Jump to content

Hůry

From Wikipedie
Hůry
Náves v Hůrách
Náves v Hůrách
Znak obce HůryVlajka obce Hůry
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel610 (2024)[1]
Rozloha5,34 km²[2]
Katastrální územíHůry
Nadmořská výška467 m n. m.
PSČ373 71
Počet domů217 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Hůry
Na sadech 155
Hůry
373 71 Rudolfov
ou-hury@hury.cz
StarostaJiří Borovka
Oficiální web: www.hury.cz
Hůry na mapě
Hůry
Hůry
Další údaje
Kód obce535753
Kód části obce49654
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hůry jsou obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, zhruba šest kilometrů severovýchodně od centra Českých Budějovic. Žije zde 610[1] obyvatel. V Hůrách zastavuje autobus do Rudolfova a také spoj mezi Lišovem a Českými Budějovicemi.[4]

Název

[edit | edit source]

Název Hůry je odvozen ze slova hora, které označovalo místo těžby surovin. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Hory (1378), Německé Hory (1490), Niemeczky hory (1562), Hory Niemeczke (1601), Hur (1720), Hur nebo Niemeczky Hory (1789) a Hur nebo Hure (1841).[5]

Historie

[edit | edit source]
Kaple svatého Floriána

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1378.[5] Jiné zdroje uvádějí, že první písemná zmínka pochází z roku 1350.[6] Vesnice patřila pod hlubocké panství.[5] V roce 1550 byla u Úsilného otevřena tzv. Eliášova dědičná štola, která se táhla až k Hůrám. Současně byl otevřen důl Eliáš (také Werk) , který fungoval až do roku 1909.[7] V roce 1581 se obec zúčastnila selské vzpoury proti Adamovi z Hradce. V začátku třicetileté války (v roce 1618) byla ves vyrabována a vypálena vojsky rabujícími Rudolfov.[6]

Od roku 1850 jsou Hůry samostatnou obcí s výjimkou období 1976–1990, kdy patřily pod Rudolfov. Vesnice je stavebně srostlá se sousedním Adamovem, který byl v letech 1850–1922 její součástí.

Vzhledem k poddolování měla obec nedostatek vody až do výstavby vodovodu v roce 1912. V roce 1940 byla obec elektrifikována.[7]

Starostové

[edit | edit source]
  • 1990-2002 Pavel Matoušek
  • 2002–2006 Vladimír Pinc
  • 2006–2014 Magdaléna Kubínová Šebelková[8]
  • od 2014 Jiří Borovka[9]

Osobnosti

[edit | edit source]

Bývalá prachárna

[edit | edit source]

Na západním okraji katastrálního území obce, za dálnicí D3, se nachází objekt bývalé prachárny. Tento objekt byl součástí vojenského komplexu, který v těchto místech stál už od 18. století jako doplnění pevnostního systému Budějovic. I po rozpadu Rakouska-Uherska byl komplex po nějakou dobu využíván československou armádou. Během dlouhých let chátrání byla rozkradena střecha, shnilý krov se propadl, ale původní rozsáhlé klenby prachárny z pálených cihel vše přečkaly.[10]

Objekt prachárny se dočkal částečné obnovy po jeho zakoupení panem Mrázkem. Prachárna byla opatřena plechovým zastřešením a areál slouží jako sklad dřeva a těžké techniky. Kromě vnitřních cihlových kleneb a systému odvětrávacích kanálků se z původního vojenského komplexu zachovaly také dvě úhlopříčně umístěné zděné strážní budky pro vojenskou ostrahu skladiště střelného prachu.[10]

Další pamětihodnosti

[edit | edit source]
  • Kaple svatého Floriána (uvádí se i Nejsvětější Trojice či Jan Nepomucký) ze druhé poloviny 19. století
  • Památník padlých v první světové válce
  • Boží muka u lípy
  • Výklenková kaplička nedaleko čp. 102
  • Křížek na návsi

Odkazy

[edit | edit source]

Reference

[edit | edit source]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Jízdní řády IDOS.cz. idos.idnes.cz [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné online. 
  5. a b c PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hůry, s. 803. 
  6. a b Stanoviště 10: Hůry - Hurr - Německé Hory: NS Člověk a krajina: Naučné stezky v okolí Úsilného a Rudolfova. ns-usilne-rudolfov.cz [online]. [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. 
  7. a b c KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko / 2 Pravý břeh vltavy.. České Budějovice: Veduta, 2008. ISBN 978-80-86829-41-8, ISBN 80-86829-41-3. OCLC 300071102 S. 78–80. 
  8. Magdalena Kubínová Šebelková - Výsledky voleb. volby.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  9. Magdal%E9na Kub%EDnov%E1 %8Aebelkov%E1 - hledání na kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-11]. Dostupné online. 
  10. a b MARŠÍK, Martin. Stará prachárna zachráněna, ale v poslední chvíli. In: MARŠÍK, Martin; BINDER, Milan. České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka. České Budjějovice: [s.n.], 2023. ISBN 978-80-87277-16-4. S. 46.

Literatura

[edit | edit source]

Externí odkazy

[edit | edit source]