Projekt 633

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Projekt 633 / Třída Romeo
Čínská ponorka projektu 633
Čínská ponorka projektu 633
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Alžírské námořnictvo
Bulharské námořnictvo
Námořnictvo Čínské lidové republiky
Egyptské námořnictvo
Severokorejské námořnictvo
Syrské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 133
Osud aktivní (2010)
Předchůdce Projekt 613 / třída Whiskey
Nástupce Projekt 641 / třída Foxtrot (SSSR)
Typ 035 / třída Ming (ČLR)
Technické údaje
Výtlak 1475 t (na hladině)
1830 t (pod hladinou)
Délka 76,6 m
Šířka 6,7 m
Ponor 5,2 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
Rychlost 15 uzlů (na hladině)
13 uzlů (pod hladinou)
Posádka 54
Výzbroj 8× 533mm torpédomet

Projekt 633 (v kódu NATO třída Romeo) je třída ponorek sovětského námořnictva z éry studené války. Její konstrukce představuje vylepšení předcházejících ponorek projektu 613 (třída Whiskey). Přestože pro sovětské námořnictvo bylo postaveno pouze 20 člunů, plány byly poskytnuty Čínské lidové republice, kde bylo jen pro potřeby čínského námořnictva postaveno 84 ponorek a další byly exportovány. Celkem bylo postaveno 133 ponorek této třídy. Kromě SSSR a Číny ponorku provozovala, či provozuje Alžírsko (2), Bulharsko (1), Egypt (4), Severní Korea (22) a Sýrie (3). Většina ponorek byla kvůli zastaralosti vyřazena v průběhu 90. let. Mnohé byly využívány k výcviku.[1] Malá část zůstává v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ponorka projektu 633
Ponorka projektu 633

Ponorky projektu 633 byly vyvinuty jako zdokonalená verze předcházejících sovětských ponorek projektu 613 (třída Whiskey), u nichž byly uplatněny zkušenosti s ukořistěnými ponorkami technologicky pokročilého německého typu XXI. Původně byla plánována stavba 56 ponorek tohoto typu, ale ve stejné době začalo zavádění ponorek s jaderným pohonem, takže sovětské námořnictvo nakonec odebralo pouze 20 člunů.[2] Všechny postavila loděnice Rudé Sormovo A. A. Ždanova ve městě Gorkij.[3]

Dne 4. února 1959 SSSR souhlasil s poskytnutím plánů a technologií ponorek projektů 633 a 629 (třída Golf) Čínské lidové republice. První ponorky byly sestavovány ze sovětských komponentů. Po sovětsko-čínské roztržce v roce 1960 byla ukončena technická podpora a stavba byla na několik let přerušena, než Čína zvládla výrobu všech komponentů, ale ještě dlouho zápasila s různými problémy.[1] Čínské loděnice zahájily stavbu velké série pod označením typ 033. Pro čínské námořnictvo jich bylo postaveno celkem 84. Další byly exportovány do zahraničí.[2] Výroba typu 033 skončila roku 1984.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj ponorek představuje osm 533mm torpédometů (šest příďových a dva záďové), pro které může být neseno 14 torpéd či 28 námořních min. Pohonný systém tvoří dva diesely a dva elektromotory, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost ponorek je 15 uzlů na hladině a 13 uzlů pod hladinou.[2] Dosah byl 7400 námořních mil při rychlosti 9,2 uzlu nad hladině, 350 námořních mil při rychlosti 2 uzly pod hladinou, nebo 13 námořních mil při rychlosti 13 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponorku dosahovala 240 metrů a maximální 300 metrů.[3]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

  • BulharskoBulharsko BulharskoBulharské námořnictvo od SSSR získalo čtyři ponorky této třídy. Vyřazeny byly v letech 1990, 1992, 2008 a 2011. Poslední ponorka Slava se má změnit na plovoucí muzeum.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Type 033 (Romeo Class) Diesel-Electric Submarine [online]. Sinodefence.com [cit. 2019-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 
  3. a b c d e Middle submarines - Project 633 [online]. Russianships.info [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]