříku vymazán.[11]
Uživatelé[editovat | editovat zdroj]
Československo
- Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 2
- Rozpětí: 9,77 m
- Délka: 6,34 m
- Výška: 2,52 m
- Nosná plocha: 13,60 m2
- Plošné zatížení: 40,50 kg/m2
- Hmotnost prázdného letounu: 320 kg
- Vzletová hmotnost: 550 kg
- Pohonná jednotka: 1× pístový, hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor Walter NZ-60
- maximální, vzletový výkon: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
- jmenovitý, nominální výkon: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
- Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným nastavením
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 155 km/h
- Cestovní rychlost: 138 km/h
- Dostup: 4 500 m
- Dolet: 520 km
- Stoupavost: do 2000 m 10 minut
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Avia BH-12 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 111, 254–255, 288.
- ↑ III. mezinárodní výstava letecká. Národní listy. 1924-06-01, roč. 64. (1924), čís. 151, s. 13. Dostupné online.
- ↑ a b Československá letadla 1919-1939. Letectví. 1951-04-31, roč. 27. (1951), čís. 9, s. 199–204. Dostupné online.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 111–112.
- ↑ FLIEGER, Jan. Avia BH-12 [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
- ↑ BH- 12 (rusky) [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2017 [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha: CPress v Albatros Media, 2016. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 19.
- ↑ Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha [online]. vrtulnik.cz [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Let letounů Avia do Bruselu [online]. Historická letka Československé republiky [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
- ↑ PUJMAN, Ivo. Po téměř devíti desetiletích opět vzlétl kultovní český letoun AVIA BH-5 [online]. Ostrava: Ostrava-Online.cz, 2011-05-08 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslavakia [online]. airhistory.org.uk [cit. 2020-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions. p. 86.
- World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-12 na Wikimedia Commons - Walter Jinonice
- Avia BH-9 / BH-10 / BH-11 / BH-12 / BH-16 na AviaDejaVu.ru
- Avia BH-12 na avia-club.com
- AVIA: 100 LET ZNAČKY – ŽIVOT A SKON na automobilrevue.cz
