Lazebník sevillský (Rossini)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lazebník sevillský
Il barbiere di Siviglia
Plakát k Lazebníku sevillskému
Plakát k Lazebníku sevillskému
Základní informace
Žánrcommedia
SkladatelGioacchino Rossini
LibretistaCesare Sterbini
Počet dějství2
Originální jazykitalština
Literární předlohaPierre-Augustin Caron de Beaumarchais: Le Barbier de Séville ou la Précaution inutile
Datum vzniku1815-16
Premiéra20. února 1816, Řím, Teatro Argentina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lazebník sevillský (v originále Il barbiere di Siviglia) je název patrně nejznámější opery Gioacchina Rossiniho z roku 1816 podle Beaumarchaisovy komedie (Le Barbier de Séville). Autorem libreta je Cesare Sterbini.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Lazebník sevillský je komická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává v 17. století ve Španělsku.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Almaviva zpívá na ulici serenádu pod oknem dívky, do které se zamiloval. Kolemjdoucí Figaro, jeho bývalý sluha, mu prozrazuje, že dívka je Rosina, se kterou se chystá kvůli jejímu dědictví oženit její starý poručník dr. Bartolo.

Figaro poradí Almavivovi, aby se převlékl za důstojníka a vyžádal si ubytovací lístek do Bartolova domu, což je podle něj nejjednodušší způsob, jak se dostat blíže k Rosině. Almaviva se zařizuje přesně podle této rady.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Bartolovi se podaří Almavivu vystrnadit ze svého domu, ten se však vrací znovu v přestrojení za Rosinina učitele hudby – jako záskok za Basilia, který měl údajně onemocnět. Než je Bartolem poznán a vyhozen, podaří se mu dohodnout s Rosinou útěk a tajný sňatek.

Za bouře vniká s pomocí Figara balkónem do domu, do kterého zároveň přichází Basilio s notářem, aby smluvně potvrdili svatbu Rosiny s Bartolem. Almaviva oba podplatí, takže na místo smlouvy Rosiny s Bartolem je podepsána smlouva Rosiny s Almavivou. Ten na důkaz, že mu jde o Rosinu, nikoliv o její peníze, přenechává její dědictví Bartolovi.

Filmová zpracování[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Opery Gioacchina Rossiniho
Svatební směnka (1810) • Podivné nedorozumění (1811) • Zdařená lest (1811) • Cyrus v Babylónii (1812) • Hedvábný žebřík (1812) • Demetrios a Polybios (1812) • Prubířský kámen (1812) • Příležitost dělá zloděje (1812) • Pan Bruschino (1813) • Tancredi (1813) • Italka v Alžíru (1813) • Aurelián v Palmyře (1813) • Turek v Itálii (1814/15) • Sigismondo (1814) • Alžběta, královna anglická (1815) • Torvaldo a Dorliska (1815) • Lazebník sevillský (1816) • Svatba Thetis a Pélea (1816) • Noviny (1816) • Othello (1816/20) • Popelka (1817/20) • Straka zlodějka (1817) • Armida (1817) • Adelaide di Borgogna (1817) • Mojžíš v Egyptě (1818/19) • Ricciardo a Zoraida (1818/22) • Adina (1818) • Ermione (1819) • Eduardo a Cristina (1819) • Jezerní paní (1819/24) • Bianca a Falliero (1819) • Mohamed II. (1820/22) • Matilde di Shabran (1821) • Zelmira (1822) • Semiramis (1823) • Cesta do Remeše (1825) • Ivanhoe (1826) • Obléhání Korintu (1826) • Mojžíš a faraon (1827) • Hrabě Ory (1828) • Vilém Tell (1829/31) • Robert Bruce (1836)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lazebník_sevillský_(Rossini)&oldid=20461804“