Třída Huon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Huon
HMAS Gascoyne (M 85)
HMAS Gascoyne (M 85)
Obecné informace
Uživatelé Australské námořnictvo
Typ minolovka
Lodě 6
Osud aktivní (2016)
Technické údaje
Výtlak 720 t
Délka 52,5 m
Šířka 9,9 m
Ponor 3 m
Pohon 1 diesel, 3 pomocné diesely, 3 generátory
Rychlost 14 uzlů
Dosah 2400 nám. mil při 10 uzlech
Posádka 36
Výzbroj 1× 30mm kanón DS 30B

Třída Huon je třída minolovek australského námořnictva. Jedná se o variantu italské třídy Lerici. Austrálie získala celkem šest jednotek této třídy, pojmenovaných Huon, Hawkesbury, Norman, Gascoyne, DiamantinaYarra. Všechny jsou stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Objednávka byla podepsána v roce 1994. Všech šest lodí postavila v australském Newcastlu loděnice ADI. Do služby jednotlivé lodě vstupovaly mezi léty 19992003.

Jednotky třídy Huon:[1]

Jméno Spuštěna Dodání Status
Huon (M 82) 1997 15. května 1999 aktivní
Hawkesbury (M 83) 1998 12. února 2000 aktivní
Norman (M 84) 1999 26. srpna 2000 aktivní
Gascoyne (M 85) 2000 2. června 2001 aktivní
Diamantina (M 86) 2000 4. května 2002 aktivní
Yarra (M 87) 2002 1. března 2003 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

HMAS Diamantina (M 86)

Plavidla mají samonosný trup ze sklolaminátu. Obrannou výzbroj tvoří jeden dvouúčelový 30mm kanón DS 30B s rychlostí palby 650 ran za minutu. Dostřel kanónu je 3 km proti vzdušným cílům a 10 km proti hladinovým cílům. Miny jsou vyhledávány pomocí sonaru s měnitelnou hloubkou ponoru typu 2093 a dalších detekčních systémů. Každá minolovka nese dva systémy pro odstraňování min Bofors SUTEC Double Eagle II. Nasazeni mohou být i potápěči. Palubní dekompresní komora jich pojme šest. Pohonný systém tvoří jeden diesel Fincantieri GMT. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost dosahuje 14 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Class Huon Coastal Minehunter [online]. Worldwarships.com, [cit. 2016-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]