Alžírské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alžírské námořnictvo
Znak Alžírského námořnictva
Znak Alžírského námořnictva
ZeměAlžírskoAlžírsko Alžírsko
Velikost8 fregat
7 korvet
6 ponorek
22 hlídkových lodí
4 výsadkové lodě
2 minolovky
3 pomocné lodě
Nadřazené jednotkyOzbrojené síly Alžírska

Alžírské námořnictvo je součástí ozbrojených sil Alžírska. K roku 2008 ho tvořilo 6900 mužů. Hlavní základny jsou v Alžíru, Mers-el-Kebíru a Jijel. Země má i vlastní Pobřežní stráž. K hlídkování používá rovněž lehké letouny a vrtulníky. V roce 2011 námořnictvo tvořily 4 ponorky, 3 fregaty, 6 korvet, 22 hlídkových lodí, 3 výsadkové lodě a 3 pomocné lodě.[1] V posledních letech přitom prochází modernizací a expanzí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj alžírského námořnictva začal poté, co země přestala být francouzskou kolonií. Hlavním dodavatelem se přitom stalo SSSR, díky jehož pomoci mělo být schopné konkurovat námořnictvům Maroka a Libye. V roce 1967 dodal Sovětský svaz do Alžírska první třídy raketové čluny třídy Osa I, šest raketových člunů třídy Komar a dvanáct torpédových člunu třídy P6. V druhé polovině 70. let ho dále posílilo devět raketových člunů modelu Osa II. Značný rozvoj námořnictva nastal v letech osmdesátých. V jejich první polovině sovětský svaz Alžírsku dodal tři fregaty třídy Koni, tří korvety třídy Nanuchka a výsadkovou loď typu Polnocny B. Naopak z Velké Británie byly dodány dvě výsadkové lodě Kalaat Beni Hamed a Kalaat Beni Rached a dvanáct hlídkových dělových člunů třídy El Yadekh. V druhé polovině 80. let navíc země získala dvě moderní ponorky projektu 877EKM (Improved Kilo) (nahradily dva kusy staršího Projektu 633), které v 90. letech nechala modernizovat.

V poslední dekádě Alžírské námořnictvo prochází modernizací svých sil, které tak mají lépe čelit pašeráctví, ilegální imigraci a hrozbě terorismu podél tisícikilometrového pobřeží země.[1] Udržuje také síly odpovídající jeho tradičnímu rivalu v podobě Marockého královského námořnictva. Pro doplnění ponorkových sil byly v roce 2006 objednány dvě ruské ponorky Projektu 636E, které byly dodány roku 2010.[1] Další dvě jednotky projektu 636E byly dodány roku 2019.

Výrazně posílila také kategorie korvet. Od roku 2007 probíhal tendr, v němž se utkaly britské fregaty typu 23, francouzské fregaty třídy FREMM a ruské korvety Projektu 20382 Tigr. Nakonec zvítězil ruský projekt, od kterého byly roku 2011 objednány dvě jednotky.[1] Ve stejném roce navíc země objednala výsadkovou a podpůrnou loď Kalaat Béni Abbès, která je modernizovanou verzí italské třídy San Giorgio.[2] V březnu 2012 navíc Alžírsko podepsalo kontrakt na dvě nové fregaty typu A-200N německé typové řady MEKO, které představují zvětšenou verzi jihoafrické třídy Valour a palubní vrtulníky Super Lynx.[3] Rovněž v roce 2012 byly v ČLR objednány tři fregaty třídy C-28A.[4]

Kromě akvizice nových plavidel došlo rovněž na modernizaci dosavadního jádra námořnictva, pocházejícího z 80. let. V roce 2007 byl s ruskou loděnicí Severnaya Verf podepsán kontakt na modernizaci fregat projektu 1159T a korvet projektu 1234E. Modernizace zahrnující výměnu 80% vybavení má prodloužit aktivní život plavidel nejméně o 10 let. V únoru 2011 byly Alžírsku předány modernizovaná fregata Murat Reis a korveta Reis Hamidou. V roce 2008 byla objednána modernizace fregaty Rais Kellik a korvety Salah Reis, které byly předány v červenci 2012. V dubnu 2012 byla objednána modernizace fregaty Reis Korfo a korvety Reis Ali. Modernizovaná plavidla nesou označení projekt 1159TM a 1234EM.[5][6]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Vlajková loď Kalaat Béni Abbès (474)

Výsadková a podpůrná loď[editovat | editovat zdroj]

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

Fregata Erradii (910)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Korveta Ezzadjer (922)

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

Ponorka třídy Kilo
  • Projekt 636E / třída Improved Kilo
    • Messali el Hadj (021)
    • Akram Pacha (022)
    • El Ouarsenis (031)
    • El Hoggar (032)

Raketové a hlídkové čluny[editovat | editovat zdroj]

Výsadkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Minolovky[editovat | editovat zdroj]

Cvičné lodě[editovat | editovat zdroj]

Cvičná loď Soummam (937)

Plánované akvizice[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d MARTIN, Guy. Algerian Navy purchases two Tiger corvettes from Russia [online]. Defenceweb, rev. 2011-07-01 [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Algerian navy orders vessel from Italy [online]. Spacewar.com, rev. 2011 [cit. 2012-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Alžírsko vybírá MEKO A-200. ATM. 2012, roč. 44, čís. 5, s. 102. ISSN 1802-4823. 
  4. HERSCHELMANN, Kerry. First Algerian C28A corvette launched in China [online]. Jane's, 2014-08-20 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Russia upgrading Algerian corvette, frigate [online]. DefenceWeb, 2012-04-19 [cit. 2015-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Russia to Modernize Third Pair of Algerian Warships [online]. Rusnavy.com [cit. 2015-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Algeria preparing to receive hydrographic survey vessel from France’s Ocea [online]. Defenceweb.co.za [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Algeria has ordered one Chinese-made Pattani or Type 056 class corvette [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-05-24 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. (česky) 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]