Třída San Giorgio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída San Giorgio
San Giorgio (L 9892)
San Giorgio (L 9892)
Obecné informace
Uživatelé Italské námořnictvo
Typ amphibious transport dock
Lodě 3
Osud aktivní (2016)
Technické údaje
Výtlak 5000 t (standardní)
7665 t (plný)
Délka 133,3 m
Šířka 20,5 m
Ponor 5,25 m
Pohon 2× diesel
Rychlost 21 uzlů
Dosah 7500 nám. mil při 16 uzlech
Posádka 170
Výzbroj 1× 76,2mm/62 kanón
2× 20mm kanón (2×1)
Letadla 5× vrtulník

Třída San Giorgio je třída výsadkových lodí kategorie amphibious transport dock, stavěných pro italské námořnictvo loděnicí Fincantieri. Celkem byly pro italské námořnictvo postaveny tři jednotky této třídy. Všechny jsou stále v aktivní službě a mají základnu v Brindisi. Z konstrukce San Guisto vychází také výsadková loď Kalaat Béni Abbès (474) postavená loděnicí Fincantieri pro alžírské námořnictvo.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Italská loděnice Fincantieri v Riva Trigoso u Janova postavila celkem tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 19881994.

Jednotky třídy San Giorgio:

Jméno Spuštěna na vodu Vstup do služby Status
San Giorgio (L 9892) 1987 13. února 1988[1] Aktivní.
San Marco (L 9893) 1987 6. května 1989[1] Aktivní.
San Giusto (L 9894) 1993 11. června 1994[2] Aktivní.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

San Giusto (L 9894)

Kapacita lodí je až 500 vojáků s plnou výzbrojí, včetně 30 tanků či 36 obrněných vozidel. Lodě mají průběžnou letovou palubu s můstkem na pravoboku. Na palubě nesou tři vrtulníky Sea King SH-3D či pět menších typu AB-212. Podpalubní hangár o rozměrech 100x20,5 metru, ale je určený pouze pro vozidla a náklad. Do hangáru se vstupuje pomocí příďových vrat, bočním nákladovým otvorem a výtahem, který hangár spojuje s letovou palubou. Na zádi lodí je umístěn palubní dok pro vyloďovací čluny, který pojme tři čluny LCM (6) s nosností 30 tun. Na palubě jsou pak převáženy též tři menší čluny LCVP a malý motorový člun.

San Marco má oproti ostatním rozšířené zdravotnické prostory a je vhodná pro nasazení v místech přírodních katastrof. San Giusto, nemá příďová vrata, ale má zvětšenou nástavbu, mírně větší výtlak, všechny čluny LCVP na levoboku a je modifikována pro úlohu cvičné lodi (v době míru).

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76,2mm/62 kanón ve věži na přídi a dva 20mm kanóny. Lodě pohánějí dva diesely GMT A420, díky kterým mohou plout rychlostí až 21 uzlů. Dosah je 7500 námořních mil při 16 uzlech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Class San Giorgio Landing Ship Dock [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Class San Giusto Landing Ship Dock [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]