Letov Š-231

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Letov Š-231
Určení stíhací letoun
Výrobce Letov
Šéfkonstruktér Ing. Alois Šmolík
Zařazeno 1936
Uživatel Československo
Španělsko

Letov Š-231 byl stíhací dvouplošník zkonstruovaný československou státní leteckou továrnou Letov (firma vznikla z Leteckého arsenálu, zprvu sídlila v tzv. Průmyslovém paláci na pražském výstavišti). Bojově užívaný zejména ve Španělské občanské válce. Vznikl v roce 1933, konstrukce navazavala na předchozí typy Š-31, Š-131 a Š-31a. Prototyp poháněl motor Gnome-Rhône Mercure 9Brs, což byla licence britského typu Bristol Mercury. K československému vojenskému letectvu začal přicházet v druhé polovině roku 1936 (kdy byla dokončena série 25 strojů), ale krátce poté byly staženy z výzbroje u Leteckého pluku č. 2 v Olomouci a na základě pověření MNO z 9. ledna 1937 byly prostřednictvím Estonska prodány republikánskému Španělsku. Kupní smlouvu na dodávku 24 stíhacích letadel Letov Š-231 a 17 záložních motorů Walter Merkur VS2 podepsali zástupci v Tallinu 23. ledna 1937 a již 26. ledna převzal Letov do revize první dva Š-231. 28. ledna 1937 dostala III. peruť 2. leteckého pluku rozkaz přelétnout do konce měsíce z Olomouce do Letňan dalších dvanáct strojů a 7. února stálo na továrním letišti Letova osm zbývajících Š-231. Dva Š-231 výrobních čísel 11 a 13 po podepsání kontraktu havarovaly, proto je nahradil jeden Š-131.2 s motorem Hornet a jeden Š-331.1 s motorem Gnome-Rhone Mistral. Prvních 7 letounů bylo vyloděno z lodi Sarkany v březnu 1937 v Bilbau a smontováno v Santanderu bez jakýchkoli písemných podkladů či návodů jen podle intuice techniků. Místo čtyř kulometů Vickers byly do křídel zabudovány pouze dva a byly odeslány na základnu Carreno. Při kvalitě sestavení se dva zřítili ihned při prvním startu, dva při dalším pro chybné nastavení křídel. Ze tří zbývajících na severní frontě byl jeden v květnu 1937 sestřelen nepřátelským stíhačem, druhý zničen při bombardování v Gijónu a poslední ukořistěn frankisty po dobytí Santanderu. Po ukončení občanské války byl spolu se dvěma dalšími letuschopnými Š-231 zařazen mezi cvičné stroje frankistického vojenského letectva. Všechny ostatní, řádně dle příruček sestavené dodané Letovy, bojovaly na hlavní frontě. V Cartageně jimi byla vyzbrojena 2. escadrilla 71. skupiny pod velením kpt. José Bastidy. Jednotka je měla ve stavu až do 6. února 1939, kdy byly se zbytkem skupiny 71 zničeny při útoku Legionu Condor v Banolas. Alespoň některé letouny této jednotky měly výzbroj silnější než ty, které létaly na severu. Stroj s trupovým označením CL-004, jehož pilot zabloudil do Francie, kde byl internován, nesl v křídlech opět jen dva Vickersy ráže 7,92 mm, třetí kulomet však byl zabudován v trupu a střílel okruhem vrtule.

Španělům bylo účtováno po 587 912 Kčs za jeden Š-231, Š-331 je stál 595 770 Kčs a Š-131 410 000 Kčs, to vše bez palubních zbraní účtovaných zvlášť.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Letov Š-231 byl jednomístný jednomotorový dvouplošný stíhací letoun s pevným ostruhovým podvozkem. Konstrukce letounu byla smíšená, tvořená celkovovou kostrou a plátěným potahem (trup měl potah z části plechový). Křídla byla stupněná, jednopříhradová, nosný systém byl vyztužen mezikřídelními vzpěrami a výztužnými dráty. Tažný motor v přídi trupu poháněl pevnou dvoulistou vrtuli, byl opatřen prstencovým aerodynamickým krytem typu Townend. Výzbroj tvořily čtyři kulomety vzor 28, z toho dva byly v trupu a dva ve spodním křídle.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 10,06 m
  • Délka: 7,80 m
  • Nosná plocha: 21,50 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 1280 kg
  • Vzletová hmotnost : 1770 kg
  • Maximální rychlost: 348 km/h
  • Cestovní rychlost: 310 km/h
  • Dostup: 9300 m
  • Čas výstupu do 5000 m: 8' 28"
  • Dolet: 450 km
  • Pohonná jednotka: jeden vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec Bristol Mercury IV
  • Výkon motoru: 560 k (411,9 kW)

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • kulomet vz. 28, ráže 7,92 mm (dva synchronizované v trupu, dva ve spodním křídle)

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]