Angolské námořnictvo
| Angolské námořnictvo | |
|---|---|
 Vlajka Angoly | |
| Země |  Angola |
| Vznik | 1976 |
| Velikost | 15 hlídkových lodí |
| Účast | |
| Války | Občanská válka v Angole |
Angolské námořnictvo (portugalsky: Marinha de Guerra) je jednou ze složek ozbrojených sil Angoly. Jedná se o malé námořnictvo, které mělo k roku 2008 přes desítku hlídkových člunů, tři hlídkové letouny a cca 1250 osob. Hlavní základnou námořnictva je Luanda.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Angolské námořnictvo bylo ustaveno roku 1976. Hlavním dodavatelem válečných lodí se přitom stal SSSR, počínaje čtyřmi torpédovými čluny Projektu 206 (v kódu NATO třída Shershen), dodanými roku 1977. V průběhu 80. let země získala šest raketových člunů Projektu 205 (v kódu NATO třída Osa II) z let 1982–1983, dvě pobřežní minolovky Projektu 1258 (v kódu NATO třída Yevgenya), pět výsadkových lodí typu T-4, tři výsadkové lodě třídy Polnocny B a jeden hlídkový člun Projektu 1400 (v kódu NATO třída Zhuk). Výsadková plavidla pak posílilo pět jednotek portugalského typu LDM-400. Tato plavidla byla převážně vyřazena v průběhu 90. let.
Na počátku 90. let námořnictvo získalo sedm hlídkových lodí určených především k ochraně rybolovných pásem země. Čtyři jednotky třídy Mandume byly postaveny ve Španělsku a tři jednotky třídy Patrulheiro ve Francii. Všechna plavidla těchto dvou tříd byla dodána v roce 1993. Zatímco stav plavidel třídy Patrulheiro je nejasný, třída Mandume byla roku 2009 modernizována.[1]
V roce 2014 byla objednána stavba sedmi nových hlídkových lodí brazilské třídy Macaé.[2] V roce 2015 se však ukázalo, že země nemá kvůli poklesu cen ropy na plavidla dostatek financí a osud projektu je značně nejistý.[3]
Roku 2015 byly objednány čtyři rychlé hlídkové čluny izraelské třídy Super Dvora Mk.III. Dodány byly roku 2016. Dle serveru Covert Shores angolské námořnictvo získalo rovněž nejméně tři menší interceptory DV15.[1]
Roku 2016 společnost Privinvest získala zakázku na stavbu tři rychlých interceptorů třídy HSI 32, tři hlídkové trimarany Ocean Eagle 43. Čluny HSI 32 byly dodány roku 2019 a timarany od roku 2022. Součástí kontraktu byla i vybudování loděnice v Angole. Následně loděnice CMN získala objednávku na dvě tankové výsadkové lodě. Prototypová jednotka RA 4 de Abril (ND15) byla na vodu spuštěna v únoru 2023. Ozbrojené síly Angoly dále objednaly dva letouny CASA C-295, vybavené pro námořní hlídkování. V roce 2023 portugalská společnost Mota-Engil Group dokončila práce na modernizaci a rozšíření angolské základny Soyo, ležící v ústí řeky Kongo.[4]
Složení[editovat | editovat zdroj]
Hlídkové čluny[editovat | editovat zdroj]
- Třída Ngola Kiluange – hlídkové čluny pro ochranu rybolovu typu Damen FRV 6210
- Ngola Kiluange (P200)
- Nzinga Mbandi (P202)
- Třída Ocean Eagle 43 (3 ks) – lehký hlídkový trimaran
- Třída Super Dvora Mk.III (4 ks)
- Třída Mandume (4 ks)[5]
- Třída Patrulheiro (3 ks)[5]
- ARESA PVC-170 (5 ks)[5]
- Třída HSI 32 (3 ks) – interceptory
Plánované akvizice[editovat | editovat zdroj]
- Korvety typu BR71 Mk II (3 ks)
- Tankové výsadkové lodě (2 ks)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Quick Guide To Angola's Navy [online]. Covert Shores [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Angola lines up seven new patrol boats with Brazil [online]. Jane's [cit. 2015-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-24. (anglicky)
- ↑ Uncertainty over Angolan Macae vessel purchase [online]. Defenceweb.co.za, rev. 2015-05-08 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Angola receives first tank landing craft from CMN; inaugurates refurbished Soyo naval base [online]. Defenceweb.co.za, rev. 2023-08-03 [cit. 2023-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Angolan Navy acquiring seven patrol vessels from Brazil [online]. Defenceweb.co.za, rev. 2014-09-09 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Angolské námořnictvo na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
