Uche Henry Agbo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Uche Agbo
Celé jménoUche Henry Agbo
Datum narození4. prosince 1995 (26 let)[1]
Místo narozeníNigérie Kano[1], Nigérie
Výška1,86 m
Hmotnost77 kg
Klubové informace
Současný klubSlovensko ŠK Slovan Bratislava
Číslo dresu3
Pozicezáložník
Mládežnické kluby*
2008–2010
2010–2011
2011–2012
2012–2013
Nigérie Bai Boys
Nigérie Taraba F.C.
Nigérie JUTH F.C.
Nigérie Enyimba F.C.
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2013–2016
2014–2016
2016–2017
2016–2017
2017–2020
2019
2019–2020
2020
2020–2021
2021–
Itálie Udinese Calcio
Španělsko Granada CF
Anglie Watford FC
Španělsko Granada CF
Belgie Standard Lutych
Španělsko Rayo Vallecano
Portugalsko SC Braga
Španělsko Deportivo de La Coruña
Španělsko Deportivo de La Coruña
Slovensko ŠK Slovan Bratislava
00000(0)
00700(0)
00000(0)
03100(0)
04500(1)
00600(0)
00100(0)
00900(0)
01800(0)
02800(1)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2013
2016–2018
Nigérie Nigérie U20
Nigérie Nigérie
00600(0)
00200(0)
Úspěchy
Belgický fotbalový pohár
Zlatá medaile 2017/2018 Standard Lutych
Taça da Liga
Zlatá medaile 2019/2020 SC Braga
1. slovenská fotbalová liga
Zlatá medaile 2021/2022 ŠK Slovan Bratislava
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 2. listopadu 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 7. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uche Henry Agbo (* 4. prosince 1995, Kano) je nigerijský fotbalový záložník a bývalý reprezentant, od září 2021 hráč slovenského mužstva ŠK Slovan Bratislava. Mimo Nigérii působil na klubové úrovni v Itálii, Španělsku, Belgii, Portugalsku a ve Velké Británii (Anglii). Jedná se o středního záložníka.[2] Reprezentoval svoji zemi v kategorii do 20 let i "áčku".

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Svou fotbalovou kariéru začal v týmu Bai Boys a v průběhu mládeže ještě působil v družstvách Taraba F.C., JUTH F.C. a Enyimba F.C. Na podzim 2013 zamířil po úspěšných testech do Evropy, konkrétně do Itálie, a upsal se Udinese Calcio, kde již byl součástí A-mužstva. V Udinese se však neprosadil, a proto odešel na hostování do španělského klubu Granada CF.[2] Zpočátku nastupoval za rezervu, avšak později se prosadil do "áčka", v jehož dresu hrál nejvyšší španělskou Primeru División. Před sezonou 2016/17 se upsal anglickému týmu Watford FC, odkud obratem zamířil na hostování zpět do Granady. V létě 2017 přestoupil do Belgie do mužstva Standard Lutych, se kterým ve stejném ročníku triumfoval v Belgickém poháru[3], a stal se s ním vicemistrem ligy.[2] V průběhu podzimní části následující sezony se Standardem nepostoupil přes třetí předkolo nemistrovské části Ligy mistrů UEFA 2018/19 přes slavný nizozemský klub AFC Ajax z Amsterdamu (remíza 2:2 doma a prohra 0:3 venku) a byl se svým zaměstnavatelem nalosován do základní skupiny J Evropské ligy UEFA 2018/19, kde s Liègeem skončil v konfrontaci s týmy Sevilla FC (Španělsko), Akhisar Belediyespor (Turecko) a FK Krasnodar (Rusko) s deseti body na třetím místě tabulky a do jarní vyřazovací části s ním nepostoupil. Na jaře 2019 opět okusil španělskou nejvyšší soutěž, když hostoval v mužstvu Rayo Vallecano.[2] V září 2019 odešel na další hostování, tentokrát do Portugalska, do klubu SC Braga. V jeho dresu si připsal pouze jeden ligový start. Představil se s ním však v základní skupině K Evropské ligy UEFA 2019/20, kde s Bragou ve skupinové fázi s týmy Beşiktaş JK (Turecko), ŠK Slovan Bratislava (Slovensko) a Wolverhampton Wanderers FC (Anglie)[4] skončil na prvním místě tabulky, avšak v jarním play-off se s ní kvůli odchodu nepředstavil. Braga na jaře 2020 získala Portugalský ligový pohár a Agbo se na tomto úspěchu částečně podílel.[3] V lednu 2020 zamířil opět do Španělska do Deportiva de La Coruña, kde nejprve půl roku hostoval, a následně do něj přestoupil. V tomto celku zažil sestup z druhé nejvyšší soutěže.[2]

ŠK Slovan Bratislava[editovat | editovat zdroj]

Sezóna 2021/22[editovat | editovat zdroj]

V průběhu ročníku 2021/22 se upsal na tři roky slovenskému mužstvu ŠK Slovan Bratislava, úřadující mistr ligy měl o jeho služby zájem již v minulosti.[2][5] Se Slovanem se krátce po svém příchodu představil v základní skupině F Evropské konferenční ligy UEFA 2021/22, kde v konfrontaci se soupeři: FC Kodaň (Dánsko) - (prohry doma 1:3 a venku 0:2), PAOK Soluň (Řecko) - (remízy venku 1:1 a doma 0:0) a stejně jako v kvalifikaci s Lincolnem Red Imps FC (Gibraltar) - (výhry doma 2:0 a venku 4:1)[6] skončili se spoluhráči na třetím místě tabulky, což na postup do jarní vyřazovací fáze nestačilo. Agbo ve skupinové fázi nastoupil ke všem šesti zápasům. Ligový debut v dresu bratislavského mužstva absolvoval v osmém kole hraném 19. září 2021 v souboji s klubem MŠK Žilina (remíza 2:2), když na hrací ploše v 69. minutě nahradil Joeriho De Kampse.[7] V sezoně 2021/22 pomohl svému zaměstnavateli již ke čtvrtému titulu v řadě, což Slovan dokázal jako první v historii slovenského fotbalu.[8]

Sezóna 2022/23[editovat | editovat zdroj]

V prvním předkole Ligy mistrů UEFA 2022/23 nehrál, jehož zaměstnavatel postoupil po domácí remíze 0:0 a venkovním vítězství 2:1 po prodloužení přes Dinamo Batumi z Gruzie do druhého předkola, v tom už Agbo nastoupil, v němž však se spoluhráči nestačili po výhře 2:1 venku a prohře 1:4 doma na maďarský celek Ferencvárosi TC z hlavního města Budapešti. Následně nepřešli ani po přesunu do třetího předkola Evropské ligy UEFA 2022/23 přes Olympiakos Pireus z Řecka (remíza 1:1 venku a prohra 2:3 doma po penaltovém rozstřelu), avšak se spoluhráči hráli ještě ve čtvrtém předkole - play-off Evropské konferenční ligy UEFA 2022/23 proti bosenskému týmu HŠK Zrinjski Mostar, kde po venkovní prohře 0:1 a výhře 3:1 po rozstřelu z pokutových kopů vybojovali postup do skupinové fáze této soutěže. Se Slovanem Bratislava byl zařazen do základní skupiny H, kde v konfrontaci se soupeři: FC Basilej (Švýcarsko) - (výhra 2:0 venku a remíza 3:3 doma), FK Žalgiris (Litva) - (remíza 0:0 doma a výhra 2:1 venku) a FC Pjunik Jerevan (Arménie) - (prohra 0:2 venku a výhra 2:1 doma)[9] s ním postoupil se ziskem 11 bodů jako vítěz skupiny poprvé v novodobé historii Slovanu do jarní vyřazovácí fáze některé evropské pohárové soutěže. Svůj první ligový gól v ročníku si připsal 30. 7. 2022 proti Zemplínu Michalovce. V 84. minutě dával na 3:2, společně se svými spoluhráči nakonec porazili soupeře na domácím trávníku v poměru 4:2.[10] V průběhu podzimní části sezony byl kvůli neuspokojivým výkonům původně do konce podzimu stejně jako jeho tehdejší spoluhráči Richard Križan a Ivan Šaponjić přeřazen do juniorky tedy rezervy tehdy hrající druhou slovenskou ligu.

Klubové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 17. červenci 2022

Sezona Klub Soutěž Zápasy Góly
2013/2014 Itálie Udinese Calcio Serie A 0 0
Španělsko Granada CF B (host.) Segunda División B 4 0
2014/2015 Španělsko Granada CF (host.) Primera División 1 0
2015/2016 Španělsko Granada CF (host.) Primera División 6 0
2016/2017 Španělsko Granada CF (host.) Primera División 31 0
2017/2018 Belgie Standard Liège Jupiler PL 35 1
2018/2019 Belgie Standard Liège Jupiler PL 10 0
Španělsko Rayo Vallecano (host.) Primera División 6 0
2019/2020 Belgie Standard Liège Jupiler PL 0 0
Portugalsko SC Braga (host.) Primeira Liga 1 0
Španělsko Deportivo de La Coruña (host.) Segunda División 9 0
2020/2021 Španělsko Deportivo de La Coruña Segunda División B 18 0
2021/2022 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Fortuna liga 20 0
2022/2023 Slovensko ŠK Slovan Bratislava Fortuna liga

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Profil hráče, skslovan.com (slovensky)
  2. a b c d e f Prichádza posila so skúsenosťami z La Ligy, skslovan.com, cit. 2. 9. 2021 (slovensky)
  3. a b Profil hráče, transfermarkt.com (anglicky)
  4. Belasí spoznali súperov v skupinovej fáze Európskej ligy + PROGRAM, skslovan.com, cit. 30. 8. 2019 (slovensky)
  5. Slovan Bratislava získal posilu so skúsenosťami zo španielskej La Ligy, sport.aktuality.sk, cit. 2. 9. 2021 (slovensky)
  6. Belasí v F-skupine, repríza súboja s PAOK i Lincolnom, skslovan.com, cit. 27. 8. 2021 (slovensky)
  7. Belasí po gólovo bohatom šlágri opäť prví, skslovan.com, cit. 19. 9. 2021 (slovensky)
  8. M4JSTRI!, skslovan.com, cit. 15. 4. 2022 (slovensky)
  9. Belasí v H-skupine s Bazilejom, Žalgirisom a Pjunikom + OHLASY, skslovan.com, cit. 26. 8. 2022 (slovensky)
  10. Štvorgólový obrat belasých, skslovan.com, cit. 30. 7. 2022 (slovensky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]