Václav Zítek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Zítek
Základní informace
Narození 24. března 1932
Tisá
Úmrtí 20. prosince 2011 (ve věku 79 let)
Praha
Povolání zpěvák, operní pěvec a pedagog
Hlasový obor baryton
Ocenění Národní umělec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Zítek (24. března 1932, Tisá u Ústí nad Labem - 20. prosince 2011, Praha) byl český operní pěvec – barytonista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu v Benešově. Začal studovat Vysokou školu chemicko–technologickou, ale po prvním semestru studia zanechal a věnoval se již pouze zpěvu [1]. Zpěv studoval soukromě u E. Matouškové, M. Linky, D. Levytského a Z.Otavy. V letech 1952 až 1955 účinkoval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v období 19551959 byl členem sboru Národního divadla v Praze (zpíval i epizodní role), v sezóně 1959/1960 byl sólistou v ostravské opeře. V letech 19601969 byl sólistou opery v Ústí nad Labem. Po pohostinských vystoupeních v opeře Národního divadla v Praze byl angažován v srpnu roku 1969 Jaroslavem Krombholcem jako sólista opery a setrval zde až do roku 1991, kdy ze zdravotních důvodů musel ukončit svoji uměleckou činnost.

Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších českých pěvců poválečné generace. Jeho ušlechtile znějící krásný lyrický baryton měl velký tónový rozsah, jeho repertoár obsáhl jak role pro vysoký baryton (např. Figaro - Rossinni: Lazebník sevillský), lyrický baryton (např. Evžen Oněgin, smetanovské postavy) tak i pro dramatický baryton (např. Macbeth, Rigoletto) a zpíval i basový part Borise Godunova. Jeho ztvárnění rolí bylo charakteristické nejen krásným tónem, ale i vynikajícím hereckým projevem.

Disponuje bohatou diskografií, která obsahuje mnoho záznamů z rozhlasu a televize. Často hostoval v Německu, Rusku, Itálii, Francii, Švýcarsku, spolupracoval s mnoha světovými dirigenty (např. C. Abbadem, Sirem Charlesem Mackerrasem). Své bohaté umělecké zkušenosti předával mladé generaci nejprve na Pražské konzervatoři, od roku 1977 pak i na HAMU a Pardubické konzervatoři. Dlouhá léta působil jako hlasový poradce Opery Národního divadla v Praze.

Při výročí 100 let Národního divadla v Praze vystoupil ve slavnostní opeře Libuše Bedřicha Smetany jako Přemysl po boku Gabriely Beňačkové (kněžna Libuše).

Poslední rozloučení s ním proběhlo 27.prosince 2011 v Národním divadle.

K výročí jeho nedožitých 80. narozenin se uskutečnil dne 24. března 2012 slavnostní koncert v Sále Martinů Akademie múzických umění v Praze, kde vystoupila řada jeho studentů (Vratislav Kříž, Vanda Šípová, Pavel Klečka, Zdeněk Harvánek, Michal Lieberzeit).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Role[editovat | editovat zdroj]

Národní divadlo v Praze[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 593

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha : Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1134–1135.  
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha : Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 764.  
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 593–4
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 816.  
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 570.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]