Liptaň
| Liptaň | |
|---|---|
 Kostel Nanebevzetí P. Marie | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Město Albrechtice |
| Obec s rozšířenou působností | Krnov (správní obvod) |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku) |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′20″ s. š., 17°36′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 459 (2024)[1] |
| Rozloha | 20,27 km²[2] |
| Nadmořská výška | 295 m n. m. |
| PSČ | 793 99 |
| Počet domů | 249 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Liptaň 149 793 99 Osoblaha liptan@oku-br.cz |
| Starosta | Miroslav Řezníček |
| Oficiální web: www | |
  Liptaň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597571 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liptaň (německy Liebenthal[4], od r. 1943 Großliebental) je obec ležící v okrese Bruntál, je vstupní bránou osoblažského výběžku. Je tvořena třemi sídly – Liptaň, Bučávka, Horní Povelice a její území má rozlohu 2 024 ha. Má odlišný charakter podhorské obce s nadmořskou výškou od 300 do 500 m, kterou má Strážný vrch, na jehož severovýchodním svahu je lyžařský vlek v délce 250 m. Žije zde 459[1] obyvatel, v sezóně se tento počet značně zvyšuje, neboť je zde 75 rekreačních objektů, sloužících k individuální rekreaci.
Poloha
[edit | edit source]Obec Liptaň sousedí na severozápadě s Jindřichovem, na severu s Vysokou, na severovýchodě s Dívčím Hradem, na jihovýchodě se Slezskými Rudolticemi a na jihozápadě s Třemešnou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 28 km a od krajského města Ostrava 65,5 km.
Geomorfologicky patří Liptaň k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Jindřichovská pahorkatina). Nejvyššími body jsou Kobyla (574 m n. m.) na hranici s Třemešnou a Stráž (494 m n. m.) na hranici s Vysokou a dále Strážný vrch (487 m n. m.) nad západním koncem vsi.
Území Liptaně patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Obcí protéká několik pravobřežních, přibližně východně směřujících přítoků Osoblahy. Liptaňský potok se Liptaně dotýká jen na východním konci vsi, kde přijímá drobný bezejmenný přítok zvaný „Pastviny“ protékající středem vsi. O něco jižněji Bučávkou a Horními Povelicemi teče Povelický potok. Severozápadním cípem katastru protéká potok Mušlov.
Území obce pokrývá z 64 % zemědělská půda (44,5 % orná půda, 17,5 % louky a pastviny), z 29 % les a z 7 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Části obce
[edit | edit source]- Liptaň (k. ú. Liptaň)
- Bučávka (k. ú. Bučávka)
- Horní Povelice (k. ú. Horní Povelice)
Název
[edit | edit source]Původní jméno vesnice, zaznamenané ve 13. století, bylo (německé) Lewental, v jehož první části bylo staré lew - "pahorek, kopec", ve druhé tal - "údolí". Jméno tedy znamenalo "údolí pod kopcem". Do češtiny bylo hláskově upraveno už ve 13. století jako Luptín, z 15. století je doloženo české Liptava, koncem 19. století Liptál, roku 1924 byl ustanoven tvar Liptaň. Význam první části německého jména se stal brzo nesrozumitelný a jméno se změnilo na Liebental - "Milé údolí", poprvé doloženo roku 1300. Vedle něj se vyvinula i podoba Löwental - "Lví údolí".[5]
Názvy existujících a zaniklých částí
[edit | edit source]- Liptaň (1869 Liebentál, 1912 Liptál, nesprávně "Liptáň"), německy do 1943 Liebenthal (též Mährisch Liebenthal,[6] od 30. 12. 1943 Großliebental), polsky Liptań; původně Löwenthal, latinsky Leovallium.
- Nový Mlýn, německy Neumühle.
- Muschelmühle.
- Bučávka (1869 Busovec, 1880-1890 Bušovec), německy Butschafka (dříve Bischofke), polsky Buczawka (Buszowiec).
- Horní Povelice (1869 Horní Pavlovice), německy Oberpaulowitz, Ober Paulowitz (1890 Ober-Paulowitz), polsky Powelice Górne, Powielice Górne.
- Nové Povelice, německy Neu-Paulowitz, polsky Powielice Nowe, Powelice Nowe.
Historie
[edit | edit source]První zmínka o Liptani je z roku 1256, kdy ji její zakladatel rytíř Helembert de Turri postoupil olomouckému biskupu. Olomoucká kapitula prodala roku 1262 Liptaň osoblažskému rychtáři. Dále byla Liptaň biskupským lénem, ale v 16. stol. drželi ji biskupové s panstvím osoblažským přímo. Biskup Vilém Prusinovský z Víckova stanovil roku 1570 Liptani roboty a biskup Stanislav II. Pavlovský pustil roku 1581 Liptaňským roboty pod plat. Roku 1480 se v obci připomíná dědičně fojtství. Roku 1882 vyhořela horní a v letech 1846 a 1847 dolní část vsi.
V roce 1938 došlo ve vsi k události, která je zapsána v historii obce jako Liptaňská tragédie. Dne 22. září 1938, ještě před Mnichovskou dohodou, napadli zradikalizovaní němečtí obyvatelé vesnice četnickou stanici v domě č. 261 a po odzbrojení všech 6 českých členů Stráže obrany státu zavraždili.[7]
Roku 1834 měla Liptaň 240 domů a 1883 obyvatel, roku 1930 262 domů a 1125 obyvatel. Poutní farní kostel byl vystavěn v letech 1867-70.
Vývoj počtu obyvatel
[edit | edit source]Počet obyvatel celé obce Liptaň podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[8]:
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2611 | 2737 | 2447 | 2391 | 2101 | 1898 | 1781[p 1] | 915 | 869 | 687 | 564 | 477 | 445[p 2] |
V celé obci Liptaň je evidováno 277 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 246 domů, z toho 128 trvale obydlených.
Počet obyvatel samotné Liptaně podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[8]:
| Rok | 1834 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1883 | 1709 | 1879 | 1609 | 1576 | 1376 | 1225 | 1125[p 1] | 568 | 591 | 511 | 436 | 373 | 373 |
- ↑ z toho: 8 Čechoslováků, 1092 Němců; 1115 řím. kat., 8 evang., 2 bez vyzn.
V samotné Liptani je evidováno 185 adres.[10] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 159 domů, z toho 99 trvale obydlených.
Pamětihodnosti
[edit | edit source]- Kostel Nanebevzetí P. Marie je kulturní památka ČR.[11]
- Kaple Panny Marie Pomocné, okolo které se nachází Křížová cesta
- Venkovská usedlost čp. 140
- četnická stanice čp. 261
- Úzkorozchodná železniční trať Třemešná ve Slezsku - Osoblaha
- Přírodní památka Liptaňský bludný balvan
Galerie
[edit | edit source]-
kaple Panny Marie Pomocné -
Nádraží Liptaň na trati do Osoblahy -
křížová cesta -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Válečný pomník -
Liptaňský bludný balvan -
Náves v Bučávce
Reference
[edit | edit source]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 536.
- ↑ Průvodce Osoblažskem [online]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Šárka. Liptaňská tragédie: Masakr na četnické stanici obestřený otázkami [online]. 2018-09-21 [cit. 2018-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 60. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-09]. Identifikátor záznamu 157208 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
[edit | edit source]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liptaň na Wikimedia Commons - Liptaň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Liptaňská tragédie na stránkách obce Liptaň
- Liptaňská tragédie[nedostupný zdroj]
