Přeskočit na obsah

Puma americká: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Fyzické vlastnosti: rychlost běhu, sprint + zdroje a vůbec, asi se vrhnu na vkládání všelikam, ať se může "čistě" prezentovat
→‎Rozšíření a početnost: další doplnění a rozmístění zdrojů
Řádek 46: Řádek 46:
Před příchodem bílých osadníků žila na celém území dnešních [[Spojené státy americké|Spojených států]], z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizela a na [[Florida|Floridě]] je kriticky ohrožená (přežívá zde asi jen několik desítek exemplářů). Tehdy v ní lidé spatřovali hrozbu a považovali za nutné ji střílet. V USA tak přežívala výhradně jen v horských oblastech. Lov začal být patrněji omezován počátkem roku 1960 a její počty začaly opět růst. K návratu napomohla taktéž rostoucí populace jiné divoké zvěře, jíž se mohla posléze krmit. Ve [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|jižní Americe]] žije puma na většině původních míst.<ref name=":1" /><ref name=":0" /> U zdejších populací [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovského]] období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.
Před příchodem bílých osadníků žila na celém území dnešních [[Spojené státy americké|Spojených států]], z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizela a na [[Florida|Floridě]] je kriticky ohrožená (přežívá zde asi jen několik desítek exemplářů). Tehdy v ní lidé spatřovali hrozbu a považovali za nutné ji střílet. V USA tak přežívala výhradně jen v horských oblastech. Lov začal být patrněji omezován počátkem roku 1960 a její počty začaly opět růst. K návratu napomohla taktéž rostoucí populace jiné divoké zvěře, jíž se mohla posléze krmit. Ve [[Střední Amerika|Střední]] a [[Jižní Amerika|jižní Americe]] žije puma na většině původních míst.<ref name=":1" /><ref name=":0" /> U zdejších populací [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovského]] období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.


[[2019|Dnes]] žije v divočině asi 50 000 reprodukce schopných jedinců a z globálního hlediska není šelma považována za ohroženou, ačkoli její stavy spíše klesají.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
[[2019|Dnes]] žije v divočině asi 50 000 reprodukce schopných jedinců a z globálního hlediska není šelma považována za ohroženou, ačkoli její stavy spíše klesají.<ref name=":1" /><ref name=":0" /> Zdá se ale, že severoamerická populace mírně roste a tak jsou zde, navzdory trvajícím hrozbám (viz kap. ''Ohrožení''), odborníci optimističtější.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ODFW Cougar Management Plan
| url = https://www.dfw.state.or.us/wildlife/cougar/
| periodikum = www.dfw.state.or.us
| datum přístupu = 2019-08-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mountain Lions in California, Department of Fish and Game
| url = https://web.archive.org/web/20070430012010/http://www.dfg.ca.gov/news/issues/lion.html
| periodikum = web.archive.org
| datum vydání = 2007-04-30
| datum přístupu = 2019-08-25
}}</ref>
== Fyzické vlastnosti ==
== Fyzické vlastnosti ==


[[Soubor:Cougar closeup.jpg|náhled|Upřený pohled pumy americké a její modře zbarvené oči]]
[[Soubor:Cougar closeup.jpg|náhled|Upřený pohled pumy americké a její modře zbarvené oči]]


* Výška v kohoutku: 61–76 cm
* Výška v kohoutku: 61–76 cm<ref name=":0" /><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Mountain Lion (Puma concolor)
* Celková délka: 150–275 cm
| url = https://tpwd.texas.gov/huntwild/wild/species/mlion/
* Délka ocasu: 53–82 cm
| periodikum = tpwd.texas.gov
* Hmotnost: 27–105 kg
| datum přístupu = 2019-08-25
}}</ref>
* Celková délka: 150–275 cm<ref name=":0" /><ref name=":3" />
* Délka ocasu: 53–82 cm<ref name=":0" /><ref name=":3" />
* Hmotnost: 27–105 kg<ref name=":0" /><ref name=":3" />


Puma je velikostí srovnatelná s [[levhart skvrnitý|levhartem]] (v průměru je mírně větší), i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci bývají až o polovinu větší než samice.
Puma je velikostí srovnatelná s [[levhart skvrnitý|levhartem]] (v průměru je mírně větší), i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci bývají až o polovinu větší než samice.<ref name=":0" /><ref name=":3" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Florida Panther Facts
| url = https://web.archive.org/web/20120323144937/http://www.floridapanther.org/panther_facts.html
| periodikum = web.archive.org
| datum vydání = 2012-03-23
| datum přístupu = 2019-08-25
}}</ref>


Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši, otáčející se nezávisle na sobě a schopné zachytit i sebenepatrnější ruch. Blízko u sebe má posazené velké oči a zrak je jejím nejvyvinutějším smyslem. Díky němu spatří nepatrný pohyb hlodavce skrytého v porostu a dokáže přesně odhadovat vzdálenost. Velmi dobře vidí i za tmy. Puma je velmi silná a mrštná, k tomu jí napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jí dává sílu k dlouhým skokům (až 12 metrů do dálky, 5 metrů do výšky). Rovněž dokáže poměrně rychle běžet, na kratší vzdálenost údajně rychlostí až 80 [[Kilometr za hodinu|km/h]], ale raději [[Sprint|sprintuje]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši, otáčející se nezávisle na sobě a schopné zachytit i sebenepatrnější ruch. Blízko u sebe má posazené velké oči a zrak je jejím nejvyvinutějším smyslem. Díky němu spatří nepatrný pohyb hlodavce skrytého v porostu a dokáže přesně odhadovat vzdálenost. Velmi dobře vidí i za tmy. Puma je velmi silná a mrštná, k tomu jí napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jí dává sílu k dlouhým skokům (až 12 metrů do dálky, 5 metrů do výšky). Rovněž dokáže poměrně rychle běžet, na kratší vzdálenost údajně rychlostí až 80 [[Kilometr za hodinu|km/h]], ale raději [[Sprint|sprintuje]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 73: Řádek 95:
Srst je jednobarevná (z čehož je odvozen i latinský název; ''concolor'' – „stejnobarvá“), žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Puma z tropických oblastí bývá zbarvena více do červena. Výskyt černé, [[melanismus|melanické]] pumy nebyl vědecky potvrzen. Existují ale velmi světlá, [[leucismus|leucistická]] puma, a velmi tmavá barevná varieta. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé. Typické znaky na těle pumy jsou tmavé skvrny po obou stranách čenichu, na zadní straně uší a případně i na konci ocasu. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.
Srst je jednobarevná (z čehož je odvozen i latinský název; ''concolor'' – „stejnobarvá“), žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Puma z tropických oblastí bývá zbarvena více do červena. Výskyt černé, [[melanismus|melanické]] pumy nebyl vědecky potvrzen. Existují ale velmi světlá, [[leucismus|leucistická]] puma, a velmi tmavá barevná varieta. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé. Typické znaky na těle pumy jsou tmavé skvrny po obou stranách čenichu, na zadní straně uší a případně i na konci ocasu. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.


Puma se navzdory svému mohutnému vzrůstu řadí mezi [[malé kočky]], a jejím nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický [[jaguarundi]], šelma jen o málo větší než [[kočka domácí]]. Stejně jako ostatní malé kočky nedokáže řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než [[Lev|lvům]].
Puma se navzdory svému mohutnému vzrůstu řadí mezi [[malé kočky]], a jejím nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický [[jaguarundi]], šelma jen o málo větší než [[kočka domácí]]. Stejně jako ostatní malé kočky nedokáže řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než [[Lev|lvům]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Hyoid apparatus and pharynx in the lion (Panthera leo), jaguar (Panthera onca), tiger (Panthera tigris), cheetah (Acinonyx jubatus) and domestic cat (Felis silvestris f. catus)
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1570911/
| periodikum = Journal of Anatomy
| datum vydání = 2002-9
| datum přístupu = 2019-08-25
| issn = 0021-8782
| pmid = 12363272
| strany = 195–209
| ročník = 201
| číslo = 3
| doi = 10.1046/j.1469-7580.2002.00088.x
| poznámka = PMID: 12363272
PMCID: PMC1570911
| jméno = GE
| příjmení = Weissengruber
| jméno2 = G
| příjmení2 = Forstenpointner
| jméno3 = G
| příjmení3 = Peters
}}</ref>


== Biologie a ekologie ==
== Biologie a ekologie ==


[[Soubor:MountainLion.jpg|náhled|250px|Dospělá puma americká|alt=]]Puma dokáže přežít prakticky v jakémkoli vhodném prostředí a pohybuje se ve všech [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] (0–4500 m). Daří se jí v [[Hora|horách]], v [[Jehličnatý les|jehličnatém]], smíšeném i [[Listnatý les|listnatém lese]], v [[Tropický deštný les|tropických pralesích]] i ve [[Step|stepích]], a cizí jí nejsou ani vyprahlé [[Poušť|pouště]], kde teploty mnohdy překračují 40 [[Stupeň Celsia|°C]]. Výborně šplhá i plave, i když nerada. Kvůli své adaptabilitě se snadno dostává i do konfliktu s člověkem.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
[[Soubor:MountainLion.jpg|náhled|250px|Dospělá puma americká|alt=]]Puma dokáže přežít prakticky v jakémkoli vhodném prostředí a pohybuje se ve všech [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] (0–4500 m).<ref name=":2" /> Daří se jí v [[Hora|horách]], v [[Jehličnatý les|jehličnatém]], smíšeném i [[Listnatý les|listnatém lese]], v [[Tropický deštný les|tropických pralesích]] i ve [[Step|stepích]], a cizí jí nejsou ani vyprahlé [[Poušť|pouště]], kde teploty mnohdy překračují 40 [[Stupeň Celsia|°C]]. Výborně šplhá i plave, i když nerada. Kvůli své adaptabilitě se snadno dostává i do konfliktu s člověkem.<ref name=":1" /><ref name=":0" />


Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Podle jednoho průzkumu se v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] rozprostírá asi 0,5–7 pum na území o rozloze 100 km². Teritorium si vyznačuje trusem a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.<ref name=":0" />
Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Podle jednoho průzkumu se v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] rozprostírá asi 0,5–7 pum na území o rozloze 100 km². Teritorium si vyznačuje trusem a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.<ref name=":0" /><ref name=":4">http://carnivoractionplans1.free.fr/wildcats.pdf</ref>


=== Potrava a způsob lovu ===
=== Potrava a způsob lovu ===
[[Soubor:Cougarskull.jpg|náhled|Lebka pumy]]
[[Soubor:Cougarskull.jpg|náhled|Lebka pumy]]
Pumy se živí rozmanitou zvířenou. V severských oblastech výskytu jsou hlavni kořistí [[kopytníci]], jako je [[jelenec ušatý]], [[Jelen evropský|jelen lesní]] či [[Wapiti|jelen wapiti]], nebo [[ovce tlustorohá]] a mláďata [[Los americký|losů]]. V [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] často napadají [[Lama|lamy]], [[Vidlorohovití|vidlorohy]], [[Kapybara|kapybary]] a [[Pekariovití|pekari]], ale jelikož se na těchto místech vyskytují [[Jaguár americký|jaguáři]], pro ně těžko přemožitelní potravní konkurenti, loví tak často i menší zvířata, jako jsou [[Urzon kanadský|urzoni]], [[bobr kanadský|bobři]], [[Cingulata|pásovci]], [[prase divoké|divoká prasata]], [[Veverka obecná|veverky]], [[králík|králíci]], [[mýval severní|mývaly]], [[Skunk pruhovaný|skunkové]], malí [[hlodavci]], [[hmyz]] (např. [[saranče|sarančata]]), [[plazi]], [[ptáci]] a dokonce i [[Měkkýši|měkkýše]] a [[ryby]] (např. [[Losos|lososa]]).<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
Pumy se živí rozmanitou zvířenou. V severských oblastech výskytu jsou hlavni kořistí [[kopytníci]], jako je [[jelenec ušatý]], [[Jelen evropský|jelen lesní]] či [[Wapiti|jelen wapiti]], nebo [[ovce tlustorohá]] a mláďata [[Los americký|losů]]. V [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] často napadají [[Lama|lamy]], [[Vidlorohovití|vidlorohy]], [[Kapybara|kapybary]] a [[Pekariovití|pekari]], ale jelikož se na těchto místech vyskytují [[Jaguár americký|jaguáři]], pro ně těžko přemožitelní potravní konkurenti, loví tak často i menší zvířata, jako jsou [[Urzon kanadský|urzoni]], [[bobr kanadský|bobři]], [[Cingulata|pásovci]], [[prase divoké|divoká prasata]], [[Veverka obecná|veverky]], [[králík|králíci]], [[mýval severní|mývaly]], [[Skunk pruhovaný|skunkové]], malí [[hlodavci]], [[hmyz]] (např. [[saranče|sarančata]]), [[plazi]], [[ptáci]] a dokonce i [[Měkkýši|měkkýše]] a [[ryby]] (např. [[Losos|lososa]]). Případně dokáže ulovit i jiné predátory, jako jsou [[kojot prérijní|kojoti]] a [[Kajman yakaré|kajmani]], nebo jedince svého druhu. Mršinami se živí jen málokdy, nasytí se výhradně tím co si sami uloví. Mohou napadat i [[dobytek]] nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.<ref name=":0" /><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Wildlife, Mountain Lion page
| titul = Wildlife, Mountain Lion page
| url = https://web.archive.org/web/20150123034652/http://arizona.sierraclub.org/conservation/mt-lion/index.asp
| url = https://web.archive.org/web/20150123034652/http://arizona.sierraclub.org/conservation/mt-lion/index.asp
Řádek 89: Řádek 131:
| datum vydání = 2015-01-23
| datum vydání = 2015-01-23
| datum přístupu = 2019-08-25
| datum přístupu = 2019-08-25
}}</ref><ref>{{Citace periodika
}}</ref> Případně dokáže ulovit i jiné predátory, jako jsou [[kojot prérijní|kojoti]] a [[Kajman yakaré|kajmani]], nebo jedince svého druhu. Mršinami se živí jen málokdy, nasytí se výhradně tím co si sami uloví. Mohou napadat i [[dobytek]] nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.
| titul = Influence of Predation by Mountain Lions on Numbers and Survivorship of a Feral Horse Population
| url = https://www.jstor.org/stable/3672527
| periodikum = The Southwestern Naturalist
| datum vydání = 2001
| datum přístupu = 2019-08-25
| issn = 0038-4909
| strany = 183–190
| ročník = 46
| číslo = 2
| doi = 10.2307/3672527
| jméno = John W.
| příjmení = Turner
| jméno2 = Michael L.
| příjmení2 = Morrison
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Biogeographic variation of food habits and body size of the America puma
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/28312554
| periodikum = Oecologia
| datum vydání = 1990-12
| datum přístupu = 2019-08-25
| issn = 1432-1939
| pmid = 28312554
| strany = 185–190
| ročník = 85
| číslo = 2
| doi = 10.1007/BF00319400
| poznámka = PMID: 28312554
| jméno = J. Agustin
| příjmení = Iriarte
| jméno2 = William L.
| příjmení2 = Franklin
| jméno3 = Warren E.
| příjmení3 = Johnson
}}</ref>


Díky dokonalému maskování loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji i jen jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji svalnatýma předníma nohama, zatne do ni drápy a usmrtí ji drtivým stiskem čelistí, přičemž zvířeti prokousne vaz. Ulovenou kořist pak odtáhne (unese až sedminásobek své váhy) a zahrabe nebo ukryje pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila. Obvykle loví za soumraku nebo za úsvitu, v případě potřeby i během denního světla. Dospělý jedinec si obstarává větší kořist jednou za 7–21 dní a na posezení pozře až 14 kg masa.<ref name=":0" />
Díky dokonalému maskování loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji i jen jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji svalnatýma předníma nohama, zatne do ni drápy a usmrtí ji drtivým stiskem čelistí, přičemž zvířeti prokousne vaz. Ulovenou kořist pak odtáhne (unese až sedminásobek své váhy) a zahrabe nebo ukryje pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila. Obvykle loví za soumraku nebo za úsvitu, v případě potřeby i během denního světla. Dospělý jedinec si obstarává větší kořist jednou za 7–21 dní a na posezení pozře až 14 kg masa.<ref name=":0" />
Řádek 183: Řádek 259:


== Ohrožení ==
== Ohrožení ==
Ačkoli je puma [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem na ochranu přírody]] (IUCN) [[2019|nyní]] považována za [[Málo dotčený taxon|málo dotčenou]], čelí řadě hrozeb, a některé poddruhy (např. [[puma floridská]]) jsou vážně ohroženy. Proto je také zapsána v úmluvě [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin|CITES]], jak v příloze II, tak i v příloze I. Nebezpečí představuje fragmentace stanovišť, pytláctví, tedy redukce její běžné kořisti, nebo odvetné zabíjení jí samotné, neboť se živí taktéž dobytkem a místy napadá i člověka, i když zřídka. Přestože byl lov pum od roku 1990 zakázán, obzvláště na většině území [[Spojené státy americké|Spojených států]] je šelma stále legálně zabíjena.<ref name=":1" /><ref name=":0" /><ref name=":2" />
Ačkoli je puma [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodním svazem na ochranu přírody]] (IUCN) [[2019|nyní]] považována za [[Málo dotčený taxon|málo dotčenou]], čelí řadě hrozeb, a některé poddruhy (např. [[puma floridská]]) jsou vážně ohroženy. Proto je také zapsána v úmluvě [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin|CITES]], jak v příloze II, tak i v příloze I. Nebezpečí představuje fragmentace stanovišť, pytláctví, tedy redukce její běžné kořisti, nebo odvetné zabíjení jí samotné, neboť se živí taktéž dobytkem a místy napadá i člověka, i když zřídka. Přestože byl lov pum od roku 1990 (Severní Amerika) a 1994 (Jižní Amerika) zakázán, obzvláště na většině území [[Spojené státy americké|Spojených států]] je šelma stále legálně zabíjena.<ref name=":1" /><ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" />


== Chov v zoo ==
== Chov v zoo ==

Verze z 25. 8. 2019, 08:59

Jak číst taxoboxPuma americká
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďkočkovití (Felidae)
Podčeleďmalé kočky (Felinae)
RodPuma
Binomické jméno
Puma concolor
(Linné, 1771)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Sesterský druh
jaguarundi (Puma yagouaroundi)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Puma americká (Puma concolor) zvaná též horský lev, kaguár či kuguár je kočkovitá šelma. Je to druhá největší kočkovitá šelma Ameriky (po jaguárovi) a největší zástupce malých koček. Může vážit i více než 100 kg a dosahovat celkové délky až 275 cm. Vyznačuje se šedou, béžovou či hnědou barvou srsti, mohutnými končetinami a relativně malou hlavou. Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenů. Napadá ale i menší zvířata a lidmi chovaný dobytek. Na svou kořist většinou útočí jedním skokem a následným kousnutím do krku ji usmrtí. Puma je podle norem IUCN vedená jako málo dotčený druh. Při predaci domácích zvířat a občasnými napadeními se dostává s lidmi do konfliktu a je na některých místech lovena.

Alternativní názvy

Vědecké

  • Felis concolor (staré jméno)

Lidové, místní

  • kaguár
  • kuguár
  • lev horský (či horský lev)
  • lev stříbrný (či stříbrný lev)
  • lev americký (či americký lev)
  • panther či panter (obvykle se takto označuje levhart)

Rozšíření a početnost

Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu jižní Ameriky, a obzvláště zde, na jihoamerickém kontinentu, je i dnes široce rozšířena.[2][3]

Před příchodem bílých osadníků žila na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizela a na Floridě je kriticky ohrožená (přežívá zde asi jen několik desítek exemplářů). Tehdy v ní lidé spatřovali hrozbu a považovali za nutné ji střílet. V USA tak přežívala výhradně jen v horských oblastech. Lov začal být patrněji omezován počátkem roku 1960 a její počty začaly opět růst. K návratu napomohla taktéž rostoucí populace jiné divoké zvěře, jíž se mohla posléze krmit. Ve Střední a jižní Americe žije puma na většině původních míst.[2][3] U zdejších populací předkolumbovského období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.

Dnes žije v divočině asi 50 000 reprodukce schopných jedinců a z globálního hlediska není šelma považována za ohroženou, ačkoli její stavy spíše klesají.[2][3] Zdá se ale, že severoamerická populace mírně roste a tak jsou zde, navzdory trvajícím hrozbám (viz kap. Ohrožení), odborníci optimističtější.[4][5]

Fyzické vlastnosti

Upřený pohled pumy americké a její modře zbarvené oči
  • Výška v kohoutku: 61–76 cm[3][6]
  • Celková délka: 150–275 cm[3][6]
  • Délka ocasu: 53–82 cm[3][6]
  • Hmotnost: 27–105 kg[3][6]

Puma je velikostí srovnatelná s levhartem (v průměru je mírně větší), i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci bývají až o polovinu větší než samice.[3][6][7]

Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši, otáčející se nezávisle na sobě a schopné zachytit i sebenepatrnější ruch. Blízko u sebe má posazené velké oči a zrak je jejím nejvyvinutějším smyslem. Díky němu spatří nepatrný pohyb hlodavce skrytého v porostu a dokáže přesně odhadovat vzdálenost. Velmi dobře vidí i za tmy. Puma je velmi silná a mrštná, k tomu jí napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jí dává sílu k dlouhým skokům (až 12 metrů do dálky, 5 metrů do výšky). Rovněž dokáže poměrně rychle běžet, na kratší vzdálenost údajně rychlostí až 80 km/h, ale raději sprintuje.[8][9] Mohutné svaly na hřbetě jí umožňují taktéž snadno se pohybovat po skalách a příkrých stržích. K tomu je navíc obdařena zahnutými, zatažitelným drápy a poměrně velkými polštářkovitými tlapami. Vyznačuje se též až čtyři centimetry dlouhými špičáky, určenými k uchopení a usmrcení kořisti, a jako všechny druhy koček, má i puma třenové zuby s hroty uzpůsobené k drcení kostí.

Srst je jednobarevná (z čehož je odvozen i latinský název; concolor – „stejnobarvá“), žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Puma z tropických oblastí bývá zbarvena více do červena. Výskyt černé, melanické pumy nebyl vědecky potvrzen. Existují ale velmi světlá, leucistická puma, a velmi tmavá barevná varieta. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé. Typické znaky na těle pumy jsou tmavé skvrny po obou stranách čenichu, na zadní straně uší a případně i na konci ocasu. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.

Puma se navzdory svému mohutnému vzrůstu řadí mezi malé kočky, a jejím nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky nedokáže řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.[10]

Biologie a ekologie

Dospělá puma americká

Puma dokáže přežít prakticky v jakémkoli vhodném prostředí a pohybuje se ve všech nadmořských výškách (0–4500 m).[11] Daří se jí v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích, a cizí jí nejsou ani vyprahlé pouště, kde teploty mnohdy překračují 40 °C. Výborně šplhá i plave, i když nerada. Kvůli své adaptabilitě se snadno dostává i do konfliktu s člověkem.[2][3]

Pumy jsou obvykle samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Podle jednoho průzkumu se v Jižní Americe rozprostírá asi 0,5–7 pum na území o rozloze 100 km². Teritorium si vyznačuje trusem a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.[3][12]

Potrava a způsob lovu

Lebka pumy

Pumy se živí rozmanitou zvířenou. V severských oblastech výskytu jsou hlavni kořistí kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní či jelen wapiti, nebo ovce tlustorohá a mláďata losů. V Latinské Americe často napadají lamy, vidlorohy, kapybary a pekari, ale jelikož se na těchto místech vyskytují jaguáři, pro ně těžko přemožitelní potravní konkurenti, loví tak často i menší zvířata, jako jsou urzoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývaly, skunkové, malí hlodavci, hmyz (např. sarančata), plazi, ptáci a dokonce i měkkýše a ryby (např. lososa). Případně dokáže ulovit i jiné predátory, jako jsou kojoti a kajmani, nebo jedince svého druhu. Mršinami se živí jen málokdy, nasytí se výhradně tím co si sami uloví. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.[3][11][13][14]

Díky dokonalému maskování loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji i jen jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji svalnatýma předníma nohama, zatne do ni drápy a usmrtí ji drtivým stiskem čelistí, přičemž zvířeti prokousne vaz. Ulovenou kořist pak odtáhne (unese až sedminásobek své váhy) a zahrabe nebo ukryje pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila. Obvykle loví za soumraku nebo za úsvitu, v případě potřeby i během denního světla. Dospělý jedinec si obstarává větší kořist jednou za 7–21 dní a na posezení pozře až 14 kg masa.[3]

Rozmnožování, dožití a nepřátelé

Mláďata pumy americké

Pumy nemají určité období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je říjná asi 8 dní, ale jelikož přicházejí do říje v různou dobu, mohou se samci pářit s vícero samicemi. Otíráním samice zanechá pachové stopy a hlasitým kvílením či vřískáním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. K skutečným soubojům dochází ale jen zřídka, samci nechtějí riskovat zranění a tak často postačí zastrašovací gesta, která buďto nezvaného hosta donutí opustit cizí teritorium, nebo se poražený toho svého vzdá a ponechá jej sokovi. Vítězný samec projeví samici svou náklonnost očicháváním a olizováním. Dvojice se páří několik dní až 70krát za den. Poté samec partnerku opustí a nestará se ani o mláďata, pouze střeží své teritorium a odhání tím jiné samce.[3]

Březost samice trvá 82 – 96 dní.[15][3] Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Počet mláďat v jednom vrhu se pohybuje v rozmezí od jednoho až po šest.[15] Každé váží 230–450 g.[15][3] Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až ve stáří šesti měsíců. Maso pozřou už v šesti týdnech, ale matka je kojí až tři měsíce. V tomto věku dostávají první lekce lovu. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců poté, co se osamostatní. Samice pohlavně dospívají nejdříve v 18 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium, většinou je to ve dvou až čtyřech letech.

V přírodě se dožívají 8–12 let, v zajetí mohou žít přes 20 let.[15] Kromě člověka jsou jejich přirozeným nepřítelem medvědi (např. baribal nebo grizzly), vlk obecný a také jedinci svého druhu.[3]

Poddruhy

V minulosti bylo popsáno až 32 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Dva z nich, puma východní (P. c. couguar) a puma wisconsinská (P. c. schorgeri), jsou pokládány za vyhubené, a puma floridská (P. c. couguar) je kriticky ohrožená.[3]

Ovšem genetické studie mtDNA ukázaly, že si je mnoho popsaných poddruhů velmi podobných. Proto dnes odborníci rozlišují asi jen šest poddruhů (z nichž pět se rozprostírá v Latinské Americe)[16][17][18]:

  • P. c. puma; jižní část Jižní Ameriky
  • P. c. anthonyi; východní oblasti Jižní Ameriky
  • P. c. cabreae; centrální oblasti Jižní Ameriky
  • P. c. concolor; severní část Jižní Ameriky
  • P. c. costaricensis; Střední Amerika
  • P. c. couguar; Severní Amerika

Po taxonomické revizi kočkovitých (IUCN/SSC Cat Specialist Group, 2017) rozlišují odborníci už pouze dva poddruhy[19]:

  • P. c. concolor; Jižní Amerika
  • P. c. couguar; Střední a Severní Amerika

Ohrožení

Ačkoli je puma Mezinárodním svazem na ochranu přírody (IUCN) nyní považována za málo dotčenou, čelí řadě hrozeb, a některé poddruhy (např. puma floridská) jsou vážně ohroženy. Proto je také zapsána v úmluvě CITES, jak v příloze II, tak i v příloze I. Nebezpečí představuje fragmentace stanovišť, pytláctví, tedy redukce její běžné kořisti, nebo odvetné zabíjení jí samotné, neboť se živí taktéž dobytkem a místy napadá i člověka, i když zřídka. Přestože byl lov pum od roku 1990 (Severní Amerika) a 1994 (Jižní Amerika) zakázán, obzvláště na většině území Spojených států je šelma stále legálně zabíjena.[2][3][11][12]

Chov v zoo

V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako „mazlíček“.

V ČR je chová např. ZOO Tábor.[20]

Odkazy

Reference

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b c d e NIELSEN, C., a kol. Puma concolor. IUCN Red List of Threatened Species [online]. IUCN, 2015 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r DEWEY, Tanya; SHIVARAJU, Anupama. Puma concolor (cougar). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ODFW Cougar Management Plan. www.dfw.state.or.us [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  5. Mountain Lions in California, Department of Fish and Game. web.archive.org [online]. 2007-04-30 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  6. a b c d e Mountain Lion (Puma concolor). tpwd.texas.gov [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  7. Florida Panther Facts. web.archive.org [online]. 2012-03-23 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  8. Frequently Asked Questions About Mountain Lions. Mountain Lion Foundation [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  9. Cougar. web.archive.org [online]. 2012-08-22 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  10. WEISSENGRUBER, GE; FORSTENPOINTNER, G; PETERS, G. Hyoid apparatus and pharynx in the lion (Panthera leo), jaguar (Panthera onca), tiger (Panthera tigris), cheetah (Acinonyx jubatus) and domestic cat (Felis silvestris f. catus). Journal of Anatomy. 2002-9, roč. 201, čís. 3, s. 195–209. PMID: 12363272 PMCID: PMC1570911. Dostupné online [cit. 2019-08-25]. ISSN 0021-8782. DOI 10.1046/j.1469-7580.2002.00088.x. PMID 12363272. 
  11. a b c Wildlife, Mountain Lion page. web.archive.org [online]. 2015-01-23 [cit. 2019-08-25]. Dostupné online. 
  12. a b http://carnivoractionplans1.free.fr/wildcats.pdf
  13. TURNER, John W.; MORRISON, Michael L. Influence of Predation by Mountain Lions on Numbers and Survivorship of a Feral Horse Population. The Southwestern Naturalist. 2001, roč. 46, čís. 2, s. 183–190. Dostupné online [cit. 2019-08-25]. ISSN 0038-4909. DOI 10.2307/3672527. 
  14. IRIARTE, J. Agustin; FRANKLIN, William L.; JOHNSON, Warren E. Biogeographic variation of food habits and body size of the America puma. Oecologia. 1990-12, roč. 85, čís. 2, s. 185–190. PMID: 28312554. Dostupné online [cit. 2019-08-25]. ISSN 1432-1939. DOI 10.1007/BF00319400. PMID 28312554. 
  15. a b c d KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 92-93. 
  16. O'BRIEN, S. J.; PECON-SLATTERY, J.; JOHNSON, W. E. Genomic ancestry of the American puma (Puma concolor). Journal of Heredity. 2000-05-01, roč. 91, čís. 3, s. 186–197. Dostupné online [cit. 2019-08-24]. ISSN 0022-1503. DOI 10.1093/jhered/91.3.186. (anglicky) 
  17. WILSON, Don E.; REEDER, DeeAnn M. Mammal Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. [s.l.]: JHU Press 2201 s. Dostupné online. ISBN 9780801882210. (anglicky) Google-Books-ID: JgAMbNSt8ikC. 
  18. KOŘÍNEK, Milan. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné online. 
  19. Revidovaná taxonomie kočkovitých šelem (2017)
  20. Oficiální webová stránka ZOO Tábor (puma americká)

Literatura

  • SUNQUIST, Mel; SUNQUIST, Fiona. Wild Cats of the World. Chicago, London: University of Chicago Press, 2002. (anglicky) 
  • LOGAN, Kenneth A.; SWEANOR, Linda L. Desert Puma. Evolutionary Ecology and Conservation of an Enduring Carnivore. Washington, Covelo, London: Island Press, 2001. 497 s. 
  • NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats - Status Survey and Conservation Action Plan. Gland: IUCN, 1996. ISBN 2-8317-0045-0. (anglicky) 

Externí odkazy