Třída FREMM

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída FREMM
Carlo Bergamini (F 590)
Obecné informace
Uživatelé Francouzské námořnictvo
Italské námořnictvo
Marocké královské námořnictvo
Egyptské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 23 (objednávky)
Zahájení stavby {{{zahájení stavby}}}
Spuštění na vodu {{{spuštění na vodu}}}
Uvedení do služby {{{uvedení do služby}}}
Osud 7 aktivních (2015)
Předchůdce třída Tourville
třída Georges Leygues
třída Cassard
třída Maestrale
třída Artigliere
Následovník
Technické údaje Carlo Bergamini
Výtlak 5900 t
Délka 139 m
Šířka 19,7 m
Ponor 5 m
Pohon CODLAG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 27 uzlů
Dosah
Posádka 108
Výzbroj 1× 127mm kanón
1× 76mm kanón
Aster 15
Teseo Mk 2 (8×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)
Pancíř
Letadla 2 vrtulníky NH90
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída FREMM je třída víceúčelových fregat vyvinutých ve francouzsko-italské spolupráci. FREMM znamená francouzsky Frégate multi-mission a italsky Fregata multi-missione. Jejich hlavními uživateli budou francouzské námořnictvoitalské námořnictvo. Prvním zahraničním uživatelem třídy je Maroko, druhým Egypt. Doposud bylo objednáno 23 fregat této třídy. Hlavními kontraktory projektu jsou francouzská Armaris (součást koncernu DCNS) a italská Orizzonte Sistemi Navali (joint venture společností Fincantieri a Finmeccanica).[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Italská víceúčelová fregata Carlo Bergamini
Egyptská fregata Tahya Misr

Vývoj třídy byl zadán roku 2005. Francie u loděnice DCNS objednala celkem 11 fregat ve dvou verzích - protiponorkové a protizemní.[1] První francouzská fregata Aquitaine zahájila zkoušky v dubnu 2011. V listopadu 2012 byla v Lorientu předána francouzskému námořnictvu.[2] Itálie objednala dalších deset, z toho šest univerzálních a čtyři protiponorkové. První víceúčelová fregata Carlo Bergamini do služby vstoupila v květnu 2013,[3] první italská protiponorková fregata Virginio Fasan pak v prosinci 2013.

Všechny doposud objednané fregaty třídy FREMM mají být stavěny až do roku 2022.[4]

Prvním zahraničním uživatelem třídy se stalo Maroko. Marocké královské námořnictvo objednalo jednu protiponorkovou fregatu, která ponese jméno Mohammed VI. Plavidlo postavila francouzská loděnice DCNS. V dubnu 2013 začaly u pobřeží Bretaně jeho námořní zkoušky.[5] Do služby loď vstoupila v lednu 2014.[6]

Druhým zahraničním uživatelem se stalo egyptské námořnictvo. V únoru 2015 země objednala stavbu čtyř korvet třídy Gowind a jedné fregaty třídy FREMM. Kvůli velmi krátkým lhůtám bylo zvoleno takové řešení, že bude Egyptu předána dokončena francouzská fregata Normandie.[7][8] Fregata byla do služby přijata 23. června 2015 pod jménem Tahya Misr.[9]

Jednotky třídy FREMM:

Jméno Uživatel Verze Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Aquitaine (D650) Francie protiponorková březen 2007 duben 2010 23. listopadu 2012 aktivní
Tahya Misr (1001) Egypt protiponorková říjen 2009 18. října 2012[10] 23. června 2015 aktivní (ex Normandie D651)
Provence (D652) Francie protiponorková prosinec 2010 18. září 2013[2] 12. června 2015[11] aktivní
Languedoc (D653) Francie protiponorková 2011 ve stavbě
Auvergne (D654) Francie protiponorková 2012 ve stavbě
Alsace (D655) Francie protiponorková
Bretagne (D656) Francie FREDA
Lorraine (D657) Francie FREDA
Carlo Bergamini (F 590) Itálie víceúčelová únor 2008 16. července 2011 29. května 2013 aktivní
Virginio Fasan (F 591) Itálie protiponorková květen 2009 1. března 2012 19. prosince 2013[12] aktivní
Carlo Margottini (F 592) Itálie protiponorková duben 2010 27. února 2014[13] aktivní
Carabiniere (F 593) Itálie protiponorková duben 2011 2015 (plán) ve stavbě
Alpino (F 594) Itálie protiponorková únor 2012 13. prosince 2014 2016 (plán) ve stavbě
Luigi Rizzo (F 595) Itálie protiponorková 2017 (plán) ve stavbě
Mohammed VI Maroko protiponorková 2008 září 2011 30. ledna 2014 aktivní

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Italská protiponorková fregata Carlo Margottini

Víceúčelová verze – fregaty ponesou jeden 127mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi a jeden 76mm kanón OTO Melara na střeše hangáru (ten u všech verzí pojme dva vrtulníky). Ponesou vertikální vypouštěcí sila Sylver A-50 pro protiletadlové řízené střely Aster 15. Údernou výzbrojí bude osm protilodních střel MBDA Teseo Mk 2 s dosahem 55 km. K napadání ponorek budou mít dva trojhlavňové 324mm torpédomety, ze kterých budou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Eurotorp MU 90 Impact.

Protiponorková verze – fregaty budou mít dva 76mm kanóny OTO Melara rozmístěné stejně jako u víceúčelové verze. Na přídi budou mít dva osminásobné moduly Sylver A-43 pro protiletadlové střely Aster 15. Údernou výzbrojí budou čtyři protilodní střely Teseo Mk 2, které doplní čtyři střely protiponorkového systému MBDA MILAS. Fregaty dále ponesou dva trojnásobné 324mm torpédomety pro lehká protiponorková torpéda Eurotorp MU 90 Impact. Budou vybaveny vlečným sonarem s měnitelnou hloubkou ponoru CAPTASS.

Francie[editovat | editovat zdroj]

Francouzská protiponorková fregata Provence

Protizemní verze AVT – fregaty ponesou příďový 76mm kanón OTO Melara Super Rapide. Za přední dělovou věží budou vertikální vypouštěcí sila Sylver A-70 pro protiletadlové řízené střely MBDA Aster 15 a 16 protizemních střel MBDA Scalp Naval. K ničení hladinových lodí budou mít protilodní střely MBDA MM.40 Exocet Block 3. Ponesou též dva trojnásobné 324mm torpédomety pro lehká protiponorková torpéda Eurotorp MU 90 Impact.

Pohonný systém tvoří plynové turbíny General Electric LM2500+. Fregaty mají dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída FREMM ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FREMM - European Multimission Frigate, France / Italy [online]. Naval-technology.com, [cit. 2012-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b DCNS delivers first FREMM frigate to French Navy [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-11-28, [cit. 2012-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Italian Navy receives first FREMM vessel, Carlo Bergamini [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-05-31, [cit. 2012-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DCNS Begins Sea Trials of First-of-Class FREMM Frigate Aquitaine [online]. Defencetalk.com, [cit. 2012-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Moroccan Navy’s FREMM frigate begins maiden sea trials [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-04-19, [cit. 2013-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Royal Moroccan Navy receives FREMM frigate from DCNS [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-03, [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. DCNS signs Egyptian MoD's FREMM frigate delivery contract [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-02-18, [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Official French Navy Statement on the Sale of a FREMM Multi-Mission Frigate to Egypt [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-02-13, [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. DCNS delivers Tahya Misr FREMM frigate to Egyptian Navy [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-06-26, [cit. 2015-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. DCNS launches French Navy’s second FREMM frigate [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-08-23, [cit. 2012-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. DCNS delivers FREMM frigate Provence to French Navy [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-06-15, [cit. 2015-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Italian Navy receives second FREMM vessel, Virginio Fasan [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-12-20, [cit. 2013-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. FREMM ASW [online]. Deagel.com, [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAJAC, Ivo. Fregaty typu FREMM: Evropský program s evropskými problémy (I). ATM. 29. 11 2013, roč. 45, čís. 12, s. 54 až 59. ISSN 1802-4823.