Třída Lerici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Lerici
Sapri (M5551)
Sapri (M5551)
Obecné informace
Uživatelé Italské námořnictvo
Malajské královské námořnictvo
Nigerijské námořnictvo
Alžírské námořnictvo
Australské námořnictvo
Námořnictvo Čínské republiky
Finské námořnictvo
Thajské královské námořnictvo
Námořnictvo Spojených států amerických
Typ minolovka
Lodě 54
Osud aktivní (2016)
Nástupce třída Gaeta
Technické údaje
Výtlak 488 t (standardní)
520 t (plný)
Délka 49,98 m
Šířka 9,6 m
Ponor 2,7 m
Pohon 1 diesel
Rychlost 15 uzlů
Dosah 2500 nám. mil při 12 uzlech
Posádka 47
Výzbroj 1× 20mm kanón
Sonar SQQ-14

Třída Lerici je třída minolovek provozovaných Italským námořnictvem a v podobě odvozených typů rovněž několika zahraničními uživateli. Pro Itálii byly postaveny celkem čtyři jednotky této třídy, pro Nigérii dvě a pro Malajsii čtyři. Italské minolovky jsou v aktivní službě a jejich domovským přístavem je La Spezia. Úzce na ně rovněž navázala následující mírně zvětšená třída Gaeta, čítající osm plavidel.

Na základě třídy Lerici vzniklo několik dalších tříd minolovek, zakoupených námořnictvy Alžírska (1 ks), Austrálie (6 ks), Finska (3 ks), Thajska (8 ks) a USA (12 ks). Bezlicenční kopii minolovek třídy Lerici postavila Jižní Korea (6 ks). Včetně těchto derivátů tak bylo na základě třídy Lerici postaveno celkem 54 minolovek.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Minolovky vyvinula italská loděnice Intermarine SpA v Sarzaně. V roce 1985 byly do služby zařazeny čtyři jednotky pojmenované Lerici (M5550), Sapri (M5551), Milazzo (M5552) a Vieste (M5553).

Jednotky třídy Lerici:[1]

Jméno Uživatel Spuštěna Dodání Status
Lerici (5550) Itálie 1982 4. května 1985 aktivní
Sapri (5551) Itálie 1984 14. prosince 1985 aktivní
Milazzo (5552) Itálie 1984 14. prosince 1985 aktivní
Vieste (5553) Itálie 1985 14. prosince 1985 aktivní
Ohue (M371) Nigérie 1985 28. května 1987 aktivní
Maraba (M372) Nigérie 1986 25. února 1988 aktivní
Mahamiru (11) Malajsie 1983 11. prosince 1985 aktivní
Jerai (12) Malajsie 1983 11. prosince 1985 aktivní
Ledang (13) Malajsie 1983 11. prosince 1985 aktivní
Kinabulu (14) Malajsie 1983 11. prosince 1985 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Australská minolovka HMAS Gascoyne (M 85)

Vývoj nových minolovek, které měly nahradit stará plavidla pocházející z 50. let, byl objednán v roce 1978. Trup plavidla je zhotoven ze sklolaminátu a je odolný vůči podmořským výbuchům. Miny jsou vyhledávány pomocí vysokofrekvenčního sonaru SQQ-14 a potápěči, kterých může být na palubě až sedm. K likvidaci min slouží dálkově ovládané prostředky MIN-77 a Pluto. Obrannou výzbroj tvoří jeden 20mm kanón Oerlikon. Pohonný systém tvoří jeden diesel GMT B230-8M. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů.

Uživatelé třídy Lerici[editovat | editovat zdroj]

Americká minolovka USS Raven (MHC 61)

Deriváty třídy Lerici[editovat | editovat zdroj]

Finská minolovka Katanpää

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Class Lerici Coastal Minehunter [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]