Újezd (okres Olomouc)
Újezd | |
---|---|
Most přes řeku Tepličku v Újezdu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Uničov |
Obec s rozšířenou působností | Uničov (správní obvod) |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°45′50″ s. š., 17°10′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 510 (2024)[1] |
Rozloha | 18,59 km²[2] |
Katastrální území | Újezd u Uničova |
Nadmořská výška | 248 m n. m. |
PSČ | 783 96 |
Počet domů | 483 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Újezd 83 783 96 Újezd u Uničova ouujezd@ujezd.mcs.cz |
Starosta | Petr Přichystal |
Oficiální web: www | |
Újezd | |
Další údaje | |
Kód obce | 505501 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Újezd (německy Augezd[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží na Hané, zhruba 4 km východně od Uničova. Obec se rozkládá okolo říčky Tepličky a má železniční stanici na trati Olomouc–Šumperk (č. 290). Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Újezd se skládá ze tří částí, které leží v jediném k. ú. Újezd u Uničova:
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1280. Až do roku 1850 patřila do šternberského panství, poté se stala samostatnou obcí v soudním okrese Uničov (politický okres Litovel, od roku 1909 politický okres Šternberk). Šlo o větší, převážně německou obec (např. v roce 1930 zde žilo celkem 1258 obyvatel, z toho 1089 Němců[5]) s rozvinutým zemědělstvím. Fungovaly zde také tři mlýny, dále např. rolnická záložna, družstevní mlékárna nebo spolek Casino. Roku 1873 byl Újezd napojen na železniční trať Olomouc–Šumperk a v roce 1913 byla obec elektrifikována.[6]
Po roce 1938 se Újezd stal součástí Sudet, po válce byli jeho původní obyvatelé vysídleni a vesnice byla dosídlena z vnitrozemí, zejména ze střední Moravy a Slovácka, ale také třeba volyňskými Čechy. Roku 1960 se stala součástí okresu Olomouc a byly k ní jako její místní části připojeny Haukovice a Rybníček, do té doby samostatné obce.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- farní kostel svatého Jana Křtitele
- kaple Svaté rodiny v Haukovicích
- kaple sv. Floriána v Rybníčku
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 611.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 101.
- ↑ a b KOUDELA, Miroslav. Újezd. In: FIALA, Karel. Šternbersko napříč časem 1850–1945. 2. vyd. Šternberk: Občanské sdružení Šternbersko, 2008. ISBN 978-80-904013-1-0. S. 129.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Újezd na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)