Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ZZSPK)
Jump to navigation Jump to search
Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje
Zkratka ZZS PK
Vznik 1. května 2003
Typ příspěvková organizace
Účel poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče
Sídlo Česko Plzeň, Česká republika
Působnost Plzeňský kraj
Ředitel MUDr. Pavel Hrdlička
Oficiální web www.zzspk.cz
IČO 45333009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace (ZZS PK) je příspěvková organizace a provozovatel zdravotnické záchranné službyPlzeňském kraji. Hlavní náplní činnosti organizace je zajišťování a poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP) na území Plzeňského kraje podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Mimo plzeňské záchranné služby zajišťuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči v Plzeňském kraji také soukromá záchranná služba DZS Přeštice.[1][2] Přednemocniční neodkladná péče je zajišťována na území o rozloze 7 561 km² pro téměř 600 000 obyvatel. V oblasti Plzeňského kraje je k dispozici 37 výjezdových skupin a jedna skupina letecké záchranné služby rozmístěných na 24 výjezdových základnách.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jako jedna z prvních záchranných služeb v tehdejším Západočeském kraji vznikla v roce 1963 záchranná služba v Rokycanech.[4] Po PrazeBrně byl okres Rokycany prvním okresem, kde záchranná služba začala fungovat.[4] Záchranná služba v Plzni zahájila činnost v roce 1974.[5] Prvním provozovatelem byla Fakultní nemocnice v Plzni. V průběhu 70. a 80. let začaly pod patronáty nemocnic vznikat další záchranné služby, v roce 1976 vznikla záchranná služba v Klatovech, následovaná roku 1977 záchrannou službou v Karlových Varech.[6][7] V roce 1988 vznikla záchranná služba v Domažlicích.[8]

1. dubna 1994 vznikly nové výjezdové základny ve Stodě a v Blovicích a současně tak zahájila činnost záchranná služba okresu Plzeň-jih.[9][10] V roce 1995 se přestěhovala výjezdová základna z Blovic do Vlčic.[9] V roce 2001 vznikla v Plzeňském kraji nová výjezdová základna v Radnicích na Rokycansku a o rok později zahájily činnost základny ve Stříbře a v Bělé nad Radbuzou.[4][8][11] V roce 1995 byla dočasně přestěhována výjezdová základna z Kralovic do Plas.[12]

Ke dni 1. ledna 1993 bylo ustanoveno Územní středisko záchranné služby v Plzni (ÚSZS).[5] Záchranná služba se tak stala samostatnou organizací zřízenou Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Se vznikem územního střediska vzniklo také nové zdravotnické operační středisko (ZOS), jehož součástí byl také dispečink vozidel dopravy raněných, nemocných a rodiček (DRNR).[5] V následujících letech docházelo postupně k osamostatňování dalších záchranných služeb. Organizace již nebyly provozovány nemocnicemi, ale fungovaly jako okresní záchranné služby. V souhrnu měl Západočeský kraj deset organizací - záchranná služba v Plzni měla status územního střediska a ostatní záchranné služby byly zřizovány okresy.[1] Další změna nastala 1. ledna 2003, kdy Západočeský kraj zanikl jako územně správní jednotka a vznikly nové samosprávné kraje – Plzeňský a Karlovarský kraj. K tomuto datu vznikly nové krajem zřizované záchranné služby Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje a Záchranná a dopravní zdravotní služba Karlovy Vary (později Územní zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje).[1] Současně se zánikem okresních úřadů začala transformace okresních záchranných služeb pod územní střediska. Během roku 2003 došlo k integraci záchranných služeb okresů Tachov, Rokycany, Plzeň-jih a Plzeň-sever.[1] 1. července 2005 se jako poslední připojila střediska záchranných služeb okresů KlatovyDomažlice.[1]

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Volkswagen Transporter T5 určen pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc
Nissan Patrol pro výjezdy v režimu rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous

Plzeňský kraj je pro potřeby záchranné služby rozčleněn do sedmi oblastí, které čítají dohromady 23 výjezdových základen. Hranice oblastí respektují víceméně hranice okresů.[1] Jednotlivé výjezdové skupiny jsou řízeny krajským zdravotnickým operačním střediskem.[13]

Zdravotnické operační středisko[editovat | editovat zdroj]

Se vznikem Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje zahájilo provoz také zdravotnické operační středisko (ZOS) v Plzni, které řídí posádky záchranné služby v celém kraji.[14] Jednotné středisko s celokrajskou působností bylo spuštěno až 1. července 2011.[15] Do té doby existovala samostatná operační střediska na území okresů Klatovy a Domažlice, která přijímala tísňová volání z pevných linek. K integraci domažlického dispečinku ke krajskému zdravotnickému operačnímu středisku došlo v roce 2009.[8] Jednotné středisko dokáže tísňovou výzvu zpracovat výrazně rychleji a jeden výjezd může urychlit až o dvě minuty.[15] Samotné středisko existuje také v Přešticích, které má k dispozici DZS Přeštice. Středisko není napojeno na linku tísňového volání 155. V případě potřeby výjezdu přijímá výzvy od zdravotnického operačního z Plzně. Zdravotnické operační středisko koordinuje dále práci letecké záchranné služby, která pod Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje organizačně nespadá.

V roce 2014 došlo k přestěhování krajského zdravotnického operačního střediska ze starého areálu do nové budovy v Klatovské ulici, který byl otevřen v roce 2013. Sídlí zde spolu s ředitelstvím a výjezdovými posádkami.

Výjezdové skupiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku DZS Přeštice.

Na území celého kraje je k dispozici v nepřetržitém 24hodinovém provozu celkem 36 výjezdových skupin, jejichž počet se mění s pracovní a noční dobou.[3] V mimopracovní dobu a v nočních hodinách je počet skupin snížen. Výjezdové skupiny pracují v režimech rychlá zdravotnická pomoc (RZP) ve složení řidič-záchranář a zdravotnický záchranář, rychlá lékařská pomoc (RLP) ve složení řidič-záchranář, lékař a zdravotnický záchranář a rychlá lékařská pomoc v systému Rendez-Vous s lékařem v osobním automobile. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje zajišťuje 36 výjezdových skupin, jednu výjezdovou skupinu zajišťuje nestátní záchranná služba DZS Přeštice.[2][3]

V každé oblasti Plzeňského kraje jsou umístěny přístroje pro mechanizovanou nepřímou srdeční masáž Lucas 2, které se využívají u osob s náhlou srdeční zástavou.[16][17] Pro oblast Domažlicka jsou pro noční hodiny vyčleněna zvláštní terénní zásahová vozidla.[18]

Výjezdové základny[editovat | editovat zdroj]

Volkswagen Transporter T4 pro výjezdy v režimech rychlá lékražská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc
Mercedes-Benz 280 Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje
Volkswagen Transporter T4 ve žlutém provedení

V Plzeňském kraji je zřízeno celkem 24 výjezdových základen, jejichž organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče zajištěna do 20 minut od přijetí tísňové výzvy.[3] 21 výjezdových základen provozuje Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. Výjezdovou základnu v Přešticích provozuje nestátní záchranná služba DZS Přeštice.[1][2] Středisko letecké záchranné službyLíních u Plzně provozuje Armáda České republiky.[1][19] Výjezdová základna v Železné Rudě funguje pouze v zimních měsících během lyžařské sezóny.[3]

V roce 2005 byla otevřena nová výjezdová základna v Nepomuku.[20] O dva roky později, v roce 2007, byla do provozu uvedena výjezdová základna v Manětíně na území okresu Plzeň-sever.[12][21] Mezi nejnovější výjezdové základny v Plzeňském kraji patří základna v Konstantinových Lázních, které funguje od 21. dubna 2011.[22][23] V Konstantinových Lázních slouží trvale jedna výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci a základna tak zapadá do koncepce systému Rendez-Vous, kdy dojíždí v případě potřeby lékař ze Stříbra. V září 2013 bylo otevřeno nové sídlo Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje v Plzni.[24][25] Původní budova základny byla v nevyhovujícím stavu a patřila k nejhorším v Plzeňském kraji. Celkové náklady dosáhly částky 106 milionů korun.[24]

V roce 2014 bylo oznámeno, že přednemocniční neodkladná péče bude v budoucnu zajišťována z Železné Rudy nepřetržitě. K tomu má napomoci také vybudování nové výjezdové základny.[26][27] V lednu 2015 byla do provozu uvedena nová výjezdová základna v Modravě, která je trvale obsazena výjezdovou skupinou rychlé zdravotnické pomoci.[28][29] Posádka z Modravy bude v případě potřeby zajišťovat přednemocniční neodkladnou péči také v okrajových částech Jihočeského kraje ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje.[28][29]

Budova sídla v Plzni[editovat | editovat zdroj]

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, výjezdová základna Plzeň-město, sídlila od roku 1993 v pronajatých prostorách od Fakultní nemocnice v Plzni.[25] Tyto prostory se však průběhem času staly nevyhovující jak po kapacitní, tak po hygienické stránce. Proto začaly v roce 2010 projektové práce na výstavbu nové, moderní budovy.

Výstavba stála 105 milionů korun českých a byla hrazena z rozpočtu Plzeňského kraje.[24][25] Stavba probíhala pod vedením Metrostavu od září 2012 do června 2013 a slavnostní otevření proběhlo koncem září.

V první fázi se do nové budovy přestěhovaly výjezdové skupiny a ředitelství, které sídlí v prvním patře budovy. Vzhledem k modernizaci krajského zdravotnického operačního střediska, toto setrvalo až do prosince 2014 na svém původním působišti.

Budova sestává ze dvou pater. V přízemí se nachází garáže, myčka, dílna a sklady. V prvním patře se nachází ředitelství a zázemí pro výjezdové skupiny, čítající samostatné pokoje, sociální zařízení, kuchyňku, společenskou místnost a šatny. V patře druhém sídlí nově, již zmíněné, krajské zdravotnické operační středisko.

Přehled výjezdových základen[editovat | editovat zdroj]

Na Domažlicku zajišťuje Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje dopravu nemocných, raněných a rodiček (DRNR).[8]

Okres Výjezdová základna Poznámka
Plzeň-město Plzeň, ul. Klatovská
Plzeň, ul. Lidická
Plzeň, ul. U Seřadiště
Plzeň-sever Líně pouze LZS
Manětín
Kralovice
Plzeň-jih Stod
Nepomuk
Vlčice
Přeštice DZS Přeštice
Rokycany Rokycany
Radnice
Tachov Tachov
Planá
Stříbro
Konstantinovy Lázně
Domažlice Domažlice DRNR
Bělá nad Radbuzou
Klatovy Klatovy
Nýrsko
Železná Ruda
Horažďovice
Sušice
Modrava

Letecká záchranná služba[editovat | editovat zdroj]

Vrtulník W-3A Sokół jako Kryštof 07
Poloha stanice a akční rádius vrtulníku Kryštof 07
Podrobnější informace naleznete v článku Kryštof 07.

Provoz letecké záchranné služby v Západočeském kraji byl zahájen 17. července 1990. Provozní stanice byla umístěna do 1. května 1991 na letištiPlanéMariánských Lázní.[30] V současné době je provozní stanice umístěna na letišti v Líních u Plzně.[3][31] Letecká záchranná služba v Plzeňském kraji nespadá organizačně pod Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje, provozovatelem je Armáda České republiky.[3] Volacím znakem vrtulníku je Kryštof 07.[32] V současné době je pro potřeby letecké záchranné služby nasazen vrtulník střední váhové kategorie W-3A Sokół.[31] Osádka vrtulníku je atypicky pětičlenná ve složení pilot, kopilot, palubní technik, lékař a zdravotnický záchranář.[33] Všichni členové osádky jsou zaměstnanci Armády ČR a stanice je tak jediná na území České republiky, kde zdravotnickou část nezajišťuje příslušná krajská územní záchranná služba. Tísňové výzvy jsou přijímány a koordinovány krajským zdravotnickým operačním střediskem Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. Vrtulník z Plzeňského kraje zajišťuje během dne leteckou záchrannou službu pro Plzeňský a Karlovarský kraj, v nočních hodinách pak pro území celé republiky.[19]

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji používaným vozidlem je Volkswagen Transporter T5 nebo T4. Tato vozidla jsou určena pro výjezdy v režimech rychlá lékařská pomoc a rychlá zdravotnická pomoc. 16. května 2011 převzala Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje deset nových sanitních vozidel. Sedm z nich je typ Volkswagen Transporter T5 a jsou téměř totožné se staršími sanitkami, dvě vozidla jsou nově Škoda Yeti určená pro výjezdy v režimu RV, která na základnách nahradí starší Octavie. Posledním dodaným vozidlem je Volkswagen Transporter T5 bez střešní nástavby.[34][35] V listopadu 2012 získala Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje osm nových sanitních vozidel, tři z nich pro výjezdy v režimu Rendez-Vous. Kromě vozidel obdržela rovněž speciální kontejner pro hromadná neštěstí.[36][37]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h Současnost [online]. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje (dále jen ZZS PK) [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  2. a b c Záchranná služba Přeštice [online]. DZS Přeštice [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g Výjezdová stanoviště [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  4. a b c Z historie ZZS Rokycany [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  5. a b c Z historie ZZS Plzeň [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  6. Z historie ZZS Klatovy [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  7. Historie zdravotnické záchranné služby [online]. Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje [cit. 2012-08-28]. Dostupné online. 
  8. a b c d Z historie ZZS Domažlice [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  9. a b Z historie ZZS Stod [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  10. Z historie ZZS Plzeň-jih [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  11. Z historie ZZS Stříbro [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  12. a b Z historie ZZS Plzeň-sever [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  13. Operační středisko [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  14. Zdravotnické operační středisko [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  15. a b DVOŘÁK, Jan. Záchranáři na Plzeňsku zrychlí výjezdy [online]. Česká televize, 2011-07-01 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  16. Plzeňští záchranáři získají nejlepší vybavení v republice [online]. QAP.cz, 2011-04-27 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  17. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má od pátku devět nových přístrojů LUCAS 2 [online]. 155ka.cz, 2011-05-01 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  18. Vozový park [online]. ZZS PK [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  19. a b LZS Plzeň-Líně [online]. LZS Plzeň-Líně [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  20. Záchranka bude mít stanoviště v Nepomuku [online]. regionplzen.cz, 2005-12-14 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  21. V Manětíně bude nové výjezdní místo záchranné služby [online]. Český rozhlas, 2007-04-25 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  22. Sanitka přijede dřív, v Česku přibudou desítky nových stanic [online]. Aktuálně.cz, 2011-04-22 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  23. Plzeňští záchranáři mají k dispozici nové stanoviště [online]. 155ka.cz, 2011-05-02 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  24. a b c JEŽEK, Petr. Splnil se sen generací záchranářů. V Plzni mají konečně svou budovu [online]. iDNES.cz, 2013-09-19 [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. 
  25. a b c MILOTA, Lukáš. V Plzni se otevírá nová budova krajské záchranné služby [online]. Český rozhlas, 2013-09-19 [cit. 2013-09-19]. Dostupné online. 
  26. ire. Zdravotnická pomoc v Železné Rudě bude fungovat non-stop [online]. Česká televize, 2014-01-05 [cit. 2014-06-01]. Dostupné online. 
  27. ENGLOVÁ, Jitka. Záchranka otevře na Šumavě dvě nová výjezdová stanoviště [online]. Český rozhlas, 2014-01-02 [cit. 2014-06-01]. Dostupné online. 
  28. a b ENGLOVÁ, Jitka. Na Modravě začalo fungovat stanoviště záchranářů, k pacientům už se dostanou včas [online]. Český rozhlas, 2015-01-06 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online. 
  29. a b Šumavská Modrava získala výjezdové místo záchranky [online]. Region Plzeň, 2015-01-05 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online. 
  30. Provoz LZS v Plané [online]. vrtulnik.cz, rev. 2009-09-11 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  31. a b LZS [online]. LZS Plzeň-Líně [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  32. Vojenská záchranka v Líních [online]. vrtulnik.cz, rev. 2010-12-11 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  33. FOJTÍK, Jakub. Vrtulníky v integrovaném záchranném systému; Letecká záchranná služba. Rescue Report. Listopad 2011, roč. 14, čís. 5, s. 4-5. ISSN 1212-0456. 
  34. TRUBAČOVÁ, Monika. Plzeňská záchranka dostala novou techniku [online]. 155ka, 2011-05-16 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  35. Záchranáři převzali deset nových sanitek [online]. ZZS PK, 2011-05-16 [cit. 2011-11-18]. Dostupné online. 
  36. Pro západočeské pacienty přijedou nové sanitky [online]. Česká televize, 2012-11-14 [cit. 2012-11-15]. Dostupné online. 
  37. ZZS Pk získala další nové vozy [online]. 155ka.cz, 2012-11-15 [cit. 2012-11-15]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]