Přeskočit na obsah

Projekt 677 Lada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 677 Lada / Projekt 1650 Amur
Ponorka projektu 677 Lada
Ponorka projektu 677 Lada
Obecné informace
UživatelRuské námořnictvo
Typponorka
Lodě7
Osudaktivní (2025)
PředchůdceProjekt 877 / třída Kilo
NástupceProjekt 677M / třída Kalina
Technické údaje
Výtlak1675 t (na hladině)
2800 t (pod hladinou)[1]
Délka67 m
Šířka7,1 m
Pohondiesel-elektrický
Rychlost10 uzlů (na hladině)
21 uzlů (pod hladinou)
Posádka35
Výzbroj6× 533mm torpédomet
18 zbraní

Projekt 677 Lada (rusky: Проект 677 Лада) je třída diesel-elektrických ponorek ruského námořnictva. Navrženy jsou zejména k ničení hladinových cílů a ponorek, kladení min a provádění výsadků speciálních jednotek.[2] Třída je vylepšením ponorek třídy Kilo s tišším pohonem a moderní elektronikou. Celkem bylo do roku 2020 objednáno šest ponorek této třídy. Program stavby ponorek projektu 677 provází četné problémy a zpoždění, což si vynutilo pokračování stavby další generace třídy Kilo (verze projekt 636.3).

Pozadí vzniku

[editovat | editovat zdroj]
Nákres ponorky Sankt Petersburg
Průřez exportní variantou Projekt 1650 Amur

Ponorky vyvinula konstrukční kancelář Rubin se sídlem v Petrohradu, aby v ruském námořnictvu a u zahraničních uživatelů nahradily úspěšné ponorky třídy Kilo. V roce 2011 bylo uváděno, že ruské námořnictvo plánuje nákup celkem osmi ponorek této třídy.[3]

Ponorky projektu 677 staví výhradně JSC Admiralitní loděnice v Petrohradu. Stavba první jednotky Sankt Petersburg (B-585) byla zahájena v prosinci 1997, ale kvůli nedostatku financí se výrazně protáhla. Na vodu byla spuštěna v říjnu 2004 a ruské námořnictvo ji do zkušebního provozu zařadilo 8. května 2010. Ponorka od počátku vykazovala řadu konstrukčních nedostatků a ještě v roce 2016 zůstávala v testovacím režimu.[4]

Kýl druhé jednotky Kronštadt (B-586) byl založen v červenci 2005 a kýl třetí jednotky Sevastopol (B-587) v listopadu 2006.[5] Kvůli nápravě nedostatků zjištěných při provozu prototypové ponorky Sankt Petersburg byla stavba druhé a třetí jednotky pozastavena. Práce byly obnoveny v roce 2013. Ponorky měly být dokončeny v roce 2019.[6] Druhá jednotka Kronštadt tak byla na vodu spuštěna 20. září 2018, tedy plných 13 let po zahájení stavby.[7]

Dne 7. června 2019 byl na moskevském vojensko-technickém fóru Armija-2019 podepsán kontrakt na čtvrtou a pátou ponorku projektu 677.[8] První řezání oceli na obě ponorky proběhlo v únoru 2022.[9] Jejich kýl byl založen 12. června 2022, tedy šestnáct let po zahájení stavby předcházející ponorky této třídy.

V roce 2020 byla objednána stavba šesté jednoty projektu 677.[10]

Jednotky projektu 677:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Sankt Petěrburg (B-585)26. prosince 1997říjen 20048. května 2010Zkušební provoz.
Kronštadt (B-586)28. července 200520. září 201831. ledna 2024Stavba do roku 2013 dlouhodobě pozastavena kvůli problémům s prototypem. Aktivní.
Velikije Luki (B-587)10. listopadu 200623. prosince 202216. prosince 2025Původní název jako Sevastopol, stavba do roku 2013 dlouhodobě pozastavena kvůli problémům s prototypem a dne 19. března 2015 byl opět založen kýl jako Velikije Luki. Aktivní.
Vologda12. června 20222025 (plán)Ve stavbě.
Jaroslavl12. června 20222027 (plán)Ve stavbě.
Objednána.
Objednána.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Sankt Petersburg v roce 2011
Detail věže ponorky Sankt Petersburg

Třída Lada (Amur) se oproti starším třídám vyznačuje vyššími výkony, lépe tvarovaným trupem a pokročilou výzbrojí. V případě zájmu zákazníka mohou být vybaveny pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu. V jejich konstrukci je, na ruskou konstrukční školu neobvykle, použit jednoplášťový trup. Zhotoven je z oceli AB-2. Trup je přitom pokryt anechoickým materiálem Molnja, ztěžujícím zjistitelnost ponorky sonarem. Počet členů posádky se podařilo snížit na 35.[5] Ponorka je vybavena bojovým řídícím systémem Litij, optotronickým stožárem Parus-98 a sonarovým komplexem Lira.

Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů, ke kterým je neseno 18 dlouhých zbraní – torpéd či řízených střel. Jedná se například o řízené střely Klub-S vypouštěné z torpédometů. Střely mohou útočit na hladinové i pozemní cíle, přičemž bojovou hlavici o hmotnosti 500 kg dopraví na vzdálenost 300 km.

Pohonný systém tvoří dva dieselové generátory a jeden elektromotor, roztáčející sedmilistý lodní šroub. Ponorky dosahují rychlosti 10 uzlů na hladině a 21 uzlů při plavbě pod hladinou (o dva uzly více než u třídy Kilo).[5] Pod hladinou může doplout 500 námořních mil při rychlosti 3 uzly. Maximální hloubka ponoru je 300 m.[5]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 bylo oznámeno, že do roku 2016 bude ponorka Sankt Petersburg vybavena zcela novým tichým pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu vyvinutým loděnicí Sevmaš.[11] Později bylo oznámeno, že pohon AIP nebude k dispozici dříve, než v roce 2020.[6] Roku 2017 bylo oznámeno, že ponorka Sankt Petersburg projde dvouletou generálkou a modernizací.[12]

Export

[editovat | editovat zdroj]

Exportní verze ponorek projektu 677 je označena Projekt 1650 Amur. Výrobce na ni nezískal žádnou objednávku. V roce 2019 byly ponorky Amur-1650 nabídnuty Indii, která hledá vhodnou konstrukci pro stavbu šestice ponorek Projektu 75(I).[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Platné pro verzi Projekt 1650 Amur
  2. ↑ Project 677 Lada class, Project 1650 Amur class, Diesel-Electric Torpedo Submarine [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ Project 677 Lada Class / Project 1650 Amur Class Submarines [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
  4. ↑ Russia to Continue Development and Test Work on New Lada Class SSK Submarine (Project 677) [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-12-18 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
  5. 1 2 3 4 Russia's Lada sub trials to be completed in 2009 [online]. Rusnavy.com, rev. 2009-06-11 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
  6. 1 2 Russia's 2nd & 3rd Lada Class Submarine Delivery Slips to 2019, Fate of the Class Uncertain [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-01-22 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ Russia’s second Lada-class submarine launched 13 years after construction start [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-09-20 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ Objednávka na další dvě ponorky Projektu 677. ATM. Srpen 2019, roč. 51, čís. 8, s. 68. ISSN 1802-4823.
  9. ↑ Russian Shipyard Cuts Steel for 3rd and 4th Lada-class Submarines [online]. Navalnews.com, rev. 2022-02-14 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
  10. ↑ Russian Navy signs contract during Army 2020 forum for two more diesel submarines [online]. Navyrecognition.com, rev. 2020-08-27 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
  11. ↑ Russian Navy’s Lada-class submarine to feature advanced quiet propulsion [online]. Naval-technology.com [cit. 2014-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Russia to Upgrade its First Project 677 Lada-class Submarine St. Petersburg [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-07-04 [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ Russia offers to build six submarines under inter-government agreement with India [online]. Navyrecognition.com, rev. 2019-09-05 [cit. 2019-09-05]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Projekt_677_Lada&oldid=25522532“