Avia BH-11
| Avia BH-11 | |
|---|---|
.jpg) Avia BH-11 v Leteckém muzeu Kbely | |
| Určení | školní, kurýrní a sportovní letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Avia |
| Šéfkonstruktér | Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn |
| První let | 1924 |
| Uživatel | Československo |
| Vyvinuto z typu | Avia BH-9 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Avia BH-11 (vojenské označení B-11) byl lehký celodřevěný vzpěrový dolnoplošník, který vznikl úpravou letounu BH-9, a sloužil jako školní, kurýrní a sportovní. Od BH-9 se liší tvarem první přepážky za motorem (u BH-9 eliptická, u BH-11 obdélníková), většími nádržemi a změnami v palivové instalaci. Na fotografiích jsou oba letouny téměř nerozeznatelné, pokud není vidět označení. BH-11 měla dřevěný trup obdélníkového průřezu se dvěma otevřenými prostory pro letce sedící za sebou. Letadla měla dvojí řízení, řízení instruktora bylo v zadním prostoru, v předním bylo vypínatelné (později spolehlivější stálé) řízení pro žáka. Na hřbetě trupu za zadním pilotním prostorem byla pyramida, chránící hlavy letců při převrácení letadla na zemi. Palivová nádrž byla v trupu za motorem, za zadním sedadlem byl zavazadlový prostor. Ocasní plochy tvořila svislá ocasní plocha bez pevné části (charakteristický znak letadel Avia té doby – pevnou část nahrazovala vysoká plochá zadní část trupu) a samonosná (bez vzpěr) vodorovná ocasní plocha s pevným stabilizátorem (možnost nastavení na zemi pomocí podložek). Ovládání kormidel pomocí zdvojených ocelových lan. Křídla byla dřevěná polosamonosná, potažená po zadní nosník překližkou a jako celek plátnem, byla osazena křidélky, klapky neměla. Křídlo mělo nejtlustší profil v místě upevnění vzpěr, k trupu i koncům se profil ztenčoval. Křídlo i ocelové vzpěry byly spojeny s trupem i navzájem kloubovými vzpěrami, které byly rozebíratelné, a křídla bylo možno ve dvou lidech snadno demontovat. Letadlo mělo pevný kolový podvozek (možno namontovat lyže) s ostruhou, a pevnou (nestavitelnou) dřevěnou vrtuli.
Letadlo bylo schopné plné akrobacie, která však byla po několika nehodách v září 1924 zakázána, a povolena znovu až za dva roky. Příčinou zákazu bylo podezření na nedostatečnou pevnost konstrukce, ale svou roli na nehodách měl i u nás zavedený letecký výcvik na velmi stabilních dvouplošnících Brandenburg, který nedostatečně připravil piloty na pilotáž mnohem obratnějších a nestabilnějších dolnoplošníků.
Všem malým dolnoplošným Aviím (BH-5, BH-9, BH-10 a BH-11) se říkalo "Boska". Tento název pocházel z imatrikulace L-BOSA letadla BH-5, se kterým pilot JUDr. Zdeněk Lhota v roce 1923 získal několik vítězství v leteckých závodech.
Historie provozu a použití
- Největším úspěchem typu BH-11 byla jeho oblíbenost a dlouhá služba (některé BH-11 létaly až do okupace), zasloužená spolehlivostí, levným provozem, dobrými letovými vlastnostmi a dobrými výkony na tak malé letadlo.
- Pilot JUDr. Zdeněk Lhota na BH-11 (L-BONB) podnikl v roce 1924 etapový let na trati Praha – Brusel – Paříž – Londýn – Paříž – Praha.
- V rychlostním závodě o cenu prezidenta republiky v roce 1924 obsadili v kategorii „B“ na BH-11: pilot Sládek druhé místo, pilot Kolomazník čtvrté místo, pilot npor. Josef Hamšík páté místo, pilot Čermák šesté místo, pilot Josef Cinibulk sedmé místo a pilot ppor. Jíra osmé místo (první a třetí místo obsadili letci na jednomístných BH-10).
- Pilot JUDr. Zdeněk Lhota na BH-11 (L-BONB) podnikl v roce 1925 etapový let na trati Praha – Vídeň – Bukurešť – Sofie – Varšava – Praha.
- Tovární pilot Avie Karel Fritsch na BH-11E (L-BONH) zvítězil v závodě Coppa d´Italia 1925.
- Pilot JUDr. Zdeněk Lhota zvítězil na BH-11C (L-BONK) na závodech turistických letadel v Paříži 1926, šéfpilot Avie Karel Fritsch na BH-11C (L-BONI) byl druhý.
- Posádka pilot Václav Bican a mechanik ing. Václav Kinský na BH-11C (L-BONK) zvítězila v Coppa d´Italia 1926.
- Posádka pilot JUDr. Zdeněk Lhota a mechanik Volejník na BH-11C (L-BONI) zahynula u letiště v Montecellio u Říma při tréninku na Coppa d´Italia 1926. Při letu střemhlav se jim utrhl potah křídla. Pilot byl konstruktéry před takovým manévrem varován, ale věřil letadlu a zkusil to. Jenže na takové zatížení lehké letadlo opravdu nestačilo.
- Tovární pilot Avie Černý dosáhl na BH-11B (L-BONM) v roce 1927 světového rekordu na vzdálenost na okruhu s výkonem 1 740 km, v kategorii jednomístných letadel o prázdné hmotnosti 200–350 kg. Pro rekordní lety bylo letadlo opravdu jednomístné, místo předního sedadla byla palivová nádrž.
- Pilot mjr. Alois Vicherek dosáhl na témže BH-11B (L-BONM) v roce 1928 světového rekordu na vzdálenost na okruhu s výkonem 2 500 km.
- Pilot mjr. Alois Vicherek dosáhl na témže BH-11B (L-BONM) v roce 1928 světového rekordu na vzdálenost v přímé linii na trati Praha – Moskva – Kazaň – Omsk s výkonem 2011 km. Plánoval sice ještě delší let, ale v noci ve sněhové vánici mu zamrzl karburátor, takže musel nouzově přistát za Moskvou a byl lehce zraněn. Na rekord to ale stačilo. Jeho BH-11B vážilo prázdné 340 kg, ale vzlétalo s hmotností 820 kg, neslo tedy 480 kg, to je o 140 kg víc, než samo vážilo.
- Pilot škpt. František Malkovský v roce 1928 předváděl BH-11 (L-BONS) ve Švýcarsku, předváděl zde akrobacii a zvítězil v Mezinárodních závodech lehkých letadel.
- Pilot mjr. Klepš na BH-11B (L-BABG) získal sedmé místo na leteckých závodech turistických letadel Challenge 1929. Časy vítězství už byly pryč, konkurenti již BH-11 předstihli.
Varianty BH-11
Letadla byla vyráběna v mnoha (níže uvedených) variantách; některá letadla nejsou jednoznačně zařaditelná do udávaných variant, protože byla během služby přeznačena nebo přestavěna, u jiných se nedochovaly informace o variantě, ve které bylo toto letadlo vyrobeno. MNO objednalo pro armádu celkem 25 letadel BH-11 různých variant. Armáda později prodala svoje letadla civilním uživatelům, především aeroklubům a MLL. Firma Avia vyrobila pro sebe ještě několik továrních letounů s civilní imatrikulací, které používala jako předváděcí a k účasti na závodech. Některé z těchto továrních letounů byly rovněž později prodány dalším uživatelům.
- B-11 (vojenské označení letadla Avia BH-11), MNO objednalo pro armádu 15 ks
- Bš-11 – školní verze (počet kusů neuveden, takto byly označeny stroje z původní objednávky 15ks B-11, použité k výcviku pilotů)
- Bk-11 – kurýrní verze, MNO objednáno pro armádu 10ks (mezi těmito 10ks byly i stroje v provedení A, B, C, p – viz níže)
- Bk-11A – Bk-11 poháněná šestiválcovým motorem Anzani 6A3 o výkonu 70 HP (počet kusů neuveden)
- Bk-11B – Bk-11 se zvětšenými nádržemi pro dálkové lety (počet kusů neuveden)
- Bk-11C – Bk-11 se zvětšenou nádrží na obrys trupu (sic) (počet kusů neuveden)
- Bk-11p – Bk-11 s pevnějším podvozkem (počet kusů neuveden)
- BH-11A – tovární letoun, prodaný v roce 1928 do Švýcarska jako vzor pro licenční výrobu. Švýcarský výrobce však zbankrotoval po jediném vyrobeném kusu. Vzorová BH-11A dostala švýcarskou imatrikulaci CH-230, později nový motor Lycoming, a létala až do havárie v roce 1952.
- BH-11B – tovární letoun imatrikulovaný L-BONM se zvětšenými nádržemi a zaoblenými konci křídel vznikl v roce 1927 pro dálkové lety. Při rekordních letech byla v místě předního sedadla (v těžišti letounu) umístěna další palivová nádrž a prostor byl zakryt. Letadlo bylo po této úpravě jednomístné. (počet vyrobených letounů není uveden, podle některých pramenů byly tři, ale zde mohlo dojít k záměně s „Antilopami“)
- BH-11B „Antilopa“ – tovární letadla pro šestidenní závod turistických letadel Challenge v roce 1929, vyrobeny 4 kusy. První dvě „Antilopy“ v.č.1001 (později OK–LIQ) a v.č.1004 byly velmi štíhlé, ale neosvědčily se a do závodu nebyly vyslány. Závodu se zúčastnily letouny L-BABH, L-BABG s motorem Walter Vega o výkonu 85 HP, většími palivovými nádržemi, sníženou pyramidou za hlavou pilota a lomenou osou podvozku.
- BH-11C – tovární letadla s většími palivovými nádržemi a většími křídly, firma Avia si v roce 1924 vyrobila tři kusy pro účast v závodech, měly imatrikulaci L-BONB, L-BONI a L-BONK (tato se dochovala a je v muzeu). Tato letadla létala jak s vysokou, tak později se sníženou pyramidou na trupu.
- BH-11E – tovární letadlo označené L-BONH pro závod Coppa d'Italia 1925; BH-11E vznikla přestavbou z BH-9.12 (taky L-BONH).
Tovární označení letadel Avia bylo BH, protože takto značili svoje letadla konstruktéři Ing. Pavel Beneš a Ing. Miroslav Hajn. Vojenské označení letadel Avia bylo B (prý podle majitele p. Miloše Bondyho), protože A už mělo Aero. Číslo za tečkou je číslo konkrétního letadla. Imatrikulace československých civilních letadel od roku 1919 byla L-B a tři písmena (např. L-BONH), později (od roku 1930) byla změněna na OK- a tři písmena (např. OK-LIQ). Při samotné změně byla tato tři písmena zachována, takže např. L-BXYZ by se změnilo na OK-XYZ.
Technické údaje
Typ: BH-11, turistické, kurýrní a školní letadlo
- Osádka: 2
- Rozpětí: 9,72 m
- Délka: 6,64 m
- Nosná plocha: 13,6 m
- Hmotnost prázdného letounu: 351 kg
- Vzletová hmotnost: 579 kg
- Maximální rychlost: 155 km/h
- Dostup: 4000 m
- Dolet: 600 km
- Motor: Walter NZ-60 o výkonu 60 HP
Typ: BH-11B, sportovní letadlo
- Osádka: 2 (v úpravě pro dálkové lety 1)
- Rozpětí: 10.4 m
- Délka: 6,82 m
- Nosná plocha: 13,75 m
- Hmotnost prázdného letounu: 379 kg
- Vzletová hmotnost: 627 kg
- Maximální rychlost: 176 km/h
- Dostup: 3500 m
- Dolet: 760 km
- Motor: Walter Vega o výkonu 85 HP
Typ: BH-11C sportovní letadlo
- Osádka: 2
- Rozpětí: 11,10 m
- Délka: 6,54 m
- Nosná plocha: 16,6 m
- Hmotnost prázdného letounu: 322 kg
- Vzletová hmotnost: 545 kg
- Maximální rychlost: 150 km/h
- Dostup: 4000 m
- Dolet: 450 km
- Motor: Walter NZ-60 o výkonu 60 HP
Odkazy
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (I) 1918–1945. [s.l.]: Naše vojsko, 1983. 368 s. ISBN 21-108-83.
- Křídla vlasti. 1964, čís. 25.
- Avia BH.11.16 v československém letectvu. Novinky MPM. 2013-08-28, čís. 72.
- Avia BH.11.14 (L-BONS) a (OK-AVN) v československém letectvu. Novinky MPM. 2013-12-06, čís. 74.
- Avia B.H.11.12 až B.H.11.20 v československém letectvu. Novinky MPM. 2014-04-25, čís. 76.
- Avia BH.11.184 v československém letectvu. Novinky MPM. 2014-02-27, čís. 75.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-11 na Wikimedia Commons
