Třída Carlo Bergamini

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Carlo Bergamini
Luigi Rizzo (F 596)
Luigi Rizzo (F 596)
Obecné informace
Uživatelé Italské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 4
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Canopo
Nástupce třída Alpino
Technické údaje
Výtlak 1410 t (standardní)
1650 t (plný)
Délka 93,95 m
Šířka 11,35 m
Ponor 3,1 m
Pohon 4 diesely
Rychlost 25 uzlů
Dosah 4500 nám. mil při 16 uzlech
Posádka 155
Výzbroj 2× 76,2mm/62 kanón (2×1)
1× 305mm K113 Menon
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla 1× vrtulník
Sonar SQS-30

Třída Carlo Bergamini byla třída protiponorkových fregat italského námořnictva. Tato třída byla pokusem o postavení co nejmenší lodi schopné účinně provozovat protiponorkový vrtulník. Celkem byly postaveny čtyři fregaty této třídy. Všechny byly ze služby vyřazeny.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem byly v letech 19611962 do služby zařazeny čtyři jednotky této třídy, pojmenované Carlo Bergamini (F 593), Virgilio Fasan (F 594), Carlo Margottini (F 595) a Luigi Rizzo (F 596). Všechny fregaty byly vyřazeny v průběhu 80. let.

Jednotky třídy Carlo Bergamini:

Jméno Spuštěna na vodu Vstup do služby Status
Carlo Bergamini (F 593) 23. června 1962 Vyřazen.
Virgilio Fasan (F 594) 10. října 1962 Vyřazen.
Carlo Margottini (F 595) 5. května 1962 Vyřazen.
Luigi Rizzo (F 596) 15. prosince 1961 Vyřazen.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Detail fregaty Virgilio Fasan (F 594)

Hlavňovou výzbroj tvořily původně tři dva 76,2mm kanóny ve třech dělových věžích. Dvě stály na přídi a jedna na zádi. Za nimi se nacházel 305mm vrhač raketových hlubinných pum K113 Menon. Protiponorkovou výzbroj doplňovaly dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na palubě byla přistávací plocha a teleskopicky skladatelný hangár pro jeden vrtulník. Ten byl nejprve typu AB-47, později ho ale nahradily mnohem účinnější typy AB-204 a AB-212. To si však vynutilo demontáž třetí dělové věže, zvětšení hangáru a přistávací plošiny. Trupový sonar byl typu SQS-30. Pohonný systém tvořily čtyři diesely, díky kterým fregaty mohly plout rychlostí až 25 uzlů. Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]