Přeskočit na obsah

Vladimír Weiss (1989)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Weiss
Vladimír Weiss v dresu Glasgow Rangers
Vladimír Weiss v dresu Glasgow Rangers
Osobní informace
Datum narození30. listopadu 1989 (34 let)
Místo narozeníČeskoslovensko Bratislava, Československo
Výška1,75 m
Hmotnost72 kg
Klubové informace
Současný klubSlovensko ŠK Slovan Bratislava
Číslo dresu7
Pozicezáložník
Mládežnické kluby*
00000000000Slovensko FK Inter Bratislava
00000000000Anglie Manchester City FC
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2009–2012
2010
2010–2011
2011–2012
2012–2013
2013–2014
2014–2016
2016–2019
2020–		 Anglie Manchester City FC
→ Anglie Bolton Wanderers FC
→ Skotsko Rangers FC
→ Španělsko RCD Espanyol
Itálie Delfino Pescara 1936
Řecko Olympiakos Pireus
Katar Lekhwiya SC
Katar Al-Gharafa SC
Slovensko ŠK Slovan Bratislava		 00100(0)
01300(0)
02300(5)
02800(3)
02200(4)
01700(4)
0430(20)
0590(25)
0800(21)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2007
2008–2009
2009–2022		 Slovensko Slovensko U19
Slovensko Slovensko U21
Slovensko Slovensko		 00300(0)
00900(1)
07700(8)
Úspěchy
1. skotská fotbalová liga
Zlatá medaile 2010/2011 Glasgow Rangers
Scottish League Cup
Zlatá medaile 2010/2011 Glasgow Rangers
Řecká Superliga
Zlatá medaile 2013/2014 Olympiakos Pireus
1. katarská fotbalová liga
Zlatá medaile 2013/2014 Lekhwiya SC
Zlatá medaile 2014/2015 Lekhwiya SC
Katarský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2014/2015 Lekhwiya SC
Katarský hvězdný pohár
Zlatá medaile 2017/2018 Al-Gharafa SC
Zlatá medaile 2018/2019 Al-Gharafa SC
Katarský Superpohár
Zlatá medaile 2015 Lekhwiya SC
1. slovenská fotbalová liga
Zlatá medaile 2019/2020 ŠK Slovan Bratislava
Zlatá medaile 2020/2021 ŠK Slovan Bratislava
Zlatá medaile 2021/2022 ŠK Slovan Bratislava
Zlatá medaile 2022/2023 ŠK Slovan Bratislava
Zlatá medaile 2023/2024 ŠK Slovan Bratislava
Slovenský fotbalový pohár
Zlatá medaile 2019/2020 ŠK Slovan Bratislava
Zlatá medaile 2020/2021 ŠK Slovan Bratislava
Další informace
RodičeVladimír Weiss (otec)
PříbuzníVladimír Weiss (děda)
Webvladimirweiss.sk
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 11. říjnu 2024
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 19. září 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír Weiss [vladimír vajs] (* 30. listopadu 1989, Bratislava[1]) je slovenský fotbalový záložník a bývalý reprezentant, od února 2020 hráč slovenského klubu ŠK Slovan Bratislava. Mimo Slovensko působil na klubové úrovni ve Velké Británii (Anglii a Skotsku), Španělsku, v Itálii, Řecku a Kataru. Nastupuje na postu ofenzivního levého nebo pravého záložníka, případně ve středu zálohy.[1] Účastník Mistrovství světa 2010 v Jihoafrické republice, EURA 2016 ve Francii a EURA 2020 ve více státech. Kvalitní fotbalista, jehož kariéru však provázelo i mnoho mimofotbalových problémů.[2][3]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Svoji fotbalovou kariéru začal v Interu Bratislava, avšak již v žácích v 15 letech zamířil do mládežnické akademie slavného anglického mužstva Manchester City FC, kde se setkal s krajany Róbertem Makem a Filipem Mentelem. S Manchesterem City FC získal FA Youth Cup.[4]

Manchester City FC

[editovat | editovat zdroj]

V zimním přestupovém období sezony 2008/09 se propracoval do seniorské kategorie Manchesteru. V Premier League debutoval v posledním 38. kole 23. května 2009, když v 70. minutě zápasu mezi kluby Manchester City FC a Bolton Wanderers FC (výhra 1:0) vystřídal Stephena Irelanda.[5]

Bolton Wanderers FC (hostování)

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2010 zamířil z Manchesteru City kvůli většímu hernímu vytížení na hostování do Boltonu Wanderers.[6] Svůj první zápas v lize za tento celek si připsal ve 23. kole hraném 26. 1. 2010 v souboji s týmem Burnley FC (výhra 1:0), na trávník přišel v 90. minutě.[7]

Rangers FC (hostování)

[editovat | editovat zdroj]

Před ročníkem 2010/11 odešel opět hostovat, tentokrát na rok do skotského mužstva Rangers FC.[8] Se svým klubem se představil v základní skupině C Ligy mistrů UEFA 2010/11, kde s Rangers v konfrontaci s celky Manchester United FC (Anglie), Bursaspor (Turecko) a Valencia CF (Španělsko) skončil na třetím místě a postoupil s ním do jarního play-off Evropské ligy UEFA 2010/2011, v němž nejprve vyřadil tým Sporting CP z Portugalska (remízy doma 1:1 a venku 2:2) a následně vypadl v osmifinále s nizozemským mužstvem PSV Eindhoven (remíza doma 0:0 a prohra venku 0:1).

První utkání v lize za celek z Glasgow absolvoval 22. srpna 2010 proti Hibernianu FC (výhra 3:0), na hrací plochu přišel v 66. minutě.[9] Svoji první ligovou branku v sezoně zaznamenal v osmém kole v souboji s klubem Motherwell FC, když v 67. minutě zvyšoval na konečných 4:1.[10] Podruhé v ročníku skóroval 13. 11. 2010 proti týmu Aberdeen FC (výhra 2:0), trefil se ve 32. minutě.[11] Následně dal gól v odvetě s Motherwellem (výhra 4:1), když zvyšoval na 3:1.[12] Svůj čtvrtý a pátý zásah v sezoně vsítil 15. 1. 2011 ve 22. kole v souboji s celkem Hamilton Academical FC a výraznou měrou se podílel na domácím vítězství 4:0.[13] Na jaře 2011 získal s Rangers FC „double“, tedy ligový titul i triumf ve skotském poháru.[14]

RCD Espanyol (hostování)

[editovat | editovat zdroj]

V létě 2011 se spekulovalo o jeho přestupu do ukrajinského mužstva FK Dynamo Kyjev, nakonec se však dohodl na ročním hostování se španělským RCD Espanyolem z Barcelony.[15] Ligový debut v dresu nového zaměstnavatele si připsal proti Realu Zaragoza (výhra 2:1), na trávník přišel do druhého poločasu.[16] Poprvé v lize za Espanyol se střelecky prosadil ve 21. kole, když dal v souboji s RCD Mallorcou jedinou a tudíž vítěznou branku střetnutí.[17] Následně skóroval v dalším kole hraném 4. února 2012. Weiss se trefil ve 48. minutě při remíze 3:3 s Athleticem Bilbao.[18] Svůj třetí ligový gól v ročníku si připsal v souboji s Realem Sociedad, když srovnával na konečných 2:2.[19]

Delfino Pescara 1936

[editovat | editovat zdroj]

Před ročníkem 2012/13 jej Espanyol chtěl získat na trvalý přestup a zájem projevil i anglický Fulham FC. Nakonec však 2. srpna 2012 přestoupil z Manchesteru City údajně za 1,5 milionu € k tehdejšímu nováčkovi italské Serie A klubu Delfino Pescara 1936, se kterým podepsal roční kontrakt s možností opce na dalších 24 měsíců.[4] Při svém ligovém debutu 26. 8. 2012 za Pescaru nastoupil na celých 90 minut proti Interu Milán, ale porážce 0:3 nezabránil.[20] Své první dvě ligové branky za Delfino dal v pátém a šestém kole, kdy zaznamenal po jednom gólu do sítí týmů Città di Palermo (výhra 1:0)[21] a Cagliari Calcio (výhra 2:1).[22] Potřetí v sezoně v lize se střelecky prosadil 4. listopadu 2012 v souboji s Parmou FC (výhra 2:0).[23] Ve 23. kole otevřel z penalty ve 30. minutě střelecký účet zápasu s Bolognou FC 1909, Pescara nakonec podlehla soupeři na domácí půde 2:3.[24] Delfino Pescara 1936 se v ročníku 2012/13 v italské nejvyšší ligové soutěži neudržela a sestoupila.

Olympiakos Pireus

[editovat | editovat zdroj]

V létě 2013 měl mnoho nabídek ze zahraničí, zajímal se o něj běloruský celek FK Dinamo Minsk, španělská Sevilla FC, italský Turín a Janov CFC, kde v té době působil jeho spoluhráč z reprezentace Juraj Kucka. Weiss však odešel do řeckého mužstva Olympiakos Pireus, s jehož vedením uzavřel tříletou smlouvu.[25] S Olympiakosem se krátce po svém příchodu představil v základní skupině C Ligy mistrů UEFA 2013/14, kde číhali soupeři Paris Saint-Germain FC (Francie), RSC Anderlecht (Belgie) a Benfica Lisabon (Portugalsko). 17. září 2013 proti Paris Saint-Germain FC se elegantně prosadil přes dva obránce a skóroval, nicméně Pireus podlehl soupeři 1:4.[26] S Olympiakosem postoupil ze druhého místa do vyřazovacích bojů. V posledním střetnutí skupiny sice neproměnil pokutový kop proti Anderlechtu, ale jeho klub zvítězil 3:1.[27]

Ligový debut v dresu Olympiakosu Pireus zažil v úvodním kole hraném 19. 8. 2013 proti týmu AEL Kalloni (výhra 1:0), odehrál první poločas.[28] 1. září 2009 vstřelil branku domácímu APO Levadiakosu, Olympiakos zvítězil 5:0. Byla to jeho premiérová trefa v řecké lize.[29] 28. září 2013 vstřelil v šestém kole první (a zároveň vítězný) gól zápasu proti domácímu Panioniosu GSS, Pireus si odvezl tři body za výhru 2:0.[30] Svoji třetí ligovou branku v sezoně si připsal v souboji s Plataniasem Chanion, když v 87. minutě zvyšoval na konečných 4:1.[31] Počtvrté v ročníku skóroval v 15. kole ve 27. minutě do sítě Arisu Soluň a podílel se na výhře 2:0.[32] V sezóně 2013/14 získal s Olympiakosem Pireus ligový primát, i když na jaře 2014 už působil v Kataru.[33]

Lekhwiya SC

[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2013/14

[editovat | editovat zdroj]

Koncem ledna 2014 překvapivě přestoupil údajně za 5,3 milionů € do katarského celku Lekhwiya SC.[34] Dostal dres s číslem 79 a dohodl se na kontraktu do konce ročníku 2017/18.[35] S Lekhwiyi SC se po postupu přes bahrajnské mužstvo Hidd SCC (výhra 2:1) a klub Kuwait SC z Kuvajtu (výhra 4:1) představil v základní skupině C Ligy mistrů AFC, kde se střetl s týmy Al Ajn FC (Spojené arabské emiráty), Tractor FC (Írán) a Al Ittihad FC (Saúdská Arábie) a skončil v konfrontaci s nimi na třetím místě. V Lize mistrů dal jeden gól.

Své první ligové střetnutí za Lekhwiy SC absolvoval 31. 1. 2014 v 18. kole proti Muaitheru SC (výhra 5:0), naskočil na hrací plochu do druhého poločasu.[36] Poprvé v lize za SC se trefil v následujícím kole v souboji s týmem Al-Gharafa SC, když v 81. minutě zvyšoval na konečných 3:0.[37] Podruhé ročníku za Lekhwiyi skóroval 8. března 2014 proti mužstvu Al Ahli SC, když při výhře 3:1 otevřel skóre zápasu.[38] V březnu se střelecky prosadil ještě dvakrát, když dal po jedné brance do sítí klubů Al-Rayyan SC (výhra 2:0)[39] a Umm Salal SC (výhra 2:1).[40] S Lekhwiyí SC získal na jaře 2014 ligový titul[41] i katarský pohár.

Sezóna 2014/15

[editovat | editovat zdroj]

Se svým zaměstnavatelem se na podzim 2014 představil v základní skupině A Ligy mistrů, kde Lekhwia narazila na tým Persepolis FC z Íránu, saúdskoarabské mužstvo An-Nassr FC a mužstvo PFK Bunjodkor z Uzbekistánu. S Lekhwií skončil na postupovém místě a v jarní části sezony se se svým klubem představil v play-off, kde SC nejprve postoupilo přes katarský Al-Sadd SC (výhra 2:1 a remíza 2:2) a následně vypadlo v osmifinále s týmem Al Hilal FC ze Saúdské Arábie (prohra 4:1 a remíza 2:2). Vladimír Weiss v této asijské soutěži dal dva góly.

Poprvé v ročníku se trefil v osmém kole hraném 22. října 2014 v souboji s mužstvem Al-Wakrah SC (výhra 2:0), v 67. minutě otevřel skóre utkání.[42] Své druhé branky v ročníku docílil v 11. kole proti celku Al-Shahania SC, při vysoké venkovní výhře 5:0 skóroval ve 48. minutě.[43] Následně se dvakrát střelecky prosadil v soubojích s kluby Qatar SC (výhra 3:1)[44] a Al-Khor SC (výhra 4:2).[45] 28. 2. 2015 vsítil gól proti týmu Al-Sadd SC, v první nastavené minutě druhého poločasu dal jedinou a tudíž vítěznou branku střetnutí.[46] Pošesté v sezoně skóroval do sítě Umm Salalu, když si připsal v 68. minutě rozhodující branku na konečných 2:1.[47] Svůj sedmý a osmý střelecký zásah v ročníku zaznamenal ve 26. kole hraném 16. dubna 2015 v souboji s mužstvem Al-Sailiya SC (výhra 5:0).[48] Na jaře 2015 katarský titul s klubem obhájil.[49]

Sezóna 2015/16

[editovat | editovat zdroj]

V létě 2015 vybojoval s celkem po výhře 1:0 nad družstvem El Jaish SC tamní Superpohár. Měl povedený vstup do nového ročníku, když v rozmezí druhého (první kolo se hrálo dodatečně) a třetího kola dal celkem tři góly. Trefil se jednou proti Qataru SC (výhra 3:1)[50] a dvakrát do sítě klubu Al Kharaitiyat SC (výhra 7:0).[51] Další branku vstřelil 18. 10. 2015 ve 40. minutě, Lekhwiya SC ale prohrála na domácím stadionu s týmem Al-Arabi SC 2:3.[52] Popáté v sezoně skóroval v dohrávce prvního kola proti Al-Gharafě SC, v 62. minutě vyrovnával na konečných 1:1.[53] Svůj střelecky povedený podzim potvrdil ve 12. a 13. kole, když dal po jednom přesném zásahu v soubojích s Al Ahli SC (výhra 4:0)[54] Al-Mesaimeerem SC (výhra 2:0).[55] Poosmé v podzimní části ročníku 2015/16 dal v lize gól 2. ledna 2016 v odvetě s Qatarem SC (výhra 2:1), ve 22. minutě dal první branku utkání.[56]

Al-Gharafa SC

[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2015/16

[editovat | editovat zdroj]

V zimním přestupovém období sezony 2015/16 o něj projevilo zájem několik klubů, mj. ruské mužstvo Zenit Petrohrad, Weiss však zůstal v Kataru a v únoru 2016 uzavřel čtyřletou smlouvu s Al-Gharafou SC.[57] Ligový debut za Al-Gharafu SC si odbyl v 17. kole hraném 5. 2. 2016 proti klubu Al-Arabi SC (výhra 2:0), nastoupil na celý zápas.[58] Poprvé v ročníku za Gharafu se prosadil ve 20. kole v souboji s Umm Salalou (remíza 4:4), když v 77. minutě dával na 4:3.[59] Své druhé branku v sezoně za SC docílil v následujícím kole 7. března 2016 proti klubu Al Sadd SC (remíza 1:1).[60]

Sezóna 2016/17

[editovat | editovat zdroj]

V létě 2016 jej chtěl získat Trabzonspor z Turecka, Al-Gharafa však nabídku odmítla. Měl dobrý vstup do ročníku, když v první třech kolech dal tři góly. Po jedné brance zaznamenal do sítí týmů Al Ahli (prohra 2:4)[61] Lekhwiya SC (prohra 4:5)[62] a Muaither SC (výhra 2:1).[63] Počtvrté v ročníku se trefil v šestém kole v souboji s mužstvem Al-Wakrah SC (výhra 2:0), skóroval ve druhé nastavené minutě druhého poločasu.[64] Pátý gól v sezoně zaznamenal v následujícím kole 19. listopadu 2016 z pokutového kopu proti celku Al Arabi, Al-Gharafa i díky němu zvítězila doma 4:2.[65] V devátém kole hraném 3. 12. 2016 v souboji s Al-Rayyanem SC (výhra 3:2) si připsal dva přesné zásahy, stalo se tak ve 21. (z penalty) a 90. minutě.[66] Poosmé a podeváté v ročníku se trefil v 11. a 12. kole, když dal po jedné brance do sítí klubů Al-Sailiya SC (prohra 1:2)[67] a El Jaish SC (výhra 2:1).[68] Následně si připsal gól v souboji s týmem Al-Shahania SC (výhra 3:0), když v 50. minutě zvyšoval na 2:0.[69]

Sezóna 2017/18

[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrtém a pátém kole sezony se celkem třikrát střelecky prosadil, trefil se dvakrát proti Al-Khoru SC (výhra 3:0)[70] a jednou v souboji s mužstvem Al Kharaitiyat SC (prohra 1:4).[71] Svůj čtvrtý gól v ročníku zaznamenal 3. listopadu 2017 proti klubu Al-Markhiya SC (remíza 1:1), když v 10. minutě otevřel stav utkání.[72] Další branku si připsal 25. 11. 2017 v devátém kole v souboji s Al-Rayyanem SC (prohra 2:3), když v 92. minutě snižoval na konečných 2:3.[73] Na jaře 2018 s Al-Gharafou získal Katarský hvězdný pohár.

Sezóna 2018/19

[editovat | editovat zdroj]

S Al-Gharafou SC se představil v předkole Ligy mistrů AFC, kde se svým týmem nestačil po prohře 2:3 na íránský celek Zob Ahan Esfahan. Ve druhém až čtvrtém kole zaznamenal tři góly, trefil se jednou proti týmům Al-Sailiya SC (výhra 2:1)[74], Al Sadd SC (remíza 1:1)[75] a Al Ahli (výhra 4:0).[76] Počtvrté v ročníku dal branku v šestém kole v souboji se svým bývalým zaměstnavatelem, Al-Gharafa s Lekhwiyí SC prohrála venku 4:2.[77] Svůj pátý gól v sezoně zaznamenal 26. 10. 2018 proti Al-Khoru, při vysoké domácí výhře 6:0 skóroval v 53. minutě.[78] Následně vsítil branku ve 13. kole hraném 24. listopadu 2018 v odvetě s Al-Sailiyou (prohra 1:2).[79] Posedmé a poosmé v ročníku se střelecky prosadil v souboji s Al-Rayyanem (výhra 4:2), trefil se ve 22. a v 78. (z pokutového kopu) minutě.[80] Na jaře 2019 s celkem obhájil Katarský hvězdný pohár. V zimním přestupovém období ročníku 2019/20 s Al-Gharafou předčasně ukončil smlouvu.[81]

ŠK Slovan Bratislava

[editovat | editovat zdroj]

V zimě 2019/20 měl nabídku ze Saúdské Arábie, chtěl ho získat i Olympiakos Pireus a anglický klub Nottingham Forest FC, Weiss se však rozhodl pro návrat na Slovensko a podepsal jako volný hráč v únoru 2020 kontakt na jeden a půl roku se Slovanem Bratislava, dostal dres s číslem 79.[82] Ve Slovanu se potkal s trenérem Jánem Kozákem ml., se kterým se setkávali jako hráči v reprezentaci. Krátce po příchodu absolvoval operaci a následně se připravoval po zranění.

Sezóna 2019/20

[editovat | editovat zdroj]

Ligový debut v dresu "belasích" si připsal po koronavirové pauze 13. 6. 2020 ve 23. kole proti týmu MFK Ružomberok (výhra 1:0), na hrací plochu přišel v 68. minutě namísto Erika Daniela.[83] Slovanu pomohl k obhajobě titulu z předešlé sezony 2018/19.[84] S „belasími“ ve stejné sezoně triumfoval i ve slovenském poháru a získal tak s mužstvem „double“.[85][86]

Sezóna 2020/21

[editovat | editovat zdroj]

V zimním přestupovém období ročníku 2020/21 podepsal s klubem stejně jako jeho tehdejší spoluhráči Dávid Holman, Joeri de Kamps a Ibrahim Rabiu novou smlouvu platnou na 2,5 roku.[87] Své první dva ligové góly v sezoně dal ve 22. kole v souboji prvního s druhým proti týmu FC DAC 1904 Dunajská Streda (výhra 3:1), trefil se ve 3. a v 11. minutě, druhou branku dal z penalty. Slovan Bratislava tak i díky němu zvýšil svůj náskok na čele tabulky na deset bodů.[88] Potřetí v ročníku skóroval proti mužstvu MŠK Žilina, když v 86. minutě z pokutového kopu stanovil konečný výsledek 3:2 na hřišti soupeře.[89] Na jaře 2021 vybojoval se Slovanem ligový primát, který byl pro klub již třetí v řadě.[90] Zároveň s klubem získal podruhé za sebou po výhře 2:1 po prodloužení nad celkem MŠK Žilina domácí pohár a týmu pomohl poprvé v jeho historii k obhájení doublu.[91]

Sezóna 2021/22

[editovat | editovat zdroj]

Se Slovanem postoupili přes Shamrock Rovers z Irska (výhra 2:0 doma[92] a prohra 1:2 venku[93]) do druhého předkola Ligy mistrů UEFA 2021/22 a v něm vypadli se spoluhráči se švýcarské mužstvo BSC Young Boys z Bernu po domácí remíze 0:0[94] a venkovní prohře 2:3.[95] Následně byli se slovenským klubem přesunuti do předkol Evropské ligy UEFA 2021/22, kde s ním nejprve vyřadil ve třetím předkole Lincoln Red Imps FC z Gibraltaru (výhra 3:1 venku[96] a remíza 1:1 doma[97]), avšak ve čtvrtém předkole - play-off s ním nepřešli přes řecký tým Olympiakos Pireus (prohra 0:3 venku[98] a remíza 2:2 doma[99]) do skupinové fáze této soutěže. Se spoluhráči však byli zařazeni do základní skupiny F Evropské konferenční ligy UEFA 2021/22, kde v konfrontaci se soupeři: FC Kodaň (Dánsko) - (prohry doma 1:3 a venku 0:2), PAOK Soluň (Řecko) - (remízy venku 1:1 a doma 0:0) a stejně jako v kvalifikaci s Lincolnem Red Imps - (výhry doma 2:0 a venku 4:1)[100] skončili na třetím místě tabulky, což na postup do jarní vyřazovací fáze nestačilo. Weiss v této sezoně pohárové Evropy nastoupil k 11 zápasům a dal v nich jeden přesný zásah, konkrétně v odvetě se Shamrockem Rovers.

Svoji první ligovou branku v sezoně si připsal 31. července 2021 v souboji s týmem AS Trenčín (výhra 2:0), když v 61. minutě z pokutového kopu otevřel skóre střetnutí.[101] Další gól vstřelil ve čtvrtém kole proti Zemplínu Michalovce (výhra 3:1), když ve 49. minutě z penalty dával na 2:1.[102] Potřetí v ročníku si připsal gól v souboji s ViOnem Zlaté Moravce–Vráble při domácím vítězství 2:1.[103] Svoji čtvrtou branku v lize v této sezoně zaznamenal ve 21. kole v souboji s mužstvem FK Pohronie a podílel se na skvělém obratu skóre z 0:3 na 4:3.[104] Další góly dal 6. 3. 2022 proti Žilině, prosadil se dvakrát a připsal si ještě asistenci, díky čemuž se výrazně podílel na výhře 3:2 na hřišti soupeře.[105] Posedmé v ročníku rozvlnil síť soupeřovy "svatyně" v souboji s Ružomberokem, když v páté minutě otevřel skóre zápasu. Slovan však nakonec se soupeřem remizoval na domácím stadionu 1:1.[106] V sezoně 2021/22 pomohl svému zaměstnavateli již ke čtvrtému titulu v řadě, což Slovan dokázal jako první v historii slovenského fotbalu.[107]

Sezóna 2022/23

[editovat | editovat zdroj]

Před sezonou 2022/23 se stal po odchodu Vasila Božikova kapitán Slovanu. Se Slovanem postoupili po domácí remíze 0:0 a venkovním vítězství 2:1 po prodloužení přes Dinamo Batumi z Gruzie do druhého předkola Ligy mistrů UEFA 2022/23, v němž však nestačili po výhře 2:1 venku a prohře 1:4 doma na maďarský celek Ferencvárosi TC z hlavního města Budapešti. V dalších zápasech už kvůli zranění nehrál. Jeho spoluhráči následně nepřešli ani po přesunu do třetího předkola Evropské ligy UEFA 2022/23 přes Olympiakos Pireus z Řecka (remíza 1:1 venku a prohra 2:3 doma po penaltovém rozstřelu), avšak hráli ještě ve čtvrtém předkole - play-off Evropské konferenční ligy UEFA 2022/23 proti bosenskému klubu HŠK Zrinjski Mostar, kde po venkovní prohře 0:1 a výhře 3:1 po rozstřelu z pokutových kopů vybojovali postup do skupinové fáze této soutěže. Se Slovanem Bratislava byli zařazeni do základní skupiny H, kde v konfrontaci se soupeři: FC Basilej (Švýcarsko) - (výhra 2:0 venku a remíza 3:3 doma), FK Žalgiris (Litva) - (remíza 0:0 doma a výhra 2:1 venku) a FC Pjunik Jerevan (Arménie) - (prohra 0:2 venku a výhra 2:1 doma)[108] s ním postoupili se ziskem 11 bodů jako vítěz skupiny poprvé v novodobé historii Slovanu do jarní vyřazovací fáze některé evropské pohárové soutěže. V ní ale se Slovanem vypadl po penaltovém rozstřelu v osmifinále s Basilejí. Weiss v tomto ročníku pohárové Evropy odehrál 11 utkání, ve kterých se dvakrát střelecky prosadil, konkrétně v odvetě s Batumi a ve skupině proti Basileji.

Své první branky v sezoně docílil ve 12. kole hraném 2. října 2022 proti tehdejšímu nováčkovi týmu FK Železiarne Podbrezová (výhra 3:1), když v 58. minutě dával na 1:0.[109] Podruhé v ročníku skóroval v 15. kole v souboji s mužstvem MFK Skalica (výhra 4:1), když v 11. minutě z penalty otevřel střelecký účet zápasu.[110] Svého třetího ligového gólu v sezoně dosáhl 13. 11. 2022, když v 56. minutě zvyšoval proti Ružomberoku na konečných 2:0.[111] Následně se střelecky prosadil v 18. kole hraném 24. listopadu 2022 v souboji s ViOnem Zlaté Moravce – Vráble (výhra 4:1).[112] Popáté a pošesté v ročníku se trefil ve 20. a 21. kole proti Dukle Banská Bystrica (remíza 2:2) a odvetě se Zlatými Moravcemi (remíza 1:1). Své sedmé branky v sezoně docílil 16. 4. 2023 v odvetném střetnutí s Banskou Bystricou, kdy skóroval v 59. minutě při domácí výhře 4:0. Poosmé v ročníku dal gól v následujícím zápase s Žilinou, když v 70. minutě zvyšoval na konečných 4:2. V páté minutě nastavení druhého poločasu rozhodl z pokutového kopu brankou na konečných 3:2 souboj s Dunajskou Stredou, Slovan i díky němu zvýšil v tabulce náskok na tohoto soupeře na pět bodů. V květnu 2023 uzavřel s vedením nový kontrakt do léta 2025. Na konci sezony získal se Slovanem Bratislava titul, který byl pro klub již historicky pátý v řadě.[113]

Sezóna 2023/24

[editovat | editovat zdroj]

Se Slovanem postoupili přes lucemburský tým FC Swift Hesper (remíza 1:1 doma a výhra 2:0 venku) a celek Zrinjski Mostar z Bosny a Hercegoviny (výhra 1:0 venku a remíza 2:2 doma) do třetího předkola Ligy mistrů UEFA 2023/2024, ve kterém nehrál, jeho spoluhráči vypadli po prohrách 1:2 doma a 1:3 venku s izraelským mužstvem Makabi Haifa FC a byli přesunuti do čtvrtého předkola - play-off Evropské ligy UEFA 2023/2024, kde se svým zaměstnavatelem nepostoupili po domácí výhře 2:1 a prohře 2:6 venku přes klub Aris Limassol z Kypru a kvalifikovali se tak do skupinové fáze Evropské Konferenční ligy UEFA 2023/2024. Se Slovanem Bratislava byli zařazeni do základní skupiny A, kde v konfrontaci s týmy Lille OSC (Francie) - (prohra 1:2 venku a remíza 1:1 doma), NK Olimpija Lublaň (Slovinsko) - (výhra 1:0 venku a prohra 1:2 doma) a KÍ Klaksvík (Faerské ostrovy) - (výhry doma i venku 2:1).[114] skončili se ziskem deseti bodů na druhém místě tabulky a podruhé za sebou postoupili do jarní vyřazovací části této soutěže.[115] V ní však vypadli se spoluhráči již v šestnáctifinále po prohrách 1:4 venku a 0:1 doma se Sturmem Graz z Rakouska.[116] Celkem v tomto ročníku pohárové Evropy nastoupil Weiss k osmi střetnutím, v nichž dal čtyři góly, konkrétně tři v souboji se Swiftem Hesper (jeden doma a dva venku) a jeden v prvním zápase proti Klaksvíku. Svoji první ligovou branku v ročníku vsítil 9. února 2024 v 19. kole v souboji s Žilinou (výhra 4:0) ve 36. minutě, kdy zvyšoval na průběžných 2:0.[117] Podruhé v sezoně skóroval 2. 3. 2024 v derby se Spartakem Trnava (výhra 2:0) v 16. minutě, kdy otevřel střelecký účet zápasu.[118] V jarní části ročníku 2023/2024 pomohl Slovanu Bratislava k šestému ligovému titulu v řadě a celkově jubilejnímu 30. v historii mužstva.[119][120]

Sezóna 2024/25

[editovat | editovat zdroj]

Se Slovanem postoupil na podzim 2024 přes severomakedonský klub FC Struga (výhry 4:2 doma a 2:1 venku), tým NK Celje ze Slovinska (remíza 1:1 venku a výhra 5:0 doma), mužstvo APOEL FC z kyperského města Nikósie (výhra 2:0 doma a remíza 0:0 venku) a celek FC Midtjylland z Dánska (remíza 1:1 venku a výhra 3:2 doma) z prvního předkola až do hlavní části Ligy mistrů UEFA 2024/2025, do které se bratislavský klub dostal poprvé ve své historii. V ligové fázi tehdy hrající novým formátem se se spoluhráči střetnou s týmy Manchester City FC (Anglie), FC Bayern Mnichov (Německo), Atlético Madrid (Španělsko), AC Milán (Itálie), GNK Dinamo Záhřeb (Chorvatsko), Celtic FC (Skotsko), VfB Stuttgart (Německo) a Girona FC (Španělsko).[121]

Klubové statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 8. červenci 2024

Sezona Klub Soutěž Zápasy Góly
2008/2009 Anglie Manchester City FC Premier League 1 0
2009/2010 Anglie Manchester City FC Premier League 0 0
Anglie Bolton Wanderers FC (host.) Premier League 13 0
2010/2011 Anglie Manchester City FC Premier League 0 0
Skotsko Rangers FC (host.) Scottish Premiership 23 5
2011/2012 Anglie Manchester City FC Premier League 0 0
Španělsko RCD Espanyol (host.) Primera División 28 3
2012/2013 Itálie Delfino Pescara 1936 Serie A 22 4
2013/2014 Řecko Olympiakos Pireus Superliga 17 4
Katar Lekhwiya SC Stars League 7 4
2014/2015 Katar Lekhwiya SC Stars League 22 8
2015/2016 Katar Lekhwiya SC Stars League 14 8
Katar Al-Gharafa SC Stars League 10 2
2016/2017 Katar Al-Gharafa SC Stars League 21 10
2017/2018 Katar Al-Gharafa SC Stars League 7 5
2018/2019 Katar Al-Gharafa SC Stars League 19 8
2019/2020 Katar Al-Gharafa SC Stars League 2 0
Slovensko ŠK Slovan Bratislava Fortuna liga 3 0
2020/2021 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Fortuna liga 17 3
2021/2022 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Fortuna liga 20 7
2022/2023 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Fortuna liga 20 9
2023/2024 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Niké liga 14 2
2024/2025 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Niké liga

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Weiss je bývalý mládežnický reprezentant, nastupoval za výběry do 19 a 21 let.

A-mužstvo

[editovat | editovat zdroj]

V A-mužstvu slovenské reprezentace debutoval 12. 8. 2009 v přátelském zápase proti Islandu, když v 63. minutě vystřídal Róberta Vitteka. Zápas skončil remízou 1:1.[122]
V kvalifikaci na EURO 2012 vstřelil v základní skupině B jeden gól (8. října 2010 proti Arménii, prohra 1:3), Slovensko se umístilo s 15 body na konečné čtvrté příčce tabulky a na evropský šampionát nepostoupilo.[123]

V srpnu 2013 jej povolal tehdy nový trenér Slovenska Ján Kozák st. k přátelskému střetnutí s domácím Rumunskem (14. srpna, remíza 1:1). Weiss si připsal asistenci na gól, když nacentroval míč na Stanislava Šestáka, který jej uklidil do brány soupeře.[124] Nastoupil v odvetném kvalifikačním zápase s Bosnou a Hercegovinou 10. září 2013 v Žilině, kde Slovensko podlehlo svému balkánskému soupeři 1:2 a ztratilo naději alespoň na baráž o Mistrovství světa 2014 v Brazílii.[125]

9. října 2014 byl u vítězství 2:1 v kvalifikačním zápase na EURO 2016 proti Španělsku. Slováci po úvodní výhře nad Ukrajinou vyhráli i nad úřadujícími mistry Evropy Španěly a potvrdili tak velmi dobrý vstup do kvalifikace.[126] Ve třetím kole téže kvalifikace proti Bělorusku přihrál na úvodní gól Marku Hamšíkovi, Slovensko zvítězilo 3:1 a získalo ze tří úvodních zápasů plný počet devíti bodů.[127] Se slovenskou reprezentací slavil 12. října 2015 postup na EURO 2016 ve Francii (historicky první pro Slovensko od rozdělení Československa).[128]

Mistrovství světa 2010

[editovat | editovat zdroj]

Na světovém šampionátu 2010 v Jihoafrické republice se Slovensko dostalo do osmifinále, kde podlehlo pozdějšímu vicemistrovi Nizozemsku 1:2. V základní skupině F v prvním zápase proti Novému Zélandu (15. června 2010, remíza 1:1) operoval na pravé straně zálohy.[129] Nastoupil v základní sestavě i v utkání proti Paraguayi (20. června 2010), které Slovensko prohrálo 0:2, tentokrát na pozici levého křídelníka. V zápase dostal žlutou kartu.[130] Třetí zápas proti Itálii (24. června 2010) nehrál, jeho spoluhráči vyválčili cenné vítězství 3:2, které slovenskému mužstvu zaručilo účast v osmifinále na úkor Itálie a Nového Zélandu.[131] V osmifinále odehrál kompletní počet minut na levé straně zálohy, Slovensko prohrálo 1:2 a s turnajem se rozloučilo.[132]

EURO 2016

[editovat | editovat zdroj]

Trenér Ján Kozák st. jej vzal na EURO 2016 ve Francii, kam se Slovensko probojovalo poprvé v éře samostatnosti. V prvním utkání nastoupil proti Walesu, Slovensko prohrálo 1:2. Ve druhém zápase proti Rusku přispěl gólem k důležitému vítězství 2:1.[133] V posledním zápase základní skupiny proti Anglii utkání skončilo skončilo remízou 0:0.[134] Slovenští fotbalisté skončili se 4 body na třetím místě tabulky, v osmifinále se představili proti reprezentaci Německa (prohra 0:3, Weiss nastoupil), a s šampionátem se rozloučili.

Po EURU 2016

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2018, po prohře s Českem (1:2) v utkání Ligy národů spolu s několika spoluhráči navštívil noční klub. Vzniklý skandál odnesl hlavní trenér Ján Kozák, který rezignoval.[135] Krátce po zmíněné aféře ho nominoval tehdy nový kouč Pavel Hapal na zápasy Ligy národů UEFA 2018/19 proti reprezentacím Česka a Ukrajiny. Weiss však nenastoupil ani v jednom utkání, a poté co v souboji s Českou republikou hraném 19. 11. 2018 byli vystřídaní všichni fotbalisty Slovenska a bylo tak jasné, že se na hřiště nedostane, odešel naštvaně do kabiny.[2][136] Později prohlásil, že už pod trenérem Hapalem nechce reprezentovat, necítil od něj důvěru ani respekt.[137] Po několika měsících se však kouči omluvil a projevil touhu vrátit se do reprezentace. Za tu nastoupil opět až 1. 6. 2021 proti reprezentaci Bulharska (remíza 1:1).[138]

EURO 2020

[editovat | editovat zdroj]

Byl součástí slovenského reprezentačního výběru na Mistrovství Evropy 2020 v Evropských městech, kam jej nominoval kouč Štefan Tarkovič. Se slovenskou reprezentací skončil ve skupině po výhře 2:1 nad Polskem a prohrách 0:1 se Švédskem a 0:5 se Španělskem na třetím místě a do osmifinále s ní nepostoupil. Weiss odehrál zápasy proti druhému a třetímu zmíněnému soupeři.

Reprezentační zápasy a góly

[editovat | editovat zdroj]
Vladimír Weiss v reprezentačním dresu (2014)
Zápasy Vladimíra Weisse za A-mužstvo Slovenska[122]
Rok Zápasy Góly
2009 6 0
2010 11 1
2011 6 0
2012 5 1
2013 4 0
2014 9 1
2015 7 1
2016 10 1
2017 6 2
2018 3 0
2019 0 0
2020 0 0
2021 7 0
2022 3 1
Celkem 77 8
Platí k 19. 9. 2024
Seznam gólů Vladimíra Weisse v A-mužstvu slovenské reprezentace
Gól Datum Stadion Soupeř Skóre (min.)[p. 1] Výsledek[p. 2] Soutěž
010 8. 10. 2010 Stadion Hanrapetakan, Jerevan, Arménie Arménie 01:1 00(37.) Arménie 3:1 Slovensko Kvalifikace na EURO 2012 [139]
02 29. 2. 2010 Stadion Bursa Atatürk, Bursa, Turecko Turecko 00:1 00(24.) Turecko 1:2 Slovensko Přátelský zápas [140]
03 23. 5. 2014 NTC Senec, Senec, Slovensko Černá Hora 01:0 00(45.) Slovensko 2:0 Černá Hora Přátelský zápas [141]
04 27. 3. 2015 Štadión pod Dubňom, Žilina, Slovensko Lucembursko 02:0 00(21.) Slovensko 3:0 Lucembursko Kvalifikace na EURO 2016[142]
05 15. 6. 2016 Stade Pierre-Mauroy, Lille, Francie Rusko 00:1 00(32.) Rusko 1:2 Slovensko EURO 2016
06 26. 3. 2017 Národní stadion Ta' Qali, Ta' Qali, Malta Malta 00:1 000(2.) Malta 1:3 Slovensko Kvalifikace na MS 2018
07 10. 6. 2017 LFF stadionas, Vilnius, Litva Litva 00:1 00(32.) Litva 1:2 Slovensko Kvalifikace na MS 2018
08 10. 6. 2022 Donatas Rumšas, Vilnius, Litva Ázerbájdžán 00:1 00(81.) Ázerbájdžán 0:1 Slovensko Liga národů UEFA 2022/2023 – Liga C3
Platí k 18. 6. 2022

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 se nakazil nebezpečným virem A H1N1[143], brzy se vyléčil.[144] S exmanželkou Martinou má dceru Viktórii (* 2014), která se narodila v řeckých Athénách.[145] Jeho otec Vladimír je bývalý fotbalista a trenér klubu ŠK Slovan Bratislava, děda Vladimír byl taktéž fotbalistou.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Během zápasu Vladimír Weiss vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
  2. ↑ Utkání skončilo tímto výsledkem.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Profil hráče, skslovan.com (slovensky)
  2. ↑ a b Případ Weiss. Urazil se, když ho Hapal nenasadil. Skončí v reprezentaci?, iDNES.cz, cit. 21. 11. 2018
  3. ↑ (mb). Vladimír Weiss svoje konanie oľutoval a ospravedlnil sa. Disciplinárka vyniesla verdikt. šport.sk [online]. 2020-10-30 [cit. 2020-10-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ a b Weiss přestoupil z Manchesteru City do Pescary, eurofotbal.cz, citováno 2. 8. 2012
  5. ↑ Weiss mladší debutoval za Manchester City a hneď vyhral [online]. pravda.sk, 24. máj 2009. Dostupné online. 
  6. ↑ Weisse nakonec z Manchesteru získal Bolton, eurofotbal.cz, citováno 22. 1. 2010
  7. ↑ Bolton Wanderers FC - Burnley FC 1:0, eurofotbal.cz, cit. 26. 1. 2020
  8. ↑ Weiss bude v příští sezoně hostovat u skotských Rangers, eurofotbal.cz, citováno 19. 8. 2010
  9. ↑ Hibernian FC - Glasgow Rangers 0:3, eurofotbal.cz, cit. 22. 8. 2010
  10. ↑ Glasgow Rangers - Motherwell FC 4:1, eurofotbal.cz, cit. 16. 10. 2010
  11. ↑ Glasgow Rangers - Aberdeen FC 2:0, eurofotbal.cz, cit. 13. 11. 2010
  12. ↑ Motherwell FC - Glasgow Rangers 1:4, eurofotbal.cz, cit. 26. 12. 2010
  13. ↑ Glasgow Rangers - Hamilton Academical FC 2:0, eurofotbal.cz, cit. 15. 1. 2011
  14. ↑ Weiss pred návratom do Glasgowa: Máme lepšie mužstvo ako Škóti, chceme vyhrať Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine., ProFutbal.sk, cit. 3. 10. 2017 (slovensky)
  15. ↑ Novým klubom Weissa ml. je napokon Espanyol Barcelona, eurofotbal.cz, citováno 30. 8. 2011 (slovensky)
  16. ↑ Real Zaragoza - RCD Espanyol 2:1, eurofotbal.cz, cit. 18. 9. 2011
  17. ↑ RCD Espanyol - Real Zaragoza 1:0, eurofotbal.cz, cit. 28. 1. 2012
  18. ↑ Athletic Bilbao - RCD Espanyol 3:3, eurofotbal.cz, cit. 4. 2. 2012
  19. ↑ RCD Espanyol - Real Sociedad 2:2, eurofotbal.cz, cit. 7. 4. 2012
  20. ↑ Delfino Pescara 1936 - FC Inter Milán 0:3, eurofotbal.cz, cit. 26. 8. 2012
  21. ↑ Delfino Pescara 1936 - Città di Palermo 1:0, eurofotbal.cz, cit. 26. 9. 2012
  22. ↑ Cagliari Calcio - Delfino Pescara 1936 1:2, eurofotbal.cz, cit. 30. 9. 2012
  23. ↑ Delfino Pescara 1936 - Parma FC 2:0, eurofotbal.cz, cit. 4. 11. 2012
  24. ↑ Delfino Pescara 1936 - Bologna FC 1909 2:3, eurofotbal.cz, cit. 3. 2. 2013
  25. ↑ Vladimír Weiss ml. na tri roky hráčom Olympiakosu Pireus Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine., futbal.spravy.sk, citováno 28. 6. 2013 (slovensky)
  26. ↑ Jasličky, kľučka, gól. Weiss dal krásny gól PSG, SME.sk, citováno 18. 9. 2013 (slovensky)
  27. ↑ V Istanbulu se duel Ligy mistrů nedohrál, Anderlecht měl tři vyloučené, iDNES.cz, citováno 11. 12. 2013
  28. ↑ AEL Kalloni - Olympiakos Pireus 0:1, eurofotbal.cz, cit. 19. 8. 2013
  29. ↑ APO Levadiakos - Olympiakos Pireus 0:5, eurofotbal.cz, cit. 1. 9. 2013
  30. ↑ Weiss strelil víťazný gól, Olympiakos vyhral 2:0, SME.sk, citováno 29. 9. 2013 (slovensky)
  31. ↑ Platanias Chanion - Olympiakos Pireus 1:4, eurofotbal.cz, cit. 19. 10. 2013
  32. ↑ Aris Soluň - Olympiakos Pireus 0:2, eurofotbal.cz, cit. 15. 12. 2013
  33. ↑ Olympiakos získal v gréckej lige 16 titul za 18 rokov, SME.sk, citováno 15. 3. 2014 (slovensky)
  34. ↑ Šokujúce prekvapenie: Weiss junior prestúpil do Kataru Archivováno 3. 2. 2014 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 26. 1. 2014 (slovensky)
  35. ↑ Slovenský záložník Weiss odešel z Olympiakosu do Lekhwiyi, eurofotbal.cz, citováno 27. 1. 2014
  36. ↑ Muaither SC - Lekhwiya SC 0:5, soccerway.com, cit. 31. 1. 2014 (anglicky)
  37. ↑ Lekhwiya SC - Al-Gharafa SC 3:0, soccerway.com, cit. 4. 2. 2014 (anglicky)
  38. ↑ Al Ahli SC - Lekhwiya SC 1:3, soccerway.com, cit. 31. 1. 2014 (anglicky)
  39. ↑ Lekhwiya SC - Al-Rayyan SC 2:0, soccerway.com, cit. 23. 3. 2014 (anglicky)
  40. ↑ Lekhwiya SC - Umm Salal SC 2:1, soccerway.com, cit. 28. 3. 2014 (anglicky)
  41. ↑ Weiss má s Lekhwiyou katarský titul, pridal aj gól Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine., Profutbal.sk, citováno 29. 3. 2014 (slovensky)
  42. ↑ Lekhwiya SC - Al-Wakrah SC 2:0, soccerway.com, cit. 22. 10. 2014 (anglicky)
  43. ↑ Al-Shahania SC - Lekhwiya SC 0:5, soccerway.com, cit. 30. 11. 2014 (anglicky)
  44. ↑ Qatar SC - Lekhwiya SC 1:3, soccerway.com, cit. 13. 12. 2014 (anglicky)
  45. ↑ Lekhwiya SC - Al-Khor SC 4:2, soccerway.com, cit. 19. 2. 2015 (anglicky)
  46. ↑ Al-Sadd SC - Lekhwiya SC 0:1, soccerway.com, cit. 28. 2. 2015 (anglicky)
  47. ↑ Lekhwiya SC - Umm Salal SC 2:1, soccerway.com, cit. 14. 3. 2015 (anglicky)
  48. ↑ Al-Sailiya SC - Lekhwiya SC 0:5, soccerway.com, cit. 16. 4. 2015 (anglicky)
  49. ↑ Weiss ml. sa druhýkrát teší z katarského titulu, SME.sk, cit. 14. 4. 2015 (slovensky)
  50. ↑ Lekhwiya SC - Qatar SC 3:1, soccerway.com, cit. 19. 9. 2015 (anglicky)
  51. ↑ Lekhwiya SC - Al Kharaitiyat SC 7:0, soccerway.com, cit. 26. 9. 2015 (anglicky)
  52. ↑ Lekhwiya SC - Al-Arabi SC 2:3, soccerway.com, cit. 18. 10. 2015 (anglicky)
  53. ↑ Al-Gharafa SC - Lekhwiya SC 1:1, soccerway.com, cit. 27. 10. 2015 (anglicky)
  54. ↑ Al Ahli SC - Lekhwiya SC 0:4, soccerway.com, cit. 9. 12. 2015 (anglicky)
  55. ↑ Al-Mesaimeer SC - Lekhwiya SC 0:2, soccerway.com, cit. 14. 12. 2015 (anglicky)
  56. ↑ Qatar SC - Lekhwiya SC 1:2, soccerway.com, cit. 2. 1. 2016 (anglicky)
  57. ↑ Do Európy sa nevráti. Weiss odchádza z Lekhwiye do Al-Gharafu, SME.sk, cit. 1. 2. 2016 (slovensky)
  58. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Arabi SC 2:3, soccerway.com, cit. 5. 2. 2016 (anglicky)
  59. ↑ Umm Salal SC - Al-Gharafa SC 4:4, soccerway.com, cit. 27. 2. 2016 (anglicky)
  60. ↑ Al Sadd SC - Al-Gharafa SC 1:1, soccerway.com, cit. 7. 3. 2016 (anglicky)
  61. ↑ Al Ahli - Al-Gharafa SC 4:2, soccerway.com, cit. 15. 9. 2016 (anglicky)
  62. ↑ Al-Gharafa SC - Lekhwiya SC 4:5, soccerway.com, cit. 24. 9. 2016 (anglicky)
  63. ↑ Muaither SC - Al-Gharafa SC 1:2, soccerway.com, cit. 15. 10. 2016 (anglicky)
  64. ↑ Al-Wakrah SC - Al-Gharafa SC 0:2, soccerway.com, cit. 3. 11. 2016 (anglicky)
  65. ↑ Al-Gharafa SC - Al Arabi 4:2, soccerway.com, cit. 19. 11. 2016 (anglicky)
  66. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Rayyan SC 3:2, soccerway.com, cit. 3. 12. 2016 (anglicky)
  67. ↑ Al-Sailiya SC - Al-Gharafa SC 2:1, soccerway.com, cit. 12. 11. 2016 (anglicky)
  68. ↑ El Jaish SC - Al-Gharafa SC 1:2, soccerway.com, cit. 15. 12. 2016 (anglicky)
  69. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Shahania SC 3:0, soccerway.com, cit. 21. 1. 2017 (anglicky)
  70. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Khor SC 3:0, soccerway.com, cit. 14. 10. 2017 (anglicky)
  71. ↑ Al Kharaitiyat SC - Al-Gharafa SC 4:1, soccerway.com, cit. 19. 10. 2016 (anglicky)
  72. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Markhiya SC 1:1, soccerway.com, cit. 3. 11. 2017 (anglicky)
  73. ↑ Al-Rayyan SC - Al-Gharafa SC 3:2, soccerway.com, cit. 25. 11. 2016 (anglicky)
  74. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Sailiya SC 2:1, soccerway.com, cit. 11. 8. 2018 (anglicky)
  75. ↑ Al Sadd SC - Al-Gharafa SC 1:1, soccerway.com, cit. 19. 8. 2018 (anglicky)
  76. ↑ Al Ahli - Al-Gharafa SC 0:4, soccerway.com, cit. 31. 8. 2018 (anglicky)
  77. ↑ Lekhwiya SC - Al-Gharafa SC 4:2, soccerway.com, cit. 22. 9. 2018 (anglicky)
  78. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Khor SC 6:0, soccerway.com, cit. 26. 10. 2018 (anglicky)
  79. ↑ Al-Sailiya SC- Al-Gharafa SC 2:1, soccerway.com, cit. 24. 11. 2018 (anglicky)
  80. ↑ Al-Gharafa SC - Al-Rayyan SC 4:2, soccerway.com, cit. 30. 3. 2019 (anglicky)
  81. ↑ VLADIMÍR WEISS BY SE MOHL PO UKONČENÍ ANGAŽMÁ V KATARU VRÁTIT DO RODNÉ ZEMĚ, ruik.cz, cit. 29. 12. 2019 (slovensky)
  82. ↑ Weiss dal Slovanu prednosť pred inými, bude prínosom pre klub i celú ligu, skslovan.com, cit. 27. 2. 2020 (slovensky)
  83. ↑ ŠK Slovan Bratislava - MFK Ružomberok 1:0, eurofotbal.cz, cit. 13. 6. 2020 (slovensky)
  84. ↑ Belasí získali 26. majstrovský titul!, skslovan.com, cit. 20. 6. 2020 (slovensky)
  85. ↑ DOUBLE!, skslovan.com, cit. 8. 7. 2020 (slovensky)
  86. ↑ FOTO: Slovan má double, pohárové finále s Ružomberkom rozhodol Ožbolt Archivováno 10. 7. 2020 na Wayback Machine., futbal.spravy.sk, cit. 8. 7. 2020 (slovensky)
  87. ↑ Silné belasé kvarteto naďalej na Tehelnom poli, skslovan.com, cit. 11. 2. 2021
  88. ↑ Belasí v priamom súboji zvýšili náskok na Dunajskú Stredu, skslovan.com, cit. 6. 3. 2021 (slovensky)
  89. ↑ Belasí sa priblížili k majstrovskej definitíve, skslovan.com, cit. 25. 4. 2021 (slovensky)
  90. ↑ Slovan získal 27. majstrovský titul!, skslovan.com, cit. 15. 5. 2021 (slovensky)
  91. ↑ Slovan prvýkrát v histórii obhájil double!, skslovan.com, cit. 19. 5. 2021 (slovensky)
  92. ↑ Do odvety s dvojgólovým náskokom, skslovan.com, cit. 7. 7. 2021 (slovensky)
  93. ↑ Slovan postúpil do druhého kola kvalifikácie Ligy majstrov, skslovan.com, cit. 13. 7. 2021 (slovensky)
  94. ↑ Do odvety za nerozhodného stavu, skslovan.com, cit. 21. 7. 2021 (slovensky)
  95. ↑ Hrdinský boj až do konca, pokračujeme v kvalifikácii Európskej ligy, skslovan.com, cit. 28. 7. 2021 (slovensky)
  96. ↑ Belasí si z Gibraltáru vezú dvojgólový náskok, skslovan.com, cit. 5. 8. 2021 (slovensky)
  97. ↑ Slovan v play-off Európskej ligy!, skslovan.com, cit. 10. 8. 2021 (slovensky)
  98. ↑ Do odvety s trojgólovým mankom, skslovan.com, cit. 19. 8. 2021 (slovensky)
  99. ↑ Remíza v početnom oslabení, pokračujeme v Konferenčnej lige, skslovan.com, cit. 26. 8. 2021 (slovensky)
  100. ↑ Belasí v F-skupine, repríza súboja s PAOK i Lincolnom, skslovan.com, cit. 27. 8. 2021 (slovensky)
  101. ↑ Víťazné góly prišli v druhom polčase, skslovan.com, cit. 31. 7. 2021 (slovensky)
  102. ↑ Druhopolčasové oživenie prinieslo domáce víťazstvo, skslovan.com, cit. 14. 8. 2021 (slovensky)
  103. ↑ Deviaty ligový triumf v rade a istota prvenstva po jesennej časti, skslovan.com, cit. 3. 12. 2021 (slovensky)
  104. ↑ Štvorgólová smršť a víťazný obrat belasých, skslovan.com, cit. 19. 2. 2022 (slovensky)
  105. ↑ Pekný obrat a 11-bodový náskok, skslovan.com, cit. 6. 3. 2022 (slovensky)
  106. ↑ Belasí v závere prišli o víťazstvo, skslovan.com, cit. 12. 3. 2022 (slovensky)
  107. ↑ M4JSTRI!, skslovan.com, cit. 15. 4. 2022 (slovensky)
  108. ↑ Belasí v H-skupine s Bazilejom, Žalgirisom a Pjunikom + OHLASY, skslovan.com, cit. 26. 8. 2022 (slovensky)
  109. ↑ Belasí v závere zlomili Podbrezovú a odskočili na čele, skslovan.com, cit. 2. 10. 2022 (slovensky)
  110. ↑ Štvorgólové predstavenie belasých v Skalici, skslovan.com, cit. 21. 10. 2022 (slovensky)
  111. ↑ Tri body zostávajú na Tehelnom poli, skslovan.com, cit. 13. 11. 2022 (slovensky)
  112. ↑ Belasí jesennými majstrami, skslovan.com, cit. 24. 11. 2022 (slovensky)
  113. ↑ MAJ5TRI!!!, skslovan.com, cit. 20. 5. 2023 (slovensky)
  114. ↑ V A-skupine s LOSC Lille, Olimpijou Ľubľana a Klaksvíkom, skslovan.com, cit. 1. 9. 2023 (slovensky)
  115. ↑ Nešťastná bodka za skupinou, postup však aj tak náš, skslovan.com, cit. 14. 12. 2023 (slovensky)
  116. ↑ Napriek šanciam sme v odvete neuspeli, skslovan.com, cit. 22. 2. 2024 (slovensky)
  117. ↑ Vstup do jari vo veľkom štýle, skslovan.com, cit. 9. 2. 2024 (slovensky)
  118. ↑ V derby víťazne!, skslovan.com, cit. 2. 3. 2024 (slovensky)
  119. ↑ MAJSTRI!, skslovan.com, cit. 13. 4. 2024 (slovensky)
  120. ↑ Šiesty titul v rade a jubilejný tridsiaty v histórii, skslovan.com, cit. 13. 4. 2024 (slovensky)
  121. ↑ Poznáme náš žreb v Lige majstrov + REAKCIE, skslovan.com, cit. 29. 8. 2024 (slovensky)
  122. ↑ a b Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (anglicky)
  123. ↑ "UEFA Euro 2012 qualifying Group B", UEFA.com, cit. 2. 4. 2013 (anglicky) [neex. ref.]
  124. ↑ Tréner Kozák začal pri reprezentácii remízou 1:1 s Rumunskom, SME.sk, citováno 15. 8. 2013 (slovensky)
  125. ↑ Slovensko na MS do Brazílie nepostúpi, s Bosnou prehralo 1:2, SME.sk, citováno 11. 9. 2013 (slovensky)
  126. ↑ Slovensko vyhralo nad Španielskom 2:1, rozhodol hlavou Stoch, SME.sk, citováno 9. 10. 2014 (slovensky)
  127. ↑ Hamšík dal dva góly, v Bielorusku sme vyhrali 3:1, SME.sk, citováno 12. 10. 2014 (slovensky)
  128. ↑ Bonjour Francúzsko, Slováci postupujú na EURO 2016! Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 11. 10. 2015 (slovensky)
  129. ↑ Footballdatabase.eu: New Zealand - Slovakia 1:1 (anglicky)
  130. ↑ Footballdatabase.eu: Slovakia - Paraguay 0:2 (anglicky)
  131. ↑ Footballdatabase.eu: Slovakia - Italy 3:2 (anglicky)
  132. ↑ Footballdatabase.eu: Netherlands - Slovakia 2:1 (anglicky)
  133. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  134. ↑ SVK - ENG 0:0, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)
  135. ↑ Slovenský fotbal řeší reprezentační ostudu. Padají hodně drsná slova. Sport.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 
  136. ↑ Uražený potížista. Skončí Weiss ve slovenské reprezentaci?, denik.cz, cit. 21. 11. 2018
  137. ↑ Slovenský rebel Weiss potvrdil konec v reprezentaci: Z Hapalovy strany necítím žádnou důvěru, denik.cz, cit. 22. 11. 2018
  138. ↑ SVK - BUL 1:1, national-football-teams.com (anglicky)
  139. ↑ Armenia - Slovakia 3:1, Footballdatabase.eu (anglicky)
  140. ↑ Turkey - Slovakia 1:2, Footballdatabase.eu (anglicky)
  141. ↑ Slovensko vyhralo nad Čiernou Horou 2:0, Kozákovi chýbala atmosféra Archivováno 26. 5. 2014 na Wayback Machine., SME.sk, citováno 25. 5. 2014 (slovensky)
  142. ↑ Slováci zdolali Luxembursko 3:0, Pekarík dal prvý gól od roku 2010, SME.sk, citováno 28. 3. 2015 (slovensky)
  143. ↑ Weiss junior má zrejme prasaciu chrípku [online]. futbal.pravda.sk, 9. prosinec 2009. Dostupné online. 
  144. ↑ Slovenský fotbalista Weiss je po prasečí chřipce už v pořádku, sport.cz, cit. 9. 12. 2009
  145. ↑ Vladimír Weiss ml. je otcom, narodila sa mu dcéra Viktória, webnoviny.sk, cit. 10. 3. 2014 (slovensky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Slovenská fotbalová reprezentace na Mistrovství světa 2010
1  Ján Mucha • 2  Peter Pekarík • 3  Martin Škrtel • 4  Marek Čech • 5  Radoslav Zabavník • 6  Zdeno Štrba • 7  Vladimír Weiss ml. • 8  Ján Kozák ml. • 9  Stanislav Šesták • 10  Marek Sapara • 11  Róbert Vittek • 12  Dušan Perniš • 13  Filip Hološko • 14  Martin Jakubko • 15  Miroslav Stoch • 16  Ján Ďurica • 17  Marek Hamšík (C) • 18  Erik Jendrišek • 19  Juraj Kucka • 20  Kamil Kopúnek • 21  Kornel Saláta • 22  Martin Petráš • 23  Dušan Kuciak • Trenér  Vladimír Weiss st.
 Slovensko
Slovenská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Ján Mucha • 2 Peter Pekarík • 3 Martin Škrtel (C) • 4 Ján Ďurica • 5 Norbert Gyömbér • 6 Ján Greguš • 7 Vladimír Weiss ml. • 8 Ondrej Duda • 9 Stanislav Šesták • 10 Miroslav Stoch • 11 Adam Nemec • 12 Ján Novota • 13 Patrik Hrošovský • 14 Milan Škriniar • 15 Tomáš Hubočan • 16 Kornel Saláta • 17 Marek Hamšík • 18 Dušan Švento • 19 Juraj Kucka • 20 Róbert Mak • 21 Michal Ďuriš • 22 Viktor Pečovský • 23 Matúš Kozáčik • Trenér  Ján Kozák
 Slovensko
Slovenská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2020
1 Martin Dúbravka • 2 Peter Pekarík • 3 Denis Vavro • 4 Martin Valjent • 5 Ľubomír Šatka • 6 Ján Greguš • 7 Vladimír Weiss ml. • 8 Ondrej Duda • 9 Róbert Boženík • 10 Tomáš Suslov • 11 László Bénes • 12 Dušan Kuciak • 13 Patrik Hrošovský • 14 Milan Škriniar • 15 Tomáš Hubočan • 16 Dávid Hancko • 17 Marek Hamšík (C) • 18 Lukáš Haraslín • 19 Juraj Kucka • 20 Róbert Mak • 21 Michal Ďuriš • 22 Stanislav Lobotka • 23 Marek Rodák • 24 Martin Koscelník • 25 Jakub Hromada • 26 Ivan Schranz • Trenér  Štefan Tarkovič
 Slovensko
Zlatá medaile Glasgow Rangers – 2010/2011 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Zlatá medaile Olympiakos Pireus – 2013/2014 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Zlatá medaile Lekhwiya SC – 2013/2014 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Zlatá medaile Lekhwiya SC – 2014/2015 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Zlatá medaile ŠK Slovan Bratislava – 2019/2020 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Vladimir Radenkovič • Ján Kozák
Zlatá medaile ŠK Slovan Bratislava – 2020/2021 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Ján Kozák • Darko Milanič • Vladimír Weiss st.
Zlatá medaile ŠK Slovan Bratislava – 2021/2022 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Zlatá medaile ŠK Slovan Bratislava – 2022/2023 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Zlatá medaile ŠK Slovan Bratislava – 2023/2024 Zlatá medaile
Brankáři
Ostatní hráči
Trenéři
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Weiss_(1989)&oldid=24309456“